Pěkně napsáno, člověk se s textem, kde je tolik málo používaných termínů použito správně, setkává, bohužel, velmi zřídka.

Uvidíme, co nám přinese ST 12. Za sebe doufám, že využije potenciál nového vesmíru, kde je možné všechno a nebude opakovat známá dobrodružství původní linie.

Kvalitni text, perfektne abstrahovane myslenky. Diky.

Napadá mě toto:
Dr.Žába: "Cyrile, prosím tě: co chces říct?"
:-)

To je hrozný text.:-) Takovou koncentraci přívlastků a doplňků, které bych v běžné mluvě v životě nepoužil, jsem dlouho neviděl.:-)

Pokud jde ale o přínos JJ Abramse do ST universa, pak patřím mezi jeho fandy. Trocha akce navíc mi nevadí a "jedenáctku" hodnotím jako jeden z nejlepších celovečerních filmů ST a moc se těším na "dvanáctku".:-)

V zásadě je tam napsáno vše pravdivě, pokud jsem se tedy neztratil v příliš vzletných termínech. Eodeon očividně předložil vskutku akademický rozbor uměleckého díla. Ovšem já se ptám, čím se Eodeon živí?
V případě, že by Eodeonovy schopnosti končily u předvedeného stylu komunikace, ptám se, kdo mu dává peníze na chleba? Opravdu doufám, že to nejsem já, jako daňový poplatník!!!

PS: Je-li předvedená schopnost schopna reálně pomoci výkonu a produktivitě ekonomiky, potažmo lidské společnosti jako celku, rád se nechám na tomto místě poučit...

Hodně zajímavý rozbor, dívající se na poslední film pozitivně, ve vztazích a do hloubky. Škoda, že ho většina lidí kvůli délce, nebo pro rozletnou slovní zásobu nedočte. Ale taková už je doba.

Souhlasím s nastavením zrcadla nám fanouškům. Názorně ukazujeme, že fanouškovství opravdu nemá daleko k fanatismu a balancuje na břitké hranici obou citových extrémů. Což samozřejmě není vůbec nic nového, nicméně by to mohlo vést k zamyšlení se každého z nás.

s.s.enterprise: To bychom mohli nakonec začít řešit, čím se živíš ty a kolik těch daní vlastně odvedeš. To je úplně mimo téma, takže netřeba rozvádět.

Za komplikovaný sloh se čtenářům omlouvám. Jsem si vědom, že k tomu mám sklony a nenapsat text ve spěchu, jistě bych se snažil ho v několika vlnách autocenzury patřičně zjednodušit. Někteří z nás zkrátka adoptovali Spockovu oblibu v exaktní a často až zcela zbytečně obsáhlé a didaktické formě vyjadřování :)

K úsměvnému dotazu bych odpověděl tolik, že nic neprospívá jakékoliv společnosti v posledku celému lidstvu tolik, jako kultura. Nebýt jí, celá společnost a v důsledku i identika každého jedince by byla zcela nemyslitelná. A tak věřím, že každý, kdo věnuje i třeba veškeré své síly tvorbě či reflexi, jakékoliv hodnotné participaci na umění a kultuře, dává masám lidí nesrovnatelně víc, než drobné, které mezitím stačí odvádět na daních. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Stačí si vzpomenout na člověka jménem Gene Roddenberry. Myslím, že redukovat lidi na kapitál a pracovní sílu patří spíš než k jeho vizi do nějaké hrůzostrašné orwellovské distopie o totalitních společnostech.

Eodeon: Filozoficka fakulka? Poznam tam par ludi ktory pisu rovnako ako ty :D. A rada: "Menej, je niekedy viac" hlavne tie doplnky a privlastky

Velmi zajímavý text, byť jsem se opravdu na význam některých výrazů musela podívat na wiki. Ale aspoň si člověk rozšíří vzdělání, takže díky. :-)

Naneštěstí nedokážu uvěřit, že podbízení se masám je cesta ke kultivaci společnosti.
To je myslím hlavní důvod, proč mi z AbramsTreků naskakuje husí kůže.
Nezapírám, že dokážu i v těchto filmech najít důležité náměty k přemýšlení. Stylizace mi ovšem připomíná jisté vydání dětské Bible, ve které jsem při listování v prodejně objevil kresbu Ježíše, připomínajícího hipíka při jízdě na serfařském prkně. A taky mi to připomělo úryvek z románu Temné zrcadlo, když si Picard prohlíží knihovnu svého protějšku.
Citát: "Picard pomalu zavřel knihu a uložil ji zpátky na místo. Podíval se nedůvěřivě na Bibli. Krásný jazyk, ale neměl odvahu ji číst."

Pak je tu ta malá drobnost, že StarTrek je sci-fi. Tedy žánr vědecko-fantastický, s důrazem na to, že i když je to celé vlastně blbost, mělo by se k ní přesto přistupovat co nejvědečtěji. Takže když má ten smyšlený vesmír nějaká pravidla ...

omi: Pokud jde o téma tolerance a otevřenosti novým možnostem, je to s texty stejné jako s filmy. Ne vždy je lidem příjemné přizpůsobovat se jiným nárokům, než na které jsou zvyklí. Jeden rozumí, druhý ne, ale vždy se najde bohužel i třetí, který nemá ani ochotu rozumět. V tom je největší problém sporů ohledně NuTreku. Konflikty nejspíš provázely v malém nebo velkém každý nový startrekový film, ale většinu z nich urovnal čas. Co jsem se pokusil doložit, je mimo jiné to, že Abramsův Trek se liší od svých předchůdců nejradikálněji. A proto lze čekat i nejvyostřenější konflikty. Je to vlastně logické. Dokud jsou argumenty obou stran pádné a relevantní, jde o zdravé a prospěšné spory. Já se ale bohužel častěji setkávám s "kritikou" založenou na marginálních detailech, lajdácké interpretaci, povrchní analýze a absurdních očekáváních. Takové v uvozovkách "názory" se podle mě nemají co zaštiťovat právem na názor. Jen na smysluplných názorech je totiž možné stavět dialog a jen ty mají co dát.

Já bohužel mám poslední dobou z fanoušků pocit, že sama změna je špatná. Před 47 lety Star Trek odsuzovali lidé, kteří nedokázali pochopit hloubku jeho příběhů. Dnes je NuTrek odsuzován pro plochost lidmi, kteří hledají chyby a nechtějí vidět hlubší vazby a následky, protože je jiný, než ten, na jaký si zvykli.

Na kritiku JJ treku by se ale dalo pohlizet take tak, ze dokud ho kritizujeme, porad ho jeste bereme jakymsi zpusobem vazne... Napr. nad fan projekty tolik diskuzi a vasni neni...

I když to vypadá na sečtělého autora, v pár případech by to chtělo metonymický slovník, nimimálně v jednom významovej. Každopádně restart této frančízy do podoby "family cheesy friendly" je sice smutným, ale zcela logickým a nevyhnutelným krokem. Nimoy s Meyerem to mají za sebou a já jim můžu jen tleskat.

omi: Pokud někdo říká, že NuTrek je bezmyšlenkovitý, odporuje zjevným faktům. Pokud se mu ale zdá povrchní a plochý, budiž, takto formulováno mi to vyznívá jako legitimní kritika. Ale hodně přitom záleží, kdo je mluvčí. Pokud tak hovoří kulturní elitáři, kteří se velmi dobře vyznají v umělecké a nezávislé kinematografii, v pořádku. Ale já tato slova nejčastěji slýchám od lidí, kteří zjevně nic než ten hollywoodský mainstream neznají a těch pár výjimek jen potvrzuje pravidlo. To pak není nic než pokrytectví a kulturní snobismus.

Eodeonovi sem přitakávali je všemu, co v článku napsal, až do momentu, kdy mi oči padly na tvrzení "Roddenberryho nevěrohodně optimistické ... vizi". A chtěla bych poprosi Eodeona, aby tento názor zrevidoval v porovnání s lidským potenciálem v rámci dějin a ve filosofickém diskurzu.
Jinak zbytku textu také tleskám!

<b> David</b> "StarTrek je sci-fi. Tedy žánr vědecko-fantastický, s důrazem na to, že i když je to celé vlastně blbost, mělo by se k ní přesto přistupovat co nejvědečtěji."
to je hodně rozšířený omyl, sci-fi je umělecký proud, tudíž si kromě vědeckého přístupu musí také zachovávat literární a tvůrčí hodnoty :)

lagga: Netuším, zda je vůbec možné zhodnotit potenciál. Snad projevy. V dějinách filozofie přinejmenším západního světa nenacházím stopy po kontinuálním vývoji k lepšímu. Ba naopak, mám pocit, že s přibývajícími staletími se objevuje čím dál méně opravdu hodnotných a inspirativních myslitelů. Nejsem historik a je to jen dojem, ale ani v oblasti umění nejsem přesvědčen, že je obhajitelné hovořit o vývoji. Snad o proměnách. Ale zda jsou to proměny k lepšímu...? Pokud vezmu v úvahu technický pokrok, ten zlepšil kvalitu života miliard lidí, ale zároveň umožnil nezanedbatelnou míru utrpení. Vývojově příznivé bylo snad jen rozšíření myšlenek humanismu a ideálu tolerance. Pokud dějiny lidstva něco jasně dokazují, je to zrůdnost lidského druhu, která nebere konce. Roddenberryho vize zachycuje vývoj k lepšímu a člověka jako veskrze ctnostného. Je eufemismus nazvat to naivitou, nebo nedůvěryhodným optimismem. Podle vší evidence je xenofobie prvořadou vlastností člověka, altruismus je raritou.

Někde bylo řečeno, že nejinteligentnější lidé chodili po Zemi ještě před vznikem spezializovaných povolání, resp. v době lovců a sběračů. Tehdy se lidi mohli spolehnout jen sami na sebe a přirozený výběr (hlad a divoké šelmy) umožnili přežít jen nejchytřejším. Od té doby už počet "Einsteinů" jen klesá... Proto prý tak rychlý rozvoj starých civilizací na pocatku historie.

... no jsou i alternativni vyklady historie, ktere onu prvni Mezopotamii nepovazuji ani zdaleka za prvni, ale tvrdi, ze tu na Zemi byly vyspele civilizace uz pred 200 tisici lety...

Ačkoliv s autorem v některých věcech nesouhlasím, jsem rád, že tu vidím opravdovou argumentaci a navíc zaměřenou hlavně na film a ne výhradně proti kritikům filmu.

Původně jsem chtěl napsat vlastní článek, kde bych především shrnul všechny údajné požadavky Abramsových kritiků na podobu Treku a uvedl je na pravou míru. Je těžké argumentovat svůj postoj, když je mi věčně vysvětlováno, že ST se už dnes nemůže točit exaktně tím samým způsobem a věnovat se přesně těm samým tématům jako kdysi, protože se doba změnila, když já nic takového ani nikdy netvrdil a neprosazoval. Tohle je bohužel hodně častý jev a dost to snižuje možnost se alespoň na něčem shodnout a naopak to jitří emoce. Vzniká tu tak falešný obraz netolerantního a takzvaně ortodoxního fanouška, který ohnivě a nekompromisně nenávidí Abramse a každičkou věc, které se kdy dotknul. Myslím, že takový článek by mohl pomoct ke snížení vzájemného nepochopení a obviňování. Bohužel by si to žádalo rozsáhlejší výzkum a ...

a na to mi teď nezbývá čas. Snad se k tomu dostanu někdy později. Teď se tedy vyjádřím alespoň stručně.

Jedna z hlavních věcí, které NuTreku vyčítám je, že je povrchní a plochý. Témata, kterým se teď Trek věnuje jsou natolik častá a neustále se opakující, že zkrátka tuhle změnu nemůžu vítat. Tohle kinematografii na celkové rozmanitosti rozhodně nepřidá.

Že je SW zásadně rozdílné od ST a tudíž i nesrovnatelné, s tím naprosto souhlasím. Právě díky této rozdílnosti mohli ST a SW existovat vedle sebe a svět byl o to bohatší. SW se točí okolo mýtického boje jasně daného zla proti jasně danému dobru, které musí překonat překážky a zlo porazit. Takovýhle motiv se objevuje už v pohádkách (pro pořádek: pohádky mam taky rád). Oproti tomu ST byl, jak se zřejmě shodneme, zcela jiný. Na prostém motivu zlo vs. dobro nikdy moc nestál. V mnoha případech nebylo zlo jasně definováno, častokrát zlo nebylo jednoznačně zlé. A ne zřídka tam žádné zlo ani nebylo (celá řada filmů se obejde bez zloducha, ...

ze ST to jsou 1 a 4 + mnoho epizod, z ostatních např. Forrest Gump, Nedotknutelní atd.
Jenže teď, když Abrams a spol předělávají ST k obrazu svému (starwarsovskému), tak mu tuto charakteristickou rozmanitou hloubku ubírají a stírají tím i odlišnost ST od SW.
A pokud jde o Roddenberryho vizi, tak si taky určitě nemyslím, že by byla nevěrohodně optimistická. Nikdo netvrdí, že se to zrealizuje samo. Chápu, že je obtížné si něco takového představit, protože člověk vždy vychází z toho co zná, což ho v jeho uvažování často svazuje, ale vemte si že když Jiří z Poděbrad navrhoval společenství evropských národů, kterému by každoročně předsedal jiný král, tak byl za blázna. V té době se evropské národy řezaly hlava nehlava. Myšlenka na mírové soužití byla naprosto nemyslitelná. Naopak dnes, když by si mluvil třeba o vojenském ohrožení ČR ze strany Polska, tak by tě akorát tak poslali k doc. Chocholouškovi. Jak se to obrátilo. Přitom z historického hlediska to ani není tak dávno, co ještě ...

něco takového reálně hrozilo. Podobně to bylo s Vernem a ponorkami. Od té doby se lidé už trochu poučili. Bohužel to poučení přijali jen v oblasti technického pokroku.
A co se týče sci-fi, jak píše David, tak lagga_VortaVor má pravdu. Není nutné, aby sci-fi bylo tak vědecko-technicky propracované jako Trek. Důležité je, aby se to nezaměnilo s fantazy. Aby tam nebyly věci, jako živá voda nebo magické oživování mrtvých. Faktem je, že vědecko-technická stránka byla součástí Treku už od samého počátku a mnoho technicky orientovaných fanoušků si to dost oblíbili. Tohle je bohužel další věc, která JJTreku chybí. Každopádně ať už jde o sci-fi nebo fantasy, tak události v daném příběhu by měly být vždy mezi sebou v souladu a dávat logický smysl. ST11 už pár absurdit předvedl, no.. jsem zvědavý na ST12.


Stručněji to nešlo. :-) Doufám, že to nebude vadit a těším se na něčí případnou odpověď.

Děkuji Lukasovi.
Pochybuji, že bych to napsal lépe, ačkoli to dost přesně vystihuje můj pohled.

Pokud jsem hovořil o větší koncentraci myšlenek a myslitelů v dávných časech, měl jsem opravdu na mysli pouze oblast filozofie - srovnání antické, scholastické nebo renesanční filosofie s novověkým šarlatánstvím kontinentální "filozofie". I když pravda, je to zúžený pohled, protože anglofonní filozofové dali světu skepsi a empirismus a ve starém světě vzniklo plodné karteziánské paradigma. Obecný dějinný posun bych si ale netroufal hodnotit s odkazu k dnešku nebo druhé polovině dvacátého století. Situace v ohledech k světovému míru nebo společenské vyspělosti je velmi relativní a může se začít velmi radikálně měnit. Skutečnost, že alespoň my, Evropané, prožíváme několik desetiletí míru a prosperity může na dějinné přímce představovat jen krátkodobou anomálii. Naopak mám pocit, že dějinny 20. století jsou nejlepším dokladem toho, co jsou lidé zač a jak iluzivní jsou jejich představy o vlastní sociální a etické vyspělosti. Je to samozřejmě jen názor autora textu vyjádřený v citaci laggy.

Na Lukasovu reakci bych rád odpověděl, ale nenacházím žádný argument, který by se konkrétně opřel o fakta pozorovatelná na filmu. Snad jen náznak o "živé vodě", který bychom si měli spojovat s rudou hmotou...? Je to pojaté velmi ze široka, spíše jako objasnění perspektivy odpůrce NuTreku, než vlastní kritika. A tak bych snad reagoval jen na jeden bod: téma. Je totiž naprosto absurdní kritizovat film nebo jakékoliv dílo za špatné či vyčerpané téma. Nic takového neexistuje. Žádné není špatné a všechna už byla zpracována talentovanými umělci dávno před vznikem naší civilizace. Jde o formu, kterou tématu autor dá. O tématické souvislosti, o působivost, věrohodnost a hloubku podání. A obhajitelné posouzení kvalit tohoto druhu vyžaduje úplný výklad, nejen stručný a v bodech formulovaný, který jsem sepsal. Myšlenkou bylo jen poukázat, že NuTrek není "hloupější", jen odkrývá své obsahy úplně jinak, než na co jsou fanoušci zvyklí a snad i proto jsou vůči těmto obsahům mnozí diváci slepí.

A pevně doufám, že to na nikoho nevyzní jako kritika odpůrců. Proto v textu i komentářích vždy hovořím o třech skupinách: příznivcích, odpůrcích a "teroristech" (snad není ostudnou metonymickou chybou je tak nazvat)

BTW nepřišel jsem na to, jak editovat příspěvky, takže mi zbývá se jen omluvit za dystopii s měkkým "i" a místy scházející interpunkci v textu.

Bohužel mám tendence zanechat čtení textů, k nimž si musím hledat nápovědy. Nechápu, proč je nutné prasit češtinu nečitelnou vzletností a je mi líto, že jsem si obsahu nemohla patřičně užít.

Nové JJ filmy mi nevadí, zase ale nejsem až tak extrémní, abych měla dojem, že existence beta verze znehodnocuje tu původní.
Naštěstí i SF žánr má několik odnoží, z nichž se dá vybírat. Mimo to tam, kde se nedostává vědeckého vysvětlení, je na místě uvažovat o prvních žánru fantasy.
Nakonec magie a věda jsou vlastně to samé. Záleží jenom na výkladu.

Lukas: Zmiňuješ tu ústup od vědecké fikce a příklon k fantasy... Jako příklad jsi uvedl zázračné uzdravování a chápu to tak, že si měl v rámci ST2013 na mysli S P O I L E R Khanovu krev... ovšem toto už jsme v ST jednou měli: Picardova krev přeci měla zachránit Shinzona :)

Jano Dvořáčková, za komplikovaný styl jsem se již čtenářům omluvil a nevidím důvod, proč to každému opakovat zvlášť. Věřím, že pokud je vám to, nebo případně několik cizích slov na překážku, postačí více soustředění a trocha úsilí k doplnění znalostí (víceméně samozřejmý aparát, který by měl ovládat každý kritik). Všichni máme své individuální nároky na kvalitu a čtivost textu. Já například velmi špatně snáším uměleckou reflexi spočívající pouze v otrockém převyprávění děje, prostou jakýchkoliv argumentů a těžící z diletantských představ o vztahu formy a obsahu a přesto jsem byl tak shovívavý, že jsem všechny tyto ostudné nedostatky ani slůvkem nezmínil ve vaší recenzi ke Kobayashi Maru. Prosím alespoň o základní míru respektu a přizůsobivosti. Ne každý text může vypadat podle vašich osobních představ, či mých na druhou stranu. Mějme to oba na paměti.

Eodeon: Jinak řečeno: "když ty se budeš navážet do mého textu, vzpomenu si na týdny starou záležitost a zpětně ti vyčtu nedostatky, které jsem doteď přehlížel?"
V tomhle bude rozdíl, já se svůj názor říct nestydím.
Ohledně recenze: existuje něco, co se nazývá "zpětná vazba." A tu já tedy vždycky v literatuře předpokládám a naopak jsem ráda, je-li jí hodně.
Když pominu fakt, že za názory se není třeba omlouvat, vůbec netuším, o čem se tu vlastně bavíme.

Já ty nedostatky rozhodně nepřehlížel ani neodpustil. Jen jsem měl dost rozumu uvědomit si, že tento portál má široký záběr, čte ho široká škála čtenářů, texty jsou v souladu s tím také velmi rozmanité a nemám právo spatra vnucovat svou arogantní představu komukoliv dalšímu. Kdybych se vám chtěl mstít, vyjmenoval bych i všechny ostatní nedostatky vašeho psaní, nejen ty naprosto základní, a napsal bych to daleko opovážlivějším tónem, nikoliv podobně smířlivým. To je jistě zjevné. Jak jsem opakovaně psal, jsem přesvědčený, že stačí jen ta trocha soustředění a přizpůsobivosti. Pokud toto zanedbatelné úsilí čtenář nemá ochotu textu věnovat, pak to jednoznačně není čtenář, pro kterého jsem text psal. Ani jeho názor pak logicky nemůže textu prospět coby zpětná vazba. Radím soustředit se na podstatné věci, na důležitá témata, která tu doteď převládala, nikoliv na kosmetické nedostatky, které už dávno byly probrány v jiných komentářích důslednějšími čtenáři.

A abych šel příkladem, odrazím se od jednoho takového podstatného příkladu a sice k diskuzi o žánru. Je pravda, že posun od science-fiction k fantasy by pro Star Trek znamenal veliký přelom a souhlasím s Lucasem v tom, že Abrams se k té hranici nachýlil. Ale nemyslím si, že by ji přímo překročil a předpokládám, že by mi ani osobně nevadilo, kdyby se tak stalo. Co mi vadí daleko spíš, je kritika, která zaměňuje film vědeckofantastický a film vědecký a odsuzuje NuTrek výhradně za několik (pro laika) stěží zřetelných chyb z pohledu vědeckého/fyzikálního. Sci-Fi přeci vždy bylo spíše o té fantazii, než o té vědě, která ve větší či menší míře dostává kapky v každém sf filmu, startrekové nevyjímaje. Hodnotit film takovou optikou mi přijde - odpusťte extrémní přirovnání - jako kritizovat ho za nedostatek muzikálových vystoupení. ST není vědecký ani populárně-vědecký film. Ale dovedu pochopit, pokud takové chyby někoho rozčilují.

Ona recenze vyšla i jinde. Omezovat se s ohledem na obsah portálu je sice chválihodné, ale snad důležitější, než chápat vyjádření názoru jako "mstu," je vůbec se o něj podělit, pokud ho mám.

Co se mého psaní týče, za zpětnou vazbu jsem byla ráda vždy. Nikdy se nedalo říct, že mi nepomohla.

Tento článek si ale přesto nepřečtu, tu snahu nevyvinu. Prostě a jednoduše mi ten styl nesedí. Je jednoduše rozhodnutím každého čtenáře, čemu svůj čas věnuje. A protože, tuším Františka Vrbenská někde říkala, že lidstvo napsalo tolik textu, který by jeden člověk louskal deset tisíc let, mám na vybranou.

Stále prostě budu litovat toho, že jsem nestihla všechno. Snad to bude pochopeno tak, jak to myslím.

Když si přečtete ostatní mé komentáře pod tímto článkem, zjistíte, že podle mě nemají všechny názory stejnou váhu a že si vážím jen těch, které jsou dobře podložené pádnými argumenty a psané z legitimní perspektivy. Ostatní názory respektuji, ale hodnotu nemají. A to se týká jak textů, tak textů o textech atd.

Samozřejmě, máte plné právo svůj názor napsat a vybírat si čtivo, jaké je vám libo. Já jsem poslední, kdo by vám chtěl něco vnucovat, a skromnost by mi už vůbec nedovolila nutit vám svůj vlastní, navíc poněkud neuspořádaný a nečtivý text.

S parafrázovanou moudrostí souhlasím a často si také něco podobného říkávám. Je dobře, že je ten literární nebo i kinematografický svět tak bohatý a stejně tak dílo, které se jimi zabývá a dodal bych, že si v tom všem cením i rozmanitosti a rád se zabývám i texty, které jsou mi zcela cizí. Jak jinak bych také mohl napomoci vývoji svým schopnostem a vkusu, než pomocí výzev a nových možností?

Pakliže nepsat pro čtenáře, proč to vlastně dělat? A pokud se čtenářům "něco" nelíbí, je to vážně jen chyba pozornosti při luštění textu?
Myslela jsem si kdysi, že ano, ale právě ony zpětné reakce mě z omylu vyvedly.

Zároveň je fajn si připustit, že stejně jako množství stylů a autorů, existuje i stejné množství názorů na jejich tvorbu.

Na rozbor nedostatků mého psaní se těším.

Předběhl jste mě, tohle mělo být ještě pokračováním mého posledního, ne reakcí na poslední Váš.

Někdo kdysi řekl, že ohlížet se na čtenáře/diváka, je ta nejnebezpečnější cenzura. Překvapivě nejlepší bývají díla tvořená pro radost z tvorby, výsledky tvůrčí inspirace, texty, které člověk píše sám pro sebe takové, jaké by sám rád četl, a pokud to osloví i někoho dalšího, tím lépe. Jak jsem už ale psal, čtenáři jsou různí. Nelze se zavděčit nárokům každého, některé jsou například moc vysoké, některé moc nízké. Jedny oslovuje filmová kritika v Cinemě, druhé ta v Cinepuru. Já věřím, že text si své čtenáře najde, i když jak vidno, cestou mine i mnohé jiné. To mi ale připadá naprosto přirozené a nevidím důvod se nad tím pozastavovat.

Jako někdy tu píšu věci hodně narovinu a natvrdo a teď se musím zastat Jany, protože má pravdu, že ten článek je přímo nahuštěnej složitejma obratama, který se používají v rádoby intelektuální komunikaci a prezentaci.. Ovšem, není to snad tak, že předvedený způsob textu je již jakousi filosofickou odnoží češtiny (která se odkládní od srozumitelnosti a přímočarosti sdělení, což by měl být základ psaného i ústního sdělení)? Vidím to ve všech vědeckých oborech, kdy výstupy, které často nestojí absolutně za NIC!!! jsou prezentovány takovou formou, aby si to případný čtenář rozmyslel číst a pak to vlastně ani nemohl kritizovat, kdy to nedočetl. Popř. tak, aby i když to přečte, nerozuměl tomu. Vyučujicí na VŠ si na takový styl komunikace pak zvyknou a představují (nebo ještě hůř ho i vyžadují) po studentech, kterým se často i zalíbí. No ve skutečnosti jen sklouznou k životní nepoužitelnosti :(

Článek půsoní částečně jako umělecké dílo samotné (však filmová/literární kritika se i bere za samostatný literární/umělecký směr... Otázkou zůstáva, kde v tom všem stojí Eodeon? Co nám sdělil vidíme. Co ale chtěl sdělit? Jen pohled na film, nebo plnohodnotou akademickou filmovou kritiku? :)

PS: Při čtení článku se mě rozbolela hlava :)))

s.s.enterprise: Však jsem většinu výtek sám několikrát uznal hned po první podobné zmínce. Jen podle mě zůstává otázkou, zda jde v každém případě o chyby a nejen o "alternativu", když se vztáhnu k tématu prolínajícího celým textem. To je totiž přísně záměrné. Drtivá většina negativního ohlasu Abramsova Star Treku vychází z toho, že diváci !předepisují!, jak má film nejlépe vypadat a to navíc z pozice nejkvalifikovanějších znalců, do které se sami staví. To je přeci to největší faux pas! Text měl za účel mimo jiné rozvířit vlny a přimět čtenáře zamyslet se i nad tímto a s ohledem na to jsem záměrně zvolil extrémní formu vyjádření, která ale jinak má své obdoby v jiných médiích. Snad si opravdu nikdo seriózně nemyslí, že jsem zkrátka neschopen vyjádřit se čtivěji? Rozhodně ale nemyslím, že by text byl nesrozumitelný. Jak je tedy možné, že mu mnozí jiní pozoruměli? Jak by to bylo možné, kdyby se jednalo jen o kašírovaný nesmysl, který má čtenáře naopak odrazovat? :)

P.S.: Akademie žádného druhu s tím nesouvisejí. Snad jen ta již několikrát v jiné souvislosti zmíněná filozofie. Může to být částečně profesní deformace. Za ta léta jsem přečetl až příliš antických a středověkých filozofických textů, které se často vyznačovaly daleko složitější stavbou souvětí a volbou obratů. Věta pokrývající skoro celou stránku knihy nebývá výjimkou. Znamená to podle vás, že texty jsou zákonitě bezobsažné či nesmyslné? Znamená to, že nestojí za to je přečíst? Znamená to, že neexistuje nikdo, kdo by jim byl schopen pozorumět? A zdá se vám takové vyvozování logické? To jsou řečnické otázky k delšímu zamyšlení.

Eodeon: Z mého pohledu mě spíš naštvalo, že takový typ sdělení se dokázal vůbec vyvynout, protože k tomu v tržní ekonomice imho není důvod. Ale ano, už se to tu probíralo. Taky je fakt, že se na tebe všichni slétli, ale málo pochválili tvůj pohled na Abramsovu tvorbu, který správně popisuje, že není jen prvoplánový výplachový tvůrce pro vygumovance, ale že se snaží předvést příběh, který má základ v klasických "eposech". Ted nevím, jestli to bylo řešeno v této diskusi nebo jinde, ale dnes jsem někde četl (možná na StarNetu) názor, že ST by ale neměl sklouznout k boji jasně vyprofilovaného dobra se zlem (Abrams tím ale ukazuje orientaci na Star Wars), ale měl by příběh být komplikovanější a ukazovat složitost pohnutek a myšlenek jednotlivých postav... no a z hlediska návaznosti na původní linii by se ST měl snažit držet vědeckých poznatků a vychovávat mládeš k dobrému vztahu k náročným disciplýnám jako je fyzika, chemie, viologie, medicína, atp....

Eodeon: V antice ale obecně dřívějších dobách (vč 20století, možná i před 10 lety) měli lidé vžy více času než dnes. Dnes se vše zrychluje a zjednodušuje. Opět obrovský rozpor mezi akademickou sférou na VŠ (kde nutí studenty trávit rok - dva nad diplomovými pracemi), jejich obsíhlost ale málokdo pojme a skoro nikdo je nepřečte. Oproti tomu jsou pak byznysmeni, kteří musí i vlemi složité věci popsat ideálně na 1 A4 (extrémní rozpor s tvojí středověkou větou na jednu stranu..). Tehdy se tím lidé bavili, protože neměli, co napráci.. no a ano, protože divadlo také nezaniklo s příchodem kina, chápu, že i dnes se to pár lidem líbí a chtějí sami podobné sdělení předvést..

Jistě nepředpokládáš, že vše je motivováno výhradně ziskem.

Osobně mám pocit, že chvály článku tu bylo v poměru ke kritice daleko více. To jen kritici byli mnohem hlučnější. Ale i to je přirozené. Nespokojení mají vždy větší motivaci se ozvat. Rozhodně mě těší, že se našli i mnozí ti, které to oslovilo, a na ty, které ne, se nezlobím. Vždyť tak je to v publicistice běžné, v lidové i odborné, případně podobně hybridní :)

Motivováno ne, ale v určitém okamžiku hmotné nouze už ano.. ale v tomto sporu asi není.

BTW nepovažuji tématizaci boje dobra se zlem za něco, co ke Star Treku nepatří. Pouze za něco, co se v něm dosud projevovalo spíše okrajově. Naopak si myslím, že čím rozmanitější tématické pole, tím lépe. Star Trek by se neměl vyvarovávat žádných otázek nebo významných hodnot. Ale pokud to někomu na minulém filmu vadilo, bude se mu Do temnoty podle mého názoru líbit daleko více. Alespoň v tomto ohledu.

Jinak zisk ideálně chápu jako známku toho, že dotyčný dělá něco, o co je ve společnosti zájem a je tedy právoplatně odměněn.
No při takovém popisu se musím oprostit od všudypřítomné korupce (tj. uplatky mocnym kvuli zakazkam).

Nad tím bych se musel zamyslet, ale na první dojem mi to připadá jako trochu naivní učebnicový pohled na tržní hospodářství, pokud ne přímo v rozporu s realitou, ale toho jsi si zjevně sám dobře vědom, když zmiňuješ korupci. Vyloučení neziskové činnosti jako společensky nežádoucí by vyloučilo například charitu a vysoké umění, pokud ne celou kulturu, vyloučilo by to i vědecké bádání a činnost technických profesí v oblastech, které přinášejí výsledky až v dlouhodobé perspektivě. Mohli bychom zbořit muzea, architektonické památky, knihovny, zrušit festivaly, národní parky a jiné instituce, které generují minimální zisk, pokud nejsou přímo závislé na dotacích státu a sponzorech. Vážně by byla společnost lepší, kdyby sledovala jen své nejvýdělečnější zájmy?

ano máš pravdu, je toho víc, důchody, soc. dávky, příspěvky na kulturní akce, no správně chápeš, že to vlastně i vím.. jen jsem to už nechtěl kvuli stručnosti relativizovat, moje myslenka je ta, např. ony příspěvky na kulturní organizace mi měl dávat někdo jiný než stát.. zároveň ale hned chápu, že to je příliš radikální názor, kterého bych se v případné (politické) diskusi držel hlavně proto, abych udržel "kulturní" rozpočet na minimu..

A nefungue snad tímto způsobem Čína? Tj. že sleduje jen ty nejvydělečnější zájmy? Jeji společnost je tím samozřejmě poznamenaná a vzhledem k velikosti ekonomiky tím nutí přehodnotit přístup i zbytek světa...
A nebylo to snad dříve tak, že velká umělecká díla nefinancoval stát, ale mecenáši, kteří si peníze vidělali (i když často velmi krutými nelidskými metodami) sami...?

Eodeon: "Někdo kdysi řekl, že ohlížet se na čtenáře/diváka, je ta nejnebezpečnější cenzura. Překvapivě nejlepší bývají díla tvořená pro radost z tvorby, výsledky tvůrčí inspirace, texty, které člověk píše sám pro sebe takové, jaké by sám rád četl, a pokud to osloví i někoho dalšího, tím lépe. ..."

reakce:
Zajímavé je, že - jak i sami autoři posledního Treku potvrzují - nový Star Trek byl vytvořen právě s ohledem na novou generaci diváků. A té prostě už volnější tempo vyprávění typického Star Treku nestačí. Takže je to spíš o tom, jak to vyjádřil Svěrák ve filmu Co je vám doktore:
"trpím ideou, že se někam řítíme".

Já, který ekonomii málo rozumím, se raději stáhnu a nebudu se přít, ať už napíšeš jakkoliv troufalý nebo radikální názor :)

David: Argument o podbízení se masám. To je podle všeho velmi pádný a legitimní argument. Je to ale v mainstreamu možné jinak? Samozřejmě, je to možné jinak, za extrémních okolností. Příkladem je třeba George Lucas a jeho tři prequelové filmy Star Wars, které financoval celé z vlastních peněz a produkoval ve vlastních studiích, což znamená, že natočil přísně nezávislé, autorské sci-fi blockbustery a to na nejvyšším vrcholu mainstreamu. Na nikoho se neohlížel. Natočil fantastický svět, jak si ho vysnil a jak se mu líbil. Bylo by zajímavé porovnat to s Abramsem a jeho prací na Star Treku, protože jde o úplně jiné situace. Ale myslím si, že Abrams by podobnou tvůrčí svobodu preferoval, a přestože není tvůrcem scénářů k jeho Star Trekům (má ovšem "svůj" tým), inklinuje k auteurství. Uvidíme, kam ho to dovede při režírování sedmé epizody Star Wars.

Eodeon: "Někdo kdysi řekl, že ohlížet se na čtenáře/diváka, je ta nejnebezpečnější cenzura. Překvapivě nejlepší bývají díla tvořená pro radost z tvorby, výsledky tvůrčí inspirace, texty, které člověk píše sám pro sebe takové, jaké by sám rád četl, a pokud to osloví i někoho dalšího, tím lépe."

Překvapivě nejlepší taková díla bývají, ale téměř nikdy se nedostanou ke čtenáři.
Proč? Protože nezapadají do žebříčku knih/filmů/jiné tvorby, kterou je nutno zkonzumovat z důvodů, z nichž mě děsí věci, které jsou tak zvaně „módní.“ Zkrátka se na všechno, co má příliš pozornosti dívám opatrně.

Co se knižních témat týče, tam mi vadí ta, která jsou vyzdvihována na úkor kvality textů (myslím třeba v poslední době zahlcenost upíry a jinými prevíty). Tady bych souhlasila s tím Davidovým "podbízením." Autoři totiž tvoří to, co "se po nich chce." A takoví, kteří píší pro radost, prostě ostrouhají, protože celoplošná vtíravost "moderních, módních" témat vede.
To je podle mě krokem špatným směrem

zároveň to ale beru jako nezměnitelnou skutečnost (a mluvím jen o postřehu ze světa literárního).
Počítám ale, že film na tom bude podobně.

Tak tedy zpátky k tématu ,,jakým jazykem byl napsán článek‘‘: Myslím, že by možná neškodilo článek přepsat, aby byl přístupnější více čtenářům. Že by se člověk neměl bát, když narazí na nějaké cizí slovo, s tím naprosto souhlasím, ale myslím, že formulace mnoha vět tady byla až přespříliš komplikovaná. Na druhou stranu se musím důrazně postavit proti požadování jednoduchého vyjadřování pomocí běžné slovní zásoby a takzvané ‚,přímočarosti sdělení‘‘.
Možná se nad tím málokdo zamyslel, ale náš jazyk je vlastně dost omezený způsob pro sdělování myšlenek. K přesnému vyjádření i jednoduchých a prostých myšlenek potřebujeme mnoho vět. Když vám řeknu, že myslím na zelené auto, tak víte kulový o tom, na co myslím. Když vás posadím k papíru, tak těžko mi právě to moje auto namalujete. To bych k tomu musel přidat více vět. I přes to, že ta myšlenka v mé hlavě je naprosto zřetelná a tak prostá, že můj mozek nijak nezatěžuje.
...

I přesto musím k jejímu vyjádření použít hodně vět. A to tím víc vět, čím omezenější slovní zásobu musím použít. Pokud nemohu použít jeden konkrétní termín, který vyjadřuje určitou část mé myšlenky, musím tu část mé myšlenky popsat místo jednoho slova řadou vět. Komunikace se tím pak pochopitelně čím dál tím víc zesložiťuje. A to se snažím popsat jen jeden statický hmatatelný objekt. Co teprve kdybych potřeboval někomu popsat nějakou činnost, vizi nebo třeba pocit. Měl-li bych popsat excitaci elektronu bez použití slova ‚excitace‘, potom samotné slovní spojení ‚excitace elektronu‘ by se ze dvou slov protáhlo na 30! Je tedy daleko jednodušší a pro srozumitelnost potřebnější, aby si čtenář radši jednou zjistil, co to znamená, než abych se já musel opakovaně motat v mnoha komplikovaných větných konstrukcích složených z jednoduchých slov a čtenář musel opakovaně investovat spoustu času a pozornosti, aby vůbec zvládl sledovat popisovanou myšlenku.
...

Text článku byl pro běžného čtenáře podle mě skutečně až příliš komplikovaný. V tomto případě by tedy bylo vhodnější místo jedné komplikované věty vyplněné mnoha odbornými termíny radši napsat 2-4 o něco jednodušší věty, ale psát tu, že autor ‚prasí češtinu nečitelnou vzletností‘, když se pouze snaží pomocí těch nejvýstižnějších jemu známých termínů vyjádřit svojí myšlenku, to je řekl bych dost urážlivé.

Není možné pomocí jednoduchých a přímočarých vět plně srozumitelně vyjadřovat myšlenky. Čím kratší a prostší věta, tím větší prostor pro špatné pochopení na druhé straně. A to ať už jde o nějaké odborné záležitosti nebo třeba jen mezilidské vztahy. Vždy je potřeba hledat ty nejvýstižnější slova ale i větné formulace a ne se omezovat na základní slovní zásobu a prosté věty, protože to často nemá vhodné nástroje ani pro komunikaci v běžném životě. Kdyby se dalo komunikovat skutečně tak jednoduše, potom bych se s touhle svou myšlenkou v pohodě vešel na 6 řádků.
...

Jenže ono to tak nejde, takže kdybych to tu napsal jen na 6 řádků, tak by tu zaručeně došlo k dalšímu nedorozumění a třeba i další hádce.

A pokud jde o styl komunikace na VŠ, tak to co tu píše s.s.enterprise je hloupost. Nejen, že já ani mnozí další nemáme problém rozumět svým vyučujícím, ale hlavně bez takovéhoto stylu komunikace a vyjadřovací exaktnosti bychom se vůbec nemohli domluvit, a celá věda by zůstala stát na místě.

s.s.enterprise, ty by si zřejmě text: ,,Každá harmonická diferenciální forma (jistého typu) nesingulární projektivní algebraické variety je racionální kombinací kohomologických tříd algebraických cyklů.‘‘ považoval za naprostý nesmysl v praktickém životě vůbec nepoužitelný. A při tom před důsledkem řešení takovýchto věcí teď sedíš a koukáš do toho. A pokud jde o manažery, tak ti by se bez odborných termínů skutečně neobešli. A aby mohli vůbec něco napsat na A4 (což často opravdu musí), tak se musí řídit přesnými vyjadřovacími pravidly, které se učí už ...

ve školách. Ti, co se to nenaučí a nikdo to po nich ani neopraví, tak ne zřídka prodělají i kalhoty.


A teď konečně k tématu:
Živou vodou jsem nemyslel rudou hmotu. Co se rudé hmoty týče, tak i když se mi úplně nezdá, tak jí považuju za použitelný sci-fi prvek. Horší je to tedy s jejím účelem a použitím, protože to je projev naprosté iracionality. Je vidět, že scénáristi nemají sebemenší povědomí o tom co je to černá díra, supernova nebo jak vlastně funguje příroda. Dejme stranou odbornou astrofyziku, ale to, jak s tímhle ve ST2009 pracovali je na úrovni představ dvanáctiletého dítěte.

Khanova krev: jo, o tom už jsem něco zachytil a bojím se toho. Každopádně Picardova krev je úplně jiný případ. Tam není nic magického. Ta nemá žádné léčivé účinky. Tam šlo pouze o to, že Picard a Shinzon mají stejnou DNA a jelikož Shinzonova krev byla upravena a to ho ničilo, tak potřeboval náhradu od jediného možného kompatibilního ‚dárce‘. Žádná magie.

...

Nakonec magie a věda jsou vlastně to samé. Záleží jenom na výkladu.: No to rozhodně ne! To jsou úplně jiné věci. Nemůžeš to srovnávat jen proto, že spousta věcí ve vědě je pro tebe záhadou. A pokud jde o sci-fi vs. fantasy, tak u sci-fi není bezpodmínečně nutné, aby stavělo na reálných vědeckých teoriích a obsahovalo takové vědecké vychytávky, jako třeba Heisenbergovy kompenzátory. To ‚sci-‘ v té zkratce znamená, že ten příběh nemá mít magické prvky, ale takové prvky, aby působily uvěřitelně, realisticky. Není problém představit si, že může být nějaká hmota, která se dokáže zhroutit do sebe a vytvořit černou díru. Ale aby dělala elementární fyzika ve filmu neskutečné a evidentní psí kusy, tak to už pak není sci-fi, ale dostáváme se spíš k žánru science fantasy.

Argument o podbízení se masám. Je to ale v mainstreamu možné jinak?: Jsem dost silně přesvědčen že je to možné. Mám poměrně rozsáhlý soubor nápadů a představ, které mě utvrzují v tom, že by to šlo, že by se to líbilo mě a
...

a že by se to líbilo i široké veřejnosti. Ne, nemám kompletní scénář, a rozebírat tu ten soubor mých představ tu radši nebudu, bylo by to totiž příliš na dlouho. Takže možná jindy, jinde.

Naopak si myslím, že čím rozmanitější tématické pole, tím lépe. Star Trek by se neměl vyvarovávat žádných otázek nebo významných hodnot.: Právě tady se hodně bojím, že ta rozmanitost mizí. Známe tvorbu Orciho a Kurtzmana a jejich tvorba není nijak zvlášť rozmanitá, natož odvážná. V jejich filmech se pořád dokola vyskytuje prosté dobro proti prostému zlu. Zároveň jsou jejich filmy zcela evidentně orientovány na to podbízení se masám. Navíc jak to tak vypadá, tak ani v novém filmu nepřicházejí příliš s vlastními nápady, ale akorát recyklují staré známé a populární prvky StarTreku a míchají je dohromady. Místy úplně převracejí, viz třeba Carol Marcusová od nynějška důstojnice HF a specialistka na zbraně. To je ale veletoč. Ještě by tam mohla mít torpédo pojmenované Exodus, ale vzhledem k tomu, kdo
...

píše scénář se dá spíš očekávat nějaké komixy inspirované označení a nebo spíš dlouhé nic neznamenající ID číslo s nějakým drsným přízviskem.

odsuzuje NuTrek výhradně za několik (pro laika) stěží zřetelných chyb z pohledu vědeckého/fyzikálního: Kromě i pro laika pochopitelného nesmyslného chování fyziky je tu pak ještě evidentnější magořina. A to povýšení Kirka z nedostudovaného, nezkušeného a problémového kadeta na kapitána. Tohle by bylo těžké ospravedlnit i tím, že ve velení Flotily byli zrovna všichni zkouření.

Oproti tomu případ 13tiletého Čechova už je jen slabý odvar. Tolik by mu totiž mělo být, když v TOS jasně řekli, že v roce 2267 na jeho prvním nasazení po akademii mu bylo 22 let. Ale dejme tomu, že ve ST2009 mu bylo opravdu 17. I tak to není o nic lepšího, protože kam se pak na něj tedy hrabe tolikrát už kritizovaný Wesley Crusher. Ten totiž přijímací zkoušky na Akademii dělal v 16 letech a neudělal je. Vzhledem k Wesleyho nadání mi nepřijde nepředstavitelné, že mu
...

že mu dali tu možnost. Každopádně Wesley na Akademii nastoupil až teprve v 18 jako zřejmě většina ostatních. Vzhledem k tomu, že si těžko Akademii představit jako střední školu, tak dává smysl, že se tam nastupuje, jako na jiné VŠ okolo 19 let. Jenže dle NuTreku byl Chekov už v 17 letech kadet zřejmě tak 3.-4. ročníku, posléze se stal důstojníkem (tedy osobou, která má oprávnění a kvalifikaci velet poddůstojníkům).
ST má silnou vědecko-technickou tradici, kterou já i mnozí další máme hodně rádi, nejsem jediný, koho právě to přivedlo na technickou VŠ, každopádně tohle je ještě něco, co bych dokázal překousnout a NuTrek přijmout. Ale třeba zrovna výše popsané skutečnosti vidím jako opravdu zásadní a StarTrek shazující problém.

Překvapivě nejlepší bývají díla tvořená pro radost z tvorby, výsledky tvůrčí inspirace, texty, které člověk píše sám pro sebe takové: Na tom rozhodně něco je. Takovej Hobit je i přes své zakčnění furt Hobitem. Problém u Treku je, že Abrams a spol na rozdíl od
...

od Petera Jacksona nebo Nicholase Meyera nemilují respektive neváží si původní předlohu a ladění, ale předělávají to celé k obrazu svému. Jackson je fanoušek a co vytvořil je dobré a úspěšné. Meyer Trek neznal, ale přišel k němu jako k něčemu, co není jeho píseček na hraní, ale co už má nějakou tradici a charakter. Meyer do ST přinesl spoustu nového, převratného a osvěžujícího, ale zároveň si to nedělal celé po svém, ale těsně spolupracoval s lidmi, kteří na Treku dělali už dlouho a dávali do toho srdce. Z Meyera prostě bylo vidět, že k tomu, co tu vzniklo před ním a k těm lidem, kteří do toho roky dávali srdce má úctu a přitom zároveň dokázal jít do názorových střetů a argumentovat si nápady, které tam chtěl přidat. Tenhle přístup mi u Abramse a jeho dvou scénáristů hrozně chybí.

K tématům. Mínil jsem to tak, že nuTrek přispěl vůči tomu, co bylo před ním. Je docela možné, že jinak se scenáristé opakují a točí o tomtéž, ale nakonec, totéž lze říci i o většině velkých umělců, a sice že celé jejich dílo je protkáno stejnou tématickou linií, takže to jistě není doklad žádného neumětelství. A po zhlédnutí Do temnoty je zjevné, že scénáristé se dovedou posouvat, navazovat a natáčet obsahy vybudované v předešlém filmu do nových poloh. Především téma přátelství a všudypřítomné téma "logika vs iracionalita" nabývá nového rozměru, do značné míry poznamenaného kritickou revizí prvního filmu. V detailech se samozřejmě opět najde několik zarážejících věcí, ale ty já zkrátka nepovažuji za podstatné, stejně jako detaily u prvního filmu, přestože si je uvědomuji a vadí mi. Nejvíce snad ty prapodivné skoky mezi hodnostmi a pracovními pozicemi, ale jak jsem psal, takové věci filmu ubližují, ale nejsou prvořadé. Hlavní je umělecké zpracování tématu a k tomu se vážící emoce.

Lukas: "Nakonec magie a věda jsou vlastně to samé. Záleží jenom na výkladu.: No to rozhodně ne! To jsou úplně jiné věci."

V čem?
Vezmu sci-fi, cestování časem. Dostanu se do minulosti, předvedu předkům nějakou vědecko-technickou vychytávku a oni na mě budou koukat jako trubky. Nepochopí to a jediné jejich vysvětlení bude prostě "magie," byť to žádná kouzla nebudou.

"Nemůžeš to srovnávat jen proto, že spousta věcí ve vědě je pro tebe záhadou."
Spousta věcí ve vědě je záhadou pro většinu lidí, brala jsem to z pohledu čtenáře fantastiky, ne studenta vědního oboru.

Ono Tvé "zelené auto" a touha popsat cokoli prostě tak, aby to stejně vidělo i okolí... přeci vůbec nevadí, má-li myšlenka tři sta stran, když je srozumitelná. Můžeš popsat své pocity, když jsi k němu přišel, dojmy z první jízdy, popis utržené ruky v troskách sešrotované karoserie... dá se z toho vytřískat poutavý příběh. Náš jazyk není omezený pro sdělování myšlenek, jenom s ním pracovat. I já se to stále učím.

Lukas: ad ,,Každá harmonická diferenciální forma (jistého typu) nesingulární projektivní algebraické variety je racionální kombinací kohomologických tříd algebraických cyklů.‘‘

No v tomto se tedy neorientuji, ale pevně věřím, že to musí být možné popsat i přístupnější formou. Tj. takovou, kterou by bylo možné prezentovat i neodbornému publiku.. Např. takovému, jaké je zde na Trekkies. Podobně článek mohl být psaný jinak, ale krom toho, že to už se tu asu vyřešilo, nebýt onoho článku, ani bych nevěděl, že něco předvedenou formou může být sdělováno :)

Mně k tomu napadá jedna úsměvná věc: efekt motýlích křídel funguje a nikdy nevíte, co ho spustí. Stačí nesouhlas se stylem textu a z diskuse se dozvíme spoustu zajímavých věcí. Pokud jsem autora správně vygooglila, zabývá se kritikou filmů na csfd a jinde. Na tom není nic špatného, přijímat ji ale moc neumí. Lepší je rozdělit si diskutéry do tří kategorií, přičemž ta třetí je jen výmluvou pro ochranu ega. Ano, jsem hnusná, zlá a zákeřná a slova dokážou ublížit víc než jakákoli jiná zbraň. Urážet? Možná. Naštve se ale jen tvor, který vidí jen jednu cestu. No, já ale ublížit nechci, jsem jen prostě zvyklá se tímhle stylem vyjadřovat, jde-li o názory na texty.
Nehodnotím autora, jeho život, práci a zájmy, jeho momentální rozpoložení, na to nemám právo. Dokonce mě v takových případech nezajímá ani názor na mě. Co mě zajímá, je zpětná vazba. Někdy se dostaví a to se pak může rozvinout i v roky trvající komunikaci (ano, i to se mi stalo a je to fajn).

Možná jsem prostě jen unavená z toho, jak na úkor vlastního „mizerného“ psaní mám potřebu neustále koumat nad texty jiných a dohánět deset tisíc let čtení, které dohnat nejdou.
Jenomže v polovině případů se mi dostane ufňukaných odpovědí ve stylu „když ty to taky děláš blbě a jsi zlá,“ rozhodla jsem se právě teď už s tímhle čas nemarnit. Vlastně mi tento článek dal víc, než jsem čekala. Ukázal mi, jak rychle plyne čas a jak je drahý.
Mám ráda motýly a přeji všem, aby dokázali poznat, co je pro ně důležité.
Žijte dlouho a blaze.

Jana Dvořáčková: Tentokrát zareaguji stručněji, když se tím vlastně budu opakovat. Padlo tu, že mám s kritikou značné zkušenosti. Na jejich základě dobře vím, že ne každá kritika je stejně hodnotná a užitečná. Na této diskuzi jí padlo mnoho a já mnoho z toho uznal. Prokázal jsem, že jsem si svých nedostatků vědom, dávno předtím, než jste do diskuze vůbec vstoupila. Věřím, že to samo o sobě dokazuje, že kritiku jako takovou přijímat umím. Vy, na druhou stranu, nejste kompetentní formulovat kritiku ani vůči uměleckému dílu, ani vůči kritickému textu, a ještě máte tu drzost své nekonstruktivní sekýrování vydávat za vznešený a hodnotný názor, navíc na text, který jste se v první řadě vůbec nenamáhala přečíst. Máte pravdu, že takovouto v uvozovkách "kritiku" mám opravdu problémy uznat. Ani jednou jsem vás zde neurazil a to, že mi to nyní v náznacích demagogicky podsouváte, není o nic méně bezectné, než vaše dřívější pedantské útoky.

Také se zde vyjádřím k jednomu bodu, neboť mi v něm chyběla jedna věc:
"Při bližším ohledání jeho „verze“ Star Treku bude snáze pochopitelný jeho nedávný výrok v interview, kde se přiznal, že fanouškem Star Wars byl od mládí, zatímco fanouškem Star Treku se stal až v průběhu práce na svém filmu."
K tomu je třeba ještě doplnit to hlavní: PROČ. A Abrams v tom interview otevřeně říká, že proto, že na něho byl původní Star Trek moc hloubavý a filosofický a líbit se mu začal až tehdy, když si ho po svém upravil, já bych klidně řekl zjednodušil. Což je podle mého názoru podstatná, zde vynechaná věc. A také jedna z věcí, která mnohým na JJ-Treku vadí.
Jinak pokud jde o originalitu Treku 09, tak jsem poněkud skeptický. Námět: holohlavý šílenec původem z Romulanské říše v obří ostnaté lodi se zbraní, jež dokáže ničit planety, míří k Zemi, aby ji zničil. Jen hvězdná loď Enterprise jej může zastavit. Popisoval jsem děj Star Treku Nemesis nebo JJ - Star Treku 09? :-)

Vypadl mi odkaz na to interview s J.J. Abramsem: 5. odstavec: [link]

William Kirk: To by bylo podstatné, kdyby srovnávané Star Wars byly bezmyšlenkovitými blockbustery, ale ony přeci přetékají duchovními tématy a politickými komentáři. Oba fenomény podněcují diváky k hlubší reflexi svých témat, pouze jinak. Abrams, domnívám se, neodmítal Star Trek, protože by se takto orientoval, jako spíš formu podání. Namísto nudného mudrování kolem konferenčního stolu doufal přiblížit se vzoru Star Wars, kde samotná podoba fikčního světa inspiruje k asociacím a úvahám. Chtěl film jak oduševnělý, tak napínavý a dynamický, což ve Star Treku nenacházel a není se čemu divit. Ale v tom smyslu jsem to do článku napsal. Viz např.: "Nefilozofuje dialogem a metaforickým námětem, jak tomu bylo dříve, nýbrž samou filmovou řečí." K originalitě: Jsem přesvědčený, že s výjimkou nějaké avantgardy se ti každý příběh podaří redukovat na povědomý model. Všechny příběhy už tu byly.

Eodeon: jj, s tím obsahem ke SW souhlasím, především s "Oba fenomény podněcují diváky k hlubší reflexi svých témat, pouze jinak.".

Asi jsem to měl více rozvést, aby bylo zřejmější, že tím míním tento rozdílný přístup ke komunikaci obsahů, ne rozdíly mezi "povrchními" Star Wars a "filozofickým" Star Trekem.

BTW všimněme si jistého paradoxu: Eodeona kritizujeme za příliš složitý text, který v podstatě pochvalně ukazuje na jednoduché (ale odvěké) příběhové jádro.
Přesněji: Eodena kritizujeme za složitost a Abramse za jednoduchost :)

Velmi nadsazená reakce: sofistikovaný film si žádá sofistikovanou reflexi. Povrchní reflexe bude naopak zákonitě budit dojem, že se zabývá povrchním filmem.

Jana Dvořáčková: Náš jazyk je skutečně dost omezený způsob pro předávání myšlenek. Ostatně jak se zdá, tak to, o čem jsem tu mluvil, se mi zřejmě moc nepodařilo vysvětlit. S jazykem je opravdu třeba dobře pracovat, ale pokud je k popsání i ne nějak zvlášť složité věci, nutné napsat několik stran textu, tak to pro běžnou komunikaci znamená docela problém. A když se to rozhodnu popsat pár krátkými větami, abych pak mohl hned pokračovat v popisování dalších částí mé myšlenky, tak rapidně roste pravděpodobnost, že ten druhý některou z těch částí mé myšlenky nepochopí přesně tak, jak jsem myslel a v důsledku toho mu nebude dávat smysl i moje sdělení jako celek.

Ale to jsem trochu odbočil. Ono kromě problémů slovní zásoby a významu slov je v řeči i další úskalí a to ‚ztráty v překladu‘. Když totiž chceš něco říct, tak to nejdřív musíš přeložit z ‚řeči myšlenek‘ do řeči přirozené a ostatní si to pak musí přeložit z přirozené řeči zase do řeči myšlenek, ve které operují jejich mozky.

Při každém z těch překladů může dojít ke zkreslení překládaného sdělení. A to je řekl bych příčina toho, proč ses tu ty a Eodeon tak pohádali. Proto jsem tu vůbec tohle začal psát. Jak se to jeví mě, tak to, co si řekla na samém začátku té vaší ‚přestřelky‘, tak si to nemyslela nějak zle, nepřátelsky, útočně. Tedy aspoň to předpokládám. Jenže Eodeon si to tak vyložil a tak zareagoval instinktivně a zvolil obdobně nepřátelský tón, jaký vnímal od tebe. Nepoložil si otázku, jestli si to náhodou nemyslela jinak, než jak to vnímal. Ne, že by se mu to dalo vyčítat. I když by to bylo vhodné, tak člověk tímhle způsobem běžně nereaguje. Když jeden dá facku druhému, tak ten druhý mu jí bez rozmyslu vrátí, jedno jestli je to facka fyzická nebo slovní. Není to sice rozumný přístup, ale máme ho v sobě zakódován ještě z doby před tím, než se vyvinul rozum schopný zanalyzovat situaci trochu hlouběji a ne jen na základě bezprostředně zřejmých faktorů. Ostatně stejně si pak zareagovala i ty.

...

Nepoložila sis otázku, co ho skutečně (ne pouze na základě prvního dojmu) motivuje k takovéto ‚facce‘ vůči tobě a začala si se automaticky bránit také způsobem obdobným, jaký byl použit proti tobě. A už byl oheň na střeše.

Tohle je podle mě příčina toho, proč jste se vy dva začali takhle nešťastně hádat. Prostě jen chyba v překladu.

A jak jsem říkal, že ‚chyba v překladu‘ (myšlenka => řeč => myšlenka) může vzniknout celkem na dvou místech, tak v tomhle případu, vznikla ta chyba na tvé straně. (Tedy pokud je můj předpoklad, žes to nemyslela zle, správný.) Protože věta Nechápu, proč je nutné prasit češtinu nečitelnou vzletností a je mi líto, že jsem si obsahu nemohla patřičně užít. skutečně i mě zní docela útočně. Možná, že kdybys mu to říkala osobně, tak by k takovémuto nepochopení nedošlo, protože by sis mohla vypomoct i mimikou nebo intonací hlasu. A kdyby tě navíc Eodeon dobře znal, tak by mohl vědět, co od tebe očekávat a pravděpodobnost toho, že si tvoje sdělení

...

že si tvoje sdělení špatně interpretuje, by byla ještě nižší.

Na tom, že něco myslíš dobře, v praxi nezáleží, záleželo by, kdybychom byli telepati, ale protože naším komunikačním nástrojem je především řeč, tak vždy platí to jak to řekneš a ne to jak to myslíš.

Předchozí větu bych označil za poučku, na kterou by měli lidi myslet vždy, když vyjadřují svůj názor nebo postoj. Pokud člověk říká vždy tu první větu, která mu přistane na jazyku, tak se nemůže divit, že to pak někdy skončí i hádkou. Mám dojem, že právě to, byl i případ hádky tebe a Eodeona. Doufám, že se mi to podařilo správně odhadnout (myslím, že ano, už jsem se s tím setkal víckrát). Doufám, že to pomůže ke srovnání neshod mezi vámi dvěma. A především doufám, že se mi podařilo dostatečně srozumitelně vysvětlit, jak jsem to myslel. :-)

s.s.enterprise: No, mohl bych to označit pojmem Hodgeova domněnka, ale když budeš chtít vědět, co to je, dostaneš se opět k tomu textu, co jsem psal výše.
...

Měl-li bych to popsat jen pomocí slovníku neodborného publika, potom by ten popis byl pravděpodobně tak dlouhý a komplikovaný, že by to vydalo na tři knihy a než by si se dočetl na konec, tak už bys nevěděl, co bylo na začátku. Mohl bych ale k tomu přistupovat metodou ‚rozděl a panuj‘. To bych ti pak zvlášť vysvětlil jednotlivé pojmy a na základě tvé nové znalosti těch pojmů bych ti mohl začít vysvětlovat další pojmy. Takhle by to opravdu šlo. Jenže to je přesně to, co se dělá ve školách. Ve výsledku pak začneš rozumět odborným pojmům a když pak budeš chtít něco podobného vysvětlit dalšímu laikovi, tak mu opět budeš muset vysvětlit nejdřív jednoduché části a na nich pak stavět dál. Jinými slovy, budeš mu muset poskytnout odborné vzdělání. Některé problémy nebo alespoň jejich části se dají hodně zjednodušeně a často nepřesně popsat neodborné veřejnosti pomocí nějakého názorného příkladu jako třeba Schrödingerova kočka: [link] .
...

Ale pro to, aby si mohl pochopit i proč tomu je tak, jak je na příkladu popisováno, už ne vždy nějaký takovýhle jednoduchý příklad existuje. Hodgeova domněnka je zrovna případ, kde žádný jednoduchý příklad typu Schrödingerova kočka nenajdeš. Konkrétně Hodgeova domněnka je jeden z tzv. problému tisíciletí, jehož už samotné pochopení je problém i pro špičkové odborníky, ale kdybychom neměli k dispozici odborný jazyk, tak třeba GPS by nemohlo nikdy fungovat, protože bychom neměli jak popsat teorii relativity a jak z ní vyvodit konkrétní důsledky.

William Kirk: JJ Abrams defakto pořád není fanouškem ST, je pouze fanouškem svého vlastního výtvoru. Což by nebylo nic proti ničemu, kdyby to ovšem nebylo na úkor tvorby ST.


A teď konečně k hlavnímu tématu diskuze:

Jak SW, tak i typická filmová tvorba Abramse (i mnoha dalších) určitě není orientována na to, aby dokázala podněcovat diváky k hlubší reflexi. Jsou to popcornové filmy na které jde typický divák se pobavit a na nic nemyslet.

Diváků, kteří ve filmech/seriálech hledají něco hlubšího, těch je jako šafránu. Vadou dnešní kinematografie je, že akční blockbustery, které mají poskytovat především akční řežbu, srandu a spektakulární speciální efekty, jsou v obrovském nepoměru vůči ostatním filmům. Na ně pak v důsledku toho zbývají podstatně chudší rozpočty, v důsledku čehož mohou autoři nabídnout víceméně jen příběh, který už nemohou okořenit dávkou akce nebo dostatečně kvalitním speciálním efektem, který může být důležitý už pro samotné vyprávění příběhu. Kinematografie se tak polarizuje a vzniká tak v očích mnoha lidí pocit že ,,přeci nepůjdu na ten film, který když to není ten běžný akční film (nazývaný trhák nebo moderně blockbuster, aby se ještě zesílil divákův dojem, že jde o must see záležitost), na který jsou všude plakáty, tak to musí určitě být rozvleklý a nudný film na který koukaj hlavně snoby a babičky a to já přece nejsem‘‘. Eodeone, přeci nemáš dojem, že průměrný filmový(televizní) divák je typ,
...

je typ, který hledá hlubší reflexi příběhu.

Ostatně filmy se nedělí pouze na akční a na filosofující. Kam by se měl například zařadit film Králova řeč, Titanic, Amadeus nebo Jméno růže? Není to ani filosofování, ani akční nářez. Co to tedy je? Příběh. Jsou ty filmy nudné, nezajímavé? Jistě, že se najdou i ti, které to prostě není, ale rozhodně to jsou filmy, které dokáží přilákat širokou veřejnost. A to ve velkém i takové diváky, kteří nepatří mezi typické fanoušky blockbusterových filmů. Na takovéhle diváky ovšem Abramsův Trek nemíří. Takový Titanic byl film s velkým rozpočtem, pro který byly speciální efekty velice důležité. Ale nebyly to ty efekty, ale příběh, který táhl film. Každopádně filmy můžou být i velice akční a zároveň mít velice kvalitní a poutavý příběh. Takové filmy Kmotr, Star Wars IV nebo Sedm statečných či Neúplatní jsou plné akce, a já bych nechtěl, aby to bylo jinak. Ale jsou to taky dobře zpracované poutavé příběhy, které si logicky neodporují.
...

Nejsou to příběhy, kterými by se daly cedit špagety. Na některé do očí bijící nesmysly u ST2009 jsem už upozornil kdesi výše. A dle toho co jsem četl, tak nový film na tuto ‚tradici‘ údajně navazuje. Že tam bude určité množství podivností očekávám, ale snad tam tentokrát nebudou nesmysly úrovně ‚‚wtf?!‘‘

Taky bych chtěl odmítnout široce rozšířený mýtus, že ST je a dokonce údajně má být nudné filosofování kolem konferenčního stolu pro intelektuální publikum. Tomuhle mýtusu paradoxně podlehli i mnozí trekkies. Skutečnost je ale trochu jiná. Když Roddenberry tvořil ST, tak to první co rozhodně nechtěl, bylo aby ST byl o filosofování zaměřené na malou skupinu diváků. Roddenberry chtěl oslovit co nejširší a nejrozmanitější skupinu diváků. I proto je ST televizní seriál a ne kniha, protože Roddenberry vycházel z předpokladu, že televizní příběh je pro diváka daleko stravitelnější než právě kniha. Jeho záměrem nebylo pouze diváky bavit, jeho vědomým a cíleným záměrem bylo diváky
...

bylo diváky oslovit s vážnými tématy společnosti. A chtěl oslovit co nejvíce diváku, ne pouze nějakou úzkou skupinu intelektuálů. A povedlo se mu to. Např, epizody jako Stroj zkázy (2x06), Rovnováha hrůzy (1x08), Operace: Vyhlazení (1x29) se stěží dají označit za filosofování u stolu. A přes to nesly závažné téma doby. Dnes, když to chce člověk vnímat, musí mít napřed určité znalosti historie 20. Století, aby pochopil, na co ty epizody narážejí, ale tehdejší diváci nic takového nepotřebovali. Jim visela atomovka nad hlavou každej den! Takže není vůbec překvapivé, že mnoho z nich bylo vůči těmto tématům velice vnímavých. ST byl oduševnělý, napínavý a dynamický, což je přesně to, co Roddenberry chtěl. Ne nějaké mudrování okolo konferenčního stolu. ST se stal jak vzrušující a napínavou zábavou, tak ale i součástí veřejného života.
Když Dr. Martin Luther King přišel na setkání s Nichelle Nichols, nebyl to jen případ známého člověka snažícího zviditelnit se spojením svého jména s
...

s populární show. Byla to jedna z menších ale stále ještě významných kapitol sociálních změn ve společnosti, jejichž King byl hlavním symbolem. [link] King přišel za Nichols proto, aby zachránil další ze symbolů tehdejší společenské proměny. Až takhle byl Star Trek významný. Těžko můžeme tvrdit, že diváci v 60. Letech byli samí mudrcové a že se za pouhých 40 let takhle radikálně proměnili. ST prostě dokázal zaujmout široké a dokonce rozmanité publikum a mnohé z nich (samozřejmě, že ne každého jednoho) přiměl k přemýšlení. Ne k přemýšlení o nějakém příběhu, ale k přemýšlení o jejích vlastním životě, o prostředí ve kterém žijí. A to dokázal Star Trek právě takový, jaký byl. Nepotřeboval zvyšovat akčnost a snižovat hloubavost. Ačkoliv televizní studia už tehdy měly na svojí produkci v podstatě stejné požadavky, jako dnes. Ještě, že si Roddenberry prosadil svou. Těžko by si dnes někdo pamatoval nějaký průměrný seriál, kde stříleli mimozemská
...

mimozemská monstra v papundeklových kostýmech.

V dnešní době si TOSku ceníme pro její pěkné zábavné příběhy, ale spousta jejích témat už není aktuální. V Americe je to trošku jiné, protože tam v myslích mnoha lidí stále přetrvává vzpomínka na seriál, který svým dílem přispěl třeba k tomu, aby každý mohl poslat svoje dítě na vysokou školu.

A pokud jde o moderní ST (TNG a dále)… potřeboval změnu? Na začátku stále ještě ne. Teď už ano. Stal se nudným a nezáživným filosofováním? Stále ne. Třeba ENT mi jako nudné a nezáživné rozhodně nepřijde. Bude mi to někdo rozmlouvat? :-) Nejvíce toho filosofování u stolu bylo v TNG. A při tom z celého moderního Treku si právě TNG dobyla největší slávy, která dodnes nevyprchala. Dokonce i České publikum bylo z TNG v nedávné době nadšeno. Je tohle skutečně to ‚hrozné a nudné filosofování pro pár intelektuálů‘, které by bylo nejlepší z TNG odstranit? A pokud ne, tak kde jinde ve ST tedy tohle to špatné filosofování tedy je? Kdepak se schovává?
...

Že by snad v DS9?
Ne každá epizoda ST nesla v sobě závažné téma, v ne každé epizodě se střílelo a byla tam akce. Ale zase buďme rozumní, bavíme se tu o seriálu, ne o filmu. V mnoha seriálech je typicky mnoho různých druhů epizod. Není tedy nic zvláštního nebo snad špatného, že po epizodě Ti nejlepší z obou světů (TNG4x01) přišla epizoda Family (TNG4x02). Ale i moderní ST stále obsahoval i mnohé hlubší myšlenky. A opět cílem bylo, dopravit je přímo k divákovi společně s příběhem. Ne to tam někde hluboko ukrýt a čekat, jestli to někdo najde. Na druhou stranu pokud to někoho opravdu nezajímalo, tak ho to ani neobtěžovalo. Prostě jen sledoval děj.

Epizod moderního Treku, které byly akční, zábavné, pro diváka srozumitelné a dobře stravitelné a které zároveň přímo před diváka prezentovaly svojí myšlenku (a bylo jen na divákovi, jestli i po ní sáhne nebo ne), těch by šlo jmenovat také dost. Namátkou Štvanec (TNG3x11), Ušlechtilé důvody (TNG3x12), Paradise Lost (DS94x12),
...

It's Only a Paper Moon (DS97x10), Living Witness(VOY4x23), Střet s Andoriany (ENT1x07), Komunikátor(2x08). Třeba epizoda Nor the Battle to the Strong (DS95x04) je pěkný příklad. Zaměřuje se na téma hrdinství a zbabělost. To hrdinství je populární, to by chtěl každý, ale zbabělost je také součástí našeho lidství. Od našich televizních hrdinů typicky nechceme, aby se projevovali jako obyčejní zbabělci. Něco jiného je to u vedlejších postav, ale u hlavního hrdiny? Ani Dr. Rodney McKay z SGA není odsouzeníhodný zbabělec. Ale Jake Sisko, a přitom by nás to do té doby ani nenapadlo, se tu najednou zachoval právě jako takový zbabělec. To není příjemné pro diváka koukat se, jak jeho oblíbená postava nechává ostatní na holičkách a bere nohy na ramena. Ale o to větší dopad pak ten příběh na diváka má. Rádi vídáme naše filmové hrdiny jako Hrdiny. Vlastně proto, že by se nám líbilo být taky takoví. Ale Jake Sisko nám v téhle epizodě nastavil zrcadlo. Typicky v příbězích o zbabělcích se
...

se na samém konci zachovají hrdinsky a právě oni zachrání situaci. Jake situaci nakonec také opravdu zachránil, ale o hrdinství se mluvit absolutně nedá. Tisknul v ruce phaserovou pušku a bez jakéhokoliv míření začal bezhlavě a v záchvatu nekontrolovatelné paniky střílet do všech směrů. Podařil se mu dobrý zásah a tím vše zachránil. Bylo to štěstí. Prachsprosté štěstí, žádné hrdinství. Jake ale nakonec přeci jen jisté ocenění hodné hrdinství předvedl. Ale nebylo to hrdinství, na které je divák zvyklý z Hollywoodských filmů. Jake o své zbabělosti napsal článek a ke všemu se tam přiznal. Tohle je druh hrdinství, které každý z nás může za svého života mnohokrát předvést. Ale kdo z nás o takovém hrdinství sní…

Krásný příběh, lidský příběh, inteligentní a přitom obyčejnému divákovi velmi blízký na pochopení. Příběh vyprávěný dějem ne jen slovy. Star Trek.

Takový StarTrek má být, takový ST pomalu přestával být a takový teď není. Příběh zbabělého Jaka není typickým, často se opakujícím
...

opakujícím příběhem, zato příběhy oslavování heroických výkonů statečných cool hrdinů v boji proti ultimátnímu zlu jsou nejen velice často opakovány, ale jejich literární kvalita bývá často průměrná až podprůměrná.

O nějakých tématech si nemyslím, že v souvislosti se SW má cenu mluvit. Když si odmyslíme charakteristicky silnou akční skořápku, tak SW jsou dobré díky dobře napsanému příběhu. Nemyslím si, že je třeba v tom příběhu hledat nějakou hlubší filosofii. Prostě je to dobrý příběh. To ovšem není případ ST2009. Chyb, kvůli kterým si tohle myslím, jsem tu řadu zmínil. Také jsem popsal, jaký ST byl a že tak opravdu fungoval. V dnešní době to co mu chybí, je zaměření na aktuální témata doby, které opět dokážou oslovit diváky, protože to pro ně budou prostě povědomé věci. A také ST potřebuje rozmanitý tvůrčí tým, který bude mít odvahu a od studia tu možnost psát nejen o povrchních problémech, ale i o jejich pozadích a to i za cenu, že tím třeba někomu ‚nadzvednou pozadí‘.
...

Materiálu by tu bylo dost. Je hodně problémů, které si veřejnost neumí moc dobře představit, protože na ně nevidí, či vidí zkresleně a nebo je dokonce vůbec vidět nechce, aby si lidé zachovali iluzi toho, že všechno je v pořádku.

Každopádně jedna důležitá věc: Hlubší společenská témata je daleko snazší zpracovat v seriálu, ve filmu se to ne vždy podaří. Proto by mi od ST filmů stačilo, když by měly kvalitně a smysluplně zpracovaný příběh, ze kterého by nebylo cítit, jak je tvůrcům Roddenberryho Star Trek úplně cizí a jak mají v plánu vytvořit si něco úplně cizího, vlastního.

Na závěr bych se ještě vyjádřil k tématu, že svět ST je už moc rozsáhlý, komplikovaný a že představuje pro ST překážku, kterou je třeba odstřihnout. Reagoval bych na to takto:
[i] Já bych navrhoval, aby se stejná čistka udělala u světa Pána prstenů. Vždyť to je ten samý případ! Přebujelý svět plný propletených skutečností, pravidel a komplikovaných vztahů, jejichž historie by vydala na knihu.
...

A to přece divák nebude číst! Nebude si to studovat jen proto, aby mohl jít do kina na Hobita. Vždyť když ten fiktivní svět nezná jak své boty, tak pak tomu filmu vůbec nemůže rozumět! Potřebovalo by to ufiknout hezky u kořenů. Dát tomu nový restart, aby se k tomu taky dostaly nové generace. A nejlíp i komplet nový tvůrčí tým nezatížený celou tou fiktivní historií, aby se tomu dodala nová šťáva a svěžest mentolu! [/i]



Dobrou noc. :-)

Lukas: Jen v bodech: A) Nenazýval bych to hádkou. Ta vypadá to o poznání jinak. B) Souhlasím, že na úmyslu nezáleží, pokud se neotiskne ve výroku. C) Dávno se nesnažím představovat si tzv. průměrného diváka. D) Pravda, blockbustery nejsou primárně točeny za účelem podněcovat k úvahám, ale to nejsou žádné filmy. Některé zkrátka tu schopnost mají, jiné ne. E) Epizody Původního seriálu, které uvádíš, podle mého zdaleka nepatří k nejinspirativnějším a používat v souvislosti se Star Trekem slovo "filozofie" mi vždy připadalo nepatřičné. Snad v nějakém přeneseném významu. F) Myslím, že cokoliv říkáš o původní intenci tvůrců Star Treku lze úplně stejně prohlašovat i o Abramsovi. G) Je třeba pamatovat i na to, že předešlé Star Treky obsahují úplně stejné nedostatky, jaké jsou vytýkány NuTreku, jen tam je kupodivu každý rád přehlédne. H) Seriály si mohou dovolit experimenty, jaké u mainstreamového filmu nejsou myslitelné. Nelze je proto srovnávat. I) Z principu nemohou existovat špatné příběhy.

Lukasi:
1 - tenhle příspěvek do diskuze by si zasloužil aby byl uveřejněn jako regulérní článek
2 - nejlepší by bylo, zmedializovat to tak nějak globálně
3 - :-) nemůžu si pomoct, ale napadla mě hláška: "Václave, proč nejsi moje žena!"

Pán prstenů filmový i knižní je natolik specifická záležitost, že srovnání s ním nemůže vnést do problémů Star Treku žádné světlo. Také se domnívám, že velice křivdíš Star Wars. Přehlížíš jejich duchovní souvislosti, historické paralely, velmi komplikované politické pozadí děje, mimořádný zájem o etické otázky a mnoho dalšího. Je třeba si připomínat, že filmové příběhy jsou !vždy! jen prostředkem, a nikoliv cílem. Teprve skrze ně jsou komunikovány abstraktnější myšlenky, které mohou díky dalším tématickým souvislostem dosahovat překvapivě sofistikovaných podob. Přesně takové obsahy jsem se pokusil v článku vynést na světlo. Jen povrchním divákům postačují příběhy, jen ti se spokojí s pouhým "kdo s kým co a jak to dopadne". Neexistují ani více či méně hluboká témata. Alespoň ne z perspektivy umělecké kritiky. Sociální komentáře nelze za témata považovat. Těmi se míní jen fundamentální ideje jako smrt, oběť, svoboda, víra, láska a mnoho dalších, leckdy obtížně pojmenovatelných idejí.

Kdyby byl článek poloviční, jeden by u toho i neusnul!

Obdivuji autora za tolik práce. Přesto mi to připomíná české politiky. Jsou schopni hodiny mluvit o něčem, ale přitom o ničem. Takto mi připadá tento článek. Ale body za aktivitu a nelenost autor rozhodně získává!

Musím také silně nesouhlasit s podobností se STAR WARS! Nic takového tam prostě není! Tedy, pokud jste u toho neusnuli a film se vám jen nedozdál.

A to, že si pozměnili dosavadní STAR TREK mně osobně vůbec nevadí. Základy zůstaly! Je to velmi atraktivní pro staré i nové fanoušky. Vynikající "náborový" materiál!!!

Víc mně vadilo pozměňování ST-historie v seriál ST Enterprise.

Omlouvám se za delší odmlku, musel jsem se věnovat něčemu jinému.

Eodeon:
D) Není pravda, že žádné filmy nejsou točeny za účelem podněcovat k úvahám. Jako příklad mě napadá hned film Děkujeme, že kouříte. To je hodně dobře udělaný film. Je zábavný, srozumitelný širokému publiku a záměr tvůrců přimět diváky k zamyšlení je zcela evidentní. Vlastně se dá říct, že je i dost odvážný vzhledem k tématům, do kterých ‚reje‘.

E) Epizody TOSky, které uvádím, nesly velice závažná témata tehdejší doby, které nebylo třeba v těch epizodách nějak složitě hledat. To, o čem ty epizody byly, bylo tehdejším běžným divákům zcela zřetelné. Tedy svůj účel splnily na jedničku. Dnes můžeme vzpomínat na to, jak významné byly ve své době, ale jelikož naléhavost jejich témat už není taková, jako tehdy, tak ani svůj účel už nemohou plnit stejně dobře.

Potřebovali bychom další takovéto odvážné epizody, které by se věnovaly tématům dnešní doby a které by dnešním lidem byly stejně srozumitelné, jako
...

byla TOSka tehdy.

A pokud jde o filosofii&ST; otázky jako od kdy se jedná o živou, myslící bytost a už ne jen stroj, či etické otázky, jestli máme právo zasahovat či nikoliv jsou přeci klasickými otázkami filosofie.

F) Já si to teda rozhodně nemyslím. Vlastně bych řekl, že málokdo by zkoušel srovnávat Roddenberryho a Abramse v tomto směru. Roddenberry měl zcela nezpochybnitelně snahu změnit svět ve kterém žil k lepšímu. A jak ostatně i Barack Obama zmínil, prostřednictvím ST se mu k té změně podařilo přispět. Když bychom se zeptali Abramse, jestli by chtěl, aby svět byl lepší, těžko bychom mohli očekávat zápornou odpověď a přes to je vidět, že touha po lepším světě rozhodně není Abramsovou hnací sílou v jeho tvorbě.

G) Nedostatky předešlých ST si pamatuju stejně dobře, jako ty současné. Ostatně i ty nejnepatrnější nedostatky předešlých filmů/epizod fanoušci s oblibou vyšťourali a rozebírali, včetně hledání možných logicky přijatelných vysvětlení. Rozhodně ovšem není pravda, že
...

že by JJTrek na tom byl v těchto nedostatcích srovnatelně s předchozími Treky. Ani není pravda, že předešlé nedostatky každý rád přehlédne. Zrovna nedávno tu byl článek rozebírající stav posádky VOY. Ten stav posádky je rozhodně nedostatkem a rozhodně ho nepřehlížíme. Na tenhle i další nedostatky padla nejen tady řada kritických komentářů. Bylo by absurdní, myslet si, že bude nějaký film bez jakýchkoliv nedostatků, takže je třeba mít určitou míru tolerance. Problém JJTreku je, že tuhle míru překročil takovým způsobem, jakým žádný jiný ST film před ním. A to nejen množstvím těch nedostatků, ale i sílou těch nedostatků. Třeba zrovna problémový, nezkušený a nedisciplinovaný kadet kapitánem snadno a rychle je skutečně perla, která ve ST nemá obdoby.

Díky množství epizod ST máme velký prostor pro hledání i skutečně velikých nedostatků a pár vyložených nesmyslů by se našlo, ale něco tak do očí bijící, co by bylo klíčovou součástí příběhu, ke které to od začátku směřovalo a
...

pak se na tom stavělo i dál, to ve ST opravdu nenajdeme.

H) Hm.. to je ovšem názor manažera či účetního filmového studia. Zcela pochopitelný názor, ovšem je otázkou jestli se tímhle názorem mají řídit i touhy a přání filmového diváka. Navíc i na ST jsme v posledních letech mohli vidět, jak se studiu nechce nechat ST experimentovat. Ať už šlo o formu vyprávění nebo o příběh na nějaké kontroverzní téma. Stačí si vzpomenout, jak kontroverzní byl tehdy polibek mezi Dax a Kahn. Epizodu týkající se gayů se do dnes nikdo neodvážil natočit, i přes to, že uvnitř produkčního týmu ty myšlenky byly.

J) Pán prstenů je co do rozsáhlosti a komplikovanosti jejich kánonu srovnatelně veliký se ST. V tomhletom směru jsem je také porovnával. Použil jsem to jako argument dokazující, že velikost světa nepředstavuje nutně nějakou překážku, kterou je třeba vykořenit.

K) Ty souvislosti SW já nepřehlížím. Ale valná část diváků, kteří se na to dívají, se těmito otázkami vůbec nezabývá a ani o to nestojí.
...

Můj osobní názor je, že tak o hodně přicházejí, ale je to prostě fakt. A tohoto faktu si jsou dobře vědomy i filmová a televizní studia, proto si taky pravidelně objednávají filmy a seriály, kde cílem je skutečně jen příběh. Snaha o něčem skrz ten příběh mluvit pak zpravidla nebývá snahou scénáristů. Oněch povrchních diváků je hodně – bohužel - a pokud ty myšlenky JJTreku nejsou vidět i jim, potom je něco špatně. Např. myšlenka epizody Stroj zkázy byla tehdy zřetelná i těm povrchnějším divákům (ne tedy pochopitelně všem; existují ,,různě těžké případy povrchního diváka‘‘). Každopádně já pořád nemám pocit, že by Kurtzman, Orci či Abrams měli nějakou záměrnou touhu komunikovat skrz své výtvory nějaké myšlenky.

David:
1 - Možná spíš celý tento dialog by stál za zveřejnění jako článek (tedy oproštěný od nesouvisejících témat). Nevím o tom, že by podobný dialog mezi rozdílnými pohledy na JJTrek byl někde uveřejněn. Mohlo by to být zajímavé.
2 - Napadlo mě už udělat nějaké webové stránky v angličtině, kde by byly sepsány ve stručné formě jednotlivé argumenty a odpovědi na ně. Bohužel takovýhle projekt je v současnosti mimo moje časové možnosti.
3 – :-)

Taky mě napadlo, že bude možná škoda, že tato diskuse upadne v zapomnění v okamžiku, kdy článek zmizne z hlavní strany Trekkies.cz.

Jinak to homosexuální téma v DS9 bylo myslím přiblíženo nakonec dobře.

Lucas: D) Také to byla nadsázka, která měla za účel naznačit, že na úmyslu tvůrců nezáleží, pokud mu výsledný výtvor neodpovídá. Třeba film, který dáváš za příklad, sice podnětný je, ale jen díky kontroverznímu námětu, který zpracovává kreativně, ale daleko povrchněji, než co veliký potenciál umožňoval. E) Což se týká do jisté míry i epizod TOS, které nabízely zajímavá témata, ale jen zřídka se pokoušely dobrat jejich podstat. Prvořadé bylo podat napínavý, neotřelý a dobrodružný příběh. Tedy totéž, co bývá naopak vyčítáno nuTreku. Zatím nikdo nebyl schopen vylíčit zde podstatný rozdíl. Ano, témata s filozofií často souvisejí, ale to lze prohlásit o čemkoliv vzhledem k širokému poli působnosti filozofie. Navíc, filozofie je akademická disciplína, která má za účel objasňovat fundamentální otázky, nejen na ně upozornit nebo dát impulz k zamyšlení. V každém filmu lze nacházet podnět k dalekosáhlým úvahám. Z mé zkušenosti to ale zřídka bývá v těch, které jsou takto přímo míněny.

F) Z díla nelze usuzovat na intence tvůrce. To je axiom. I kdybychom toto faux pas přehlédli, byl by tvůj argument čistě spekulativní. Můžeme sice pozorovat vliv Původního Star Treku, ale domyslet dopad Abramsova není možné, tedy není možné ani toto absurdní srovnání. Krom toho, oba muži se na Star Treku podíleli zcela jiným způsobem ve zcela jiných úlohách. G) Po mnohokráté upozorňuji, že srovnávat filmy a seriály je nepřípustné. Obojí je neporovnatelné. Mínil jsem pochopitelně omyly v předchozích startrekových filmech! A ačkoliv je pravda, že mnozí fanoušci na ně s oblibou upozorňují, dosud jsem se nesetkal s tím, že by někdo šmahem zavrhl celý film na základě několika kosmetických chyb. Na jejich kvantitě nezáleží tak, jako na tom, že jde o nepodstatné detaily, zatímco základní stavební součásti filmů jsou zpravidla bezchybné. To je třeba rozlišit, jinak je každá kritika jen malomyslným rýpáním. Příklad: odsoudil někdy někdo Khanův hněv jen proto, že Khan poznal Chekova? Nevěřím.

Je třeba, aby si odpůrci uvědomili, že nedostatků, které bývají vytýkány Abramsovu Star Treku, jsou si velmi dobře vědomi i fanoušci filmu. Pouze ti mají jiné priority, jiná hodnotící kritéria a zkrátka si uvědomují, že tyto detaily nejsou nijak podstatné. A mnoho z nich lze snadno objasnit, jen kdyby se o to odpůrci pokusili. Zažil jsem i odsouzení filmu na základě takových absurdit, jako je například fakt, že po nalodění kadetů odlétá raketoplán ze staveniště do vesmíru a to je prý chyba, když Akademie sídlí na Zemi. Fanoušek nebyl schopen domyslet, že let nad hranicí atmosféry zkrátí cestu o mnoho hodin. Bohužel, já osobně jsem se setkal jen a pouze s kritikou tohoto druhu. Ať se mi tedy nikdo nediví, že názor odpůrců nerespektuji. Budu, až budou předloženy opravdu pádné argumenty a nikoliv jen vyspekulované záminky. Hodnostní skoky a řadu věcí beru, ale jak říkám, podstata věci je jinde, než v podobných detailech. Kdybych měl vidět stejnou optikou TOS, byl by vůbec nejhorší seriál.

H) To je pokrytectví. Kdybys ty sám byl divákem, který žádá od filmů odvážné experimenty a důslednou reflexi fundamentálních otázek, pak bys nesledoval filmy, jaké jsi zde uvedl ve svých reakcích za příklad (samý mainstream a banální nezávislý hipstershit či midcult), ale sledoval bys filmy Tarkovského, Godarda, Viscontiho, Reygadase, Hanekeho, Kurosawy, Grandrieuxe a tisíců dalších, na které bych ti mohl dát tipy. Pokud se dobrovolně zaměřuješ na popkulturu a masově rozšířené filmy, musíš logicky čekat, že budou právě tak nenáročné, jak masy žádají. To je zákonitost, se kterou žádný producent nehne. Masová kultura bude vždy logicky zrcadlit vkus mas. Pro náročného diváka existují náročné filmy. Ano, lze to mísit, ale to jsou výjimky natolik vzácné, že je absurdní dávat je za příklad, tím spíš objektu masovou kulturou natolik podmíněnému, jakým je blockbuster. Existují prostě určitá sociální a kulturní nastavení, která je třeba vzít v úvahu. Mimoto, Abramsův Trek měl u diváků úspěch.

J) Opět trvám na tom, že srovnání není možné, jelikož oba fenomény jsou neporovnatelné. Oba si příznivce získaly zcela jiným způsobem a rozvíjely se zcela jiným způsobem. Co je v případě ST výhodou může být velkou nevýhodou u LotRa a naopak. Tímto se k žádnému plodnému poznatku nelze dopracovat. K) Pokud chceš tvrdit, že Abramsův film Star Treku nedal nic, co by už neměl, formou i obsahem, pak bys ty sám raději neměl být tím nedůsledným divákem, který si tyto otázky neklade. Ono je přeci jedno, jestli se nuTrek podobá více SW nebo něčemu jinému. Důvod, proč si tu otázku v článku kladu, je ten, že při tomto srovnání nejlépe vynikne vše to, co je sice neoriginální v porovnání s SW, ale zcela unikátní v porovnání s dosavadním ST. Pokud chceš tvrdit, že k radikální inovaci nedochází a nuTrek je banální, pak ti nezbývá, než toto všechno ignorovat nebo nějakým způsobem vyvrátit. Zda si toho diváci všímají, nebo ne, nevím a neřeším. Ovšem měli by, chtějí-li kritizovat. To je jediné jisté.

BTW ve Star Treku sice existuje obrovská hojnost náznaků, že existují alternativní sexuální orientace a alternativy v genderových ohledech a nejvíce opravdu asi v DS9, ale vždy se jedná spíše o náznaky, o typické, lehce enigmatické metafory, které lze samozřejmě vyložit porůznu. Podstatné je, že se nevyskytla otevřeně homosexuální postava, se kterou by se takto orientovaní diváci mohli identifikovat tak, jako se mohou s jinými postavami identifikovat příslušníci různých etnik. Souhlasím s tím, že je třeba to napravit a doufám, že příští ST seriál se o to postará a aktuální společenské otázky budou opět zaznívat (což se ale děje i ve Star Treku: Do temnoty v případě terorismu). Do té doby mají fanoušci alespoň vynikající pastiš TOS "Blood and Fire" od fanfilmařů z Phase 2. Co žádat víc?

Tyto poslední spekulace se opírají o jakési na hlavu padlé dělení filmů na ty "hloupé" a ty "chytré", na ty, které podněcují k zamyšlení, a na ty, které nikoliv. Žádná taková ostrá hranice neexistuje a právě v případě blockbusterů už vůbec ne. Ty filmy jsou míněné pro všeobecné publikum, jsou míněné tak, aby si z nich každý dovedl vzít tolik, kolik sám chce nebo může. Náročnější diváci zde mají řadu příležitostí k inspirativním úvahám, ale nenáročným to nijak nepřekáží užít si pouze akci a dobře odvyprávěný příběh. Potíž je spíše právě v tom, že diváci nejsou zvyklí se nad filmy tohoto druhu zamýšlet, nebo nemají schopnosti rozeznat méně zjevné způsoby, kterými s nimi filmaři komunikují. Pokud to diváci nedovedou rozpoznat, je třeba navyšovat mediální gramotnost společnosti, nikoliv redukovat repertoár významotvorných prostředků, které filmaři "smějí" užívat. Diváka je třeba respektovat, ale nikoliv hloupého diváka. To by byla cesta do pekel.

BTW možná oceníš diskuzní panel "soud JJ Abramse" na FFku, kde by pro podobné debaty měl být mnohem větší prostor, než v tomto "útlém" prostoru pro komentáře. Rozhodně souhlasím, že si to zaslouží, aby se o tom diskutovalo a aby o tom lidé psali. Však proto jsem napsal svůj článek, byť jsem ho v rychlosti dost odbyl. Jakékoliv další příspěvky, vycházející z různých dalších metod a přístupů k filmu, budou jistě vítány, kor když tento článěk brzy zapadne, jak trefně píše s.s.enterprise.

D) Ve filmech je málokdy prostor pro obsáhlou filosofickou úvahu. Zmíněný film by určitě šel rozvést víc do hloubky. Na druhou stranu je ale otázka, jestli by tam pak zbyl dostatek prostoru právě pro napínavý a neotřelý příběh. Ten je tam totiž zásadní. Stejně jako Roddenberry (jak ostatně sám řekl), i tady tvůrci využívali právě ten poutavý příběh k tomu, aby téma, o kterém mluvili, se mohlo snadno dostat k co nejvíce divákům a bylo srozumitelné pro co největší masu. Když jsem tu zmiňoval různé epizody, určitě jsem nechtěl říct, že poskytují nějaký plný filosofický rozbor. Naopak právě ten impuls k zamyšlení pro diváka, o to tam jde. Roddenberry chtěl, aby lidé o jeho epizodách mluvili, diskutovali o tom, aby právě oni probírali podstatu zmíněných témat. A poměrně to fungovalo. V televizi nebývá dostatek prostoru k tomu probrat téma skutečně zevrubně a přitom zůstat divácky atraktivní. Umět dávat ten impuls je právě to, o co tam šlo. To bylo plně dostatečné a fungovalo to.

...

NuTreku určitě není vyčítáno to, že podává napínavý příběh. Věřím, že z vyjádření mnohých to tak může znít, ale myslím, že jen část z nich to tak doopravdy myslí. Jak to tak pozoruju, tak mám dojem, že kdyby měli ten svůj názor rozvést, tak by z mnohých vypadlo, že napínavý a dobrodružný příběh vlastně není to, co jim vadí. NuTreku bývá vyčítána přemíra akčnosti. To ano. Ale myslím, že tohle je zcela regulérní výtka. Často bývá snaha o víc a víc akce na úrok příběhu. To, když je příběh napínavý a dobrodružný špatně není. Otázkou je, jestli je ST09 i neotřelý. Řada lidí by tak ten příběh neoznačila.

F) Z díla nelze usuzovat na intence tvůrce? Jak já to chápu, tak umění ať jakékoliv už od nepaměti využívali mnozí umělci právě k vyjádření svých myšlenek a jeho prostřednictvím se snažili nějakým způsobem zapůsobit. Vážně mě teda překvapuje, že mluvíš o nějakém faux pas. O Roddenberryho záměrech není pochyb. Mnoha lidem byly zřetelné už při premiéře TOS a Roddenberry o nich sám i často ...

často mluvil. Dopad Abramsova Treku se skutečně ještě nedá s jistotou hodnotit. To nijak nezpochybňuju. Ale už teď lze o Abramsovi i obou scénáristech usuzovat docela dost. Známe jejich předchozí tvorbu a mohli jsme si přečíst řadu rozhovorů. Víme, co považují za v jejich tvorbě důležité a jejich tvorba je s tím v souladu. V jejich filmech se ale nesnaží oslovit diváky se závažnými společenskými tématy zábavnou formou. Dá se tedy velice dobře usuzovat, že tohle není jejich záměr. Z jejich vyjádření není nikde cítit, že by to snad jejich záměr byl. A z jejich tvorby to také není zřetelné. Pokud mají zájem promlouvat k divákům o závažných společenských tématech, ale nemluví o tom a ani z jejich tvorby to divák nevidí, pokud ten zájem zůstává jen v jejich hlavách, potom jako kdyby nebyl. Takže já jsem přesvědčený, že se dá dostatečně dobře usuzovat, že oslovování diváků závažnými společenskými tématy pro ty tři absolutně není v poli jejich zájmů a necítí to ani jako významnou ...

významnou charakteristiku Treku. Jenže to jsou potom u špatného díla a měli by se tedy jít realizovat k něčemu, co bude víc v souladu s jejich představami.

To, že jsou filmy a seriály v mnoha směrech neporovnatelné, s tím samozřejmě souhlasím a myslím také na to. Zřejmě jsem ale měl opravdu mluvit hlavně o těch filmech.

To já se setkal s lidmi, co zavrhli celý film kvůli pár drobnostem. Nicméně rozhodně nesouhlasím s tím, že by se u ST09 jednalo jen o kosmetické detaily. Některé nedostatky toho filmu považuji za skutečně zásadní. Jako třeba ty absurdní hodnostní skoky, v rámci kterých pak jednotlivé postavy na svých pozicích působí naprosto nevěrohodně. Jiné nedostatky by se daly označit za kosmetické, ale pokud jejich množství dosáhne určitého součtu, potom i jejich význam získává na síle. A pak také narušují základ filmu. Pro tebe můžou být některé výtky vůči tomu filmu nedůležité, ale pro jiné nedůležité zdaleka nejsou. A těch lidí, kterým takové chyby vadí, evidentně ...

evidentně nepředstavují nějakou zanedbatelnou skupinku. Mají tedy také právo chtít po tvůrcích, aby takovéhle chyby nedělali. Ostatně i fanoušci ST09 se vyjadřují k tomu, co by chtěli. A také má každý z nich trochu jiné představy a jsou pro ně různé věci jinak důležité. Proč by ne. Pro nás jsou důležité tyhle věci. A to, že chceme, aby film neobsahoval hromadu logických chyb či nerecykloval pořád staré věci se přeci nedá označit za malomyslné rýpání. To, že někteří rýpou kvůli drobnostem je pravda, ale na tom odpor vůči Abramsově přístupu rozhodně nestojí.

Pokud jde o objasňování těch nedostatků tak právě řada z těch fanoušků, kteří mají velké zkušenosti s objasňováním různých nejasností ve ST, si na JJTrek stěžuje. Pár dobrých vysvětlení jsem už četl, ale jde spíš o výjimky. Já s hledáním přijatelných vysvětlení mám rozhodně dost zkušeností. Využívám k tomu i celkem široké spektrum znalostí, které mám a nedaří se mi najít dostatek vysvětlení. Ani ve své hlavě, ani ve vyjádření ...

jiných. Pokud by někdo dokázal snadno objasnit aspoň některé z těch hlavních nedostatků, potom mě to určitě bude zajímat. Ale i přes snahu, nesetkal jsem se s tím, že by to někdo dokázal.

I já jsem se setkal s mnoha kritickými komentáři nulové hodnoty, které byly namířeny proti kritikům Abramsova přístupu k Treku. Ale i přes to se důsledně vyvarovávám takových generalizací, jako že názor odpůrců nerespektuji.

H) Filmy, které jmenuješ, by byly sice dobré pro mě, ale o tom tady nemluvím. Já tu mluvím o kvalitních a zároveň zábavných filmech pro širokou veřejnost. Podobu popkultury nemají určovat manažeři v kancelářích. Že to tak často je, je pravda, ale v pořádku to není a o tom mluvím. Dost scénáristů či producentů by chtělo točit filmy, ze kterých by těm trochu už náročnějším divákům nebylo mdlo a přitom ostatní diváci by z toho byli taky nadšení. Jenže se těmto tvůrcům nedostává prostoru. Je to vidět mimo jiné i na Treku. To je věc, kterou kritizuji, u které bych chtěl přispět ...

přispět ke změně. Mám právo něco takového chtít a říct to nahlas. Problém je jen v tom, že řada lidí si buď neuvědomuje sílu toho hlasu a tak berou jen to, co jim jiní naservírují a nebo si vůbec nedokáží představit, že by ta filmová kvalita mohla být víš, ačkoli když se s nějakým kvalitnějším filmem setkají, tak se jim líbí.

Já toho nechci v základu zas tolik. Chtěl bych například, aby děje byly samy se sebou aspoň z 95% v logickém souladu. Chtěl bych, aby si filmová studia pořád nevynucovaly stále dokola ty samé typy filmů, které tu byly minulé i předminulé léto a už teď všichni víme, že tu budou i to příští léto, ale aby radši dali více prostoru tvůrčí kreativitě. Ta sice představuje větší rizika, ale zároveň i větší zisky v případě úspěchu. Studia ale radši hrají na jistotu a divák to pak odnáší nižší kvalitou, než by mohl dostávat. A také se mi nelíbí jak dnešní blockbustery pomalu otupují běžné diváky. Televize má sílu na lidi působit. Ať už pozitivně či negativně. ...

A působení řady blockbusterů se rozhodně nedá označit za pozitivní nebo aspoň neutrální. Všeho moc škodí a tady je toho už příliš.

J) Já jsem přesvědčen, že kánon Treku pro Trek nepředstavuje přítěž, ale bohatství. Se kterým se ovšem musí umět pracovat. To nejde samo. Ani u Treku ani u LotRa.

K) NuTrek přináší radikální změny, ale v řadě směrů ne takové, které by pro ST byly třeba. Některé věci se opravdu vylepšily, ale jiné naopak upadly v nezájem nových autorů. To kritizuju. Oni mají na ST navázat, jako to udělal Meyer a ne si ho libovolně předělávat, protože na některých jeho charakteristikách jim samotným nezáleží. A pokud se nový Trek podobá SW, potom je to taky špatně. Mluvili jsme tu o tom, že ST a SW jsou dost jiné, neporovnatelné. Říkal jsem, že tak je to také dobře. Mohou tu žít v symbióze a každý poskytuje něco jiného. Pokud se ale začně Trek přibližovat k SW, potom tu mizí ta diverzita. Na tom, jestli se ST najednou podobná něčemu zcela odlišnému a naopak se přestává ...

se přestává podobat sám sobě rozhodně záleží. Mě, i řadě dalších, rozhodně ano.

ST má být takový, že si z něj každý vezme tolik, kolik chce. Ti náročnější si mohou nabírat z povrchu i hloubky, ti méně nároční si mohou nabírat jen z povrchu, když jim to stačí. Neznám moc lidí, kteří by takhle charakterizovali blockbustery. A neznám moc těch náročnějších diváků, kteří by prohlásili, že v blockbusterech nacházejí nějaké podněty k hlubším zamyšlením. Takže když tu něco takového o blockbusterech říkáš, docela mě to překvapuje. Můžeš to nějak upřesnit? Pokud možno z toho vynech ty opravdu náročné diváky, kteří blockbustery sledují. Zajímají mě diváci, kteří už jsou náročnější, kterým nestačí jen akce a grandiózní speciální efekty, ale také nestojí o hloubavé filosofování na úrovni filosofických fakult. Já totiž vážně nevím, kde takové diváky o kterých píšeš, bereš. Ono totiž typického diváka blockbusterů by řada lidí označila právě jako hloupého diváka. ...

A studia se takovýmito diváky dost řídí (poté co je obvykle nasměrují vhodným směrem). Jestli tu mluvíme o stejné věci, tak to také považuji, za cestu do pekel.

D) V tom případě se lze opět vrátit k článku a prohlásit, že nejeden takovýto impulz lze nacházet i u Abramse. Dále poznámka technického charakteru: Kdokoliv chce srozumitelně hovořit o filmu, měl by nejprve vyjasnit, co přesně pod tím zprofanovaným slovem "příběh" vlastně míní. Syžet? Fabuli? Vyprávění? Co za teoretickou koncepci připustí akci v rozporu s příběhem? Dává to smysl? F) Ne, z díla nelze usuzovat na intence tvůrce. Z režisérské explikace snad, pokud jí lze připustit jako důvěryhodnou, ale dílo představuje kód. Obsahy nejsou vyjadřovány bezprostředně, ale skrze médium. Právě film je nejkomplexnějším médiem, filmovou řečí nikdo "nehovoří" zcela dokonale a nemá přesně daná pravidla, jako verbální mluva. Odtud plyne, že úmysl tvůrce se v díle jen málokdy odrazí adekvátně. Dílo tvoří vlastní obsahy a hovoří samo za sebe. Často se stává i to, že souvislosti, které si tvůrce neuvědomil, zcela převrátí jím míněný význam. Spekulace s úmysly tvůrců proto seriózní kritika neobsahuje.

Předpokládáš, že závažná společenská témata jsou důležitější, než závažná umělecká témata. To by snad platilo, kdyby filmy nebyly uměním, ale prostředkem sociální studie. Ale filmové médium je daleko lépe disponované pro uměleckou prezentaci tématu, než pro sociální komentář. Nelze tedy filmařům vyčítat, že se orientují spíše na to, než na ono. Krom toho, jak jsem už napsal, v případě Do temnoty ten ústupek divákům udělali a pojednali aktuální společenské téma, které jistě naplní tvé představy o závažnosti. Ke kritice filmu. Ve skutečnosti si nemyslím, že by se chyby daly kvantifikovat. Už proto, že je nelze zvážit, které jsou jak závažné. V každém případě o kosmetických chybách hovořím v protikladu k hrubým strukturním nedostatkům, kterých si nejsem vědom. A nepodivuji se nad tím, že určitým rýpalům stačí k bezmyšlenkovitému odsouzení málo. Ale nemyslím si, že by jich bylo mnoho. Podle mě jde početně o zcela zanedbatelnou, pouze velmi hlasitou skupinu, na které tím pádem nezáleží.

BTW pro srovnání: ve Star Treku: Vzpoura nacházím sám takovýto závažný sociální komentář. Také ve filmu Cesta domů. Lehký, zcela opomenutelné náznaky byli i jinde. Ale krom těchto výjimek, copak startrekové filmy někdy upřednostňovaly "seriálovou" sociální kritiku před pojednáním fundamentálních témat a rozvojem postav? Skutečně? Nerespektuji názor odpůrců, s nimiž jsem měl příležitost já sám diskutovat, jelikož ti neměli v rukou žádné argumenty, pouze jakési obecné soudy. O těch ostatních nemohu hovořit. K) Myslím, že demonstruješ sám to, co na odpůrcích filmu nemohu vystát. Předepisuješ, jak má vypadat "správný" Star Trek, co mu svědčí, co ne, co má obsahovat, co obsahovat nesmí. Jak jsem se zmínil už v článku, jakákoliv preskriptivní kritika filmu vždy křivdí. To je zákonitost. A pochopitelně to platí i v tomto případě, jakkoliv je to dobře míněné.

H) Tak to není. Producenti nerozhodují o tom, jak vypadá kinematografie. O tom rozhodují diváci, jejichž preferencemi se hollywoodská studia otrocky řídí. Ti, o kterých hovoříš a kteří mají vyšší ambice, mají četné příležitosti realizovat své vize mimo studiový systém, ale po jejich filmech není velká poptávka. S tím žádná velká socialistická revoluce v Hollywoodu nic nezmění. Poslední slovo má v posledku vždy divák. Pokud chceš opravdu přispět, pak nechoď do kina na blockbustery, ale místo toho jezdi na filmové festivaly, navštěvuj klubové projekce, Ponrepo apod. Teprve odklon mas k alternativě může přimět Hollywood přehodnotit své strategie. Za desetiletí už se americký mainstream proměnil mnohokrát a radikálně a zažil mnoho vrcholů. Vývoj probíhá neustále. Ale iniciují jej v posledku hlavně diváci.

J) Také si myslím, že v souboru dosavadních produktů podle Star Treku a šíři jeho fikčního světa leží naopak velké bohatství, ale pouze pro fanoušky. Noví diváci to neocení, naopak, často se setkávám s tím, že je to odrazuje začít s jakýmkoliv Star Trekem. Pokud tedy ten má jako celek přežít, bylo naprosto nezbytné přispět něčím, co bude jak masově přitažlivé, tak nezávislé na dosavadním Star Treku. Nebýt toho, už tu možná ani tyto diskuze nemáme, abychom těm tvůrcům mohli křivdit. Star Trek umíral, zájem o něj rapidně opadal. To bylo zřejmé už od Nemesis a předčasné ukončení Enterprise to stvrzovalo. V zajetých kolejích nebylo možná pokračovat. Inovace s výše jmenovanými předpoklady byla zkrátka zcela nezbytná.

Myslím, že to co říkají o blockbusterech diváci, s nimiž se bavíš, spíše svědčí o nich a jejich diváckých schopnostech, než o filmech, které sledují. A opět si protiřečíš, pokud jsi prve psal, že ti postačují pouhopouhé podněty k zamyšlení, abys byl s filmem spokojený (pomineme, že je možná pouze přehlížíš tam, kde je neočekáváš najít), pak nevím, proč náhle požaduješ naopak "hloubavé filosofování na úrovni filosofických fakult", což je uplatněno na masovou kulturu opravdu kuriózní kritérium :)