Následující ráno se tedy Steve vypravil opět do muzea a snažil se usmlouvat cenu na polovinu. Samozřejmě se mu to nedařilo, protože pořadatel aukce věděl, že má více zájemců a může dostat plnou cenu. "Přicházeli další kupci, já tam stál s majitelem a tušil, že se čas krátí, takže jsem zavolal Lori a řekl 'Vezmi ten šek.' A pak to vypuklo. Zničehonic tam stáli všichni lidé s šeky, dokonce i původní zájemce, a byl to tvrdý boj!" Steve nechal dokonce zapnutý telefon, aby Lori všechno slyšela.

Zrod partnerství

A uprostřed všeho toho dohadování zavolá Stevovi jeho dobrý kamarád Chris Liebl, počítačový prodejce, který se právě vrátil z obchodní cesty ze zámoří. "Ehm, právě tu musím něco vyřešit, brnknu ti zpátky, jo?" řekl Steve. A po uzavření obchodu Chrisovi zatelefonoval a povídá: "Budeš si myslet, že jsem buď udělat velkou blbost, nebo moc chytrou věc." A když mu povyprávěl celý příběh, vzmohl se Chris je na: "Ó můj bože...".

Chris sám je také pořádný fanoušek Star Treku. ("Každý z mé generace je," tvrdí jistě. "Prostě jsme vyrostli s Kirkem a Spockem, to byla naše představa budoucnosti!") Ovšem nikdy se ještě nezúčastňoval žádného podniku, jako byl tento. Ovšem měl plno nápadů, co je možné s figurínami dělat.

"Pořád jsem říkal, ´Mohli bychom...mohli bychom...a mohli...," vzpomíná Chris. "Mluvili jsme o tom ten den asi tři hodiny. Poprvé jsem úplně vybil baterii svého mobilu." Poté, co se dozvěděl, že Lori je stále ještě v šoku z finanční stránky, Chris hned nabídl: "Víte co, s tím vším okolo, co teď vím, bych rád na sebe vzal polovinu." Lori si mohla vydechnout.

Steve by nikdy neuvažoval o dalším investorovi, kdyby v pravou chvíli nedostal ten pravý telefonát. "Je to jediná osoba, s kterou bych do toho šel. A byl fakt nadšený a zajímalo ho to," komentuje Steve. Tak se zrodilo partnerství. "A je to skvělý tým," říká Lori. "Chris má obchodování v krvi, Steve je úžasně šikovný a já umím věci zorganizovat."

Umění a cena voskových figurín

Co dál, když teď byli přátelé investory? Jaké "mohli bychom" nyní zrealizovat? Ovšem nejprve bylo nutné dostat několik desítek let staré figuríny pryč z muzea a někam je uložit. Nejen, že nikdy předtím voskové figuríny nevlastnili, také o nich nic nevěděli. Takže se museli učit rychle.

První zjistili, že cena i umění voskových figurín spočívá v jejich hlavě a rukách, poznamenává Chris. Jinými slovy - po odebrání rukou a hlav zůstává pouze manekýn v uniformě. Takže opatrně odebrali cenné části, zabalili do jemného papíru, potom do protinárazové fólie a dali je do samostatných krabic. Dle instrukcí z Movielandu potom věděli, jak je zase složit. Velmi je udivilo, že každá figurína byla zpracována jinak, dokonce i vyrobené byly z různých materiálů.

Některé hlavy jsou duté, jiné celovoskové. Některé ruce byly jen připevněné lepicí páskou, skrytou rukávem uniformy. "Všechno to drželo pohromadě izolepou - ale pokaždé jinak barevnou!" vypráví Steve. Dokonce i těla byla zhotovena z rozdílných materiálů - Scotty ze sádry a drátu, Kirk ze skelné vaty a Spock měl vytvarovaná žebra, byť pod kostýmem nemohla být vidět. "Stavba těl nemá vůbec nic společného," poznamenává Steve.

Jedinou spojitost představuje provedení tváří. Těm někdo věnoval velkou pozornost se smyslem pro detail. (Například Spockova tvář je slabě zelenější než u ostatních.) "Myslíme si, že byl jeden tvůrce-umělec, který vedl další pomocníky. Ale přesto byste čekali, že použijí stejné materiály."

To be continued...