Nejnovější pasažér Voyageru, Miral Parisová, tiše spala v náručí svého otce. B'Elanna by měla dělat to samé, ale po návštěvě Harryho a Sedmé byla příliš podrážděná. Její přátelé se zastavili na ošetřovně cestou do strojovny, aby se podívali na Parisovic uzlíček radosti. Bohužel toho řekli o stavu motorů mnohem víc, než bylo z lékařského hlediska vhodné. O hodinu později se Tom stále pokoušel svoji manželku uklidnit.

"Neboj, B'Elanno. Bez warp pohonu Chakotay loď nenabourá." "Neznáš ho tak jako já, Tome," trvala na svém B'Elanna, zatímco se jedním loktem podpírala a druhou rukou zdůrazňovala sílu své zuřivosti. "A co Sue dělala, když uspořádala taneční zábavu v mé strojovně?! "B'Elanno, můj bože, lehni si. Víš přece, že poručík Nicolettiová je zvyklá vést strojovnu o noční službě, když všichni napůl spí. Nedokáže udržet Makisty na uzdě tak jako ty."

Doktor řekl, že její dezorientaci způsobovaly léky, ale že bude lepší ji neuspat. Potom se zbaběle vypnul a nechal ubohého medika, aby přesvědčil hyperaktivního Klingona ke spánku. "Nechám ji čistit rozvody plazmy kartáčkem na zuby," vrčela B'Elanna. "Samozřejmě, že ano, drahoušku, hned poté, co si trošku odpočineš." Tato nejnovější hrozba násilí byla ve skutečnosti dobrým znamením – naposledy plánovala, že Sue rozvody vyčistí vlastním jazykem a ještě předtím prošla bolestně hlasitou "Vyhodťe Sue do vesmíru" fází.

Nyní se B'Elannina víčka konečně zavírala – vyčerpání vítězilo nad adrenalinem. S hlasitým povzdechem si konečně lehla zpět na biolůžko "Dobře, poletucho, budu spát, ale jen když mi slíbíš, že nenecháš Chakotaye řídit." Než však Tom stačil odpovědět, B'Elanna usnula. "Počítači, sniž intenzitu osvětlení na třicet procent," řekl a pak obrátil svoji pozornost dolů.

"Tak Miral... miláčku," zašeptal Tom k holčičce ve svém náručí. "Konečně máme chvíli času jeden na druhého. Nejdřív by ti tatínek chtěl poděkovat, že jsi mu vyhrála tu sázku o narození. Nepopírej to - já to mámě neřeknu. Věděla jsi, že táta vsadil na patnáct hodin. Takže se s tebou rozdělím šedesát ku čtyřiceti." Tom se na chvilku odmlčel, aby naslouchal, jak spící děťátko dýchá. "Co říkáš, Miral? Třicet ku sedmdesáti? Že jsi všechnu práci udělala ty? Ne, já myslím, že to všechno odpracovala mamka. A na co by tobě byly replikátorové příděly?"

Opět se zaposlouchal. "Ne, teď už mi taky na nic nejsou, ale jde o princip. Rozdělíme se půl na půl? Dobře. Tatínkova holčička se učí rychle." A v přítmí ošetřovny začal Tom pobrukovat ukolébavku.

Příběh zveřejněn s laskavým svolením autora překladu.