Bylo nebylo, v jedné chaloupce takhle v pátek 6. dubna v podvečer objevilo se hodně lidiček. Brrrrr. Tak znova. Jako obvykle jsme se srazili po pracovních dobách, a jak komu MHD dovolila, už v pátek večer. A tak další klubový srazík mohl začít. Jacob a Diggy měli v uplynulém týdnu takové hezky kulaté narozeniny, a tak než se člověk stačil otočit a všechny přivítat, už se gratulovalo. Letěla jsem pro vyrobený dort do sklepa, až jsem z toho přišla o možnost jim oběma pogratulovat a o pusu taky :-(. :-)

Společnými silami sfoukli svíčky a s malou pomocí dort i nakrájeli. Nějak se nám to ovšem zvrtlo. Někam se záhadně ztratily lžičky i jiné civilizované náčiní, a tak všichni, co chtěli dortík ochutnat, si museli poradit jakkoliv, krom pitvy dortu rukama .-)) Trekkies přežijou vše. (viz foto) A tak jsme začali sraz opět jídlem. Že by déjavu? No v podstatě se ten večer nic zvláštního nestalo.

Vše v normálu. V obýváku přibylo asi zhruba osm notesu (pozn. redakce - notebooky), zapojil se projektor, obývák změnil původní podobu v několika vteřinách takřka k nepoznání a ještě k tomu jsme stačili řešit, co že to vlastně chceme zkouknout. Začali jsme tentokrát něčím lehčím a pustili si věc z konkurenčního fandomu - Smrtiště (což je fanfilm). Maličko jsme to rozebrali a nějak, ani vám nevím jak, přišel Jacob s Korkovou krávou. K tomu se určitě, ale ještě dostaneme. Lidičky postupně odpadali, až nás šla spát drtivá většina. Vyjma Diggyho a Omiho. Ti měli hlídku v obýváku.

Ráno jsme se kupodivu vykulili všichni kolem 9. hodiny, to se nám opravdu moc často nestává. Po snídani následovalo probuzení mozkových závitů. Chakotay přišel s procvičováním paměti v podobě fotek z proběhlých klubových akcí, kde jsme poznávali různé končetiny a jiné údy spoluklubáků. Musím konstatovat, že všichni jsou na tom s pamětí celkem slušně, úspěchy jsme slavili zejména, když se jednalo o poznávačku někoho jiného. A tak bylo více než překvapující, že největší problém měli s poznáním sebe samotných .-). Po této ranní rozcvičce jsme až do odchodu řešili věci kolem FF07 a přípravy na CzechTREK 2. Do podrobna jsme se vrhli na plánování dalšího pokračování maňáskového divadla. Rozdělili se úkoly a jelikož snídaně byla vydatná a nikdo neměl hlad, tak jsme po jedné hodině vypadli na procházku s kočárkem.

Na plánu byl menší okruh Veltruským parkem a cestou prolézt vše, co potkáme. Jako první to byl Stromovous, hned mu všichni lezli do vnitřností a vůbec museli ho prolézt skrz na skrz. Chudák. Pak jsme se ocitli v pr----, teda ve velké díře, která byla zakončena jeskynními prostory, vedoucími do různých koutů. Potkali jsme tam hned dvě mláďata pravděpodobně z SG týmu, která sem asi zabloudila Hvězdnou branou. No a v zápětí jsme se my ocitli asi v nějaké časové anomálii, pač jsme potkali sfingu (naštěstí ne oživlou) a chvilku poté jsme se ocitli ve starověkém Řecku? No posuďte sami. :-)

Nějak nám z toho cestování časem vyhládlo, a tak zpáteční cesta proběhla o mnoho rychleji. Cestou jsme se ještě stavili u zámku, okoukli opalující se pávy. Nafotili hromadné foto a mazali domů, pač to už měla hlad i malá Sára. Doma jsme to popořadě nakrmili. (Hádejte, kdo asi dostal první papů?) Šmákli jsme si na bramborových knedlících se špenátkem, zelím, uzeným masem a vařeným vejcem. (Neslintejte:-) No a aby toho nebylo málo, tak byl vyslán posel, který si to frčel do Nového Vestce pro naprosto úžasný Pařížský dort. Pustili jsme si po návratu posla Lora film Eragon a dort jsme odložili na neděli. Kluci si poté pustili něco málo anime. To něco málo, jim vydrželo do rána. A zbytek postupně odpadal.

Ráno jsme vzbudili téměř násilím naši obývákovou hlídku, co skoro nikdy nespí. Zjistili jsme, že Lore nám prchl za „platonickou kamarádkou“ a tak nás bylo o jednoho míň. Po snídani jsme se s holkama vrhly na barvení vajíček. Na zdi zase běhaly japonskými autory nakreslené 15 leté holky, co pořád mávaly nějakou zbraní. :-D Ostatní probírali obsazení maňásků a tak nějak vyšlo najevo, že se část klubu nebude moci FF zúčastnit, ne snad že by nechtěla, ale nebylo jí to shůry dovoleno. Musím napsat, že co se pak odehrávalo, byl mazec, který ač ne ve všech bodech byl fér bojem, nakonec snad bude mít šťastný konec a bude moc být letos na FF i naše nejmladší členka Sára.

Ti, co zrovna nebojovali na internetových sítích za účast nás matek na conech, se jali loupání brambor, aby se mohla k pečené tresce udělat ještě kaše. Vše proběhlo ok. Po obědě nás jako první opustila kvůli pracovním povinnostem Lina. My jsme se vykopali na krátkou procházku, která byla vlastně Omiho výsadkem pro proutky. Nenechal si to vysvětlit, že ve Star Treku a pravděpodobně ani jiných sci-fi seriálech pomlázky prostě nemají. A skončilo to děsivě. Dva kluci ve křoví s Borgským nožíkem. To si nedovedete představit. :-D

Došli jsme za hlasitého smíchu domů a konečně po šíleném odříkání otevřeli krabičku s dortem. Ač to tak nevypadalo, někdo do něj musel nalejt asi celou flašku rumu nebo tak něco. Všem slušně jela huba a rozhodně se nedá říci, že probíhající diskuse byly standardní. Omi za pomoci zkušeného dědy upletl pomlázku z deseti proutků a byl tudíž připraven na všechno. Brůča ve večerních hodinách vyzvedl na nádraží Darka. Chudáka někdo po cestě zmaloval k nepoznání, no koukněte sami :-) Styděl se a vynadal nám, že jsme mu schválně obsadili koupelnu. My?? Nééé, to bychom nikdy neudělali. :-D Tuším, že se pak něco pouštělo a druhá část podlehla až do ranních hodin pokeru. (Ten večer jsem si asi měla vsadit sportku neb mi to moooc šlo).

Brzo ráno jsem dostala hned na zadek od probíhajícího dědečka (dokonce vlastního) a šla jsem se rozloučit s Littlem, neb musel domů aspoň na část svátků. Zbytek se líně vykutálel. Omi vzorně odříkal Hody, hody… a dostal ST vajíčko. Pak se pouštělo něco filmů a dělal se oběd. Jo, Brůča se snažil studní prokopat k zemskému jádru, ale úspěch nic moc, a tak ho tam kluci pomáhali lovit. Ale to už bylo zase odpoledne a než jsem se stačila otočit byli všichni fuč. Sááákra, zapomněla jsem na Korkovou krávu… Tak snad přístě .-))