Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

Enterprise 1964: Staví se lepší vesmírná loď

st 31. května 2006      autor: Heikoo      přečteno: 11865x      komentáře: 0

Enterprise NCC 1701 Natáčení prvního trekkovského pilotního filmu The Cage bylo dokončeno koncem roku 1965. Teprve až natočení druhého pilotu bylo konečně impulzem, aby byl seriál koupen. Několik měsíců později přišel Gene Roddenberry s přesvědčením, že stejně jako 3,5 metrový model, tak i jeho 90 centimetrová zmenšenina by měly být pozměněny, než začne samotná produkce seriálu. A tak byl Datin pověřen tyto modely předělat...

Richard Datin (vlevo) u modelu Enterprise Koncem března 1966 začaly diskuze o požadovaných změnách, ke kterým patřilo také něco, co se později stalo jedním z nejslavnějších aspektů celé lodi. „Roddenberry napsal dalekosáhlé poznámky, k datu 7. 4. 1966, ve kterých rozvádí, co vše by se mělo s modelem Enterprise provést,“ vysvětluje Datin. „K tomu patřila také výměna kupolí nacházejících se v popředí obou warpových gondol, kde byl uložen, obrazně řečeno, jakýsi zdroj světla. K dalším předělávkám patřily například tzv. solární panely umístěné na obou spojích, tj. na částech, které propojují gondoly se sekundárním trupem, dále montáž malých kupolí na zadní části obou gondol, zmenšení můstkové kupole a kromě jiného také osvětlená okna na jednotlivých částech lodi, jejichž množství mělo poukázat na velký počet palub. Gene také požadoval, aby stejné práce, především co se osvětlení týče, byly provedeny i na menším modelu, což se ovšem nikdy nestalo. Ve svých poznámkách Gene kladl důraz na to, jak „strašně“ důležitý model Enterprise prý je. Když se divákům tento model nebude zdát věrohodný, nebudou věřit ničemu, co je spojeno s produkcí seriálu, která zároveň polyká miliony dolarů.“

Další práce, do kterých se Datin pustil, se týkaly doplňků hangárových dveří na konci sekundárního trupu. K tomu se použily už existujícící díly z plexiskla, které pocházely právě z tohoto modelu, na jejichž povrchu Datin vyfrézoval vroubky, aby tak mohl napodobit vrata, jež se ve skutečnosti skládají z více částí. Navíc zmenšil průměr deflektoru umístěném na dolním trupu, přidal pár detailů na vnitřní stranu levé gondoly (pozn.:: Enterprise letěla vždy jen jedním směrem, takže nebylo třeba dělat si práci s detaily, které při natáčení stejně nebyly vidět...) a odstranil antény na kupolích gondol. „Na základě dřívějšího setkání jsem dal společnosti Howarda A. Andersona, která byla hlavním dodavatelem speciálních efektů pro Desilu Studios, rozpočet na to, kolik by přepracování a všechny ty předělávky stály. Nevím, co jsem tehdy podal všechno za návrhy, ale v každém případě to bylo na Genovy finanční možnosti příliš,“ vzpomíná Datin. „Několik věcí, jako třeba vybavení toho 90 cm modelu světly, bylo zrušeno. No, myslím, že se mu všechna ta světla líbila natolik, že chtěl mnohem více svítících oken, aby dal divákům představu obrovské lodi. Během osobního setkání u společnosti Anderson´s, jehož předmětem bylo postupné rozšiřování velkého modelu, jsem cenu zredukoval na necelou polovičku mé původní kalkulace. Byl jsem si totiž vědom omezených finančních prostředků. Věřil jsem v Genea a jeho představy, měl jsem také pocit, že by tento seriál mohl slavit úspěch. Nikdy jsem té mé nabídky nelitoval. Bylo v tom i něco osobního... A klaním se k tomu názoru, že Gene tomu opravdu rozuměl. Udělat všechny ty doplňky podle Genových představ byl docela tvrdý oříšek, který na jedné straně souvisel s těsným časovým plánem a na straně druhé se nesměl v žádném případě poškodit vnejší plášť talíře (pozn.:: ostatní části předělával, takže nebylo třeba klást na to takový důraz...). Ještě obtížnější ale bylo to, že dřevěné kupole z warpových gondol měly být sundány a nahrazeny kupolemi z plexiskla, a navíc se mělo docílit efektu těch točících se světel – bez toho, aby se poškodil lak. Začal jsem s předělávkami 8. dubna 1966 a byl jsem s nimi hotový 17. května. Celkem jsem u toho strávil 419 hodin.“ Datin si moc dobře vzpomíná, že hned po dokončení Enterprise začal se stavbou modelu pro tehdejší nový sitcom Peticoat Junction.

Enterprise NCC 1701 se svítícími gondolami „Roddenberry si hrál s myšlenkou, že gondoly v zadní části by měly svítit. Chtěl také nějaký světelný zdroj, který by nějak vycházel z vnitřní plochy obou gondol. Tuto myšlenku ale nechal vzhledem k financím padnout. Vůbec posledním bodem našeho jednání bylo, že ještě před mým přepracováním v dubnu 1966 se měla loď nechat opticky zestárnout. Do těchto „zestárnutí“ jsem se však já nepustil, a tak se toho ujal nějaký umělec ze studia. Co se týče toho menšího modelu, mluvil Gene o tom, že kupole by měly svítit stejně, jako tomu bylo v případě velkého modelu. Ale ani k tomu nikdy nedošlo...“ Samotné přepracování 3,5 m modelu pro seriál nebylo rozhodně levné. „Vím ještě, že jsem společnosti Anderson´s za předělání modelu vystavil účet ve výši 3006,11 dolarů,“ zapátral ve svých podkladech. „K tomu patřily také práce na tom 90 cm modelu, ovšem myslím si, že v té době došlo jen k několika „kosmetickým“ změnám, které byly vzhledem k předělávkám na velkém modelu naprosto nutné.“ Datin měl potíže zjistit, kolik by to celé mohlo stát. „Nebylo pro mě zrovna dvakrát lehké tu celkovou sumu odhadnout, ale myslím, že ta částka okolo 6 000 dolarů byla nakonec přijatelná.“ Při této přiležitosti chce Datin také vyvést ze světa všechny klepy, které se k modelům vztahovaly a dodnes také někdy vztahují. „V mnoha článcích se po celá léta zas a znova popisoval velký model ve velikosti 4,20 metrů.“ A existoval někdy takový model? „Ne!“ odmítá to důrazně. „Domnívám se, že v nějakém zveřejněném článku někdo odhadl, že ten model originální Enterprise je dlouhý asi tak 4,20 metrů. A to pak jiní převzali, chytili se toho a tuto velikost začali považovat za správnou.“ Kolovaly také zvěsti o nějakém 10 cm modelu Enterprise, který měl být použit pro scény, kdy Enterprise rychle prolétá obrazovkou. Ani s tím Datin nemůže souhlasit: „Nikdy jsem nic o takovém modelu neslyšel, ani jsem ho neviděl. Jsem si úplně jistý, že by se mi tento model dostal do ruky, a to buď u Matta (Jefferiese) anebo, a to je ještě pravděpodobnější, u společnosti Anderson´s. Samozřejmě kdyby býval existoval... Slyšel jsem o tom, že mohl Matt nějaký hrubý a nepřesný model postavit, ale to je opravdu jen z doslechu. No, nedivil bych se, kdyby se tehdy něco ze dřeva a papíru postavilo, aby si Gene kupříkladu mohl utvořit některé své myšlenky...“ Po těchto posledních velkých úpravách modelu se začala natáčet první sezóna seriálu. Datinova kariéra ve Star Treku ale přece jen pokračovala dál, protože o několik měsíců později obdržel zakázku na stavbu hangáru Enterprise, který pochopitelně musel odpovídat měřítku. Ten jsme poprvé viděli v epizodě The Galileo Seven a v budoucnu se záběry na hangár používaly častěji a častěji. V hangáru byly pochopitelně umístěny raketoplány Enterprise. Datin předložil 31. 8. 1966 svou nabídku, přesahující 2 100 dolarů, firmě Anderson´s, která ji také přijala. Jakmile bylo vše hotovo, odevzdal svou práci studiu Linwood Dunn´s Film Effect, což bylo spojení několika podniků specializujících se na optické efekty, a které také provádělo pro Star Trek veškeré tyto „maličkosti“.

přistávací dok na Enterprise Datinovy staré poznámky o modelu hangáru zase dodaly nemálo historických faktů k počátkům Star Treku. „Původní kalkulace činila 2 100 dolarů. Nakonec jsem vystavil účet na 1 800 dolarů, k tomu 163 dolarů za nálepky a dalších 175 dolarů za čas, který jsem tomu věnoval. To je dohromady 2 138 dolarů,“ předčítá Datin ze svých záznamů. „Měřítko modelu je 2,5:30 cm, kdežto výkres měl měřítko 0,31:30. Podle mých zápisů byl model 3,10 m dlouhý. Na vnitřním konci (to je část směřující jakoby dále do lodi) byla šířka 1,93 m a výška 1,6 m a na druhém konci (což je vlastně skoro před hangárovými vraty), činila šířka 1,52 m a výška 73 cm. Model byl zkonstruován na základě skicy číslo 6149-14, vyhotovené nejspíš Mattem anebo spíše někým jiným, kdo pod ním pracoval. Původní výkresy vyžadovaly, že celá pravá strana musí být odnímatelná, tedy aby se dala vyndávat. Mělo to být z toho důvodu, aby zde vzniklo místo pro kameru. Kvůli tomu se musela vnitřní strana levé stěny velmi detailně propracovat. Z nějakého důvodu ale nakonec pravá strana vyndavatelná nebyla a mohl se tak filmovat jen pohled na vrata hangáru.“ (pozn.: škoda, škoda, škoda...). Tato zakázka na vyhotovení hangáru však zahrnovala i spoustu drobností. „Okna v pozorovacích koridorech měla být zamlžená a měla být osvícena stejným způsobem jako kontrolní lampy a věže pozorovacích kabin. Úsek střechy mezi vroubkovanými nosiči na levé a pravé straně měl být průhledný a ve vnitřku měly být umístěny kontrolní lampy...“. (poz.: některé věci se skutečně jen plánovaly a v konečné verzi je nenajdete...)

model Enterprise NCC 1701 Vnitřek hangáru byl natřen v různých zelených odstínech a možná i v bledě šedé... „Podle vzhledu několika fotek ze vnitřku hangáru,“ říká Datin. „to byla velmi světle zelená na postranních zdech až dolů k podlaze a trochu tmavší odstín zelené u těch pozorovacích koridorů a kontrolních palub. Jakési vpuštěné dvůrky vypadají, že mají stejnou barvu jako koridory,“ porovnává Datin dle fotografií. „Podlaha mohla být světle šedá nebo světle zelená, ale dá se to těžko říct, protože se tam odráží barva ze zdí. Rámec modelu byl z piniového dřeva, vlastní model pak z dřevotřísky a pro průhlednou střechu a okna kabin se používalo plexisklo. Instaloval jsem několik světel a nějaké malé barevné žárovky, které v těch pozorovacích kabinách mají znázorňovat snad nějaký určitý signál nebo tak nějak, pokud se nemýlím,“ vypráví Datin. „Hlavní osvětlení ale pocházelo od Film Effects – byly to běžné zářiče a reflektory. Při natáčení jsem nebyl, ale ona světle svítící okna koridorů byla osvícena reflektory za studia. Jinými slovy: druhá strana koridorů byla otevřena tak, aby mohla být kompletně osvícena.“ Z Datinových starých časových rozvrhů se dá zjistit, že u stavby hangáru strávil 460 hodin. „Začal jsem s prací 14. září 1966 a skončil jsem 25. října,“ poznamenal. „Zde vidím, že jsem ještě 31. října strávil tři hodiny s opravou raketoplánu Galileo.“ Poté model hangáru odevzdal studiu Linwood Dunn a už ho nikdy neviděl. Ví vlastně, co se s modelem stalo, když Star Trek skončil? „Vzhledem k velikosti bych si dokázal docela živě představit, že ten model mohl skončit někde v odpadu.“ (pozn.: bez komentáře :-)

vesmírná stanice K-7 Když Datin dostal zakázku pro výrobu jiných filmových a televizních modelů, uběhl skoro rok, než se mu Star Trek znovu ohlásil. Tentokrát jej společnost Anderson´s požádala o to, jestli by mohl postavit vesmírnou stanici K-7 pro epizodu The Troubles with Tribbles (z materiálu, který se později hodil ještě do epizody The Ultimate Computer). Již existující model byl Datinem předělán a vznikl model stanice K-7. „Bylo mi řečeno, možná to byl sám Roddenberry, že model pochází od společnosti Douglas Aircraft, jejíž hlavní kancelář sídlila v blízké Santa Monice,“ vzpomíná si. „Gene znal nejspíš spoustu lidí z vesmírného programu, kteří se mu snažili ve všech ohledech vyjít vstříc, především z firmy Cal-Tech v Pasadeně. Na první pohled se ten model příliš neodlišoval od toho, co z něho vzniklo po mých předělávkách. K nim patřilo to, že se na horní sekci umístily malé lampy, vyměnila se boční ramena, která držela jednotlivé sekce stanice pohromadě, a celý model se musel nově nalakovat. Dnes, po třiceti letech, už nevím, zda pro tyto práce existovaly nějaké nákresy. Mám spíše dojem, že jsem jen vykonával pokyny, které jsem dostal, domnívám se, od Jefferiese. Jinak řečeno: měl jsem víceméně volnou ruku při pracích na modelu – dokud zůstal model stabilní pro natáčení a dokud byl stále věrohodný, mohl jsem si s ním dělat, co se mi zachtělo. Nemám nejmenší ponětí, že by existovaly jakékoliv náčrty. V nejlepším případě možná jen několik skic od Matta.“ Co se barvy týče, byl model K-7 podobný modelu Enterprise. „Slabě si vzpomínám, že to byl buď nějaký odstín bílé barvy, samozřejmě matný, nebo odstín, který se nápadně podobal šedozelené barvě,“ vypráví Datin. „Původní model byl postaven z nějakého materiálu, který jsem do té doby vůbec neznal. Retrospektivně musím říct, že v těch časech to byl materiál opravdu velmi zvláštní. Byl měkký, ale na druhou stranu také dost odolný, nějaká gumovitá hmota, spíše něco jako molitan. Ale byl dost stabilní na to, aby si udržel tvar a mohl se opracovávat nejrůznějším nářadím. Každá část pocházela z tohoto materiálu a změny na modelu spočívaly v tom, že například tyče, kterými se části stanice držely pohromadě, jak jsem se už zmínil, byly vyměněny za jakési trubice z plexiskla, do nichž byly vloženy kabely. Když se podívám na listinu dílů koupených pro tuto zakázku, vypadá to, jako bych na ty kruhové plošinky na konci ramen umístil kupole z plexiskla – pravděpodobně proto, aby se model více odlišoval od toho původního designu.“ Ani velikost modelu není příliš jistá: „Já bych odhadoval, že průměr stanice se pohyboval zhruba okolo 50 cm a ta dolní kruhová jednotka mohla mít v průměru asi tak 15 cm. Jak ukazuje můj časový rozvrh, s prací na tomto „tribblovém satelitu“ jsem začal v sobotu 19. srpna roku 1966. V pondělí 28. srpna jsem s tím byl hotov. Dohromady jsem na tom pracoval 100 hodin, kromě toho ještě jednou 9 hodin 29. a 30. srpna,“ předčítá ze svých záznamů. „Když jsem to potom odevzal u Anderson´s, dali mi další zakázku, kterou mělo být ovládání modelu během natáčení. To bylo v pátek 1. září po dobu devíti hodin a pak ještě jednou ve čtvrtek 5. září po dobu osmi hodin. Původní cena za přepracování modelu ve stanici K-7 se pohybovala ve výši 500 dolarů, mimo to jsem účtoval dalších 150 dolarů za doplňující práce. Účet za jednotlivé části činil celkem 37,63 dolarů. Během natáčení byl model přenášen prostřednictvím tenké trubky, kterou procházely elektrické kabely. Model byl poté ozdoben nálepkou s nápisem „United Federation of Planets“ na hlavní sekci a dále nápisy „K-A“, „K-B“ a „K-C“ na každé z oněch tří kulatých plošin na konci ramen.“

model vesmírné stanice K-7 Tento model byl jeho poslední prací pro Star Trek, ale Datin rád vzpomíná na úzkou spolupráci s Genem Roddenberrym. „Měl jsem s Genem perfektntí vztah, v mých očích to byl opravdu džentlmen,“ vypráví. „Věřil jsem v něj a v jeho cíl vytvořit Star Trek. V roce 1975 byl Gene tak ochotný a reagoval na můj dopis, ve kterém jsem nabízel svou pomoc (v té době se jednalo o novou Star Trek sérii nebo o celovečerní film Star Trek). Jak bylo řečeno, po modelech Enterprise se Datin věnoval jiným televizním sériím. V roce 1968 se stal členem dvou hollywoodských odborů a dodával modely pro televizní a filmovou produkci. Ale protože musel živit rodinu a jeho samostatnost v sobě skrývala mnoho nejistot, opustil Datin hollywoodskou scénu, aby roku 1969 pracoval pro soukromou modelářskou firmu. V roce 1979 začala pro Datina úplně nová kariéra – stal se kurátorem Nevadského státního muzea v Carson City. V roce 1989 odešel do důchodu. Datina však stále těší, „že mé činy byly v minulosti tak důležité a že jsem jednal s jakýmsi časovým předhledem. Všechny moje střepy vzpomínek, týkající se právě Star Treku, se mnou putovaly z bytu do bytu, od města ke městu.“ Přestože dodnes není Datinovi, jakožto prvnímu modeláři ve Star Treku, věnována dostatečná pozornost, byl rád, když byl pro epizodu seriálu „Movie Magic“ kanálu Discovery požádán o rozhovor, který byl poprvé vysílán 21. října 1993. „To, že se mnou chtěli lidé z „Movie Magic“ dělat rozhovor, bylo pro mne překvapení,“ přiznává. „Byl jsem pak zvláště překvapen tím, když jsem se na to podíval, a najednou jsem také uviděl Howarda Andersona, který na otázku, kdože postavil první model Enterprise, hned vyřkl mé jméno. Po všech těch dlouhých letech to ještě věděl... Bylo to fantastické!“

Datin říká, že teprve nedávno si uvědomil, že existují také fanoušci modelů Enterprise. „Až když jsem šel na internet (na začátku roku 1998), bylo mi jasné, kolik příznivců původní Enterprise má. To je neuvěřitelné!“ V roce 1974 daroval Paramount Pictures 3,5 m model Enterprise institutu National Air and Space Museum (NASM), kde byl vystaven do ledna 1993. Majel Barrett Roddenberry, která se roku 1974 se svým mužem účastnila slavnostního otevření výstavy Enterprise v NASM, říká, že Gene Roddenberry byl náramně hrdý na to, že model Enterprise je ke zhlédnutí v nejvíce navštěvovaném muzeu na světě. Potom, co už sedm let model v NASM nebyl, měl Datin opět radost, když zjistil, že se v březnu 2000 vrátí, a to do nové, přes tři patra se rozléhající prodejny se suvenýry. „Je to, jako když se vám vrátí starý přítel,“ říká, ačkoliv měl výhrady vůči zestárnutí modelu, které bylo provedeno během kompletní revize v roce 1992. A co dnes? Staví Datin ještě modely? „Jednotlivých dílů ke stavbě modelů jsem se nedotkl už celou věčnost, tedy kromě hloupého pokusu složit model originální Enterprise od AMT. Ten leží pořád napůl postavený někde v krabici... K tomu musím také říct, že ta stavebnice je stejně mizerná jako ta, kterou jsem před mnoha lety jako první postavil a předložil Genovi... Nemluvě o napůl rozestavěných modelech může Richard C. Datin zcela počítat s tím, že jako modelář první Enterprise má v dějinách Star Treku místo jisté...

kadet Heikoo
autor: Heikoo
vydáno: st 31. května 2006
přečteno: 11865x
komentáře: 0
Facebook Twitter Google+

Další články z této rubriky:

Vídeňské sci-fi obchody  -  pá 15. prosince 2017
Star Trek: Attack Wing – veřejné hraní  -  so 13. února 2016
Model Stargate řízený pomocí Arduina  -  st 2. července 2014
Vlastní tvorba: Enterprise  -  ne 4. května 2014
Postavit Excelsior IV  -  po 3. března 2014
Postavit Excelsior III  -  po 10. února 2014
Postavit Excelsior II  -  pá 17. ledna 2014
Postavit Excelsior  -  ne 1. prosince 2013
Což takhle dát si bitevní loď? [UPDATE]  -  po 18. listopadu 2013
Máte přebytečné statisíce? Pořiďte si modely Enterprise!  -  pá 18. října 2013
Model klingonského křižníku D-7  -  út 8. října 2013
Modely ve Star Trek: Voyager od Revell  -  so 28. září 2013
Modely od Polar Lights v ČR  -  ne 22. září 2013
Romulanský dravec  -  so 24. srpna 2013
Hot Wheels: klingonský Dravec  -  st 3. července 2013

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG