Reportáž ze srazu v Moravské Třebové
... aneb jak jsme objevili kouzlo krátkých reportů. Na srazu klubu v Moravské Třebové kdosi (ahoj Bedraz :-) ) vyslovil názor, že naše reporty jsou vždy zbytečně dlouhé, takže je stejně nikdo nečte. Rozhodl jsem se tedy napsat reportáž netradičně krátkou - ono na tom vlastně není nic složitého. Stačí vynechat informace o tom, co jsme kdy jedli a kdo to uvařil (průměrně jedna třetina textu), nešířit spoilery k blížícímu se CzechTreku (další potenciální třetina), a hned máme v rukou rekordně krátký článek. A to již stojí za přečtení, ne? :-)
Sraz začal konvenčním odjezdem z pražského hlavního nádraží. Cesta probíhala ve veselé náladě, probralo se mnoho témat, mezi nimiž nechyběl Star Trek nebo můj vcelku výhodný nákup mobilního telefonu (pokud by vás tahle story zajímala, mrkněte sem ).
Po příjezdu do České Třebové nám náš průvodce a budoucí hostitel Darknight oznámil, že další vlak nám jede až za 40 minut. Skupinka se tedy odebrala do čekárny na místním nádraží a začala pomalu zvažovat logistické využití přítomného automatu s nápoji. Následně se Dark přiřítil s informací, že vlak nám ve skutečnosti odjíždí za 1 minutu z druhého konce nádraží. To, co následovalo, by se ve vojenském žargonu dalo nazvat sprintem s plnou polní. Ztráty byly nulové a my se šťastně kodrcali k vysněnému cíli.
Po příjezdu na místo určení valná část klubu obdivovala omiho nový ohryzek ... errrrr ... iPhone, ostatní vytáhli notebooky a cosi na nich kutili. Ke spánku jsme ulehli v opravdu neobvyklý čas, a to půl hodiny po půlnoci.
Sobotní ráno jako by se neslo v duchu (slavného) citátu "Divně jsme začali, budeme i divně pokračovat", neboť všichni se ze svých regenaračních kóji vykutáleli před desátou hodinou ranní. Následovala procházka na farmu, kde jsme přibrali ke skupince dva statné oře (přesněji jednoho oře a jednu "ořici") a vydali se na procházku do lesa. Součástí byla i dobrovolná odbočka na vyhlídku. Vskutku krásné to místo, mělo jen jednu malou vadu, a totiž nebylo odtamtud díky husté vegetaci nic vidět.
Odpoledne jsme vyrazili na místní pouť a koupili si lístky na noční prohlídku místního zámku, obohacenou o informace o alchymii.
Večer jsme se rozhodli okořenit si hrou "Na Borga". Princip spočíval v tom, že všichni účastníci srazu si na papírcích vylosovali své herní role, přičemž jeden byl Borg a ostatní oběti. Borg měl za úkol kdesi v domě zapálit svíčku a poté tajně asimilovat ostatní, aniž by byl odhalen. Jelikož však všichni v panické hrůze zůstali v jedné místnosti, byla hra po dvou hodinách zrušena. Oslava konce prázdnin byla obohacena o ohňostroj, plni vzrušení z nastávajícího vizuálního zážitku jsme odvážně vylezli na střechu. Leč díky pěknému stromořadí jsme mohli obdivovat pouze jeho zvukovou stránku.
Na prohlídce zámku Lina vyhrála elixír moudrosti, vzhledem k neochotě novopečené majitelky prozkoumat netušené možnosti lidské existence však bylo tajemství lektvaru navždy pohřbeno v kuchyňském umyvadle.
Posledním sobotní zážitkem se stalo sledování hvězd dalekohledem. Dozvěděli jsme se například, že jistá dvojhvězda zřejmě plánuje vdavky, neboť Lore po pohledu do rozostřeného dalekohledu prohlásil, že vidí dva prstýnky.
V neděli už jsme vstávali ve více tradiční hodinu. Po dalším příjemném klábosení jsme se vydali na opalovací výlet na louku. Když jsme usoudili, že naše kůže již absorbovala dostatek UV záření, nastal smutný čas balení a příprav odjezdu.
Následující cestu vlakem jsme si zpříjemnili zpěvem všemožných písní. Dark se ukázal jako bezedná studnice pohádkových a táborových písniček. Po výskoku z vlaku na pražském nádraží (strojvedoucí zřejmě příliš pilně brzdil a část vlaku nedojela k nástupišti) jsme se rozprchli na všechny světové strany. Já a Chak jsme navštívili pražský Brooklyn (nádraží na Smíchově) a o půl jedenácté nastoupili na vlak jedoucí do Plzně.
Závěrem si nemohu odpustit citaci půvabného rozhovoru mezi mnou a opilým zahraničním fanouškem pražské Sparty.
Mladík vchází do našeho kupé: "Do you speak German?"
Odpovídám mu: "No but I speak English."
"And do you speak German or Czech?"
"I speak Czech a English."
"Oh, you speak English!"
"Yes."
"And will you come with me?"
Podívám se na jeho bicepsy dosahující průměru mých stehen a zeskřehotám: "No."
Další články z této rubriky:
Havlíčkovým Brodem do Budoucnosti a ještě dál - st 10. června 2020Jaký byl poslední odznáčkový sraz? - út 9. června 2020
Odznáčkový výsadek za krásami Liberce ZRUŠEN - út 25. července 2017
Tak plynou dny našich životů… - so 7. listopadu 2015
Rodinné setkání - út 20. října 2015
Bylo nebylo… na můstku Artemisprise - pá 21. března 2014
S Trekkies na horách [VIDEO] - so 3. března 2012
Techmánie, ST aktivity, dobré jídlo a Silvestr - čt 19. ledna 2012
Jak Trekkies:TNG slavili Silvestr 2010? [VIDEO] - po 3. ledna 2011
Převleky, mlžení, bruslení a kopec srandy - Silvestr 2009! - čt 7. ledna 2010
Vydařený Silvestr – do třetice všeho plzeňského - čt 22. ledna 2009
Kadet Kemp 2008 "z druhého břehu" - III. část - čt 29. května 2008
Kadet Kemp 2008 "z druhého břehu" - II. část - pá 23. května 2008
Kadet Kemp 2008 "z druhého břehu" - I. část - po 19. května 2008
Kadet kemp 2008 - Den čtvrtý [BONUSY] - po 12. května 2008