
Star Trek: Volání osudu – Pouzí smrtelníci – recenze (spoilery)
Před Vánoci přišel na pulty českých knihkupectví první díl přelomové románové trilogie Star Trek: Voláni osudu (Star Trek Destiny), ve které David Mack rozehrál obří partii, přesahující prostor i čas, ve které byla Federace napadena starým a krutým nepřítelem – Borgy, vedoucími nyní vyhlazovací válku. Nyní, po poněkud delší pauze, vyšlo pokračování, druhý díl s názvem Pouzí smrtelníci (v orig. Mere Mortals). Tato kniha dále rozvíjí dějové linie předchozího dílu, přičemž počínaje touto knihou se tyto linie začínají pomalu spojovat a zdánlivě nesouvisejí děj do sebe začíná zapadat. Sázky jsou tradičně velmi vysoké, zvláště když je ve hře konec Federace a všeho známého života.
Děj knihy začíná tam, kde končí předchozí díl trilogie, v Azurové mlhovině, kde se spojují dějové linie Enterprise a Aventine. Jejich kapitáni společně zkoumají tajemné subprostorové tunely, vedoucí z mlhoviny, ve snaze najít a odříznout Borgům cestu do kvadrantu alfa. Souběžně s pátráním v Azurové mlhovině probíhá zajímavá vedlejší politická linie, ve které se prezidentka Federace Bacco snaží přesvědčit spojence a nepřátele Federace, aby se připojili ke společné obraně kvadrantu. To vše pomalu směřuje k dramatickému závěru této knihy.
Daleko za hranicemi Federace pokračuje dějová linie Titanu. Ten během svého pátraní nalezl tajemný svět a navázal kontakt se samotářskými Caeliary, respektive s jednou skupinou, která přežila zkázu Erigolu na konci předchozí knihy. Zdá se, že historie se bude opakovat a posádka Titanu čelí podobné situaci, jaké čelila posádka Columbie před dvěma stoletími. Setkáním s jedinou přeživší členkou posádky Columbie, kapitánem Hernandezovou, se spojuje osud Columbie a Titanu ve společnou linii.
Hlavním jádrem této knihy je retrospektivní linie Columbie, která líčí osud zbylých členů posádky této lodi a jejich pobyt u Celiarů, a to od úniku města Axion ze zničené planety Erigol až do „současnosti“, konce 24. století, do kontaktu s lodí Titan. Zkoumá dlouhodobé následky rozhodnutí posádky Columbie v předchozí části a popisuje evoluci Eriky Hernandezové.
Linie Columbie je pro mě nejzajímavějším příběhem v knize. Po desetiletí můžeme sledovat, jak se posádka a kapitán Hernandezová vyrovná s tím, že jsou po zbytek svého života vězni Caeliarů a v návaznosti na to jejich další osudy a vztahy. Erika Hernandezová je komplikovaná povaha, protože na jednu stranu je schopná se spojit s Celiary a pomáhat jim, na druhou se snaží pro svou posádku udělat cokoli, a to i přes jejich nesouhlas. Je zjevné, že se Hernandezová rozhodla zůstat u Caeliarů ze své vlastní svobodné vůle, a ostatní ji proto nemají v lásce. Jak jde čas a její posádka začíná umírat, začne chápat a znovu objevuje své lidství, i když fyzicky už není člověk. Když už je řeč o Celiarech, je pěkné, jak je autor vykresluje. Jejich arogance a xenofobie je dokonale vyvážena s jejich dobrými vlastnostmi. Je to obsedantní, strojům podobný druh, jehož touha po dokonalosti nemusí být špatná, ale určitě budí antipatie. Rozhodně nejsou svatí, ani tak chytří, jak si o sobě myslí.
Zajímavým prvkem jsou také ve Star Treku ne příliš obvyklé politické machinace. Těmi se prezidentka Federace Bacco snaží zajistit diplomatickou dohodu mezi nesourodými druhy kvadrandů alfa a beta a získat jejich podporu pro společný boj s Borgy. Je to skvěle využitá příležitost ukázat povahu a reakce některých druhů a příležitost pro některé nám známé postavy objevit se v tomto dramatu. Mack toho mistrně využil.
To, co odlišuje nejen tuto knihu, ale i celou trilogii, od mnoha jiných startrekových knih, je neuvěřitelné množství detailů, které autor poskytuje, pokud jde o vesmírné bitvy a zejména o jejich následky. Můžeme doslova vidět ošetřovny naplněné raněnými, často již během boje nebo těsně po něm, přičemž nám autor poskytuje značné množství krvavých detailů, popisů operací, ztracené životy apod. Je to skvělé připomenutí, že vesmír je nebezpečným místem a navzdory vší dokonalé povaze Federace je pln bytostí, které jsou ochotné ublížit a ochotné vzít život.
V kontrastu s tím, a to hodnotím velmi pozitivně, je to, že autor ani v těchto temných dobách nezapomíná na každodenní „drobné starosti“ lidí. Tak třeba Deanna Troi se stále potýká se svým těhotenstvím, Geordi LaForge flirtuje s jinou inženýrkou, rodí se jistý vztah mezi Hernandezovu a Inyxem, jedním z Celiarů, a v neposlední řadě se poprvé po nějaké době setkávají Ezri Dax a Worf, aby se vypořádali se svou společnou minulostí.
Stejně jako první díl je i tato kniha výborné napsána. Autor bravurně míchá spoustu malých i hlavních zápletek a z příběhu je cítit silné napětí, když čtenář pociťuje strach o svou oblíbenou postavu. Stejně jako v předcházejících knihách se mění anebo umírají některé hlavní či vedlejší postavy a s výjimkou některých kmenových postav je jasné, že nikdo nemusí být úplně v bezpečí. Finále knihy pak zajímavě a dramaticky rozehraje děj pro závěrečný díl trilogie, vše se zdá být ztraceno a není moc náznaků, že by se situace vyvinula příznivěji. Tato kniha má zkrátka vše, co dělá Star Trek tím, čím je – vesmírné lodě, „technobláboly“, bojové scény i typicky startrekové okamžiky, podivné nové světy a mimozemské civilizace. Zdá se, že fanoušek nemůže chtít víc.
Tuto knihu mohu stejně jako předchozí jen doporučit. Celou trilogii předchází její výtečná pověst, která se naplňuje, a ona pomyslná laťka zůstává dosti vysoko. Jde o velmi čtivou knihu, která vás vezme a bude vás nutit dočíst knihu co nejrychleji. Její příběh je prostě mistrovským dílem, styl psaní je rychlý a není příliš těžký ani zatěžující. Rozhodně se již teď těším na závěrečný díl trilogie.
Hodnocení 10/10
Info o knize
Původní název: Star Trek: Destiny - Book II: Mere Mortals
ISBN: 978-80-7456-390-4
Nakladatel: Nakladatelství Brokilon
Redakce: Albert Balatka, Jiří Popiolek
Překlad: Jiří Jaňák
Obálka: Jakub Schejbal
Design: Alan Dingman
Počet stran: 352
Anotace
Na Zemi:
Prezidentka Spojené federace planet Nanietta Bacco svolává spojence i nevraživé nepřátele, aby se všichni sjednotili proti bezprostřední borgské hrozbě.
V hlubokém vesmíru:
Kapitáni Jean-Luc Picard a Ezri Dax společně zkoumají nevypočitatelné subprostorové tunely a snaží se odříznout volnou cestu Společenstva do kvadrantů Alfa a Beta.
William Riker a posádka Titanu navázali kontakt se samotářskými Caeliary – přeživšími mezihvězdné katastrofy, která před dvěma stoletími napáchala ve strukturách subprostoru nezměrné škody.
Vrcholně pokročilí Caeliaré už nejsou ochotni dopustit další narušení jejich dobrovolného ústraní, a malé, bezvýznamné životy pouhých smrtelníků již nebudou stát v cestě Velkému dílu.
Další články z této rubriky:
Umění nemožného (recenze knihy) - čt 30. července 2020David Mack – Nejtěžší chvíle (recenze knihy, spoilery) - po 27. ledna 2020
Sní androidé o elektronické duši? - út 14. května 2019
David R. George III – 2311: Hadi v rozvalinách (recenze knihy, spoilery) - po 21. ledna 2019
Avatar, knižní pokračování Deep Space 9 - pá 11. ledna 2019
Knihy pokračují – série Typhonský pakt a Pád - čt 20. září 2018
Jakým tónem zní Volání osudu - st 8. srpna 2018
Romány podle klasického Star Treku XV: Účinek entropie - po 23. července 2018
Star Trek: Volání osudu – Ztracené duše – recenze (spoilery) - po 2. července 2018
Romány podle Nové generace V: Crossover - ne 25. března 2018
Star Trek: Volání osudu – Bohové noci – recenze (spoilery) - čt 1. března 2018
Recenze finální epizody seriálu Star Trek Continues (spoilery) - pá 2. února 2018
Nová generace: Před zneuctěním - út 2. ledna 2018
Romány podle klasického Star Treku XIV: Výběr pohrom - st 13. prosince 2017
Romány podle Nové generace III a IV: Nejvyšším warpem - út 31. října 2017