"Jsme z dosahu koridoru," potvrdil Harry. "A co Pleiades?" zeptal se Chakotay. "Prohledávám trosky, jestli někdo přežil," řekl Harry a dal přitom ten smutný pohled na obrazovku. Pleiades byla hvězdná loď třídy Defiant. Nyní z ní zbývala gondola s kusem trupu bez zjevných známek života. "Náš pancéřování bylo těžce poškozeno," oznámil Ayala. "Intergita pancíře je na třech procentech." "Máme štěstí, že jsme vůbec vyvázli živí," řekl Chakotay.

"Transportujeme jedenáct přeživších na ošetřovnu," informoval je Harry. Posádka Pleiades čítala čtyřicet sedm osob. Nezdálo se, že Janewayová slyšela Harryho slova, místo toho tiše zírala na neznámé uspořádání hvězd na obrazovce. Nepříjemné ticho prolomil Tom. "Co byla ta věc, na kterou jsme narazili?" Ayala prošel záznamy senzorů a konstatoval: "Subprostorová mina, měla borgskou signaturu."

"Borgská královna..." zašeptala Janewayová. Koule neměla čas zničit Voyager přímo, ale Společenstvo za sebou zanechalo smrtící past. A ona vkročila přímo do ní. Ticho pokračovalo. Posádka můstku si neodvažovala vyrušit sklíčenou ženu v kapitánském křesle. Pouze Chakotay risknul napůl zašeptat: "Kapitáne?" Janewayová se otočila přímo k operační stanici. "Harry, řekněte mi prosím, že nejsme zpátky v kvadrantu delta."

"Stále kontroluji data ze senzorů s navigační databází, kapitáne," odpověděl praporčík Kim. Tom vzhlédnul k hlavní obrazovce. Navigační kontrola obvykle netrvala déle než sekundu nebo dvě. Jak dlouho vlastně už hlavní počítač určuje jejich pozici? Dvě minuty? Tři? "Harry?" vybídl jej Tom, když uplynula další minuta.

Harryho hlas se třásl, když podával hlášení. "Podle navigační databáze se tyto hvězdy v naší galaxii vůbec nenachází. Vlastně, rozložení mezigalaktické hmoty se vůbec neshoduje s naší databází." "Takže vy tvrdíte, že jsme v jiném vesmíru?" zeptala se Janewayová. "Nevím, kde jsme, madam."

Tak to dopadlo, když se pokusili podvést osud.

Příběh zveřejněn s laskavým svolením autora překladu.