A je to tady opět. Konec. Týden plný zábavy skončil a nás čeká další velmi dlouhý odpočet do roku dalšího. Doufám, že se vám na FF líbilo stejně jako nám a příští rok se opět přijedete podívat na ST blok a nejen na něj. Ráda bych teď doplnila dva chybějící dny, společně s připojenou omluvou za zpoždění, někdy bohužel dojdou síly a čas. :-(

7.7.2006
Tento den jsme se ze židlí v přednášecích místnostech téměř nezvedli. Bylo toho na programu opravdu hodně. Několik jukeboxu jak ST tak SG a další přednáška O ST hercích v České republice se mi také moc líbila. Hodně jsem litovala, jak moc pozdě jsem na podobné akce začala jezdit. A nyní mi nezbývá nic jiného, než doufat, že některý z mých oblíbenců se brzo ukáže v naší rodné zemi, pač atmosféra na návštěvách musela být skutečně úžasná.

Dále, mimo promítání bonusů k 6. filmu a dalšího ST filmu Generations, byla na programu soutěž "O nejbystřejší oko", kde krom hádání obrázků, skrývajících se za různými poli, bylo i vyhlášení nejlepších ST music videí (včetně ocenění vylosovaných hlasujících). Troufám si říci, že jestli někdo mohl mít opravdu radost, tak to byl právě Johanson, neb se mu povedlo zvítězit v obou kategoriích. :-)

Pak následovala Dieginina přednáška Spock/Kirk, nazvaná fakta a fikce. Někdy mezitím se začali všude možně objevovat lidé s kresbami na těle a obličeji. Prostě si můžete nechat nakreslit cokoliv kamkoliv. A večer, krom jiného velmi zajímavého programu, jsme zvolili navzdory lehké odlišnosti StarGate divadlo. Krom jiných důvodů hlavně proto, že naši dva členové se tam měli mihnout, tak jsme chtěli zjistit, k čemu se to vlastně propůjčili.

Pohádkové divadlo implantované do pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda, nově Tři zlaté vlasy generála Hammonda, bylo od začátku do konce vtipné a zábavné. Dokonce naši Trekkies tam zahráli sami sebe, jak se znenadání ocitli před hvězdnou bránou, a jistě chápete, že trekkies taková zařízení přeci už několik set let nepoužívají a tak jim nezbylo nic jiného, než požádat strojovnu o transport zpět na loď. Všichni byli moc dobří, díky nim mám chuť zkusit také něco podobného. Kdo ví, třeba by se mi aspoň někdo zasmál. :-) Večer jsme pak trávili nad konvičkami čaje debatou o prožitém dni a programu. Později s kartami v ruce až do ranních hodin. :-)

Sobota se rychle přiblížila a pro mě to znamenalo odjezd domů. Po snídani jsme balili a pak jsme se šli rozloučit. Nakonec se však první čas odjezdu o několik hodin posunul. Jak už jsem na sebe prozradila, s lidmi z klubu, a sci-fisty obzvlášť, je mi natolik fajn, že se mi odjet prostě nechtělo. A tak jsme poslední hodiny trávili spolu všude možně. Ale nakonec jsme přeci jen odjet museli. Ostatní běželi na program (i tento den velice bohatý) a my směr domov. Tímto bych reportáže o Fantastické dovolené uzavřela slovy - ať nám ten rok rychle uteče… A snad nás ten další bude stát méně psychických sil a zvládne se stejně dobře jako letos.