Mohl bych poprosit o odkaz na původní článek?

Beru zpět, našel jsem na Washington Post.
[link]
Nicméně, tady bych byl s jásotem trochu opatrnější. Loga zobrazená na straně lodi odpovídají Star Trekovým, nikoliv reálným, tudíž to spíš vypadá na to, že nepůjde o moc víc než snahu získat trochu víc zájmu laické veřejnosti (byť bych se VELICE rád mýlil).

JamesFKirk: Ano článek jsem také našel na Washington post. Ovšem přímo ze serveru NASA jsem zjistil, že se jedná o kompletní návrh a k realizaci už stačí jen finance na stavbu a dokončená studie warpu. Ta loga ale nejspíš budou jen kvůli propagaci projektu to ano.

Mohl bych tedy poprosit o onen zdroj na stránkách NASA? Podle toho, co ohledně případného warp pohonu vím, chybí nám znalosti fyziky, které by nám jej umožnily realizovat (například "pole negativní energie" za lodí je docela problém, její množství další), rozhodně ne na úrovni "studie k dokončení". Rád bych si o tom přečetl něco víc.

Na serveru NASA jsem tuto zprávu včera našel pouze na patičce s krátkým textem po rozkliknutí. Bohužel ne jako celý článek. Ale zkuste ještě pohledat nějaké informace na vyhledávači a třeba se dozvíte víc......

Něco v duchu článku:
Naděje: [link]
Realita?: [link]
Fikce?: [link]
a...: [link]

Velice fascinující zjištění, na tohle jsem velice zvědav a ta loď je teda když už nic, tak nádherná.. !

Kamil Fox Vít: Co se týče části "realita", ten článek je VELICE starý, pamatuji si jej ještě v roce 2001. V té době Alcubierrova teorie byla opravdu ještě, mno, mírně řečeno nepoužitelná, nicméně od té doby na ní bylo uděláno HODNĚ práce, a NASA samotná prováděla v oblasti (malý) výzkum: [link] . Ten bohužel skončil výsledkem "nadějené, ale fakt potřebujeme lepší železo", nicméně to, že NASA vůbec něco takového podnikla, naznačuje, že i oni to vidí už dnes trochu jinak než "Not in the forseeable future".
Ostatně, pokud se dobře pamatuji, NASA se zavázala, že do roku 2100 vyvine, postaví a pošle "loď", která v rozumné době dosáhne blízkého hvězdného systému. Taková zavávání mnoho neznamenají, navíc v takto dlouhodobém horizontu, nicméně, vzhledem k tomu, jak dlouho potrvá výzkum před tím, než vůbec postaví "Fénixe" (a předpokládám, že nepilotovaného, tzn. Dr. Cochrane zůstane hezky sedět ve velíně, neriskoval by usmažení na palubě), natož aby jej poslali několik světelných let daleko.

Err... Nějak jsem se tam zadrhl. Chtěl jsem říct, že vzhledem k tomu, jak dlouho potrvá výzkum i před prvním pokusným letem, je tak nějak čas na to začít se tím opravdu vážně zabývat.

Tak se musím omluvit za moji mystifikaci ohledně negativní energie, (relativně) nedávné úpravy Alcubierrovy teorie ukazují, že negativní energie nemusím být vůbec potřeba: [link]
Tak už jen, aby do toho někdo nalil dost peněz! x) FTL nosná soustava by se dala využít k neuvěřitelnému množství věcí i uvnitř sluneční soustavy ("Chceme poslat na Titan sondu? Fajn, postavíme ji za tři roky, pak ji pošleme na oběžnou dráhu a stejný den odpoledne bude na místě určení." místo "Za tři roky bude sonda, pak počkáme dalších šest, aby Jupiter, Venuše a Saturn byly ve správném postavení vůči Zemi a Slunci, potom to poletí patnáct let...").
Nicméně, s tímto výzkumem přichází další (starší) otázka, umocněný Fermiho paradox. Pakliže je možný nadsvětelný pohon, jak to, že s ním k nám ještě nikdo nepřifrnknul?

JamesFKirk: Vezměme v úvahu hvězdu vzdálenou od nás například 20 světelných let kolem které obíhá exoplaneta s inteligentním životem na jejím povrchu, který je technologicky vyspělejší než my. Má vesmírné lodě s FTL. No a tak proč by nemohl přiletět k nám pozemským méně vyspělím lidem a způsobit zde technologickou superrevoluci? Z důvodu, který známe ze Star treku jako základní směrnici hvězdné flotily. Myslím že k tomuto víc dodávat nemusím. Ale přeci jen...... Třeba už spojená federace planet někde ve vesmíru existuje...... A možná ani ne daleko od našeho planetárního systému. My jsme jen zakázanou oblastí, kam lodě takové federace nesmějí. Jsme přeci předwarpová civilizace. No a tomu, čemu říkáme UFO je třeba loď spojených planet která se sem nějak dostala. A třeba i my staneme jako členové takové federace. Ale to se nejdříve budeme muset sjednotit my lidé..... Což dle mě bude to nejobtížnější.

czspockcz: Moc hezky řečeno, souhlasím především s tím sjednocením nás, lidstva jako takového. Bylo by o moc lepší (a v neposlední řadě také logičtější) do takovýchto projektů vstupovat společně coby jeden národ, s mnohem více zdroji a možnostmi, než aby se o to jeden národ z těch neim kolika pokoušel sám na vlastní pěst. I tak je sice šance na úspěch, ale logicky o moc menší...

Jakkob Killer: Ano. Proto jsem takové členství zmínil jako členství ve spojené federaci PLANET. Ve Star treku, snad pokud se nemýlím, ani není člen UFP aniž by nebyl sjednocenou rasou. Zkrátka si myslím, že jen samostatný stát do federace v ST ani vstoupit nemůže. Možná ale bude stačit když se sjednotíme jako kdysi americké státy. Pokud se bude víc rozvíjet Evropská unie, tak by se možná stalo něco, jako tehdy v Americe. Myslím že sjednocení malých států ve velmoc nebude tak náročné. Horší už bude sjednotit velmoce. Třeba si neumím představit, jak by Rusko mohlo tvořit jeden stát s USA. Evropa jako velmoc s Ruskem jako velmocí už možná. Rusko má k Evropě přeci jen blíž, vzhledem k tomu, že část Ruska leží na Evropském světadílu a jsme na jednom kontinentu který označujeme jako Euroasii.

Kdyby se na stránkách NASA objevilo, že na tu loď hledají uklizečku, dejte mi vědět. Začnu s něčím malým -:))).

Jana Dvořáčková: :D No. Rozhodně by to bylo nejžádanější místo uklízečky.

Krásná loď. A jestli to bude funkční, ještě lepší.

czspockcz: Inu, proč tu ještě nejsou je spíše problém s tím, že i s podsvětelným pohonem lze proletět celou Mléčnou dráhu za pár milionů let, tudíž, pokud nejsme první, někde kolem už by měla být kolonie někoho, kdo tu byl před námi (věk Mléčné dráhy, pokud se nemýlím, se odhaduje na 13 miliard let). Vzhledem k tomu, že "civilizace" jako taková na planetě existuje jen pár tisíc let, je dost nepravděpodobné, že by sem přiletěli jen v době, kdy jsme už byli v civilizačním stádiu (ale také to nelze úplně vyloučit). Pakliže je FTL pohon možný, potom se těch několik milionů let zkrátí na několik tisíciletí - tudíž, pokud je tam venku někdo, kdo je třeba jen o milion let starší než my, potom už tady dávno měl být. Přitom "tady" neznamená jen Země, nebo jen Sluneční soustava. Vědci ze SETI jsou si relativně dost jistí, že v okolí zhruba sta světelných let nikdo další není. Vzhledem k tomu, že jsme oběvili HODNĚ planet v daném okruhu, i pak se jeví možnost, že žádná z nich nebyla kolonizována, pokud bylo kým, jako nepravděpodobná.
Samozřejmě, ještě je tu možnost, že první jsme my - někdo první být musí. ;)

czspockcz: Ve sjednocení celého lidstva taky vidím velký problém, je zde příliš mnoho faktorů, které nám v tom brání, ať už více, nebo méně. Ve ST si lidtsvo muselo projít Třetí světovou válkou a pak si počkat na První kontakt, aby se sjednotili a začali společně všichni tahat za jeden provaz, s vědomím že takhle je to to nejlepší, co lze udělat. Pro lidstvo, pro Zemi atp. Netuším a ani si netroufám hádat, zda i my bychom si museli projít něčím takovým, jako je Třetí světová válka, abychom přišli na to, že tudy cesta nevede a je třeba se spojit. Bohužel, možná sem v tomto ohledu až moc pesimistický, ale v něco takového teď a tady nevěřím. Každopádně ta představa jednotného lidstva, kde všichni drží za jeden provaz, je moc hezká...

Podobný článek vyšel i na hybrid.cz :-) Zde link: [link]

Máme-li se sjednotit rychle, bude zapotřebí trpět a umírat ve válkách. Máme-li se sjednoti bez válek a krveprolití, bude to trvat déle. Záleží jen na nás. Lidech.

Když dovolíte, tak bych se taky rád přihlásil na pozici uklízeče na té lodi. Předpokládám, že záchody se budou ucpávat i tam, takže bych se jim třeba hodil :)
Teď trochu vážně. Máme tu vážný problémy. Ikdyby tu lodˇ postavili v roce 2100 (o čemž mám vážné pochybnosti), tak se toho nikdo z nás součastníků nedožije. A to je to hlavní, co odrazuje většinu organizací (NASA a pod.) od zainvestování prosředků (finančních i vědeckých) do dlouhodobých projektů. Stálo by to námahu a přitom by nebylo možné dosáhnout konečného úspěchu - náklady a problémy by tedy byly jisté, dosažení cíle nikoliv. Stačí se podívat na přistání lidí na Marsu. Podle dobových odhadů ( během 60´až 70´let) se mělo přistání uskutečnit již kolem roku 1975. Z technických důvodů to ale tenkrát nebylo možné, tak se raději celý projekt odkládal. Až když začal být technicky reálným, tak přišla rána v podobě zhroucení Železné opony. Tok financí i zájem o vesmírnou expanzi politicky ustal. Vesmír se tedy stal jenom symbolem prestiže. Georg W. Bush oznámil projekt Constalation (návrat na Měsíc a první vstup člověka na Mars). Jelikož by celý projekt trval minimálně patnáct roků (spíše ale dvakrát tolik), tak si Obama moc dobře spočítal, že jeho vláda ponese náklady, ale slávu samotnout slízne až jeho x-tý nástupce a celý nadějný projekt zaříznul. Pokud má něco šanci na realizaci, tak to MUSÍ proběhnout během max. dvou volebních období, tj. 8 let. Jinak to prostě nebude mít podporu Bílého domu a kongresu. Jak se střídají vlády, tak se budou i střídat preference investování peněz do průzkumu kosmu.
Momentálně nemá NASA k dispozici ani prostředek pro doplňování zásob na ISS. Jako daleký sen je pouhý návrat na Měsíc. Pokud se nenajde někdo z politiků nebo předáků NASA, kdo bude mít koule, tak mezihvědnou loď vyvineme spíše v roce 21000 než 2100.

Bohužel musím souhlasit s Goodmanem. Podle toho, jak je to prezentováno ve videu, odhadoval bych, že IXS by, při dostatečném financování, mohla letět v padesátých letech tohoto století. Možná ne k jiné hvězdě, ale určitě po sluneční soustavě.
Nicméně, vzhledem k tomu, že ze zahájení vážnějšího výzkumu, či její výstavby nikdo politické body nedostane, tak to nejspíš skončí na vedlejší koleji do té doby, než se rozhodne pro něco podobného Čína.
A ta se jen tak nerozhodne.

Nerad šířím pesimismus a fakt bych se strašně rád mýlil, ale mám takový neblahý pocit, že IXS bude další 100yearsship (multi-generační mezihvědné lodě). Tam dokonce zapracovala i DARPA a dostala dotaci na vážnější studii. Nakonec to bylo vše. Zůstalo jenom u keců. Nemůžu si pomoci, ale projekty typu IXS, kolonizace Měsíce nebo Marsu, jsou jenom marketingem různých agentur, aby na sebe upozornily. Osobně si myslím, že nad tím hlavouvni ani skutečně neuvažují. Jenom tak plácnou do vody, aby udělali dojem na nás.
Dle mě pro podobně veliké kroky vstříc nekonečně konečnému vesmíru musí předcházet za prvé reálná politická vůle (ta momentálně naprosto chybí) a nějaký radikální technologický objev v podobě levného vynášení materiálu na oběžnou dráhu. Za současných našich schopností bysme tu loď nemohli ani sestavit, protože bysme její části nedokázali vynést na orbit v rozumném čase.
Zlom ale samozřejmě může přijít z nenadání. Docela zajímavým nápadem je např. orbitální výtah, stejně tak můžou přijít nové vesmírné závody mezi velmocema a nebo někdo přijde se zajímavým nápadem, jak se ve vesmíru napakovat (Space X a pod.) a vdechne dobívání vesmíru nový směr. Takže nějaká naděje tu samozřejmě je. Rád bych upozornil na obrovský skok mezi prvním letem vůbec a přistáním na Měsíci. Myslím, že šlo o cca 70 roků rozdílu. Věda a rychlost technologického pokroku dokáže občas zaskočit i toho největšího realistu.

Video se viděl celé, velmi zajímavá prezentace. Moc doufám, že s tímto výzkumem pokročí dále :)
Jak já sem to pochopil, jedná se spíše o grafický koncept "tak by to mohlo vypadat, podle toho co víme" a je nabalen na ST design, aby přilákal pozornost veřejnosti a s tím i případné peníze na výzkum. Prostě dobré PR. Rozhodně ještě nejsou ve fázi, kdy by stačilo "jenom" postavit loď! Dnešní testy se provádějí s laserem v laboratoři a výsledky jsou, že se někde vychýlí nějaké měření o 0,1% a moc ani se svými znalosti fyziky z technické školy nevím, co tam přesně vidí...
Co se života na jiných planetách týče... Ač miluju ST a ten krásný sci-fi svět, kde kamkoli se podíváte najdete krásnou vyspělou civilizaci, které s trochou techniky můžete povídat, vypadá velice podobně, jako vy a řeší +- ty stejné problémy, myslíte si, že je to opravdu reálný scénář? Ano v Mléčné dráze jsou miliardy hvězd, ale většina z nich nemá planety v pásmu života, nebo jsou to plynné obry. Pokud se nepletu našli jsem zatím jen jednu hvězdu (mimo Slunce), která má v pásmu života planetu +- rozměrů, jako země (správa stará pár týdnů..) Na druhou stranu ve vesmíru jsou stovky miliard galaxií. Takže nevim, jestli musíme být natolik zajímavý, aby sem někdo přiletěl (třeba jednou jo..). Vesmír je starý 13,8 milionů let, lidská civilizace je stará cca 8 000 let... a je také možné, že zítra dojde k jaderné válce, nebo se rozšíří smrtící virus... a lidská civilizace skončí...jak přesně velká pravděpodobnost je, že někde v okolí se ve stejnou dobu vyvine podobně vyspělá civilizace?
A že jsem žádnou civilizaci nebo její zbytky neobjevili? Nějakých necelých 100 let se snažíme zachytit rádiové vysílání (100 let ze 13,8) a zatím nic.. ale to nic nedokazuje... civilizace z jiného světa nemusí používat rádiové vysílání... a pokuď objevíme někde planetu, tak jen nějaký její záblesk a určíme její vzdálenost od hvězdy a přibližné rozměry... ikdyby na té planetě byl nápis velký, jako kontinent, tak to prostě s naší technikou nezjistíme... a + nezapomeňte na to, že když zkoumáme vesmír mimo Sluneční Soustavu, tak nezkoumáme vesmír, jak vypadá teď, ale jak vypadal v době, ze které k nám letí světlo... když je planeta 100 světelných let, díváme se 100 let do minulosti... a spousta hvězd je mnohem mnohem dál...

Ondra: V současné době již víme pokud se nemýlím o 7mi obyvatelných exoplanetách. Možná, že už jich je ale i víc. Nejvíce je zajímavý multiplanetární systém Kepler-62 s dvěma obyvatelnými exoplanetami a asi 8mi dalšími exoplanetami.
Potom bych věděl názvy: Gliese 581 (d), Tau ceti (e) a HD-40307 (e).

......Pardon. HD-40307 (g)

Goodman: No. Vynášení "nahoru" by nebyl až takový problém, ony totiž materiály nahoře již jsou - v podstatě by bylo potřeba "rozbít" menší asteroid a potom použit nahoru vynesenou 3D tiskárnu (toto všechno by se dělo na bezpilotních misích, tudíž v podstatě nic, co jsme doteď neudělali). Samozřejmě, chvíli by to trvalo, ale umožnilo by to postavit velkou část lodě, pro kterou by se nahoru (téměř) nemuselo vynášet nic. Určitě by pořád byly věci, pro které by "nahoře" prostě materiál nebyl, např. palivo pro loď, sedačky, atd. Samozřejmě by i to mělo svá rizika - automatická výstavba "nahoře" znamená například problém s mikrometeority, které by při do té doby, než by se "součást" dostala na oběžnou dráhu Země, mohla by schytat jeden nebo dva zásahy, které by ji mohly poškodit přiliš (pro přepravu by se mohl používat jednoduchý systém s "q-thrustery" - taky vám připomínají impuls? - které byly také představeny v tom videu), tudíž, obecně, by se "někde" musel vyskytnout systém kontroly kvality, u kterého si nejsem jist, jak by se dal jednoduše provést.
Ondra: Co se týče obyvatelných planet/měsíců, pravděpodobnost, že jich je tam venku víc, než kolik teď vidíme, je hodně velká. Metody, které používáme pro odhalení planet obíhajících pozorované hvězdy jsou lepší pro plynné obry, ať už se jedná o metodu sledování pohybu hvězdy (malá terestrická planeta s hvězdou prostě tolik nepohne), nebo metodu sledování jasu hvězdy (terestrické planety hvězdu nezakryjí zdaleka tolik, jako plynný obr, tudíž jejich zákryt pravděpodobně spadne pod hranici detekce). Ostatně, i u Keplera se předpokládalo, že najde DESET planet o velikosti srovnatelné s velikostí Země, kdežto plynných obrů bezpočet - [link] dobře ukazuje, jaký je opravdu ve velikosti mezi plynným obrem a terestrickou planetou,přičemž Jupiter není ani zdaleka ten největší plynný obr, co se venku může vyskytovat (Wasp 12-B [link] je docela dobrý příklad tohoto faktu). Tudíž bych neházel flintu do žita tak rychle; to, že planety o velikosti srovnatelné s velikostí Země (či menší) skoro nenacházíme spíše říká něco o našich detekčních metodách, než o tom, kolik jich tam vlastně je.

Výraz "terestrická exoplaneta" ještě zdaleka neznačí, že taková planeta je obyvatelná. To pouze znamená, že má základní charakteristiky podobné Zemi a že by se na ní tedy !potenciálně! nějaká forma života případně mohla udržet, pokud by bylo dodrženo více podmínek. Ale ty podmínky k udržení života přeci zahrnují daleko více bodů, nejen správnou velikost, vzdálenost od hvězdy a geologii, ale třeba i přítomnost atmosféry (navíc velmi specifické) a zásoby vody v libovolném skupenství atd. Rozhodně to automaticky neznačí, že se tam stačí dopravit a můžeme si tam začít stavět dovolenkové chatičky. Člověk si musí uvědomovat, že zprávy tohoto druhu (jak o nově objevených exoplanetách, tak o zázračném pokroku ve vývoji pohonných technologií) bývají často velmi nadsazená a senzacechtivá zbožná přání, nebo, jak tu už padlo, součásti dobře promyšlených PR kampaní. Je třeba k tomu přistupovat se špetkou skepse.

Eodeon: Samozřejmě, terestrická planeta v podstatě znamená "kulatý šutr o dostatečné velikosti", nicméně, vzhledem k tomu, že plynné obry obývat nemůžeme, je to poněkud to první místo, kde bychom se měli dívat :)

JamesFKirk: To je jasné. Zapomněl jsem tam uvést adresáta, ale vlastně jsem reagoval na czspockacz a jeho ztotožnění "exoplanety" s "obyvatelnou planetou".

Eodeon: Ano. Já vím že exoplaneta neoznačuje pouze potencionálně obyvatelnou planetu. Já ale zmiňoval pouze ty terestrické obyvatelné planety. Proto jsem pro ně použil pouze označení exoplaneta.
Což se týče atmosféry..... U atmosféry takové exoplanety (plynné nebo terestrické), dokážeme určit její složení a to pomocí spektroskopů. Díky této technologii dokážeme také měřit teplotu hvězdy. Ovšem je jednoduší pomocí spektrální analýzy zjistit vše možné o jasné hvězdě, než o exoplanetě. Ale stejně to jde. Ikdyž nejspíš trochu zkresleně.

Něco málo o spektroskopech: [link]

"Proto jsem pro ně použil pouze označeníexoplaneta" Ne, nepoužil, mluvil jsi doslova o "obyvatelných exoplanetách" a napsal jsi to hned dvakrát. A podle mě je prostě nepravda, že byly objeveny "obyvatelné" exoplanety. Samozřejmě je možné, že mi něco uniklo, ale na druhou stranu, pokud by opravdu bylo potvrzeno objevení další planety schopné bez pomoci udržet lidský život, ani mně, ani nikomu jinému by to jistě neuniklo. Proto jsem také radil trochu krotit nadšení zdravou skepsí.
Star Trek nás učí, že dosáhnout lze čehokoliv, když je člověk idealista, a brzy se dočkáme ráje na Zemi. Ale buďme realisté. Neříkám neusilovat o zlepšení. Naopak. Myslím si, že pokud budeme do budoucnosti hledět takhle s těmi růžovými brýlemi a čekat, že ono se to samo nějak udělá a bude už jenom lépe a lépe, tak přesně proto k žádnému zlepšení nedojde. K tomu je naopak třeba hodně tvrdého snažení a stát u toho oběma nohama pevně na Zemi a ne s hlavou v oblacích.
Jinými slovy, ty limity a nevyřešené problémy a nezodpovězené otázky je třeba si připustit a věnovat se jejich řešení, jinak nikdy nalezeno nebude. Logicky. I když si představím pozitivní výsledky jako trvale udržitelný mír ve většině světa a vynálezy umožňující objevovat vesmír za hranicemi sluneční soustavy detailněji, pořád je zjevné, že k tomu povede ještě hodně dlouhá cesta. To už tu ostatně padlo.

Eodeon: To je právě ta věc. Aby IXS mohla vzlétnout v relativně krátké době (tzn., za několik dekád), není třeba zas až tolik peněz - Projekt doktora Whitea stál mrzkých 50 tisíc dolarů. Větší aparáty a následné projekty ve vesmíru by stály miliony až miliardy.
Ve srovnání s tím, že americká vláda vlila do bankovního sektoru 800 miliard USD během JEDNOHO roku, je dost dobře nasnadě, že podobný projekt je prostě jen otázkou toho, aby se o NASA neotíral každý druhý kongressman, protože mu to přihraje politické body. A přihrává mu to politické body... no, proč asi. Velká část američanů si myslí, že NASA spolyká hromady peněz (v čemž je bohužel jejich politická veřejnost podporuje) a proto, že chtějí výsledky "na stole". Neil deGrasse Tyson to řekl dobře - přestali snít.
Na to, aby podobné projekty znovu začaly mít nějakou váhu, musí lidi - a to nejen v USA, ale i tady (ESA je druhá nejlépe financovaná vesmírna agentura na planetě, pokud se nepletu) - začít znovu snít.

JamesFKirk: Avíže to zní docela logicky? :)

Ani nevím, jestli mám být šťastná, nebo se cítit jako zpráskaný pes :).
A co když jako první takovou loď vyšlou - časem - třeba takoví nenápadní a záludní Asiaté :), hmmm. Sice tuším, že západní svět tam sleduje "každý prd," ale oni jsou docela vytrvalí.

Eodeon: Udivilo mě, že ti unikají zprávy o objevení obyvatelných exoplanet. Už je to dlouho co objevili první. A vskutku jsem myslel "obyvatelnou exoplanetu". Proto jsem nepochopil jak jsi to myslel.

jen dotaz: Víte jistě, že americká armáda už něco podobného minimálně v podobě sond nemá? Nemusíme se přeci v našich představách omezovat jen na ST, máme tu SG, The Independence Day a nebo např. Danikena :)

czspockcz: Já takové zprávy aktivně nevyhledávám, takže přehled o těch úplně nejnovějších objevech opravdu nemám. Budu rád za případné odkazy k těm obyvatelným exoplanetám.

Eodeon: Je toho plný internet: [link]

Eodeon: Pokud jde o tu "obyvatelnost," tak tam se to předpokládá. Záleží na poloze planety v soustavě. Je-li v tzv: "obyvatelné zóně," čeká se, že bude kamenná a že by mohla mít na povrchu podmínky vhodné k udržení života. Těch favoritů je hodně, našly se ale i kamenné světy, na jejichž povrchu panovaly teploty jako na Merkuru. Ale kdo říká, že tam třeba nežijí "lávožrouti," nebo podobné potvory :).
Další možností je hledat "obyvatelnost" na měsících plynových obrů.

s.s.enterprise: Já pořád čekám na to, až řeknou, že je SG natočena podle skutečných události. Pak se budu pakovat do Pegasu. I když nevím, k čemu bych tam byl dobrý. No, v nejhorším bych mohl posloužit jako žrádlo pro Wraithy :-).

Jana Dvořáčková: Tak černě bych to zase neviděl. To, jak jsme tady kriticky zhodnotili projekt IXS ještě nic neznamená. Je dobré snít a realizovat i ty nejodvážnější vize, ale je nutné nepodléhat sklonu k laciným řešením a falešným iluzím. I k nejvzdálenějšímu cíli je ideální postupovat krok po kroku.
Lidstvo je nyní na úrovni civilizace prvního stupně (civilizace jenž je schopna využívat zdroje z celé své planety). Druhý stupeň znamená ovládat svůj solární systém a třetí celou svoji galaxii. Než vynakládat úsilí o dosažení mezihvězdných letů (a tedy přeskočit druhý stupeň) je lepší se zaměřit na budování kolonií a těžby v našem Solárním systému. To je dle mě cíl, který je dosažitelný během našeho života, protože není nutné přijít s nějakým revolučním (a dosud neobjeveným) pohonem nebo technologií. Stačilo by (hodně) vylepšit ty stávající. Prostředky pro cesty ke hvězdám přinese až čas.
Jako nejlepší příklad proč je dobré hledět dopředu, ale ne zas až moc, je v jednoduché otázce. Kdybys měla možnost se zeptat člověka v 18.století, jak si představuje přisatání na měsíci, jak by ti odpověděl? Pravděpodobně tak, že by ti popsal loď na modifikovaný parní pohon nebo motor pohánění nějakou tajemnou sílu z éteru. A přoč by neuvedl raketový pohon? No protože ho lidé do té doby neznali, takže úvahy probýhaly na bázi upravených soudobých technologiích (potenciál parního stroje absolutně nedostatečný k překonání zemské přitažlivosti) nebo na teoretických výmyslech (síla z vesmírného éteru).
A my monetálně uvažujeme úplně stejně. Buď počítáme s chemickým motorem (účiný pro mezihvězdné lety stejně jako parní stroj pro dobytí Měsíce) nebo s teoretickým výmyslem (což bohužel zatím warp je). Jsem toho názoru, že až jednou lidé sestrojí loď schopnou mezihvězdného letu, tak to nebude ani chemický pohon a ani warp. Bude to něco, o čem nemáme zatím ani páru.
Takže logicky vzato, je lepší pracovat a soustředit se na teoreticky dosažitelný cíl a to ovládnout náš sluneční systém. I to by byl obrovský úspěch sám o sobě.

Ondra: nemyslím si, že by se nějaká civilizace obešla bez rádiového signálu. Nelze předpokládat, že by došlo ke skoku od pravěku rovnou do éry kvantové komunikace. Ovládnutí rádiového signálu je tím nejsnažším. Komunikace je pro vývoj společnosti nezbytná. SETI mají pravdu v tom, že inteligetní společnost rádiových vln prostě musí vyžívat. Odposlouchávat vesmír je tedy celkem racionální myšlenka. Pravdu máš samozřejmě v tom, že vesmír je megaveliký a že stále hledíme do minulosti. Teoreticky jsme mohli na základě poznatků z minulosti vyřadit planetu, kde se právě slibně rozvíjí techlogický pokrok.
Další co člověka napadne při přemýšlení o jiných civilizacích je to, zdali oni třeba o nás vědí a my o nich ne. To by se klidně mohlo stát. Nelze počítat s tím, že my jsme něco ve vesmíru extra. A púroč nás tedy nekontaktovali?
Stačí se podívat třeba na takovou Brazílii. V Amazónii žijí kmeny, které nemají o lidech co žíjí v brazilských městech ani potuchy. Žijí primitivním životem, největším vynálezem je pro ně kolo a letadla mají za veliké ptáky. To, že je nikdo z měst nekontaktoval je dáno tím, že pro to nebyl důvod. Technicky nejsou žádným přínosem, nemají nic čím by lidi z měst miohli obohatit, tak je nechávají být a spíš je chápou jako subjekt k pozorování. Ten nebohý pralesní muž tedy nemá ani potouchy o svém městském spoluobčanovi a ani si neuvědomuje, že jeho území není vlastně jeho, ale patří brazilskému státu. Situace se drasticky změní, až se na území kmene objeví třeba vzácný nerost nebo ropa. Bude poté kontaktován okamžitě a zájmy kmene jdou stranou.
My na tom může být v podstatě úplně stejně (ač to zní dost šíleně). Představme si ultra vyspělou civilizaci někde hodně daleko. O lidstvu už dávno ví, ale pokládají nás za úplné primitivy, kteří jim nejsou schopni nic nabídnout. Kontaktovat nás by tedy pro ně nevedlo nikam, protože sdílení technologií by bylo jenom jednosměrné. Přesto naše planeta může mít pro ně surovinový potenciál, takže jsme třeba zahrnuti do širšího impéria a naše planeta není vlastně naše, ale jejich.

Goodman: U toho si nejde nevzpomenout na ST Enterprise a Vulkánce, kteří se letěli dívat na lidstvo, kteraj vypouští Sputník coby první družici do kosmu a div se nám nesmáli, jak primitivní (především v chování) sme jim tehdy přišli.. XD

Goodman: Já přeci nevidím nic černě (ani co se výzkumu vesmíru týče :)) a s tím, co jsi napsal, souhlasím.
Vlastně se mi svým způsobem líbí jak ty šílené teorie třeba typu "za našeho života založíme Federaci planet," tak i zdrženlivost, která nás nakonec dovede tam, kam potřebujeme. Jenom se musí změnit přístup lidí k dlouhodobým projektům, protože řeknu-li si, že když se něčeho nedožiji, nemá smysl to dělat, je to špatně.

Jana Dvořáčková: Třeba právě kvůli tomuhle je velice populární ten dialog Picarda s Lily v Prvním Kontaktu, kde Picard hovoří o tom, že peníze v budoucnosti již neexistují, že se tam lidé soustředí na zdokonalování sebe sama atp. Myslím že to mělo co do činění s tím o čem tu hovoříme, tedy o tom přístupu. Protože když si nebudem nic nalhávat, je to právě ta lidská omezenost a sobeckost, která brání těmto projektům v nějakém výraznějším pokroku. Kdyby člověk přemýšlel tak, aby z činů kterým *požehná mělo užitek celé lidstvo a třebas i za několik desetiletí či staletí, všechno by bylo o moc jednodušší než teď, kdy každej myslí jen na sebe a jak si pro sebe urvat co nejvíce slávy a zásluh... Možná kvůli tomuhle je ten dialog z Prvního Kontaktu sám o sobě ještě větším sci-fi prvkem, než nějakej warp a jiné pro ST typické prvky...

Tedy nechci vám všem brát iluze ale realita je kapánek jiná než si tu většina lidí maluje. Pokud vím, tak žádná terestrická exoplaneta nebyla zatím nikdy pozorována, a v nejbližší době asi ani nebude, tudíž tvrdit, že je navíc obyvatelná, je mimo. Většina planet jsou výsledky statistické analýzy vytažené buď ze změn pozorovaného světelného výkonu hvězd (tj. potenciální přechod planety doprovázený gravitačním čočkováním), změn radiálních rychlostí hvězdy, nebo změn zdánlivé polohy (pravděpodobnost působení hmotného tělesa). Jinak řečeno, nikdo neví, jestli ty planety vůbec existují, jsou to jenom potenciální kandidáti na planety získaní nepřímo. Je dost dobře možné, že "obyvatelná" planeta mezi nimi bude, ale dokud ji někdo neprozkoumá přímo (velikost, gravitace, teplota a charakter povrchu, hustota a složení atmosféry, přítomnost vody a dalších chemikálií, ...), tak je to pořád nejisté. Ohledně warpu - bohapustá spekulace, byť částečně podpořená teorií. Ale prozatím neexistuje ani teoretický model "negativní energie" které by podle zmíněného výzkumu byla potřeba, o energetických nárocích nemluvě. Ad loď - PR, nic víc. Tohle opravdu v příštích +/- 100 letech nehrozí. Já mám spíš reálné obavy, že cestování superluminální rychlostí není a nikdy nebude možné, a z toho je mi krapet smutno. Lidstvo neřeším, nejsem sociolog, ale faktem je, že současný vesmírný program je fraška a chtělo by to nakopnout kupředu.

Jakkob Killer: Je to tak, trefils jsi to naprosto přesně. Sobeckost je hlavní problém. A teď nemyslím jenom na úrovni jednotlivce, ale i organizace. Třeba takový omezený jedinec jako US president Obama, který se vyjádřil o letech do kosmu jako o hlouposti. Vůbec mu nedochází, že spoustu vynálezů při misi Apollo našlo využití i na Zemi a zlepšilo tak naše životy. Nehledě na to, získat vědomost a naplněnit touhu zvědavosti je samo o sobě dostatečnou odměnou. Nelze se dívat na výstup Amstronga na Měsíc jako na událost jednoho muže, jenž si splnil svůj sen, ale jako na vítězsví celého lidstva. Bohužel, dnešní společnost to vnímá jinak a stále dokola slyším řeči "a co z toho budu mít já?".
I třeba taková ESA není zrovna nejideálnějším vzorem. Příklad: němci strčí do projektu 20 mega eur a frantíci jenom deset. Pak budou zakázky na výrobu komponentů rozděleny stejným poměrem, Prostě aby se peníze daňových poplatníků vrátili domácím firmám. A už je jedno, že firma třeba v holandsku by to zvládla dvakrát lépe. Někdy mám pocit, že to co skutečně otáčí světem není gravitace, ale peníze.
Star Trek je v tomto směru vyjímečný - ukazuje společnost lidí, ne společnost peněz a zisku.

Goodman: Bohužel právě tohle se teď a nejspíše ani v nejbližších letech nezmění... A třeba nepomůže ani takový extrém, jako další jaderná válka, aby to s námi nějak pohlo. I když je pravda že člověk svede ledacos, ale nejčastěji až když mu "teče do bot". Nebo se tu ještě nabízí ta alternativa, která byla tak nějak představena ve filmu "Den, kdy se Země zastavila", kdy nějací moudří návštěvnící z kosmu budou mít natolik velkou odvahu k nám navzdory velkému zásahu do vývoje přiletět a říci, že takhle opravdu nee a pro výstrahu (protože na pouhé bububu lidé většinou neslyší) provést něco opravdu zásadního, aby to byl dostatečně motivující faktor pro přední mocnosti, od kterých se to bude posléze odvíjet dále... Kéž by tak byl nějaký vzor, natolik silný a motivující článek, který by s náma nějak pohnul. Nemuselo by to být o moc, ale aspoň o trošku...

Sniper: Už jsem zmiňoval předtím jak lze zjistit složení atmosféry exoplanety pomocí spektroskopů.
Zdá se to někomu nemožné i přesto, že se tak děje? Vysvětlení: Když dokážeme zjistit, zda-li se jedná o terestrickou exoplanetu nebo plynnou exoplanetu, musíme proto znát její složení atmosféry. Objevit na dálku obyvatelnou exoplanetu je více než možné. Je to reálné.

Sniper: Psal jsi, že jsme zatím neobjevili exoplanetu terestrickou. Myslel jsi tím, že jsme objevili jen exoplanety plynné? Logicky..... Jak bychom mohli potvrdit plynnou exoplanetu, když dle tebe nemůžeme potvrdit terestrickou? Když si uděláme spektrální analýzu, tak zjistíme, z čeho je exoplaneta složená. A tak lze zjistit, o jaké těleso se jedná. Dá se tím určit teplota, velikost, složení atmosféry. I gravitaci. Gravitační přitažlivost tělesa dokážeme spočítat, když známe velikost a složení. Z těchto veličin vypočítáme gravitační přitažlivost.

czspockcz: Evropa nikdy nebude jako USA, mentalita lidí je úplně rozdílná, je to dané tím, jaký historický vývoj tam proběhl. Paradoxně dneska jsou státy v EU v ledasčem více vázaní, než státy USA. Mnoho legislativy vzniká a platí jen v rámci jednotlivých států. I základní politický spor v USA není mezi pravicí a levicí, ale mezi zastánci silné federální vlády (Demokraté) a zastánci v demokracie na co nejnižší úrovni (Republikáni). Navíc demokracie v USA je postavena odzdola, od lidí, kdežto v Evropě byla implementována v podstatě "shora" elitami. Dodnes mají některé státy vyhrazené právo federace vystoupit (třeba Texas).
Sniper: Ale existují, třeba lidé kolem Harolda Whita, před dvěma lety představili model a energetické poměry, a získali od Nasa financování na provedení reálných experimentů.
Jakkob Killer: Sjednocení ve ST stylu asi nenastane, ale půjde se, nebo už spíš jde, ekonomickou cestou. Protože se to všem zúčastněným vyplatí. I když je v evropských levicových kruzích globalizace vykládána jako zlo, faktem je, že to funguje naprosto úžasně. Za posledních 30 let vytáhla víc jak miliardu lidí z chudoby. Ale jde to tak, že ti lidé v podstatě dostanou šanci se do blahobytu propracovat. Tak, jako v minulých stoletích v Evropě a Americe. Přerozdělení a rovnostářství v lidské společnosti prostě nefunguje - každý pokus skončil stejně, velkou hromadou mrtvol a ožebračením všech ostatních. Snad už nebudeme opakovat stejné chyby.
Goodman: Peníze budou, bude to stejné, jako s polovodičovou technologií. Nakopla to americká vláda, ale v určitém okamžiku už to jelo samo a exponenciálně rostlo. Dnes se v tom čistě ze soukromých zdrojů točí několik procent světového HDP a celkové proinvestované prostředky jsou už v jeho násobcích.
Máme vizionáře stojící v čele mamutích firem, které vyrostli na technologii, s ohromnými zdroji. Za všechny stačí jmenovat Elona Muska, který to bere za svůj cíl. Podívejte se, co zatím dokázal...
A to, že jsme ještě nikoho nepotkali? Vesmír je velký, a my jsme byli slyšet jenom chvilku. Dnes už nás pozorovatel nenajde, moderní radiové systémy mají charakter blízký šumu. To je fyzika, která platí všude (komprese, entropie, spektrální charakteristiky signálu). Možná i proto my nikoho neslyšíme, protože primitivní komunikační systémy už také dávno opustil.

Petr: Musím uznat, že všechny body zní logicky. Ani mě nenapadlo o tom takto uvažovat.

czspockcz - vyjadřuješ se jako demagog a vkládáš mi do úst co jsem nikdy neřekl/nenapsal. Nepsal jsem, že nebyly objeveny terestrické planety, ale že terestrickou planetu nikdo nikdy nepozoroval (citace z wiky: "All exoplanets that have been directly imaged are both large (more massive than Jupiter) and widely separated from their parent star.", a dále "...however the vast majority of known extrasolar planets have only been detected through indirect methods"), na to zkrátka ještě není technika, a zjednodušující články napsané tak, aby jim porozuměl někdo s IQ 80 (neberte si to osobně, ale některé články takové prostě jsou), to nezmění. Přímo byly pozorovány jenom obří plynné planety. To, co se teď označuje za terestrické exoplanety jsou opravdu jenom výsledky analýzy pozorování mateřských hvězd. Jestli je planeta plynná nebo kamenná se dá určit např. pokud známe její hmotnost a velikost, což u všech rozhodně neznáme. Ale celkem dobře se dá říct, že pokud je planeta 20x hmotnější než země, tak to asi bude plynný obr, neb kamenná planeta takové hmotnosti se podle současných modelů nemůže zformovat. Složení atmosféry je možné zjistit spektrální analýzou při tranzitním pozorování, to je pravda a nějaké měření už jsou (doslova jednotky, žádné stovky nebo tisíce), u některých se snad povedlo i změřit teplotu povrchu nebo teplotní gradient den/noc. Ale zase, závěry se z toho dělat nedají, protože složení atmosféry a teplota nejsou všechno. Složení povrchu se zatím spolehlivě zjistit nedá. Vy si opravdu myslíte, že se někdo podívá do dalekohledu popř. nasbíraných dat a vidí planetu? Pak to pustí do počítače a ten mu vyplivne její obrázek i se složením?! Proberte se! Kdo má zájem se v tomhle směru něco dozvědět, tak: [link]. H.G. White má, pokud vím, provést experiment který by mohl potvrdit a nebo taky vyvrátit Alcubierrovu teorii warpu (a taky dělal na propočtech co se týče geometrie pole a souvisejících energetických nároků), žádné studie proveditelnosti se nedějí. A pokud jde o samotnou teorii, experimentálně nebylo nic potvrzeno. [link] - žádná selanka to není.

Sniper: 1. Není důvod k urážkám. 2. Jistě že jsem si nemyslel že lze exoplanetu pozorovat přímo. Jen mě zmátlo jak jsi napsal, že jsme přímo pozorovali pouze plynnou exoplanetu.

Sniper: A trvám na tom, že lze rozeznat plynnou a terestrickou planetu pomocí spektrální analýzy. Plynná planeta má jiné složení, než terestrická.

Sniper: Zrovna wiki bych jako spolehlivý zdroj informací neviděla. Beru ji spíš jako "odkaz na odkazy," když hledám odpovědi na otázky, které mě zrovna trápí. Přiznám se, nečetla jsem to, moje Aj na to nestačí. A ani netuším, kdy naposledy to bylo aktualizováno.
Ohledně těch "zjednodušujících článků" bych to spíš viděla na "snahu vědecky zaměřené komunity informovat nevědecky vzdělanou, ale přesto zvídavou veřejnost." Z řad čtenářů nemusí jít nutně o duševně méně šťastné jedince, jsou to prostě lidé, kteří se k vědě nedostali, ale nějakým laickým způsobem je zajímá. A hlavně je tady ona důležitá podpora snění :), které se tu zmiňovalo. Vezmi si, kdyby se lidé rozdělili jen dle toho, co studovali, aniž by se snažili své poznatky a myšlenky sdělit ostatním.
A samozřejmě také nevěřím, že mrknu do dalekohledu a uvidím exoplanetu terestrického typu, ale nepřipadá mi nemožné určit její přibližnou podobu, složení, zapojit fantazii a postupem času na základě dat své závěry upravovat. To je, řekla bych, cílem veškerého výzkumu. A při zkoumání vesmíru budeme upravovat mockrát.

Sniper: Díky za odkazy, něco takového jsem hledal.
Jana: Popularizace vědy je věda sama o sobě. Musí se to dělat tak, aby nedocházelo k žádné vulgarizaci obsahu, nebo řekněme zlidovění, ale zároveň přitažlivě, stravitelně a srozumitelně, jinak to má u čtenářů/diváků opačný efekt. V případě astrofyziky a teoretické fyziky je ten úkol asi vůbec nejtěžší. Pokud je recipient inteligentní, nemusí popularizátor vědy z úrovně odbornosti příliš slevovat, ale musí to důvtipně podat. To se častokrát neděje a na takové případy pravděpodobně Sniper naráží. A pak je tu ten problém, že se tomu často věnují i ti, kdo sami vědě ani trochu nerozumí. Takových jsem už četl článků na pofidérních webech typu novinky.cz "Objevili jsme obyvatelnou planetu! balte kufry na výlet" :)

V první řadě bych rád trošku uklidnil rozčeřenou vodu. Fakt není důvod k urážkám (rozdílný názor za důvod fakt nepovažuju, tak nechť si to dotyčný nechá někam jinam). Dlě mě krom přímého a nepřímého pozorování se zapojuje i logická dedukce. Například vzdálenost od hvězdy a další faktory určují pravděpodobnost podmínek pro život. Chápu, že ne vždy to je spolehlivým argumentem (např. naše Venuše). S našema pozorovacíma schopnostma není možné 100% potvrdit podmínky, alespoň z věčí části, se podobající Zemi někde hluboko ve vesmíru. Bude se jednat ještě dlouho vždy o pouhé dohady na základě kusých informacích. Jednotlivé články z různých zdrojů se tak mohou výrazně lišit.

Eodeon: sám bych to lépe neřekl. Ještě bych rád doplnil, že jsou dva druhy fyziky (pokud to tak mohu nazvat). První je ten reálný a druhý je filozofický směr. Třeba taková teorie strun je dle mě více filozofie než fyzika.

Za invektivy se omlouvám. Souhlasím s tím, že wiki není vždy nejlepší zdroj informací, ale zrovna články které odkazuji mi připadají v souladu s tím, co jsem četl jinde (nechtějte po mě odkazy, neukládám si je, vesměs to je webů jako např. www.osel.cz), takže tam bych se nesmyslů neobával. Ano, narážel jsem na články jako vycházejí na novinkách, ale někdy i serióznější zdroje vypustí polo-blud.K těm planetám - přímo pozorovány, tj. že je někdo viděl alespoň jako tečku, byly obří plynné planety, a to budou také jediné +/-100% potvrzené kusy, u zbytku buďme prosím mírně skeptičtí. Rozeznat plynnou planetu od pevné pomocí spektrální analýzy asi lze, nejsem si vědom že bych tvrdil opak. Já tvrdím, že zatím neumíme zjistit vlastnosti povrchu (krom teploty). Ale těchto pozorování bylo zatím jen několik, protože jsou možné pouze při tranzitu (přechodu) před mateřskou hvězdou. V podstatě se rozloží světlo hvězdy na spektrum, zjistí se spektrální čáry, odečte se složení hvězdy, mezihvězdný prach, případně zemská atmosféra pokud je měřeno z povrchu, a co zbude je přibližně složení atmosféry objektu přes nějž zachycené světlo prošlo - v tomto případě atmosféra tranzitující planety. Tímhle způsobem se zjišťuje (zjišťovalo) složení atm. i planet Sluneční soustavy. Pokud jde o odhad typu a i případného složení planety, zatím, co já vím, se to zjišťuje prostě ze zdánlivé velikosti (podle úbytku pozorovaného světelného výkonu hvězdy při přechodu) a hmotnosti (podle gravitačního působení - buď na hvězdu nebo gravitačním čočkováním), případně se to prostě vyvodí z hmoty (plynná planeta hmotnosti Země není možná, pevná planeta o hmotnosti Jupitera také ne, atd...). Trochu se opakuji, ale snad už jsem to napsal pochopitelně. Prostě, když někde zase uvidíte "Objevena planeta podobná Zemi", berte to s rezervou, zatím nejsou přístroje (technologie ano, to pozor, ale nerealizované - velké interferometry např.) které by něco takového mohly na 100% potvrdit.

Asi bych začal svým mottem: "Pokud jsme ve vesmíru sami, je to strašné mrhání místem." Přikláním se ale také k názoru Stephena Hawkinga - Buďme rádi, že si nás ještě nikdo nevšiml. Těžko očekávat, že sem přiletí něco jako Vulkánci a začnou se s námi bratříčkovat. Spíš bych přílet emzáků tipoval na podobný průběh, jako když se "osvícení" Evropané pustili do "civilizování" amerického kontinentu... jak to dopadlo s místními víme všichni. Warpu fandím, jen více takových článků.:-)

A ještě jedno hledisko: Ta technologie může být přeci hodně nebezpečná, je-li pravda, že při ní vzniká bubliba v časoprostoru o velikosti Jupitera... Takové zařízení, pokud by se aktivovalo přímo na zemi nebo v blízkosti Zeměm by mohlo mát efekt výbuchu planety a nebo její části a nebo přesunutí Země na jinou pozici ve sluneční soustavě... vše jsou to absolutně smrtící následky... A pokud k tomu přidám možnost, že UFO nás už sleduje, možná lidstvu ani takovou "zbraň" nedovolí sestrojit...

s.s.enterprise: Ono problémů s nadsvětelným cestováním je obecně více (tím myšleno, po vyřešení jak to provést), které by znamenaly, že loď by neměla přejít na warp uvnitř částí planetárního systému, ve kterém je více smetí (a kolem Země je ho požehnaně) - warp možný být může, ale je tady problém s nepřítomností deflektoru - jednoduše a prostě by pro loď bylo rozumné před přechodem na warp buď opustit rovinu ekliptiky (kterýmkoliv směrem), nebo se dostat až za pás asteroidů (nebo, ještě lépe, až za Kuiperův pás) podsvětelnými metodami. Pořád by tu ještě byl Oortův oblak, ale ten sám o sobě je dosti prázdný.
Samozřejmě, totéž by platilo v případě příletu do jakéhokoliv planetárního systému. Uvnitř je prostě lepší letět podsvětelně.