Již loni na podzim se na pultech amerických knihkupectví objevila první post-Nemesis TNG kniha s názvem Death in Winter. Dle obálky bylo okamžitě jasné, kdo bude hlavními aktéry celého příběhu. Ano, konečně se měl rozhřešit dlouholetý vztah kapitána Picarda a doktorky Crusherové.

A toto téma je zcela jasně nastíněno hned na úvod knihy, kdy se ocitneme hluboko v minulosti na svatbě mladičké Beverly a Jacka Crushera. Mezi svatebčany nechybí ani jistý Jean-Luc Picard, který právě hluboko pohřbívá své city k zářící nevěstě. To vše je ještě okořeněno nahlédnutím do věcí příštích, např. jak vlastně Romulanské impérium získalo Shinzona...

Rozjezd je to nádherný a slibuje mnohé - bohužel toho však již méně naplňuje. Přecházíme zpět do "přítomnosti" a zjišťujeme, že ač má být Beverly v klidu a v závětří na medicínském velení na Zemi, tajná mise ji zavede na jeden ze světů v Romulanské říši. A její úkol samozřejmě nejde hladce. Vlastně se zdá, že bude potřebovat trochu pomoct - a Jean-Luc má být samozřejmě princem na bílém koni.

A v tom je právě zádrhel - kniha má dobrý spád a přivádí na scénu řadu postav, se kterými se již člověk ve filmovém/televizním/románovém světě TNG setkal (posádka Stargazeru, romulanská dcera Tashi Yar Sela atd.). Zároveň však jejich možnosti a vyhrazený prostor limituje tím, že má hlavně jít o definitivní prohlédnutí Beverly a Jean-Luca, že patří k sobě. A právě toto prozření je kupodivu nejslabším místem knihy.

Z knihy mám smíšené pocity - opravdu se u ní jedná více o uzavření jedné etapy, než o otevření etapy nové. Avšak pro českého čtenáře, který kupodivu výjimečně všechny "předvazující" díla zná, to rozhodně není špatné čtení. Jenom, milé dámy, nečekejte přílišnou romanci. ;-)