Na přelomu let 1986-1987 se začaly věci rozjíždět čím dál tím rychleji. Koncem ledna 1987 napsala Fontana první představy o postavách nového seriálu, a Roddenberry přidělil Justmanovi a Bermanovi nelehký úkol najít světu novou posádku hvězdné lodě USS Enterprise.

Denise Crosby, por. Tasha Yarová: Říkala jsem si: "To snad ne, to si ze mě dělají srandu! Kdo se na to bude koukat? Proč pořád blejou ty staré ohrané nápady?" Prostě do znělo hrozně hloupě. Ale řekla jsem si "Co jsem zač, abych odřekla práci?" Původně jsem měla hrát Troi. Co to je zač, betazoid? Znělo to hrozně zvláštně.
Fontana: Tasha Yarová měla původně být latinskoamerického původu, přemýšleli o Jenette Goldsteinové, která hrála Vasquezovou ve Vetřelcích. A já na to: "V první řadě byste měli vědět, že Jenette Goldsteinová není latinoameričanka. Je drobounká, modrooká a pihatá."
Crosby: Původní návrh Troi hovořil o chladné, ledové blondýně. Skoro jako Spock. Marina Sirtis četla na roli Tashy. A někdy v průběhu druhého nebo třetího konkurzu Gena napadlo: co kdybysme je zkusili prohodit a uvidíme, jak to dopadne.
LeVar Burton, por. Geordi LaForge: Bob Justman a já jsme spolu na začátku osmdesátých let dělali jeden televizní film. Byl jsem obrovský fanda Star Treku, seděli jsme na scéně a já do něj pořád šil ať mi vykládá historky o Shatnerovi s Nimoyem. Takže mi pak v sedmaosmdesátém zavolal, že prý chtějí dělat nový seriál a jestli nemám zájem. Já měl pouze jeden dotaz - jede v tom Gene?

Dvě z nejznámějších postav seriálu, nadpor. Data a komandér William Riker, málem dostali jiní herci.

Justman: Pro Data jsme měli dvě možnosti - ten kdo ji dostal (Brent Spiner) a Erika Menyuka, který roli nakonec nedostal. Já byl jediný, komu se Menyuk zamlouval. Ne že bych neměl Spinera rád; jen jsem prostě myslel, že ten druhý má větší potenciál. Nakonec si zahrál Cestovatele v epizodě Where No One Has Gone Before a v dalších epizodách.
Berman: Jonathan Frakes, jež je mým velmi blízkým přítelem, byl druhou volnou. První herec - určitě jej nemusím jmenovat, všichni jej znáte - šel číst jako první.
Justman: Úplně zamrznul. Takže mu dali druhou možnost o týden později. A zase to podělal. Prostě na to neměl. Jonathan Frakes byl další nařadě. Vzpomínám si, že jsme seděli v kancelářích Paramountu, a Frakes čekla venku. Když jsme pak vyšli ven a já ho viděl, ukázal jsem mu dva vztyčené palce. A on se jen usmál.

Michael Dorn, Gates McFadden a Wil Wheaton své role získali poměrně snadno. Není překvapením, že nejvíce problémů si užili herci ucházející se o kapitánský post a postavu Jeana-Luca Picarda.

Fontana: Já byla pro Stephena Machta, který v té době měl opravdu zářnou kariéru, a jako muž byl velmi atraktivní. Byl spíše takový Kirkův typ, fyzický chlap. Bub Justman horoval pro Patricka Stewarta, který hrál v miniseriálu I, Claudius.
Justman: Moje žena Jackie a já jsme pracovali v UCLA pokračovacích hodinách na Humoru v umění. Jeden večer přišli dva lidé, herec a herečka, aby normálně přečetli některé úryvky ze Shakespearových komedií. Její jméno si nepamatuji, ale poprvé jsem viděl Patricka - nestihnul přečíst víc jak jednu dvě věty, když jsem se otočil k manželce a řekl jí: "Tak, a máme nového kapitána." Domluvil jsem mu schůzku s Genem u něj doma. Já tam byl taky. Patrick s námi mluvil asi tři čvrtě hodiny. Vyprovodili jsme ho ke dveřím, dívali se jak odjíždí, pak Gene zavřel dveře, otočil se na mě a řekl: "Tak toho teda ne."

Berman: Gene říkal, že je to okouzlující a příjemným chlápek, ale "že přece neudělá kapitánem plešatého čtyřicetiletého angličana!"
Justman: Každému se Patrick líbil, jen Genu Roddenberrymu ne. Zkoušeli jsme další herce, do natáčení zbývaly tři měsíce, a nikoho jsme pořád neměli.
Berman: Bylo to hodně těžké. Spousta herců neměla zájem dělat sci-fi seriál. Tak jsem řekl: "Musíme Gene přemluvit, aby zauvažoval o Patrickovi." A Justman, využívaje zkušeností někoho kdo s Genem pracoval už hodně let, odvětil: "Jakmile se Gene rozhodne, už ho nic nezastaví - neztrácej čas." Mě ale bylo teprv pětatřicet, hlavu jsem měl plnou pilin, takže jsem začal Gena zpracovávat.
Justman: Byli jsme u nás v kanceláři, a poslední vhodný kandidát právě odešel, zavřel za sebou dveře, a následovalo dlouhé ticho. Gene si ztěžka povzdechl, otočil se na nás a řekl: "Tak jo, vezmeme Patricka."

Zůstal jediný problém - může kapitán Enterprise být plešatý?

Justman: Radši jsme to nechtěli pokoušet... V den kdy měl podepsat smlouvu jsme ho donutili k vyzkoušení příčesku. Vzal si ho, postavil se před zrcadlo, já se podíval na něj, on na mne a já zařval: "Proboha sundej si to! Sundej si to!" Vypadalo to strašlivě.
Berman: President jedné z televizí, gentleman jménem John Pike, k tomu poznamenal: "Zaměstnáváte ho vy, ale ať ty vlasy shodí."

A co vás čeká zítra?
"Naše uniformy jsme nesnášeli. Neměly žádné kapsy. I když tomu říkali pružný materiál, spandex v takové konfiguraci toho zdaleka nedosahoval. Nic nezakrýval."