Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

Enterprise 1964: Praví stavitelé vesmírné lodi

út 23. května 2006      autor: Heikoo      přečteno: 3618x      komentáře: 0

Enterprise Dnešní generace trekkovských modelářů pracuje hlavně na počítači s nejnovějšími softwary, aby mohli stavět vesmírné lodě. Ale v 60. letech minulého století pracovali ještě s pravými modely ze dřeva, plastiku a železa. První generace modelářů Enterprise byla vedena Richardem C. Datinem. Ten nyní žije v Renu, stát Nevada, a je v důchodu...

Enterprise NCC 1701 Datin, jemuž je nyní 71 let, vzpomíná na svou kariéru modeláře během raných startrekových dní... „Už jako teenager jsem začínal stavět modely. Byl to můj koníček. A během 2. světové války jsem se vypracoval od letadel a lodí až po modely vláčků v měřítku H0,“ vzpomíná Datin. „Mou první práci coby modelář jsem dostal v New York City na začátku 50. let u výrobce modelových stavebnic. Roku 1953 jsem se přestěhoval do Los Angeles, kde jsem pro společnost Ralpha M. Parsonse pracoval na modelech ropných rafinérií. Roku 1955 jsem se osamostatnil a pak jsem se začal specializovat na architektonické a technické modely. Mimo jiné jsem pracoval také na modelech pro Disney-land. Po několika letech jsem byl požádán menším hollywoodským studiem, jestli bych nemohl postavit vesmírnou loď pro nějakou televizní reklamu na cereálie. A pak následovaly zakázky na další reklamy.“

Při pohledu zpátky Datin říká: „Tyhle práce vlastně nebyly nic závratného, dokud jsem nepostavil model letadla pro společnost Howarda Andersona. Tehdy v 60. letech byla tato společnost jedním z nejvýznamnějších dodavatelů speciálních efektů pro studia, jako byla například Universal či Desilu. V té době byl podnik veden Howardem Andersonem jr. a jeho bratrem Darrellem. Očividně byli mou prací tak nadšeni, že za mnou v roce 1964 přišli, abych postavil 90 cm model Enterprise.“ Byl to vlastně první model Enterprise, který byl založen na designu Matta Jefferiese a duchovního otce Star Treku Gena Roddenberryho. Tento model byl poprvé vidět v pilotním filmu The Cage. Další práce pro Star Trek na sebe nenechaly dlouho čekat... Mezi nimi především zakázka v prosinci 1964 na téměř 3,5 m model Enterprise, v září 1966 hangár Enterprise a v srpnu 1967 vesmírná stanice K-7. Vedle toho Datin provedl všechna přepracování na modelech Enterprise pro druhý pilotní film (srpen 1965) a tedy i pro první sezónu (duben 1966). Datin začal již brzy pracovat na 90 cm modelu. „Předložil jsem Andersonovi jakýsi cenový rozpočet, aby studio vědělo, kolik to tak bude stát. To se posléze předložilo lidem z Desilu, kteří nakonec souhlasili. Abych mohl zhruba odhadnout cenu, nechal jsem si přinést sadu výkresů Enterprise, které jsem také potom použil ke stavbě modelu. Především šlo o pohled ze všech stran a dále také o velké výkresy s jednotlivými detaily. Ty nakreslil Matt Jefferies, ale dost zřetelně se odlišovaly od tzv. originálních konstrukčních výkresů, které byly vytisknuty v Trek knize náčrtů.“ Datin použil dokonce zadní stranu některého z těchto nákresů, které pořád vlastní, jako podklad pro nalakování části modelu Enterprise. „Na listu toho papíru se samozřejmě trochu barvy dostalo. Ta je v podstatě jakýmsi vzorkem barvy celého modelu. Část výkresu, která znázorňuje horní pohled na talířovou sekci, chybí, protože jsem ji použil pro umístění nálepek, které byly určeny pro ozdobení vnějšího povrchu. Jefferies rovněž dodával vzorky barev. Jeden vzorek jsem nechal sám namíchat od prodejce barev na Olympic Boulevard v Los Angeles,“ přidává k tomu. „Nebyla to žádná barva značky Ford nebo GM, ale úplně prachobyčejný lak – světle šedá barva s lehkým odstínem zelené. Před nějakou dobou mě fanoušci Star Treku poprosili, jestli bych jim nemohl přesně tu barvu definovat. Vybral jsem tedy pár vzorků barev a potom je přizpůsobil barvě, která je stále na mých výkresech Enterprise. Ale nebylo nic, co by přesně odpovídalo. Nejblíže k té původní byla barva s názvem 026 STONYHURST GREY patřící k sérii K-22. Vedle barev pro plášť dodal Jefferies také vzorky barev pro další části lodi, jmenovitě pro kupole na přední části gondol a také pro deflektor. Veškerá písmena a také logo na sekundárním trupu jsou nálepky,“ říká. „Myslím, že jen ty různé geometrické obrazce, které se nachází například na spodku sekundárního trupu či na talířové sekci, byly namalované.“

Enterprise NCC 1701-A Ještě po 36 letech má Datin na Star Trek stále mnoho krásných vzpomínek. „Při stavbě modelu jsem si vedl deník. S prací na malé Enterprise jsem začal ve středu 4. listopadu 1964 a skončil jsem 15. prosince, dohromady jsem na ní pracoval 110 hodin. Protože jsem neměl dostatek velkých kusů dřeva, abych vyhotovil ty nejdůležitější součásti, dal jsem to jako menší zakázku dalšímu modeláři, jehož jméno mi už bohužel vypadlo. Moje práce spočívala v sestavení, nalakování a umístění nápisů. Na vytvoření můstku jsem objevil kupoli z plexiskla vyrobenou přímo pro modeláře. Deflektor a přední část sekundárního trupu se skládaly ze stočených plechových proužků, jež byly následně sletovány dohromady a nastříkány zlatým lakem.“ Když Roddenberry 90 cm model poprvé uviděl, chtěl jen jednu menší změnu, kterou Datin ještě 14. prosince 1964 provedl. Cenu za postavení malé Enterprise Datin odhaduje na 600 dolarů (poznámka překladatele: ano, ta cena je na dnešní poměry více než legrační...). Ačkoliv se neměl původně 90 cm model vůbec před kamerou objevit, vyskytl se poměrně často hnedle v prvním pilotním filmu a svou roli sehrál i v dalších epizodách jako The Trouble with Tribbles, Tomorrow is Yesterday či Requiem for Methuselah. „Byl to vlastně takový předběžný model, aby to Roddenberrymu ukázalo, jak by měla asi tak vypadat ta velká Enterprise.“

Když roku 1969 Star Trek skončil, daroval Paramount onen 90 cm model Genu Roddenberrymu. Jeho žena (vdova...) Majel Barrett Roddenberry si ale vzpomíná, že ten model někdy na konci 70. let zmizel, nejspíš už navždy. „Ta zvláštní loď byla pravý model, který patřil Genovi. Ten ho někomu půjčil a potom jej zapomněl chtít zpátky. A už ho nikdy nedostal. To je skutečně sprostá zlodějina a také velký trapas, protože ta jistá osoba si to neprávem přivlastnila. Má bezesporu historický význam a pro svět je tahle věcička neocenitelná.“ K tomu Datin dodává: „ Je to, jako kdyby někdo z Louvre nebo jiného muzea odcizil nějaký obraz. No, co se s tím dá dělat jiného, než to držet pod zámkem, kde se toho může nabažit jenom zloděj?!?“.

Enterprise NCC 1701-B Po dokončení malé vesmírné lodi jakožto testovacího modelu pro Roddenberryho jsem začal v prosinci 1964 se stavbou 3,5 m Enterprise pro Anderson´s.“ I když na tomto modelu měl pracovat právě Datin, bylo nezbytné dát tuto zakázku některému většímu modeláři. „Vzhledem k velikosti a váze toho modelu a také vzhledem k nedostatku pomocníků v mé dílně bylo nemožné tuhle „bestii“ postavit. Kromě toho termín odevzdání byl dost těsný a já měl v té době ještě jiné zakázky,“ vzpomíná si. „Protože jsem v této branži pracoval už několik let, docela dobře jsem se vyznal v situaci v Los Angeles a věděl jsem, čeho všeho jsou zdejší modeláři schopni.“ Jedním z nich byla společnost „Production Models Shop“ (dále jen „PMS“), která si brzy získala Datinovu důvěru natolik, aby jí přenechal postavení velké Enterprise. Tento podnik s adresou 104 East Providence Boulevard byl v roce 1949 založen Volmerem Jensenem. Ten v roce 1998 zemřel ve věku 88 let. „Smyslem celé věci bylo, že lidé sem přinášeli své nápady, skicy nebo jednoduché modely, ze kterých se potom vyhotovily prototypy,“ říká Jensenův vnuk Steven Keys o podniku svého dědy. „Mohl to být klidně nějaký skvělý vynález, stejně jako třeba i výrobek pro všední den. Často se jednalo o hračky. Nevím, kolik toho bylo vyrobeno pro filmovou branži, ale mám dojem, že moc toho nebylo.“ Vedle „PMS“ byl Jensen známý také svým podnikem, který vytvářel schematické nákresy v oblasti letectví. „V podstatě celý život pracoval na lehkých letadlech (něco jako plachťáky) a také na ultralehkém letadle. Předpokládám, že Datin měl málo času, a proto zakázku předal „PMS“. Tímto způsobem jsme se podíleli na vzniku Enterprise.“ Jensenův zeť Mel Keys, který je nyní 70-ti letý a je v důchodu, pracoval v „PMS“ od roku 1963 do 1974. Ti dva tam působili společně s Vernem Sironem, který v roce 1998 ve věku 93 let (!) zemřel (poznámka překladatele: omlouvám se, nemohu za to, že se článek začal ubírat v tomto duchu... slibuji, už nikdo nezemře...). Byli pevným jádrem tohoto podniku, které postavilo onen obrovský model. „Normálně Jensen na projektech dílny nespolupracoval,“ vzpomíná si Keys. „Možná že trochu na 3,5 m modelu přece jenom pracoval, ale na to si už nemohu přesně vzpomenout. Protože to opravdu spěchalo a jelikož jsme to museli mít hotové, jak nejrychleji to šlo, může být pravda, že nám Jensen pomáhal...“ Každopádně dále dodává: „Říkal nám, co bylo zapotřebí. V tom byl velmi dobrý.“

Enterprise NCC 1701-C Keys se dále pamatuje, že Datin přinesl 90 cm model Enterprise, aby měli předlohu. „Když k nám přišel, měl s sebou ten malý model. Nějaký umělec ho načrtnul a podle té skicy se vyrobil. Byl jsem trochu zklamaný, že jsme na dalších modelech, jako byla třeba Enterprise, nepracovali. Něco v tomto směru byl létající talíř pro film Invasion of the Wega, ale jinak vše bylo určeno pro televizní reklamu.“ Datin popisuje materiál, který na 3,5 m model použili. „Talířová sekce byla vyrobena ze dvou polovin, horní a dolní, které jsme vytvořili v tzv. vakuové formě. Obě půlky držely spolu prostřednictvím jakýchsi vzpěrných trámků, které se roztahovaly od prostředka až ke kraji. Nevím, kolik těch trámků jsme potřebovali dohromady, ale určitě jich bylo dost, protože musely navíc podpírat skoro 3 cm tlustou vrstvu plastu.

Fanoušci modelářství a historici Treku by rovněž rádi věděli, jak přesně a živě si Datin na stavbu tohoto modelu vzpomíná. „No, místo, kde se spojují obě části talíře, se muselo ještě dostatečně zesílit,“ vysvětluje. „Ten nástavec, jak jsme horní půlce říkali, byl připevněn jedním nebo dvěma, pravděpodobně ale dvěma, velkými šrouby, kreré byly na povrchu zakryté kouskem dřeva. Můstek ve tvaru slzy se skladá z masivního kusu dřeva, jež bylo uprostřed duté, aby se tam mohla umístit kupole z plexiskla. Stejná kupole byla umístěna i na spodní část talíře. Obě warpové gondoly sestávaly z postupně se zužujících dřevotřískových žeber, které byly vytvarovené tak, aby nakonec vytvořili celou gondolu. Vnitřní strana gondol byla složena z podelných a navíc také plochých dřevených dílů, jež tam byly dodatečně umístěny. Dalšími detaily, které byly přidány, byly části, které jsem popsal jako držadla. Gena má terminologie jak jinak zlobila, ale nenašel jsem lepší výraz, jak tyto části popsat. Jednotlivá žebra tvořící gondoly byla potáhnuta vrstvou železa. Poloviční kupole umístěné na konci gondol byly koule z plexiskla a k tomu rovněž duté. Daly se už hotové koupit ve speciální prodejně. Obě podpěry gondol byly vyrobeny z kusu dřeva, buď z dubu nebo ořešáku, aby to dost drželo.“ Dle Mela Keyse se výroba některých součástí rozdělila mezi další podniky. Mezi tyto díly patřily ony železné části gondol, dřevěný sekundární trup a talířová sekce vyrobená ve vakuové formě. „Pro plastikovou formu byl použit sádrový obtisk,“ přidává Datin. „Dokážete si asi představit, jak obrovský tenhle obtisk musel být. Vzpomínám si, že jsem ho viděl v dílně a že mi Jensen popsal postup výroby. Umělá hmota se zahřála a vložila se do formy, kde se následně ručně roztáhla tak, aby skrz celou spoustu malých děr v lité formě vzniklo vakuum. Sekundární trup se skládal z tlustého borovicového dřeva – zhruba 5 cm silného.“ Mel Keys říká, že jednotlivé detaily modelu, jako například deflektor, byly vyrobeny buď ve vakuové formě nebo z plexiskla. Přední kupole gondol, které byly vidět v obou pilotních filmech, byly ještě předtím, než odstartovala první série, vyměněny za prosvícené kupole z plexiskla. Je podivuhodné, že je stále ještě mám,“ říká Datin o původních červených kupolích. Bohužel už kdysi dávno zmizely Datinem vyrobené antény umístěné na vrcholu kupolí. Ale stopa po tom, že tam byly, je stále zcela zřejmá. Sice se od druhého filmu počínaje používaly na 3,5 m modelu nálepky, ale stejně velké nápisy jako „U.S.S. Enterprise“, „NCC-1701“ a některé další byly napsány ručně. „Žádné nálepky,“ vzpomíná si s hrdostí Mel Keys. „Model jsme přikryli a písmenka tam nastříkali. Když jsme tuhle věc poprvé stavěli, tak podle toho, co vím, nebylo na modelu moc detailů. Namalovali jsme proto mnoho různých obdelníků a vyznačili několik oken – hlavně kroužky na talířové sekci.“

Enterprise NCC 1701-D V rozhovoru z roku 1985 Jensen řekl, že postavení 3,5 m modelu trvalo 3 týdny. Dnes si Mel Keys není tak úplně jistý. „Myslím, že to trvalo mnohem déle než jen 3 týdny. Ale nemohu si na to úplně vzpomenout, rozhodně ne s jistotou. Vezmu-li ale v úvahu všechnu tu práci, co jsme s modelem měli, nevěřím tomu, že by se to mohlo tak rychle stihnout.“ Ani Datinovy záznamy nedokáží přesně určit, jak dlouho se na velkém modelu pracovalo. Poslední zápisek, vztahující se k práci na velkém modelu, pochází ze čtvrtka 29. prosince 1964. Podle této informace to tedy vypadá, že někdy v této době model u „PMS“ vyzvedl a předal jej společnosti Anderson´s. Protože velký model Enterprise je jen rekvizitou vyrobenou z plastiku, železa a dřeva, není tak úplně symetrický, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kupříkladu talířová sekce není zcela kulatá a vždy při různých profilech není pohled stejný, ačkoliv by měl správně být. „Moc dobře se pamatuji, že ten model vážil okolo 120 kilogramů,“ říká Datin. Celková cena za postavení tohoto kolosu se pohybovala zhruba kolem 3000 dolarů.

Enterprise NCC 1701-E Jak ví jistě každý fanoušek, Star Trek byl kvůli pilotnímu snímku zamítnut, a tak na podzim 1965 se začalo pracovat na druhém pilotu. Datin byl požádán, zda by se nemohl pustit do předělání jak 90 cm modelu, tak i toho 3,5 m. „Když jsem vůbec poprvé s Genem o velkém modelu mluvil, zeptal jsem se ho, zda by nemohla být loď vybavena i světly, protože během konstrukčních prací by bylo velmi jednoduché tam to osvětlení nainstalovat a rozložit kabely. Řekl: „Ne“. Poté, co byl natočen první díl The Cage a velký model byl zase zpátky u Anderson´s, proběhlo setkání s Genem a ještě s někým, na něhož se nepamatuji možná to byl Howard anebo jeho bratr Darrell. Avšak určitě nechyběl kameraman Bob Ryder. Jednání se točilo kolem toho, jak model pro příští pilot udělat živější. Rozhodlo se jen o několika světlech, nejspíš to bylo kvůli nízkému rozpočtu. Také na kraji levé a pravé strany talířové sekce byla nainstalována blikající světélka. Když to potom Gene viděl, poprosil mě o další světla – především aby svítila kupole můstku a určitá okna. Výsledek můžete ve druhém pilotu posoudit sami. S výstavbou světel na velkém modelu jsem začal 27. srpna 1965 a dokončil ji 8. září, celkem jsem tomu věnoval 88 hodin.“ S předělávkami pro Where No Man Has Gone Before byly pro písmena a číslice použity nálepky. „Podle výkresů, které Jefferies dodal, jsem je nechal u nějakého podniku jménem „Airmark“ vyrobit,“ vypráví Datin. „Jednalo se o nálepky, které se nanášely na povrch vodou, aby se zabránilo nežádoucím světelným odleskům na okraji písmenek. Tyto samolepky vlastně nejsou ničím jiným než lakem naneseným na papír. To také vysvětluje, proč jsou tak tenké. Neměl jsem vůbec žádné problémy je na povrch nalepit. Když se dnes podívám na listy obsahující nálepky na Galileo, živě si vzpomínám, že jsem je nechal vyrobit u Airmarku také.“

O dalších osudech modelářů původního Star Treku se dočtete za několik dní. :-)

kadet Heikoo
autor: Heikoo
vydáno: út 23. května 2006
přečteno: 3618x
komentáře: 0
Facebook Twitter Google+

Další články z této rubriky:

Před 70 lety…  -  pá 6. června 2014
Přesedlá J.J. Abrams na Star Wars?  -  so 10. listopadu 2012
Radost pro Star Trek fanynky - aspoň ty americké  -  po 2. července 2012
Apollo 11 - vyzvednutí motorů F-1 ze dna Atlantiku  -  čt 19. dubna 2012
Tohle je válka - Kirk vs. Shinzon!  -  pá 2. března 2012
Star Trek knihy v Česku  -  čt 6. října 2011
Star Trek: Enterprise na Primě COOL  -  po 18. července 2011
George Takei chce být Spiderman [VIDEO]  -  st 6. dubna 2011
První android kosmonautem  -  út 8. března 2011
Vzpomínáme na DeForesta Kelleyho  -  čt 20. ledna 2011
Star Trek: Exhibition na dosah - od května 2011 u Berlína!  -  čt 16. prosince 2010
Národní den mazání přátel s Williamem Shatnerem  -  út 23. listopadu 2010
Hudební motiv "Inner Light" hraný na Theremin [VIDEO]  -  so 20. listopadu 2010
Oficiální univerzitní obchod Akademie Hvězdné flotily  -  čt 18. listopadu 2010
Přečtěte si časopis Star Trek Magazine online  -  st 17. listopadu 2010

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG