​Když v roce 2002 vyšla kniha Immortal Coil, zaměřující se na androida Data, nijak extra mě nezaujala. Když o 10 let později vyšla trilogie Cold Equations, oslovila mě v první řadě svými obálkami. Že na Immortal Coil navazuje jsem vlastně zjistil až později. Do celé příběhové linie patří ještě kniha The Light Fantastic, která vyšla v roce 2014. Už si nepamatuji důvod, proč jsem tuto příběhovou linku zařadil do svého listu knih, které si chci přečíst, ale pravděpodobně jsem narazil na nějakou velmi pozitivní recenzi. Každopádně jsem nakonec celkem rád, že jsem se do čtení těchto knih pustil. Ne všechny sice stály za to, ale alespoň ta první byla úžasná a i na těch dalších se dalo něco příjemného většinou najít.

Nesmrtelná cívka

Kniha je rozdělená do tří částí a děj se odehrává v několika časových rovinách. Základ příběhu je položen již před půl milionem let, kdy jsou na planetě Exo III vytvořeni androidé, což je reference na epizodu originální série „Z čehopak se vyrábějí děvčátka“. Zlomek děje se pak odehrává i během samotné epizody, originální série je však odkazovaná vícekrát. Největší část děje se však odehrává ve 24. století. Menší část v roce 2304, kdy profesor Emil Vaslovik, Ira Graves a Noonien Soong jsou na archeologické expedici na planetě Exo III, kde pátrají po androidech. Větší část událostí se odehrává o 70 let později, tedy asi rok po filmu První kontakt, kdy je z planety Galor IV ukraden prototyp androida s holotronickou matricí, na kterém pracoval pod velením admirála Haftela profesor Emil Vaslovik spolu s Brucem Maddoxem a Reginaldem Barclaym.

Už z výčtu postav a událostí je poznat, že kniha obsahuje bohatou zásobu odkazů nejen na originální sérii, ale velmi často i na Novou generaci. Reginald Barclay je známý specialista na simulátory, Bruce Maddox chtěl po Hvězdné flotile, aby Data zbavila svéprávnosti a předala mu ho k výzkumu a obdobnou věc chtěl i admirál Haftel, ale jeho cílem byla pro změnu Datova dcera Lal.

Přestože jsem měl občas pocit, že to už autor ve snaze zakomponovat do příběhu veškeré reference na androidy a umělé formy života trochu překombinovává, musel jsem si vždy přiznat, že to vůbec nevadí. Příběh dával stále smysl a byl napsaný tak dobře, že jsem se i u této trochu přeandroidované knihy skvěle bavil a všechny reference na svůj oblíbený seriál jsem si užil. Zároveň mě potěšilo, jak hezky se autorovi podařilo propojit jednotlivá časová období i zdánlivě nepropojitelné reference ze seriálu a zároveň zvládl rozšířit vesmír Star Treku jako takový. Tuto knihu bych každému fanouškovi Nové generace, který má pana Data rád, s radostí doporučil. Třeba se jí někdy dočkáme i v češtině.

Hodnocení: 

Trilogie Chladné kalkuly se odehrává v roce 2384, tedy asi pět let po filmu Nemesis a tři roky po trilogii Volání osudu. Jednotlivé knížky na sebe sice volně navazují, všechny vyprávějí o androidech, každá však popisuje vlastní příběh. Knihy se tak dají číst naprosto samostatně.

Zachovalé vzpomínky

Když Dat ve filmu Nemesis zkopíroval do svého staršího bratra B-4 všechny své vzpomínky, netušil jakého příkoří se na něm dopustil. Nekompatibilní vzpomínky časem způsobí kaskádovou poruchu a Datova „staršího brášku“ tak čeká „smrt“. B-4 se nachází v pobočce Daystromova institutu na planetě Galor IV, kde se na řešení situace snaží přijít kapitán Bruce Maddox. Jelikož se mu však nedaří a porucha nastane nejspíš velice brzy, požádá o pomoc Geordiho La Forge. Právě ve chvíli, kdy Maddox vítá Geordiho na půdě institutu, jsou ze zabezpečené laboratoře ukradena těla všech androidů Soongova typu. Enterprise se tedy pouští do pátrání po únoscích a nezbývá než doufat, že je naleznou dříve, než B-4 podlehne osudové poruše.

Pouze asi třetina knihy však popisuje pátrání, většina příběhu je věnována osudům Datova otce Nooniena Soonga. O těch však nechci více prozrazovat, protože jsou opět protkána odkazy na události z kánonu a odhalil bych tak příliš. Příběh volně navazuje na knihu Immortal Coil a dál rozvíjí osudy některých postav z ní. Neměl bych zapomenout zmínit, že v této knize zemře jedna z důležitých postav.

Hodnocení: 

Klidný arzenál

Posádka Enterprise-E pátrá po zmizelé hlídce, když obdrží nouzové volání od jednoho ze svých dávných kolegů. Netuší však, že existuje důvod, proč byla Enterprise poslána na rutinní pátrání. Enterprise je totiž v hledáčku Typhonského paktu, který pečlivě sleduje, kde se vlajková loď Hvězdné flotily pohybuje. A jelikož na Orionu probíhá vysoce tajné diplomatické jednání, je žádoucí, aby se k této planetě Enterprise pokud možno ani nepřiblížila. Bohužel je to přesně místo, kam se Enterprise vydá v reakci na nouzové volání. Brzy se tak posádka stává figurkami v pečlivě naplánované operaci, jejíž cíl nebude jednoduché odhalit ani pro čtenáře, který má přeci jen o trochu více informací než hrdinové příběhu. Můžete očekávat výživný mix Federace, Orionců, Gornů, Breenů a samozřejmě androidů.

Snad neprozradím příliš, když napíši, že část příběhu se věnuje problému ve vztahu Beverly s Jean-Lucem, když si ona uvědomí, že již nemá po boku hrdinného kapitána, nýbrž manžela a otce svého dítěte, a přestože to tak chtěla, teď s tím má vlastně problém.

Tato kniha sice z knih zmíněných dříve vychází a bylo by pro pochopení situace dobré si předcházející knihy přečíst, dějově však jinak nenavazuje. Bohužel se však odehrává v událostech série Typhonský pakt. A to celkem významně, duologie Plagues of Night a Rise the Dawn staví na událostech této knihy. Zpočátku jsem měl pocit, že by tato kniha měla být zařazena spíše do série Typhonského paktu, kam by logicky i dějově patřila. Jelikož je pro kontext důležitá předcházející kniha, která s Typhonským paktem nic společného nemá, zřejmě vznikla samostatná trilogie. Bohužel to ukazuje na zbytečný konstrukt série Typhonského paktu, která sama o sobě bez dalších knih jako celek nefunguje. Neměl bych zapomenout zmínit, že v této knize zemře jedna z důležitých postav.

Hodnocení: ​​

Elektrické těleso

Wesley Crusher při svém cestování si po vesmíru narazí na hrozbu pro svou rodnou galaxii. Jedná se o kovové těleso o velikosti planety, které pomocí červích děr přesunuje celé hvězdné systémy do černé díry a zvyšuje tak její hmotnost. Když zmizí i planeta, na které si našel kamarády, rozhodne se konat. Bohužel mu nikdo z jeho kolegů Cestovatelů nechce pomoci, musí se tedy obrátit na jediné spolehlivé tvory, kteří mají zachraňování galaxie v každodenní náplni práce – posádku Enterprise-E.

Jelikož je tato trilogie věnována umělým formám života, přimíchejte si do „zábavného“ koktejlu i loď s fanatickými androidy. Abyste se nenudili, autor po troškách přidává popis vznikajících problémů v rámci vulkánských namlouvacích rituálů. Protože je teď asi v kurzu násilí, připravte se i na to, že smrt obyvatel celých planet nepřipadala autorovi dostatečně drsná, proto si vychutnáte i mučení a mordování několika konkrétních postav. Upřímně musím říct, že tahle knížka mě opravdu nebavila.

Hodnocení: ​​

Světelné fantastično

Na závěr téhle androidí knížní série přibyl od autora první knihy Jeffreyho Langa ještě jeden příběh. Spíš bych ho nazval pohádkou, jelikož je lehce absurdní a postavy se v ní již skoro nechovají tak, jak je známe. Dat je přespříliš starostlivým otcem a proto omezuje svou dceru, pardon, ochraňuje svou dceru, protože sám ví všechno nejlíp. Lal je po pár dnech svého života puberťačkou, která má svou hlavu, protože sama ví všechno nejlíp. Uvolnit napjaté vztahy se pokusí Alice, která má jako android sama velmi zajímavou historii. Situaci zkomplikuje hologram profesora Jamese Moriartyho, který unese Lal i Alici. Detektivní příběh, ve kterém Dat udělá cokoliv, aby vysvobodil svou dceru ze spárů geniálního profesora, může začít. Tedy pardon, ještě je potřeba doktor Watson alias Geordi La Forge.

Pokud přistoupíte na autorův nápad a přestane vám vadit, že téměř nepoznáváte známé postavy, je kniha celkem zábavným čtením. Jak jsem u první knihy psal, že autor trochu překombinoval reference na seriály, u této knihy tak učinil sice v menším měřítku, myslím však, že se mu to i méně povedlo. A navíc hlavní postavy – Dat i Lal – byly opravdu trochu mimo svůj charakter.

Hodnocení: ​​​

Na závěr by asi bylo vhodné zodpovědět otázku v titulku, kterou jsem si tak trochu vypůjčil ze známého podtitulu románu Blade Runnera od Philipa K. Dicka. Odpověď zní: Samozřejmě, že ano. :) A já teď asi zase chvilku nechci o androidech ani slyšet.