Země to přežila bez úhony, což řekl bych trošku bere vítr z plachet kritikům, kteří vyhrožovali otvíráním černých děr, které by naši planetu zničily. Jestlipak v zárodku kritiků nestáli někteří čeští občané... Pokud jste včera nečetli novinky, nehráli si s googlem či zapomněli navštívit své fyzikální fórum, pak vězte že v Ženevě vědci včera spustili jaderný urychlovač částic, který "je největším ničitelem atomů na světě." A jak bylo řečeno výše, kritici tvrdili že po jeho zapnutí bude docházet ke vzniku černých děr, které samozřejmě zbaští naši planetu, jakož i většinu hmoty ve Sluneční soustavě.

První zkušební provoz proběhl včera, a k velké nelibosti odpůrcu jsme stále ještě tady. Pravda, urychlovač nejel ani zdaleka na plný výkon, takže všem odpůrcům tam venku posílám pozdrav a zprávu: "Držte palce, třeba vám to možná jednou vyjde a umřete!" Ale teď již vážně. Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider, LHC), byl postaven v Ženevě ve Švýcarsku pod záštitou Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Je umístěn v tunelu 27 kilometrů dlouhém, s průměrem 3,8 metru a v hloubce od 50 do 175 metrů. Bez zajímavosti dozajista není ani fakt, že na čtyřech místech prochází státní hranicí mezi Švýcarskem a Francií, přičemž většina urychlovače se nachází na území Francie. Jestlipak se dočkáme nějakých tahanic, až k průlomu ve švýcarském pokusu dojde třeba na francouzské straně...

Samotný urychlovač sestává ze dvou rovnoběžných tubusů, které tvoří dva soustředné kruhy, a jež se celkem na čtyřech místech protínají. V tubusech jsou vedeny dva vzájemně protiběžné paprsky protonů. Na svých kruhových drahách jsou paprsky udržovány celkem 1232 supravodivými dipólovými magnety. Dalších 392 čtyřpólových magnetů, samozřejmě také supravodivých, udržuje paprsky zaostřené, aby v bodech setkání byla zaručena maximální možná pravděpodobnost střetu částic. Většina magnetů váží přes 27 tun. Pro zajištění jejich supravodivosti jsou chlazeny héliem na teplotu přibližně 1,9K (cca. -271°C). Na toto chlazení připadá 96 tun hélia. Zhruba dvakrát denně, zatímco jsou protony urychlovány ze 450 GeV na 7 TeV se magnetická indukce pole zvýší z 0,54T na 8,3T. Díky tomu pak může urychlovač poskytnout srážkovou energii 14 TeV, takže Lorentzův faktor protonů bude mít hodnotu kolem 7500 a protony se budou hýbat rychlostí 99,999999% rychlosti světla. Kolem celého kruhu (který měří 27 kilometrů) oběhnou jednou za 90 mikrosekund, tedy celkem 11000 oběhů za sekundu. A namísto kontinuálního paprsku budou protony shromážděny do 2808 svazků, takže jejich vzájemné interakce budou diskrétní, s intervalem interakcí větším nebo rovným 25 ns. Při své první aktivaci ale byla doba mezi intervaly nastavena na 90 ns. V průběhu následujícího roku pak bude tato rychlost zvyšována, až se dostane na požadovanou hodnotu 25 ns.

Samozřejmě že rozbíjení atomů vedoucí ke konci světa musí být zábavné, ale skutečným účelem tohoto zařízení je studium vlastností a původu hmoty. Experimenty prováděné na LHC umožní fyzikům dokončit cestu, kterou započal Isaac Newton svým popisem gravitace. Gravitace je přitažlivost mezi hmotnými tělesy, ale fyzika zatím nebyla schopná popsat procesy, které vedou ke vzniku hmoty a proč je gravitace tak slabá v porovnání s elektromagnetickými a jadernými silami. Vědci doufají, že LHC potvrdí existenci Higgsova bosonu, základní částice hmoty která doposud pozorována nebyla, a tím pomůže vyplnit některé mezery ve Standardním modelu - teorii částicové fyziky, která popisuje silnou, slabou a elektromagnetickou interakci a základní částice, které tvoří hmotu. Kromě toho doufají, že naleznou odpovědi na otázky týkající se supersymetrie a z toho plynoucí existence další dimenzí a zdali je můžeme "vidět". Také budou studovat původ a povahu temné energie a temné hmoty, která vyplňuje většinu našeho vesmíru. A nakonec si posvítí i na samotný Velký třesk, kdy budou ověřovat teorii Stephena Hawkinga o mikročerných děrách. Nutno podotknout, že sám Hawking "se vsadil o 100 dolarů, že experiment s hledáním Higgsova bosonu se nevydaří. Pak si budeme muset sednou a vymyslet něco nového."

Právě ten kousek s černými děrami znepokojuje některé členy veřejnosti, a některé sázkové kanceláře už přijímají sázky: "Náš kurz je 1000000/1, chce-li někdo větší nebo menší, může si jej najít. Ale už teď máme pár lidí, kteří si vsadili na to že svět bude zničen kvůli experimentu na LHC." Jak již bylo řečeno výše, LHC se do plného záběru nedostane dřív jak za rok, takže nový Star Trek v květnu stihneme bez problémů. Uf!