Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

Třída Ambassador, část 7. - Pomocné lodní systémy

čt 12. srpna 2010      autor: Johanson      přečteno: 6697x      komentáře: 1

Přímo při transportu Malý seriál o třídě Ambassador, jejích lodních systémech i vybavení pokračuje. V dnešní části se podíváme na zoubek deflektoru, transportním zařízením lodi a komunikátorům. Všechny tyto systémy jsou označeny jako "pomocné", přesto by se hvězdná loď a její každodení operatibilita bez nich neobešla.

Pomocné systémy

Navigační deflektor

Základní navigační schéma Na lodích třídy Ambassador je hlavní deflektor běžně umístěn v přední části sekundárního trupu, těsně před hlavním inženýrskou sekcí. Je složen z molybden/duraniových spojených panelů namontovaných na tritaniovou kostru (umístěné na Duranio-Tritaniový trup). Disk může být manuálně vychýlen v úhlu čtyř stupňů v každém směru od osy Z. Štíty a dosah senzorů hlavního deflektoru jsou napájeny dvěmi generátory gravitonové polarity umístěnými na palubě 21. Každý z nich je schopný vytvořit energii 128 MW, což lze též využít jako dva generátory bortící pole subprostoru o výkonu 550 millicochranů.

Vlečný paprsek

Umístění emitorů vlečného paprsku Typ: Multifázový subprostorový vlečný paprsek, užívaný pro přímou manipulaci předmětů od mikroskopických až po makroskopické velikosti v jakémkoliv poměru k velikosti lodi. Každý emitor je přímo zabudován do primární části lodní kostry, čímž se sníží efekt isopiestického subprostorového smyku, nestabilita inerciálních tlumičů a mechanický tlak na trup.

Výkon: Každý ze tří zabudovaných multifázových emitorů vlečného paprsku je zdrojem gravitonové polarity o výkonu 15 MW. Každý ze tří emitorů je napájen dvěma zdroji subprostorových zesilovačů o výkonu 475 millicochranů. Jedna fáze je přesně 1,3 vteřin kmitu za mikrosekundu, což umožňuje přesnější možnost zaměření. Každému emitoru může být přidělena speciální energie ze SIF pomocí molybdenem posíleného vlnovodu. Generátor subprostorového pole paprsku (pokud je paprsek aktivován) je schopen dosáhnout na předměty vzdálené až 920 metrů. Snižuje lokální gravitační konstantu prostoru uvnitř pole a umožňuje tak mnohem jednoduší manipulaci s předmětem.

Nový vlečný paprsekDosah: Účinnost dosahu vlečného paprsku kolísá podle druhu zaměřené hmoty a požadovaným koeficientem delta-v (hmotnost ku rychlosti). Za předpokladu přibližně 15 m/s-koeficientu delta-v, jsou multifázové emitory vlečného paprsku schopné manipulovat s nákladem o hmotnosti přibližně 116 380 000 000 metrických tun ve vzdálenosti menší než 2 000 metrů. Nicméně při stejném koeficientu delta-v může předmětem o hmotnosti jedné metrické tuny manipulovat již ve vzdálenosti blížící se 30 000 kilometerů.

Hlavní využití: Manipulace a přemisťování předmětů.
Vedlejší využití: Taktické; znehybnění nepřátelské lodi. (Snížení její pohyblivosti)

Transportní zařízení

Počet zařízení: 12

Umístění transportních zařízení na lodi Osobní Transportéry: 6 (Transportní místnosti 1-2 – každá se třemi transportními stanicemi)

Maximální hmotnost nákladu: 800kg (1,763 lbs)
Maximální dosah: 40,000 km
Maximální kapacita přenosu tam a zpět: Přenese přibližně 100 osob za hodinu.

Nákladní Transportéry: 3

Transportní zařízení U.S.S Hornet Maximální hmotnost nákladu: 500 metrických tun. Standardní výkon rozkladu molekul (Neživých).
Možnost rozkladu (živých) molekul: 1 metrická tuna
Maximální kapacita přenosu tam a zpět: (Maximální nastavení): (Pro představu.) Přenese přibližně 100 osob za hodinu.

Nouzové Transportéry: 3

Transportní zařízení třídy Galaxy Maximální dosah: 15,000 km (jediný přenos - dosah je závislý na množství přidělené energie)
Maximální kapacita přenosu: Transportuje 160 osob za hodinu (560 osob za hodinu se čtyřmi nouzovými transportéry).

Pozn.: Údaje o dosahu, kapacitě a hmotnosti jsou uváděny vždy jen pro jedno přenosové zařízení.

Komunikace

Komunikátor ST V až do doby vzniku třídy. Standardní komunikační dosah: 42 000 - 100 000 kilometrů
Standardní rychlost přenosu dat: 18,5 kiloquadů za sekundu
Rychlost subprostorové komunikace: Warp 9,9997

Popisové schéma Komunikátor ST V Pozn.: Rychlost komunikace na území Federace bývá urychlována pomocí sítě přeposílacích stanic, rozmístěných systematicky po celém prostoru Federace. Tyto stanice většinou slouží i jako dálkově ovládané, plně automatické senzorové stanice.

Osobní komunikační zařízení

Náramkový komunikátor ST I Tzv. Komunikátor, je osobní zařízení používané při výsadcích, kde slouží jako náhrada palubního iterkomu. Je možné využít náramkový komunikátor, který má ale slabší dosah a méně možností širšího využití než standardní verze. Technické specifikace, se lyší model od modelu.

Cela Constitution refit

V jednom z předchozích článků, jsem zapoměl přidat obrázek k celám, tímto to doháním a děkuji za pochopení.

V příštím článku, bychom se podívali z blízka na vědecké systémy, sondy, senzory a trikordér.

kapitán flotily Johanson
autor: Johanson
vydáno: čt 12. srpna 2010
přečteno: 6697x
komentáře: 1
Facebook Twitter Google+

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG