Už je to déle než rok, co se na portále objevila nějaká zmínka o klubovém srazu. Bude to trochu tím, že se už nevídáme tak často jako dříve. A taky to bude tím, že se o tom nikomu nechce psát na portál. Což je škoda. Jelikož má klub ono desetileté výročí, rozhodl jsem se to trochu napravit. Po delší době jsme se zase tento víkend sešli na veltruské základně. A i když ne komplet, sešli jsme se ve velkém počtu.

Témat k diskuzi i diskutujících bylo tradičně přehršel. Nemohlo samozřejmě chybět ani jídlo. Vzhledem k počtu zúčastněných se vařilo a smažilo na všech plotýnkách najednou a přestože nádobí i příborů bylo dostatek, museli jsme jíst na etapy. Abychom nestrávili všechen čas jen u plotny – přestože v kuchyni se tradičně srocuje nejvíce lidí, pozorovatelů a kibiců –, někteří už dovezli jídlo připravené k ohřání.

Bylo zajímavé sledovat vývoj za ty roky. Zavzpomínali jsme na doby, kdy se dorazivší účastníky srazů jezdilo vyzvedávat na blízké nádraží. Tentokrát nic podobného nebylo třeba, zato byla ulice zaplněna zaparkovanými raketoplány. Nu dost ale o tom, kam jsme se za těch deset let posunuli, o tom prý časem chystá Verča samostatný článek, tak se nechte překvapit.

Abychom nestrávili celý víkend zavření na základně, vyrazili jsme za aktivitou ven. Část se vypravila na stadion bruslit a druhá část vyrazila na vycházku s kočárky. Děti jsme si samozřejmě spravedlivě rozdělili – ty schopné bruslit vyrazily na stadion se učit a zdokonalovat v jízdě na ledě (a šlo jim to!) a ty menší, které se ještě vozí, vzaly za vděk procházkou. Ovšemže všechny na čerstvém vzduchu usnuly.

Po procházce samozřejmě zase přišlo na řadu jídlo, tentokrát jsme si v polovině velkého prostoru udělali manufakturu na výrobu chlebíčků, zatímco v druhé půlce si hrály děti (můžeme tak pracovně nazvat i dospělé, které na hraní „dohlíželi“). Při dobrém jídle jsme si pustili nějaké to video z dovolené a svatby a pak zase pokračovali v povídání.

Jeden si ani neuvědomí, jak hrozně moc mu přesně tenhle kontakt s lidmi chybí, dokud si to zase nepřipomene. Vidět se se všemi kamarády, pokecat, společně ulovit a připravit mamuta, teda vlastně jen osmažit hromadu řízků, třeba chvíli jen tak poslouchat, prostě si užívat ty úžasné chvíle nabité pozitivní energií. Všem účastníkům obrovské díky, musím konstatovat, že tenhle sraz se opravdu dokonale vydařil.