Horkým filmovým favoritem letošního léta se stal dle očekávání snímek Harry Potter a Fénixův řád, který je již pátým pokračováním dobrodružství čarodějnického učně. Předlohou mu opět byla x-set stránková kniha a filmová adaptace měla zase o něco výše posunout laťku potterovských příběhů. Byla však očekávání naplněna?

Dle mého osobního názoru ne. Poslední film nikterak neotřásl mým žebříčkem a poslušně se zařadil za Harryho Pottera a Vězně z Azkabanu a za HP a Ohnivý pohár. A není to dáno tím, že by nové pokračování nebyla "jízda". (Z dospěláckého pohledu však zcela jistě aspoň pokořil první dva díly Chrise Columbuse.)

Co tentokrát Harryho nenechává spát? Je toho dost - málokdo mu věří návrat Vy-víte-koho, Brumbál si ho nevšímá, terorizuje ho nová učitelka Dolores Umbridgová, dosazená do Bradavic Ministerstvem kouzel, a sužuje ho temné snové spojení s plány Pána zla. A to je pouze drobný výčet - přesto se však 700stránková předloha měla dát tentokrát zkrátit snáze, protože její tempo je kromě úplného závěru velmi pozvolné. (Jako jedinou knihu série jsem ji nepřečetla aspoň dvakrát.) Přesto, či snad právě proto, se tvůrci filmu rozhodli, že jejich snímek naopak bude mít tempo zběsilé.

Úvod, tj. napadení Harryho a jeho bratrance mozkomory přímo v Kvikálkově, ještě klamně dává naději, že se člověk bude moci ponořit do atmosféry a řádně vše prožít se svými hrdiny. Bohužel však místo toho nastupuje velmi profesionální a slušně logicky provázaný sled obrazů, které mají poskytnout informace nutné pro další díly. Pouze to, a nic více. A to ve velice americkém stylu - klipově a s Harrym jako velkým dospívajícím hrdinou/vůdcem.

Samozřejmě si povšimneme, že všichni zase o něco herecky dospěli, a uznale zatleskáme výkonům představitelek nový postav, ale celkový dojem ve srovnání s "óóó" pocitem předchozích dvou dílů je slabší. Přesto netvrdím, že je to špatný film. Rozhodně stojí za zhlédnutí právě už jen kvůli famózním hereckým výkonům Imeldy Staunton (nová učitelka Obrany proti černé magii Dolores Umbridgová) a Evanny Lynch (Lenka "Střelenka" Láskorádová). První je růžově sladká dáma se sadistickými podtóny konkurujícími i Hannibalu Lectorovi, druhá se pak étericky vznáší ve svém vlastním světě, aniž by ztratila perfektní přehled o dění v tom "reálném".

Co tedy říci zavěrem? Jděte do kina, bavte se (byť humoru poněkud ubylo), ale nebuďte zklamáni, pokud vás film ponechá trochu chladnými. Na nic víc prostě nezbyl čas.