Vznik soustavy hvězdného data
Ohledně počítání soustavy hvězdného data existuje mnoho teorií. Ale napadlo vás někdy, jak vůbec hvězdné datum vzniklo? Jednu odpověď může poskytnout kniha The War of the Prophets, ve které její autoři Judith a Garfield Reeves-Stevensovi rozvádějí své představy. Posuďte sami, zda mají pravdu nebo se mýlí...
Když byly postaveny první základny na Měsíci, jeho obyvatelstvo žilo pod povrchem a vzdálenost od Země nečinila víc než světelnou sekundu. Měření času tedy nepředstavovalo problém. Když se ale objevily základny na Marsu, bylo obtížně skloubit tamější den, který měří 24 a půl hodiny, s pozemským. Sněm náboženských učenců na Marsu tedy vynalezl první systém hvězdného data - lokální planetární čas, který byl založen na korekčních tabulkách, jež používali Vulkánci ke sladění kalendářů na lodích a své domovské planetě.
Narozdíl od Vulkánců však lidé nebyli schopni používat tabulku s údaji o tisících lodí a stovkách kolonií. Vznikl tedy univerzální systém hvězdného data, který měl za úkol zprůměrovat hyperdimenzionální vzdálenosti.
Jakékoliv dva body v prostoru lze propojit přímkou. Pokud její délku vydělíme dvěma, získáme její osu. Pokud obyvatelé oněch bodů vztáhnou svůj čas k hypotetickému času v místě osy, pak získají sice s ničím nesouvisející, ale univerzálně použitelný konstantní čas, s nímž mohou korigovat svůj kalendář. Na stejném principu na Zemi vznikl greenwichský čas. Byl tak vytvořen umělý standard, který mohl používat kdokoliv.
Dva body mohou být spojeny přímkou. Postoupíme-li o rozměr výš, mohou být tři body propojeny rovinou. Ještě o rozměr výš a čtyři body mohou být umístěny na zakřiveném povrchu trojrozměrné koule. Pět bodů se může nacházet na povrchu čtyřrozměrné hyperkoule (hypersphere), a tak dále. Základem je, že jakýkoliv počet bodů může být umístěn na povrch koule, která existuje v rozměru o jedna nižším, než je počet bodů. Což také značí, že všechny body jsou v naprosto stejné vzdálenosti od středu koule.
Po válce s Romulany tedy Standardizační oddělení Hvězdné flotily spolu s Vulkánskou akademií věd svým rozhodnutím určili střed naší Galaxie za střed hyperkoule o pěti stech milionech rozměrech. Na jejím povrchu tedy mohou být umístěny všechny hvězdy Galaxie a přibližně čtyři sta milionů lodí a základen, které své časy a kalendáře mohou přímo vztahovat ke společnému standardnímu času, jímž je rovná vzdálenost jich všech od středu.
Výhodou této časové soustavy je skutečnost, že je nezávislá na pozici a relativistické rychlosti. A jelikož je její střed umístěn do středu Galaxie, neskrývá se v ní ani žádný politický podtext.
Další články z této rubriky:
Budova ve tvaru Enterprise [VIDEO] - čt 21. května 2015IXS Enterprise - pá 13. června 2014
Univerzální překladač je skoro zde [VIDEO] - út 3. června 2014
Následnice Deep Space 9 - st 20. listopadu 2013
Takeiův pohled [VIDEO] - po 21. října 2013
USS Enterprise vypluje v roce 2025 - po 17. června 2013
Hurá, replikátor! Nebo 3D tiskárna? - st 22. května 2013
Bing překládá klingonštinu - st 15. května 2013
Do temnoty s "novou" technologii [VIDEO] - po 13. května 2013
První vlečný paprsek realitou - pá 8. února 2013
Star Trek technologie - realita a co by realitou mohlo být - po 14. ledna 2013
Na Vulkánu by chtěl žít každý - čt 15. listopadu 2012
Holografické simulátory - út 6. listopadu 2012
Warpový pohon skutečností? [VIDEO] - út 18. září 2012
Google chce počítač ze Star Treku - pá 10. srpna 2012