"Dobré ráno, poručíku," popřál Doktor B'Elanně, kterou opět probudil Miralin pláč. "To jste říkal už ve dvě hodiny a v šest," odpověděla otupělá novopečená matka. "To tohle ráno nikdy neskončí?" Ignorujíc její otázku, Doktor udělal několik posledních testů na dvojici svých pacientů. Výsledky na konzole přes B'Elannino biolůžko byly v rámci stanoveným parametrů. "Vy i Miral se můžete vrátit do své kajuty," pravil.

"Pro vaše pohodlí jsem vám připravil rozvrh krmení a přidal pravidelné prohlídky na následující tři měsíce do vaší osobní databáze." Doktor zkontroloval Miralin neonatální monitor. Spokojen, že správně funguje, odešel do laboratoře ošetřovny, aby novopečená maminka a její dcera měli soukromí. Když jí Miral usnula v náručí, B'Elanna zašla do laboratoře rozloučit se s Doktorem. Zrak PZH byl upřen na konzolu. "Copak děláte? Píšete další holoromán?" zeptala se ho. "Zatím ne," odpověděl Doktor s nadšením jemu vlastním.

"Nejdříve jsem připravil čtyřicet sedm článků k otisknutí v lékařských časopisech. Tady to," vykládal, zatímco jí podával PADD, "je výklad o vidiianské koncepci medicíny, organizaci jejich nemocnic a výzkumných zařízení. Doufal jsem, že byste mi to mohla překontrolovat, předtím, než to celé představím na lékařské konferenci na Rise příští měsíc." "Už je to dlouho," pravila kdysi rozdělená Klingonka.

"Zajisté jsme měli svá dobrodružství, že ano?" Doktor přikývl a vzal si z jejího náručí Miral. S dítětem v rukách vypadal naprosto lidsky. Lehce ji pohoupal. "Přivedení vašeho dítěte na svět bylo završením mé kariéry na Voyageru." "Mojí též," souhlasila B'Elanna. Letmo si prohlížela Doktorovo hlášení, až narazila na zmínku o Tomovi, přičemž ji napadlo se zeptat: "Kde je můj manžel?"

"Před časem se tu zastavil s vaším tchánem. Brzy by se měli vrátit." Z vedlejší místnosti uslyšeli zasvištění. "To musí být oni." Doktor následoval svou pacientku ven z laboratoře, jen aby zjistil, že ošetřovna je přeplněna Parisovými. Owen Paris se zeptal na B'Elannino zdraví. Nebyla si jistá, co si má dělat z tchána-admirála, tak na jeho zdvořilostní otázky odpovídala poněkud váhavě.Doktor přerušil nepříjemný okažik setkání důkladnější diagnózou a předal děťátko nedočkavému dědečkovi.

Tom si pečlivě prohlížel svou unikátní rodinu, složenou ze zrádce, teroristy, admirála a novorozence. Ve chvíli, kdy už bylo bezpečné přepokládat, že nedojde k výbuchu vzteku jak z klingonské, tak z parisovské strany, navrhl zajít do jídelny na oběd. Pozval i Doktora, ale ten se omluvil, že ještě musí vypilovat své články.

Příběh zveřejněn s laskavým svolením autora překladu.