Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

Osud Padající hvězdy, 11. díl: Křížová výprava začíná

po 21. srpna 2006      autor: Pike      přečteno: 4029x      komentáře: 0

Osud Padajici hvezdy „Porušil jsi Základní směrnici. Kdysi jsi přísahal, že raději zemřeš, než abys něco takového udělal. A pak ses na to prostě vysral,“ ani se nesnažila ovládnout svůj vztek.
„Zachránil jsem jednu dívku před smrtí,“ snažil se bránit se. Na pár sekund mu více záleželo na názoru černovlasé právničky než na konečném rozsudku.
„Ale ona měla zemřít. Nemáš právo rozhodovat o jejím životě a smrti.“

USS Falling Star
Zmizela beze stopy. Nezničili ji... alespoň ne v soustavě Almeran. Nikdo nenalezl žádné trosky, ani žádné jiné stopy. Jako by prostě přestala existovat...
Po celých osm let vrtaly tyto události Laďce hlavou snad každý den. Myslela na Kláru a na všechny ostatní z Mary Kate, které znala.
Žijí ještě? A pokud ano, tak kde?
A kdo vlastně byli ti útočníci. A kdo byl ten poutník? Proč ho pronásledovali?
Pár sekund poté, co zaslechla poslední slova od důstojníků Mary Kate, upadla Laďka a šest techniků na palubě mimozemské lodi do bezvědomí.
Probrali jsme se až uprostřed nekonečné prázdnoty. Ve skafandrech jsme se vznášeli vesmírem. Měli jsme neuvěřitelné štěstí, že nás záchranná mise, která pátrala po Mary Kate, našla dřív, než jsme se udusili.
Teda skoro všechny... Jeden z techniků to tenkrát psychicky nezvládl...
Možná jsem to tenkrát měla zvládnout líp. Nedokázala jsem ho přesvědčit, že nás najdou včas.
Avšak uprostřed té bezbřehé temnoty a po všech těch událostech je snadné propadnout beznaději... Je tak snadné vzít phaser a vystřelit si mozek z hlavy… Zbavit se bolesti, strachu, smutku, utrpení, nejistoty… naděje. Tak snadné…
Ale jak tohle všechno souvisí s Pikovým příběhem?

San Francisco
„Všem nám usnadníš práci, když se přiznáš,“ začala Petra pomalu zpracovávat Icariho.
„Přijde na to přiznám k čemu,“ odpověděl.
„K čemu chceš...“
„No dobře, tak to vezmeme hezky od začátku. Slavnostně a zcela vážně přiznávám, že před devíti lety jsem při návratu z baru močil na zeď klingonského velvyslanectví.“
Petra se začala smát. Byl přesně takový, jakého si ho pamatovala.
„To tě nikdo neviděl?“ zeptala se.
„Zrovna tam měli ochutnávku těch nejlepších ročníků krvavého vína, takže u té zdi byl docela nával. Vlastně jeden Klingon mě chtěl zabít, protože jsem si zabral jeho místo.“
„A jak to dopadlo?“
„To už si nepamatuji. Zřejmě jsem šel koštovat s nimi. Pak už si vzpomínám jen na probuzení. Vůbec netuším, kde jsem se vlastně probudil. Ani vedle koho. I když byla moc hezká.“
Najednou jako by celé jeho dřívější zpytování svědomí bylo pryč.
Celý život je přece jedna velká hra. Jde jenom o to v ní zvítězit a ještě si u toho co nejvíc užít. A to mi snad nejde zas tak špatně. Navíc už jsem v ní vyhrál desetkrát...
Určitě však nepronesl slova, která by Petra chtěla slyšet. Bylo to jako otevřít jí starou ránu. Stejně bolestivé. A taky hodně hloupé.
„Porušil jsi Základní směrnici. Kdysi jsi přísahal, že raději zemřeš, než abys něco takového udělal. A pak ses na to prostě vysral,“ ani se nesnažila ovládnout svůj vztek.
„Zachránil jsem jednu dívku před smrtí,“ snažil se bránit se. Na pár sekund mu více záleželo na názoru černovlasé právničky než na konečném rozsudku.
„Ale ona měla zemřít. Nemáš právo rozhodovat o jejím životě a smrti.“
„Porušili jsme Základní směrnici, když jsme donutili Dominion, aby přestal s okupací všech planet v Gama kvadrantu.“
„A pak jsme je nechali, aby si šli vlastní cestou a snažili se dál rozvíjet podle svých možností.“
„Jak tohle můžeš vůbec říkat?!“ vykřikl Icari. „Nebyla jsi na Femele, nevíš, jak to tam chodí.“
„Takže k porušení Základní směrnice se nepřiznáváš?“
„Ne,“ zakroutil razantně hlavou.
„Ale únos té dívky popřít nemůžeš.“
„Asi těžko, když teď stepuje na chodbě,“ snažil se Icari zlehčit situaci.
Petra se opět usmála. Sice to nebyl tak výrazný úsměv jako poprvé, nicméně bylo jasné, že ji její náhlý nával vzteku a nenávisti přešel.
„Tak za ní běž. Myslím, že už to bude všechno,“ propustila ho.
„Jak to se mnou dopadne?“ zeptal se spíše ze zvědavosti než ze strachu.
„Než pořádně vyrostou ty kytky, co zasadíš, už budeš venku.“
„Vážně se v nápravných zařízeních Federace sází kytky?“
„Nevím, nikdy jsem tam nebyla. Ale říká se to.“
Icari se chtěl ještě zeptat, jak je možné, že právnička nikdy nenavštívila vězení. Nakonec se však rozhodl ponechat si toto téma na jejich příští setkání.

USS Rising Star
„Admirále, přece mě nechcete poslat do bojové akce bez mého prvního důstojníka!“ naléhal už téměř půl hodiny Pike na admirála Gidzenka.“
Původně mu chtěl pouze zavolat ze své pracovny. Pak se však doslechl, že právě provádí inspekci na palubě Rising Star. Rozhodl se tedy využít příležitosti a navštívit loď, na které prožil velkou část svého mládí. I když pětatřicet let by se při současné průměrné délce života taky dalo považovat stále za mládí, Pike jej považoval za něco, co už je nenávratně pryč.
„Někoho vám přidělíme,“ odpověděl Gidzenko a opřel se o kovové zábradlí. Právě se nacházeli na horní lávce hangáru ve výšce sedmi metrů a pod nimi čtyřicet techniků připravovalo nejnovější typy útočných raketoplánů pro jejich první nasazení v boji.
„Na to už je moc pozdě. Je vám přece jasné, že první důstojník odvádí dobrou práci pouze, pokud zná důkladně většinu svých podřízených. Musí se rozhodovat během několika sekund, kdo je pro jaký úkol nejvhodnější. A to už vůbec nemluvím o technických detailech naší lodi.“
Admirál zřejmě mnohem větší pozornost věnoval hemžení pod ním než kapitánovým slovům.
„Vy ho vážně chcete nechat zažalovat?“ snažil se upoutat pozornost.
„Provinil se proti zákonům Federace,“ dal Gidzenko najevo, že George poslouchá.
„A co třeba vyšetřování na svobodě?“
„Myslíte vyšetřovat ho, zatímco bude jedním z klíčových lidí na válečné lodi uprostřed bitvy?“
„Dalo by se to považovat za řešení,“ odpověděl admirálovi.
„Dobře, proberu to s ostatními veliteli akce.“
„Děkuji, pane,“ řekl Pike a nechal admirála, ať sleduje práce v hangáru.
Mohl být spokojen. Admirál údajně po zralé úvaze schválil Icariho vyšetřování na svobodě. Současně Velení požádalo „unesenou“ Femelanku, aby se jako hlavní svědek vrátila na palubu Falling Star pro případ, že si okolnosti vyžádají vojenský soud.

USS Falling Star
Na můstku již byli všichni na svých místech. George Pike seděl ve svém kapitánském křesle a rozhlížel se.
U stanice hlavního inženýra seděl Icari. Několikrát děkoval kapitánovi za to, jak se za něj postavil, i když mu bylo jasné, že tento problém stále ještě není za ním.
Za kormidlem viděl podporučíka Ellawi Leive. Nejvýstižnější popis této dívky by zněl „sexuální idol většiny mužů na palubě“. Někteří členové posádky o ní mluvili za použití obdobných výrazů. A to určitě ne nadarmo. Pětadvacetiletá Daliwakanka patřila mezi nejkrásnější ženy, jaké kdy Pike ve svém životě poznal. Měla neuvěřitelně krásné zelené oči, černé vlasy... Její jemné výstupky na čele jí jen dodávaly na kráse, stejně jako štíhlá a nádherně tvarovaná postava.
Přesto mohl Icari s klidným svědomím tvrdit, že vzhledové vlastnosti nebyly tím nejdůležitějším kritériem při jejím výběru do posádky. Díky svému deliwakanskému původu měla o třetinu rychlejší reflexy než pozemšťané a s IQ 173 patřila mezi nejchytřejší členy posádky. Na Akademii by se možná stala nejlepší studentkou ročníku, kdyby většinu svého studia nestrávila na večírcích a dalších společenských akcích. Kadeti se prý několikrát i porvali o právo pozvat ji k sobě domů. Ty, kterým se podařilo strávit s ní noc, se snad nikdo neodvažoval spočítat. Mužů, kterým se to povedlo dvakrát, bylo o poznání méně. A těch, kteří si opravdu získali její srdce, nebylo zřejmě méně než prstů na jedné ruce. Byl to typ ženy, o které sní snad každý muž. Ale pro většinu z nich zůstane pouze snem...
Posledním nejmenovaný členem posádky sloužícím na můstku byl taktický důstojník Darwix. Snad až neuvěřitelně schopný Andorian, jehož zdatnost a nadání dokazuje i jeho hodnost nadporučíka, kterou se mohl pyšnit již v současných šestadvaceti letech, spolu s několika významnými vyznamenáními Flotily. Na Falling Star byl převelen teprve před třemi měsíci, ale své schopnosti prokázal velice rychle. S kapitánem Pikem se znali již od jejich krátké, leč velmi dobrodružné služby na Deep Space 11, kdy úspěšně narušili síť překupníků zbraní.
Darwixova výška o pár centimetrů přesahovala dva metry. Pokud bychom do tělesné výšky započítali i jeho „anténky“, získali bychom číslo rovnající se 212 centimetrům. Byl horkokrevný a s ničím se příliš nepáral. Dokonale ovládal každou bitevní taktiku, která byla použita za posledních dvě stě let, a své teoretické znalosti dokázal velmi účinně využít i v praxi. Pro jeho funkci to byly ideální předpoklady.
Pike naposledy pohlédl na holografickou simulaci Země a lodí, které se v její blízkosti nacházely. Byla jakýmsi oknem do vesmíru a zobrazovala vše, co se děje v okolí lodi.
Snad ji nevidím naposledy, pomyslel si a rozkázal: „Podporučíku Leive, nastavte kurs do systému Chin'toka a přejděte na transwarp.“

***


„Řekni mi konečně, co plánuješ,“ vyzvídala Laďka poté, co kapitán dorazil na ošetřovnu.
Ani nevěděl, proč za ní šel. Snad se chtěl ještě jednou přesvědčit, na čí straně bude stát, až půjde do tuhého.
„Jak vím, že ti můžu věřit? Chtěla jsi mě zastavit.“
„Tak proč jsi mě nepřevelel?“ zeptala se.
Pike s odpovědí zaváhal... Bylo mu jasné, že kdyby to udělal, byl by to konec jejich přátelství. A to byla cena, kterou nebyl ochoten zaplatit. Alespoň do doby, než to bude nezbytně nutné.
„Musel bych si zvykat na novou doktorku,“ pokusil se o vtipnou odpověď.
„Možná by ti nějaká pevnější ruka neuškodila.“
Poté bylo chvíli ticho. Oba dva chtěli tomu druhému něco říct, avšak ani jeden nevěděl, jak začít. Nakonec první promluvila Laďka a začala vyprávět příběh a o onom tajemném poutníkovi, jehož krví byl napsán vzkaz ze zmizelé plachetnice. A o zmizení Mary Kate.
„Nevzpomínám si, že bych o něčem takovém někdy četl,“ kroutil hlavou.
„Flotila se příliš nechlubila s tím, že prototyp nejmodernější výzkumné lodi zmizel beze stopy. Nakonec oznámili, že kvůli jistým nedostatkům přestali s jejich výrobou. Pravdu se tak dozvěděli pouze ti, kteří na palubě té lodi někoho ztratili.“
„Ale každopádně je to celé stále zamotanější. Jak by se nějaký galaktický cestovatel mohl dostat na loď postavenou z několika hadrů a prken? Nebo spíše co by tam dělal?“
„Možná to byl on, kdo ji přenesl přes půl Galaxie,“ uvažovala lékařka.
„Jsi si opravdu jistá, že to byla jeho DNA? Třeba to byl pouze někdo z jeho druhu...“
„Byl to přesně on. Dokonale si to pamatuji. Nechápu, jak je to možné, asi mi to nějak vryl do paměti při našem spojení. Ale byla to jeho krev,“ ujišťovala ho.
„Možná ho na tu plachetnici jeho pronásledovatelé nějak uvěznili.“
„Ale jak by se ten vzkaz mohl objevit stovky let v minulosti?“
„Za bránou do pekla asi nemá čas žádný význam,“ obhájil kapitán svoji teorii.
„Skoro mě to až děsí.“
„Takže tomu začínáš taky věřit?“ začal v sobě kapitán živit naději.
„Jo, určitě se o tom chci přesvědčit. Ale řekni mi, jaký máš plán.“
„Poletíme se zbytkem Flotily. Jakmile začne rádiový klid a nebudou mít možnost zjistit, že jsme se odtrhli od zbytku eskadry, nastavíme kurs do systému Cimeron. Je to naše jediná stopa, ale určitě tam něco najdeme. Musíme tam něco objevit.
„Řekneš to zbytku důstojníků?“ stále vyzvídala.
„Icarimu ano, ostatním ne. Když si budou myslet, že jednají podle rozkazů Flotily, nebudou je moci postavit před vojenský soud. Ellawi, Darwix... Mají před sebou tak nadějnou kariéru...“
„Nejsou to děti. Mají právo vědět, kvůli čemu riskují své životy. Měli by mít právo se rozhodnout,“ oponovala mu. „Máš strach, že se proti tobě postaví?“
„Ano. Darwix by byl schopný mě na místě zastřelit a Ellawi by vymyslela nějakou super složitou fintu jak mě zastavit.“
„Trochu je podceňuješ. Nejsou to jenom panáci, kteří mají místo mozku zákony Federace.“
„Prozatím jim řeknu jen, že plníme rozkazy Velení. O zbytku se ještě musím rozhodnout.“

Romulanská válečná loď K’Tinga, soustava Femela
„Komandére Torate! Komandére!“
Velitel romulanského plavidla byl vzrušeným hlasem svého podřízeného doslova vytržen ze spánku.
To se může stát jenom mě, stěžoval si sám pro sebe. Celý den se absolutně nic neděje, a sotva člověk vleze do postele a usne, začne mu pod ní hořet koudel.
„Co se děje, setníku?“ reagoval na volání interkomem.
„Pane, do soustavy právě vstoupila loď.“
„Patří Federaci?“
„Ne, pane. Zřejmě je to plavidlo druhu, se kterým jsme se doposud nesetkali.“
To komandéra zaujalo natolik, že si v rekordním čase oblékl uniformu a rozběhl se na můstek.

„Dejte ji na obrazovku!“ vykřikl, sotva vystoupil z výtahu.
Pak ale okamžitě zmlkl. To, co viděl, ho ohromilo, stejně jako všechny ostatní na můstku. Byla to zřejmě ta nejkrásnější loď, jakou kdy viděl. Krásná, leč smrtící by ji popsalo naprosto dokonale. Měla detailně vytvarovaný snad každý kousek trupu. Její konstrukce se skládala ze tří částí, podobných hrotu kopí, které byly spojeny dohromady snad stovkami tenkých vláken. Všechny hrany byly nádherně zaoblené. Pokud jde o velikost, nebyla o moc větší než K’Tinga.
„Budeme ji kontaktovat?“ zeptal se subkomandér.
„Ne, nesmíme. Nemáme ani povoleno kontaktovat Senát. Naše ruce jsou nyní svázané. Ale můžeme sledovat její pohyb v rámci soustavy. Co o ní řeknete?“ kývl na vědeckého důstojníka.
„Nedokážeme proniknout jejími štíty, komandére,“ ozvalo se od vědecké stanice.
Maskovaná loď po rozkazech jejího velitele začala pomalu pronásledovat neznámé plavidlo.

Jejich cesta trvala několik hodin, až senzory K’Tingy zachytily známky energie v pásu asteroidů mezi pátou a šestou planetou femelanské soustavy. O chvíli později již všichni viděli, co je jejím zdrojem. Byla to vesmírná stanice o velikosti většího asteroidu, kterou obklopovaly desítky lodí. Pronásledovaná loď se k nim připojila a v roji shodně vypadajících lodí prakticky zmizela.
Když někdo shromažďuje takovou flotilu uprostřed pole bezcenných šutrů, znamená to, že buď není zdaleka tak bezvýznamné, jak na první pohled vypadá… nebo připravuje invazi.

poručík Pike
autor: Pike
vydáno: po 21. srpna 2006
přečteno: 4029x
komentáře: 0
Facebook Twitter Google+

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG