Pokusů o virtuální realitu jsme zaznamenali řadu. Většinou v nich hrály role brýle, ve kterých byly místo UV filtru zamontovány malé, ale velmi velmi těžké obrazovky. Slepá ulička! Naopak správně budoucnost virtuální reality odhadli…ano, ovšem… autoři našeho milého seriálu "Toulky po hvězdách". Cenu za nejlepší prognózu vyhrává Gene Roddenberry! Gene, gratulujeme.

Z brýlí či helem na virtuální realitu člověk dostával bolení hlavy, epileptické záchvaty a v nejlepším případě ho notně bolelo za krkem. Nebo také dostával záchvaty zuřivosti. Generování 3D obrazu v reálném čase bylo totiž na tehdejší počítače dost namáhavé a trhané.

Dnes však doba pokročila. Existují už firmy – jako třeba EON REALITY - které se holografií živí naprosto běžně, jako se jiní živí pečením housek. A komu technické hračky prodávají? Komu? Nikoli hráčům a pařanům na videohry. Ani sex-shopům (zatím). Kdepak. Prodávají je movitým "ferengským" firmám na sofistikovanou prezentaci svých projektů, konferencí a výrobků. Taková holografická video-konference umožní firmě uspořádat normální schůzi, aniž by kdokoli vytáhnul paty z domu.

Zmíněná společnost vyvinula zařízení zvané iCube, tedy e-Kostka. Není to ale kostka ze stejnojmenného hororu. Tu by si nikdo domů nekoupil. (Snad kromě nekrofilních sado-masochistických maniaků.) Ne, iCube je místnost, ve které jsou pouze bílé stěny. To samo o sobě by také nebyl prodejní trhák. Na každou stěnu však projektory promítají ve vysokém rozlišení stereoskopický obraz. Divák stojí v místnosti a na nose má polarizované 3D brýle známé z IMAXU. Jen s tím rozdílem, že na krajích brýlí vyčnívají tyčinky s IR LED markery. IR sensitivní kamery rozmístěné po místnosti sledují polohu vašich brýlí a podle toho určují relativní polohu každého vašeho oka v místnosti. Podle toho se v reálném čase vypočítávají a generují stereo obrazy z každého projektoru v místnosti.

Výsledkem je, že se můžete volně procházet v plně trojrozměrném prostoru. A nemusíte se bát, že někam spadnete, maximálně narazíte nosem do zdi. K čemu by takový simulátor použil Reg Barclay, si dokážeme představit. Dat by si tam mohl hrát na Holmese. A k čemu je to byznysmenům v práci? Například firma WATG používá iCube, aby klientům prezentovala své developerské projekty. Klient si tak může byt či dům na vlastní kůži projít dřív, než dům stojí. Udělejte klientovi takovou prohlídku a on se už nikdy nevrátí k papírovým plánům a miniaturním sádrovým modelům!

WATG si to může dovolit. Jedna iKostka stojí půl milionu dolarů. My ostatní si způsobně počkáme, až cena klesne na úroveň mikrovlnky. Trpělivost. Osobní počítače taky kdysi stály půl milionu. A není to zase tak dávno. Takže já mám jasno – domov důchodců na své stáří si budu vybírat podle toho, jaký má iCube! A své Kostce zpívat spolu s Elvisem "Only you... can do make my dreams come true..."

Více viz na www.eonreality.com.