Přinášíme vám rozhovory se třemi nejdůležitějšími kousky skládanky ostravského scifi fanklubu Subspace; Pavlem Pabjanem (zakladatelem prvního českého startrekového klubu USS Ostrava, v současné době žijícím, pracujícím a fotografujícím na západním pobřeží Irska), Michalem Janoškem a Ondřejem Konvičkou (resuscitátory starého klubu, zakladateli Subspace v jeho současné a snad i budoucí podobě).

Všichni ho znáte. Subspace. Sci-fi fanklub, který vznikl ne jen tak z ničeho, ale z něčeho mnohem většího - dlouholetého ostravského klubu Dominion. Za více než rok a půl své existence se tento staronový fanklub dostal do popředí české sci-fi klubové scény, je spoluorganizátorem významných conů, aktivně se podílí na propagaci startrekových událostí v naší republice a sám také organizuje menší akce, známé Mise. Většina z vás Subspace jistě zná a dokáže si pod touto samolepkou, klubem s červí dírou v erbu, představit možná i skupinku obličejů, třeba povědomých z trekfestové Přední desítky, skupinku svých přátel nebo známých.

Dlouhou dobu připravované interview mělo vyjít a objevit se v Information Times už na jaře tohoto roku u příležitosti prvního výročí fungování našeho klubu. Z časových, osobních i jiných vesmírně nesmírných důvodů se to bohužel nepovedlo. Naštěstí, otázky ani odpovědi nejsou časově ukotveny, jsou tedy nadčasové, a zůstávají stále stejně krásné a aktuální i s několikaměsíčním zpožděním.

Tak tedy, pohodlně se usaďte, povídání o klubu a o tom, co jste možná nevěděli o jeho zakladatelích, členech a o jeho úplných počátcích začíná, snad si je užijete… (A snad jste si je užili i Vy, kterým byly ony otázky určeny, děkuji za Váš čas a ochotu k jejich zodpovídání.)

Jsi asi nejklíčovější osobou celého „subspace univerza“. Nebýt Tebe, bylo by všechno jinak. Pravděpodobně bychom se nezaobírali žádnými výročími klubu, protože ten by bez Tebe asi nevznikl. Jaký je to pocit? Být prvním dílkem téhle dlouholeté skládanky?

Pavel: Asi bych se nenazval klíčovou osobou… Ten klub mohl založit v podstatě kdokoli. Že jsem to byl zrovna já, je jen důkaz toho, že i štěstí se občas unaví a sedne si někde v mém blízkém okolí. Ale na druhou stranu…je to dobrý pocit, vidět svoje dílko růst a pozorovat, jak se činí. I z takové vzdálenosti.

Založil jsi první (a s drobnou změnou a rozšířením činnosti de facto nejdéle fungující) startrekový fanklub. Co pro Tebe tenkrát, v roce 1995 když jsi zakládal USS Ostrava, klub znamenal? Jak sis představoval jeho budoucnost? Napadlo Tě, že by mohl vydržet tak dlouho nebo v co by se to mohlo jednou všechno vyvinout?

Pavel: Klub byl pro mě tehdy důkazem, že nejsem zdaleka jediný „postižený“. Jak jsem už někde jednou napsal, nebo řekl, klub jsem zakládal proto, abych se jednou mohl stát jeho obyčejným členem a dychtivě nasávat informace ze světa, který mě už léta zajímal. (To se mi mimochodem splnilo) Postupem času se stal zdrojem úžasných přátel, a přiznávám, nevěřil jsem tomu, že vydrží tak dlouho. A už vůbec jsem si nepředstavoval, že metamorfuje v „hybnou sílu“ české scifi scény. (Doufám, že jsem to nepřehnal).

Prvotní impuls – kdo nebo co Tě přivedl ke sci-fi a ke Star Treku? A jsi rád, že to takhle dopadlo?

Michal: Ke scifi mě přivedla televize, už si nepamatuju, jaký film nebo seriál to byl. Vlastně si ani nepamatuju, jestli mě ke Star Treku přivedl některý z filmů nebo seriál TNG. Vždycky mě zajímaly nové technologie a novinky ve vědě, takže i odtud lze vypozorovat směr ke sci-fi.

Pamatuješ si na svoje první setkání s Pavlem Pabjanem? Jaké to bylo? Co pro Tebe Pavel znamená?

Michal: První setkání s Pavlem si pamatuju naprosto přesně. Bylo to na sklonku roku 1995, kdy jsem začal chodit na střední školu a objevil jsem sci-fi a fantasy knihkupectví Geralt, kde, když viděli, že si kupuju startrekové romány, mně doporučili, že mám zajít do jednoho počítačového obchodu - Esprit, kde pracuje nějaký trekkie, který si údajně říká Dat. Bylo pro mě úžasné najít někoho se stejným zájmem jako já. Vím, že mě tehdy lákal na nějakou chatu - Spálená točna se to myslím jmenovalo - kam se mělo s klubem jet. (Hmmm, co kdybychom tam podnikli výlet? ). Pavel je v prvé řadě kamarád, kterého si vážím. Nechci rozepisovat kvanta superlativů, ale byl jsem rád, že jsem ho mohl potkat a podílet se spolu s ním a ostatními na chodu klubu.

(Otázka na Pavla Pabjana) Jak jsi se seznámil s Weslym?

Pavel: Je to překvapivé, ale v Dominionu, respektive tehdy ještě v USS Ostrava NCC-60695 (příšerný název, že?)

A pamatuješ si na své první setkání s Koraxem? Jaké to bylo a co sis o něm tehdy myslel?

Pavel: Jestli si pamatuju? Na to nelze zapomenout. Bylo to na podzim 2002, na jedné z posledních misí ještě na DDM v Ostravě-Porubě. Ondra tam dorazil i se svou dlouhovlasou sestrou starým favoritem některého ze svých početných sourozenců, a už první schůzku se oba chovali, jako by s námi byli léta. Což je vlastně v pořádku a považuji to za jednu z nejkrásnějších rysů naší klubové činnosti. A jak na mě zapůsobil Ondra? Hm… První, co mě napadlo, bylo, že bych chtěl být v jeho věku a užívat si Star Trek tak plnými póry jako on.

Určitě si pamatuješ i na svoji první misi v Dominionu a na setkání s Pavlem Pabjanem. Asi to najednou všechno bylo nové a zároveň taky „to ono“. Jaké jsou Tvoje vzpomínky a pocity z toho prvního setkání?

Ondra: No, za moje první setkání s Pavlem vlastně může fialová knížka TOS povídek od Netopejra, ve které se v úvodním slovu píše o Kontinuu a Dominionu – díky této knize jsem se dozvěděl, že je v Česku nějaká komunita lidí, které Star Trek baví stejně jako mne a že je možné se k nim přijít podívat.

Na první Misi jsem přišel někdy v létě (pozn. na podzim), tuším, že ve dvanácti (na místě je asi podotknout, že na Star Trek jsem se začal dívat asi v šesti) a byl jsem neskutečně nadšený z toho, že jsem našel lidi, které navzdory věkovým rozdílům zajímá to samé, co zajímá mě. Kdokoli totiž byl fanouškem Treku v tom samém věku jako já, asi mi potvrdí, že ostatní měli trochu jiné zájmy a ST jim připadal nudný. Takže bych řekl, že mě to opravdu nadchlo a určitě i povzbudilo.

Je pro Tebe Pavel jedním z těch lidí, bez kterých by Tvůj život vypadal úplně jinak? Co pro Tebe znamená?

Ondra: Myslím, že kdybych Pavla neznal, odvíjel by se můj život úplně jinak. Víš, když jsem byl menší, byl jsem takový ten zakřiknutý klučina, co sedí doma a čte si. Pavel mi ale dodal sebevědomí a podpořil mě, když jsem to potřeboval. Díky němu jsem se časem začal zapojovat do aktivit okolo Treku a díky tomu, co mi kdysi řekl, jsem převzal vedení tehdejšího UPKB Dominion. Nebýt Pavla, určitě bych za sebou neměl sérii článků zaměřených na Mac a OSX vydanou na Emag.cz a dost možná bych v současné práci nebyl tam, kde jsem teď – on člověk by si totiž měl aspoň trochu věřit.

Proč?

Ondra: Protože když si člověk nevěří, nedokáže vést tým lidí delší dobu nějakým rozumným směrem, úkoly plní jen tak, aby už byly za ním, a nedovolí si do nich vnést něco, co ho napadne, i když je to třeba opravdu chytrá věc.

Kdo přivedl malého Koraxe ke sci-fi? A proč ho to vlastně tak chytlo? Jaká je Tvoje první vzpomínka na setkání se sci-fi, potažmo se Star Trekem?

Ondra: Tak předně, za všechno může moje máma – když jsem byl malý, jednou za mnou přišla, že v televizi začíná nějaké dobře hodnocené sci-fi (Střetnutí na Farpointu), jestli se nechci podívat. Moje první otázka byla samozřejmě „Co je to sci-fi?“, nakonec jsem se ale podívat šel a během prvních deseti minut jsem si řekl jo, jo, to je ono. Tak nějak mě oslovila myšlenka lidstva osvobozeného od dnešních problémů, lidstva cestujícího vesmírem plným jiných ras a mnoha dobrodružství.

Wesley a Korax – co pro Tebe tihle dva znamenají? Které slovo podle Tebe nejlépe charakterizuje každého z nich?

Pavel: To je super otázka. Jenže je trochu nutné ji poopravit. Měla by spíše znít: Co oba znamenají pro Dominion. A já na ni nebudu odpovídat, protože Subspace je mnohem lepší odpověď, než jakou bych já dokázal vymyslet. Ovšem na její druhou část odpovím s chutí. Vízlyho nejlépe charakterizuje slovo „voda“. A jedním dechem dodávám, že se jedná o tu vodu, která má sice minimální akustický projev, ale erozi hornin uložených podle své trajektorie zvládá lépe než na jedničku. A Korax alias Ondra. Hm… „Sheldon“… Kdo ho zná, pochopí, kdo nezná, jeho škoda. Ale upřímně, musím dodat, že Sheldon v tom nejlepším slova smyslu.

Uvažovals někdy o tom, jaký by byl Tvůj život bez sci-fi? Dokážeš si to vůbec představit?

Michal: Neuvažoval. Každý člověk o něčem přemýšlí a sní, takže když trochu přimhouříme oči, dokud se to nestane skutečností, je to sci-fi. Takže si myslím, že bez sci-fi to asi nejde. Každopádně asi bych přežil, kdybych se už do konce života nemohl podívat na žádnou epizodu nebo sci-fi film. Vzpomínek mám už dost a asi bych si s tím vystačil.

Je tomu přes rok, co jste s Koraxem založili Subspace. Jak přesně to probíhalo? Byl to prostě nápad, nebo už jste o „resuscitaci“ klubu uvažovali delší dobu?

Michal: Nebylo na tom nic složitého. Věděli jsme, že klub v průběhu roku 2007 celkem dost stagnoval, hlavně co se vnitřní aktivity týče. Usoudili jsme, že když s tím nic neuděláme, tak klub pomalu ale jistě zmizí. Takže jsme měli dvě možnosti. Buď klub nechat plavat, nezabývat se jím, anebo zkusit znova rozproudit krev v klubových žilách. I když jsme to všechno věděli, k tomu pobavit se o tom, jsme se odhodlali až na začátku ledna 2008. Když jsme přicházeli do frýdecké čajovny, nevěděli jsme, jak to dopadne. Nakonec jsme se dohodli, že když změnu, tak radikální. Spočívalo to ve zrušení celé členské základny, kde jsme na počátku byli jen my dva s Koraxem; a také stanovení si několika základních činností, které bude klub vykonávat. Což byly IT, Mise, Cony, Web. Dále to bylo rozšíření záběru klubu nejen na Star Trek, ale i na ostatní sci-fi. Ze Star Trek klubu jsme se tak stali sci-fi klubem. Když už jsme se rozhodli k tak radikální změně, chtělo to udělat i změnu navenek. Proto jsme se rozhodli pro změnu názvu klubu, v klubové historii už potřetí, a změnili název Dominion na dnešní Subspace. Co je na tom nejvíc vtipné, vůbec jsme netušili, že když Pavel kdysi zakládal USS Ostrava, uvažoval o názvu klubu Podporstor nebo tak nějak.

Dominion - UPKB Dominion – Subspace. Můžeš nějak naznačit tuhle cestu?

Ondra: Jasně – na jednom Koprconu, tuším, že v roce 2005, jsem se potkal s Johansonem, se kterým jsem se dal docela dohromady (alespoň na nějakou dobu). Byla to zrovna doba, kdy byl tehdejší Dominion „mrtvý“, nic se v něm nedělo. Časem jsem se rozhodl vstoupit do jeho klubu UPKB a po nějaké době jsme si začali hrát s myšlenkou sloučení našich dvou klubů, která byla členy Dominionu přijata víceméně kladně. Tak se na české ST scéně objevil UPKB Dominion. Jeho hlavní nevýhodou ale bylo, že se většina jeho členů se mezi sebou viděla jen párkrát do roka a veškerá aktivita sestávala z Rosťova pořádání conů a mých aktualizací webu. Nic moc že? Ale co, vcelku mě to bavilo, navíc jsem si k tomu přibral ještě vydávání magazínu Information Times (ano, jsou to ty samé IT, co vydává Subspace), takže jsem to moc neřešil. Potom mi ale jednou přišel mail, ve kterém se Johanson (teď už víme, že to bylo jen na čas) rozloučil se Star Trekem a své povinnosti rozdělil mezi několik lidí, přičemž řízení UPKB Dominionu připadlo na mne. To jsem přijal jako výzvu a ujal se toho, problém ale víceméně přetrval, i když už to nebylo tak hrozné jako dříve.

Faktem ale je, že klub stavěl na špatných základech (členové z opačných konců republiky). To jsme si taky s Wesleym řekli jednou v čajovně a nakonec jsme se shodli, že nejlepší pro členy bývalého Dominionu by bylo na základech starého klubu vystavět klub nový, s novou image. Také jsme hned vymysleli, jak zajistit co možná nejjednodušší způsob spolupráce mezi členy. K tomu jsme využili různých online aplikací od Googlu a CMS od Crushera a musím říct, že jsem ani nečekal, že bude Subspace tak skvěle fungovat.

Co jste si od nového klubu s širším záběrem slibovali? A vyplnila se tato vaše očekávání? Nebo toho Subspace v prvním roce své existence dokázal víc/míň, než jste si vůbec mysleli, že by mohl?

Michal: Hlavní pro nás bylo, aby se začalo něco dít. Širší záběr vznikl tak automaticky. Skoro všichni členové měli i jiné oblíbené sci-fi než jen Star Trek, takže ta změna byla zprvu jen kosmetická. Na druhou stranu jsme si říkali, že bychom díky tomu mohli přitáhnout další lidi. Což se nám vlastně podařilo.

Co Ty a Subspace? Nebyl jsi u jeho prvních dnů, ale jeho fungování určitě nějakým způsobem vnímáš? Jsi rád, že došlo k takovémuto přerodu Dominionu? Čím pro Tebe nový klub je? Jak hodnotíš jeho dosavadní existenci a aktivitu?

Pavel: Už jsem to tady jednou zmínil. Metamorfóza UPKB Dominion v Subspace je úžasná věc. Z webu, od lidí kolem, i od lidí z většího „kolem“, slyším jen chválu a přiznávám, že pokaždé, když se dozvím nějakou novinku, co se Subspace podařilo, cítím velké zadostiučinění.

Subspace je vlastně Tvoje a Wesleyho společné dítě, bereš to tak? Čím pro Tebe Wesley a celý Subspace jsou? Dokážeš si představit, že bys klub opustil? Dokážeš si představit svůj život bez Subspace? Co by se muselo stát?

Ondra: Nevím. Řekl bych, že dříve či později to musí přijít. Nevím ale, kdy nebo proč, zatím si ale nemyslím, že by byl důvod se od Subspace nějak trvale oprostit. Představit si to ale dokážu docela živě. Asi bych se ve volném čase o dost víc nudil, což u mě rozhodně není obvyklé.

Je Subspace „láska na celý život“?

Michal: To opravdu nevím. Klub mám rád a nehodlám v nejbližší době skončit, ale člověk nikdy nemůže tušit, co bude třeba za rok...

Subspace toho za poslední (a první) rok své existence dokázal opravdu hodně, spolupracuje s Trekkies a Kontinuem, aktivně se účastní pořádání conů. Jsi na klub hrdý? Mysleli jste, že „vypracuje“ takhle rychle?

Ondra: Jsem velmi příjemně překvapený tím, jak rychle a jak pevně se Subspace usadil na této, relativně vysoké pozici na české Star Trek scéně a jsem rozhodně hrdý na to, co se nám spolu dosud podařilo.

Jak vidíš budoucnost Subspace? Kterých akcí se bude účastnit? Jaké aktivity do sebe pojme? Jaký bys chtěl, aby klub byl?

Ondra: Co se mne týče, rád bych dostal někam na Moravu nějaký Star Trek film do kina, delší dobu si taky pohrávám s myšlenkou uspořádání vlastního conu, v současnosti bych si na to ale asi jen těžko našel čas, ale třeba to jednou půjde zrealizovat.

Co pro Tebe klub znamená? Jak myslíš, že Tě členové vnímají? A jak vnímáš Ty je? (Co pro Tebe znamenají?)

Ondra: Klub jako takový vnímám jen jako takovou oficiální hlavičku – doménu mailů, vzhled webu a nápisy na tričkách. To hlavní o co jde, jsou samozřejmě ti lidé v něm. Ty vnímám jako osoby mi velmi blízké a pokaždé se s nimi skvěle bavím. Mám pocit, že je mezi námi taková skoro rodinná atmosféra.

Michal: Více než desetiletou historii a partu příjemných lidí. Co mě trochu mrzí je to, že nemám na klub tolik času, kolik bych chtěl.

Jak myslíš, že Tě členové vnímají? A jak vnímáš Ty je? (Co pro Tebe znamenají?)

Michal: To netuším. Já beru členy klubu jako své blízké kamarády a doufám, že i oni berou takhle i nás. Nic víc, nic míň.

Na co, čeho Subspace za poslední rok dosáhl, jsi nejvíc pyšný a proč?

Ondra: Nejsem si jistý. Rozhodně jsem pyšný na promítání Metrénského incidentu v Ostravě, nabízí se ale taky náš podíl na programu loňského CzechTREKu nebo předvánoční Nadílka ze subprostoru, kterou si lidi dost chválí. První dvě z uvedených akcí jsou výborným příkladem meziklubové spolupráce, ta třetí je pak důkazem, že jsme schopni uspořádat akci na vlastní triko.

Michal: Co se týče akcí klubu Subspace, určitě to bylo promítání Metrénského incidentu v Ostravě a historicky první společná Mise klubů Subspace a CZK. Historicky první od roku 1995, a to už je co říct! Taky to byla první větší akce, kterou klub organizoval. Hlavní podíl na tom má určitě Arweth, díky němu jsme se dostali do obrovského kina Vesmír.

Která byla nejdůležitější /nejlepší pro Tebe osobně a proč?

Ondra: Za nejlepší loňskou akci považuji Misi u Skreeka doma, kdy jsme nejdřív v Ostravě probrali TrekFEST a ostatní nadcházející události, pak jsme vyrazili do Hypernovy, nakoupili horu jídla a to jsme pak všechno u Skreeka ugrilovali a snědli. Bylo to takové fajn uvolněné a přátelské.

Michal: Vzpomínám rád na všechny klubové akce. Na každé se dá najít, proč na ni rád vzpomínám

První slovo, které Tě napadne a kterým bys charakterizoval Subspace by bylo?

Ondra: Přátelé. O ty ve všech klubech u nás jde.

Michal: Scifi :-)

Pavel: Trauma

Proč?

Pavel: Protože tam nemůžu být s vámi...