Na dovolenou v Dubaji jsem se těšil jako malé dítě. Jeden ze sedmi arabských emirátů se může pyšnit snad všemi možnými i nemožnými superlativy. Skrývá v sobě vskutku samé "nej". O Dubaji jako takové by se daly napsat celé romány. Mám-li toto místo vystihnout slovy, pak bych použil nejspíše přívlastky "úžasná, neuvěřitelná, dech beroucí, magická!" Vyřkne-li se Dubaj, ozve se jako ozvěna "Burj Al Arab".

Nejluxusnější a nejdražší hotel světa se jako jediný na světě může pochlubit titulem sedmi hvězd. Vypíná se do výšky 321m, stojí na uměle vybudovaném ostrůvku, asi 280m od pobřeží, se kterým je spojen jen úzkým mostem. Burj Al Arab je v každém směru unikátní. A jak jsem nedlouho nato zjistil, unikátnější, než jsem si vůbec myslel! Přezdívá se mu zlatý hotel. Bude to nejspíš tím, že téměř vše, co v jeho útrobách naleznete, je vkusně pokryto pravým zlatem a drahokamy!

V interiéru hotelu přes sloupoví potažené 24-karátovým zlatem, zábradlí, květináče až po vybavení pokojů, vodovodních kohoutků a splachovátek na záchodě. Atrium hotelu je do dnešní doby nejvyšší na světě. Při jeho dokončení tu vznikl dokonce i dešťový mrak! Všechny pokoje hotelu jsou mezonetové. Ze všech pokojových oken je pak krásný výhled na moře a pláže. Průměrná cena ubytování pak stojí 15.000 dolarů za noc.

Původně jsme tam chtěli přespat, ale na naši úroveň to bylo příliš laciné. :-) Ale abychom se dostali k jádru věci. Jaké bylo mé překvapení, když jsme se dostali do prostoru, který je úzce spjatý s přistávací plochou pro helikoptéry. Řídící centrum na mě čímsi dýchlo a po chvíli tápání jsem byl doma! Věřili byste, že tomuto místu se v hotelu přezdívá "můstek lodi Enterprise"? Myslím, že o naší staré dobré kocábce se již mluvilo všelijak, jako sedmihvězdičkovou jsme ovšem Enterprise rozhodně ještě neviděli…