StarTrek.com zveřejnil nový rozhovor s představitelkou doktorky Beverly Crusherové ze seriálu Star Trek: The Next Generation. Gates McFadden se rozpovídala o svém názoru na využití potenciálu postavy, stejně jako o prvních krůčcích syna na můstku Enterprise. Níže najdete několik úryvků.

Podívejme se teď na chvilku na postavu doktorky Beverly Crusherové. Co bylo při pohledu zpátky to opravdu zajímavé na Vámi ztvárněné postavě? Bylo toho dost? A co se ukázat nepodařilo? V co jste doufala, že se o této ženě dozvíme a k čemu jste se nedostala?
To je rozsáhlé téma. To, jak mi tu postavu představil Gene Roddenberry, byl důvod, proč jsem tu roli vzala – byla to žena ve velmi silném postavení, komandér, matka, dobrý rodič, vůdce a také se starala o jiné lidi. Byla to velká humanistka. Prostě byla ten typ lékaře a to pro mě bylo důležité. A také se o ni zajímal Picard. Tudíž to byla i žena se jistou sexualitou. Myslím, že tohle se ztratilo. Tohle se ztratilo, když jsem se vrátila zpátky…

Když jste se vrátila zpátky v třetí sezóně…

Scénáře byly více pro postavu typu Pulaski a myslím, že jim to trvalo léta, než se k tomu vrátili. Vydali se jiným směrem, s více klingonskými příběhy, s… nádhernými příběhy, abyste mi rozuměli. Jenom cítím, že kdyby ženy měly nějakou společnou scénu, tak by to venku ve vesmíru zafungovalo. Nebo kdybych se stala dramatickým poradcem. Nebylo tam toho vlastně dost. Cítila jsem, že je toho k objevení mnohem víc. Například její vztah se synem – v tom jsem se neshodla s panem (Mauricem) Hurleyem. Mám syna a máme spolu úžasné rozhovory. Není to jen o zabalení si svačiny. Jasně, samozřejmě, musí tam být i tohle, ale pokaždé, když byl nějaký problém ohledně Wesleyho, vždycky s ním mluvila nějaká mužská postava, která mu předávala moudrost. Tohle mě trápilo. A řekla jsem si: “Myslím si, že mohu být silná žena a zároveň i milující žena.” Zdá se mi, že dnes to lidé velmi dobře ukazují. Spatřuji to ve všem, co se dnes píše. Ale tehdy nemělo psaní ženských postav takové nuance.

Před chvílí jste zmínila svého syna. James se narodil během vysílání TNG a vy jste žertovala, že vyrostl na můstku. Měl jen tři nebo čtyři roky, když seriál skončil. Jakto vmínal, kdy už máma nepracovala na Enterprise?
Měl jen tři a naučil se chodit na můstku. Miloval tu rybičku v pracovně. Některé věci prostě zbožňoval. Znal štáb stejně jako všechny herce. Vlastně je bez make-upu nemohl chvíli ani poznat. Ale co vždycky pochopil, bylo, že je tam přátelství a práce a že je tam disciplína i zábava. Stejné to bylo i po Star Treku, když jsem pracovala na seriálu Marker na Havaji. Byli jsme na Havaji a on chodíval na plac. Chápal tu práci, i když jsem mu nikdy nepouštěla Star Trek. Teď, když je starší, už viděl ten seriál samostatně, ale tehdy jsem mu ho nikdy nechtěla ukazovat, protože já jsem byla Máma. Chtěla jsem, aby cháapl ten proces tvorby seriálu se všemi jeho aspekty. Myslím, že to měl rád. Nevím, jak by se cítil, kdyby to pokračovalo po dlouhou dobu. Chtěl ode mě více pozornosti a já mu ji opravdu, opravud chtěla dát, takže to pak na Havaji bylo hodně jiné. Lokace byly pod úžasným vodopádem a v dálce bylo vidět velryby. Nebyla to žádná rádoby jeskyně zaplněná kouřem na planetě Peklo.