Když bylo Nicholasi Meyerovi 12 let, začal pracovat na svém prvním filmu, 70minutové adaptaci “Cesta kolem světa za 80 dnů”. Dokončení mu zabralo pět let, ale získané zkušenosti ho dovedly až k režírování takových klasických filmů, jako je “Time After Time” (Čas po čase) a “Star Trek: Wrath of Khan” (Star Trek: Khanův hněv). Meyer má tento říjen navštívit Kannapolis u příležitosti 30. výročí premiéry Star Treku II: Khanův hněv, které bude součástí 4. ročníku Modern Film Festivalu. Po promítání filmu bude následovat panelová diskuze s režisérem.

Meyer získával své filmařské zkušenosti právě u zmíněné “prvotiny”. Svou adaptaci vytvořil po zhlédnutí klasické verze Cesty kolem světa za 80 dní z roku 1956 s Davidem Nivenem.

“Byl to úplně religiózní zážitek,” řekl Meyer. “Byla to podle mě ta nejúžasnější věc, která mě uhodila přímo mezi oči.”

Meyer si přečetl o natáčení filmů knihu, kterou má dodnes. V ní byla i pasáž, kde autor napsal, že každý může natočit film, pokud má k dispozici 6 miliónů dolarů, 13  tisíc lidí a 8 různých zemí. Zkušenosti byly podle knihy nepovinné.

“Ten sarkasmus jsem vůbec nepochopil,” říká Meyer se smíchem. “Pochopil jsem jen, že já také mohu natočit film – žádné předchozí zkušenosti nejsou nutné.”

Natočení prvního filmu mu zabralo 5 let a Meyer byl kromě režiséra i představitelem hlavní role – panem Foggem. Různé scény natáčel nechronologicky a později sestříhal dohromady. “Takže jsem se během děje zmenšoval a zvětšoval,” říká.

Na svou profesionální filmařskou dráhu se Meyer připravoval studiem divadla a filmu na University of Iowa. Později se přesunul do Hollywoodu a prodal několik scénářů, ale impulz jeho kariéře dala teprve stávka scénáristů v roce 1972. Během stávky nemohl psát scénáře, ale jeho přítelkyně ho přesvědčila, aby napsal román o Sherlocku Holmesovi, o němž se zmínil. Meyer napsal příběh “The Seven-Per-Cent Solution” a kniha se stala bestsellerem.

“Náhle jsem přestoupil z anonymity do jisté míry známosti,” vypráví. Když producenti chtěli převést román na filmové plátno, využil Meyer příležitost a vytvořil scénář, který byl poté nominován na Oscara. “Toto mě v komunitě jistým způsobem zabezpečilo,” tvrdí Meyer.

Využil toho, aby se vrhl do režírování. Po napsání scénáře “Time After Time,” ve kterém H.G. Wells a Jack Rozparovač cestují do budoucnosti a skončí v San Franciscu roku 1979, dotlačil producenty k tomu, aby mu dali šanci snímek režírovat.

Meyer říká, že nejdůležitější věcí, kterou udělal, bylo obsazení role H.G. Wellse Malcolmem McDowellem a obsazení Mary Steenburgen jako jeho přítelkyně Amy.
“Věděl jsem, že Malcolm McDowell a Mary Steenburgen měli ohromnou vzájemnou chemii, která byla přímo na plátně, a mohli jste je vidět zamilovat se a myslet si ´jaký já jsem úžasný režisér´,” směje se Meyer. “Samozřejmě jsem nevěděl, že se opravdu zamilovali.” McDowell a Steenburgen se později vzali.

Po “Time After Time” režíroval Meyer Star Trek: Khanův hněv. Meyer nikdy nesledoval televizní Star Trek a spolupracoval s výkonným producentem Harve Bennettem, kterému ho představil společný přítel. Bennett se snažil držet produkci v časovém plánu a Meyer měl jen 12 dní na zhotovení natočitelného scénáře.

“Protože jsme měli jen 12 dnů a scénář byl spleten z předchozích pěti pokusů o Star Trek film, všechny s velmi rozdílnými příběhy, vybrali jsme prostě něco z každého z nich a já je nějak dal dohromady a napsal dialogy,” vzpomíná Meyer.

Z větší části byl film natáčen v interiérech. Mnozí mohou být překvapeni, že i poušť, kde se poprvé setkáváme s Khanem, se natáčela v nahrávacím studiu a nikoliv na skutečné poušti. “Vymodelovali jsme všechny ty duny, navezli tuny písku a letecké turbíny ho vířily okolo,” říká Meyer.

Přestože mnozí fanoušci pokládají “Khana” za nejlepší film Star Trek universa, není to Meyerův jediný příspěvek ke Star Treku. Podílel se na scénáři Star Trek: Cesta domů a později režíroval Star Trek: Neobjevená země.

Meyer načerpal ze své práce ve Star Trek universu mnoho zkušeností a nedávno vydal paměti “View from the Bridge.” Také je vytížen projekty pro film i televizi.
“Jen jsme natáčeli film. Vůbec jsem nemyslel na frančízu, nebo na cokoliv takového,” říká Meyer. “Neměl jsem tušení, a ani nikdo jiný, že vytváříme nějaký pamětihodný příspěvek.”