Malcolm McDowell, překvapivě v kladné roli, pronásleduje šíleného Davida Warnera napříč časem v režii Nicholase Meyera. Film je sci-fi detektivka, ke které Meyer napsal i scénář. Zároveň jde o první (sci-fi) film, který Meyer režíroval. A měl úspěch. Možná i proto zůstal nadále u science fiction a dobře udělal. Proč? Protože po filmu Čas po čase už následuje Star Trek II: Khanův hněv.

Slavný spisovatel a sociální kritik H. G. Wells (McDowell) pořádá roku 1893 ve svém domě posezení s přáteli. Jedním z hostů je i doktor John Lewis Stevenson (Warner). Ten den přijde Stevenson pozdě. A chvíli poté již zvoní na dveře policie, aby všechny informovala, že šílený Jack Rozparovač opět udeřil. Když prohledává dům, objeví tašku doktora Stevensona – s vražednou zbraní a krvavými rukavicemi. Ačkoliv dům nemá zadní východ, postranní vchod ústí k vysoké zdi, kterou nelze přelézt, a u hlavních dveří stáli všichni zúčastnění, není možné Stevensona najít. Zmizel. Jedině H. G. Wells tuší, co se opravdu stalo…

Než přišla policie, stihl Wells svému okruhu známých a přátel sdělit, že úspěšně sestrojil stroj času. Jen ho zatím nevyzkoušel. Nikdo mu logicky nevěří, když jim Wells zařízení ukazuje. Stroj potřebuje k ovládání především dvě věci: klíč, díky němuž zůstane v době, do níž se přenese, jinak se vrátí zpět. A venkovní „klíč“, který, jak jsem tomu porozuměl, řídí vlastní cestu časem osoby ve stroji. Pokud by tento venkovní klíč nebyl, zmizel by člověk sám bez ochrany stroje, což by ho zabilo. Doktora Stevensona zařízení fascinuje, ale s nadšením to rovněž nepřehání. Když ale po příchodu policie zmizí, je vše H.G. Wellsovi jasné: Stevenson, tedy Jack Rozparovač, stroj času použil. Když se zařízení vrátí (protože klíč má Wells u sebe), ukazuje se, že Stevenson cestoval do roku 1979.

Wells sice věří v budoucnost téměř startrekovou, tedy sociální utopii, v Zemi pokud možno bez válek a nemocí, s jiným ekonomickým zřízením, ale přesto si na cestu prozřetelně vezme šperky a peníze. Je rozhodnut Stevensona najít a zastavit. Aktivuje stroj a mizí v budoucnosti…

Je to trochu dvojitý šok, když docestuje: nejenže už není v Británii, ale v USA, ale navíc sen o utopii se totálně rozplynul, když Wells vidí banku na bance a „tvrdý“ kapitalismus v akci. Nyní se do jisté míry rozehrává klasický scénář osoby ztracené v jiné době, kterou musí poznat, naučit se v ní přežít a ještě najít brutálního vraha. Policie Wellsovi samozřejmě nevěří a on ví, že pravdu říci nemůže.

Nicholas Meyer nedělá hlupáka ani z Wellse ani z diváků a vše do sebe krásně zapadá jako skládanka. Nechybí historické odkazy, zděšení nad současnou dobou, britský humor a samozřejmě krásná žena - Amy, (zaměstnankyně pobočky Královské londýnské banky), kterou Wells okouzlí a která mu pomůže.

Zatímco decentní a gentlemanský Wells má v nové době obtíže, Stevenson se cítí v násilnické době jako doma (když se s Wellsem setká, říká mu: „V roce 1893 jsem byl zrůda. Teď jsem jen amatér.“) Stevenson nutně potřebuje Wellsův klíč, aby si mohl „beztrestně“ cestovat a vraždit v jakékoliv době. Prvně se mu ho od Wellse nepodařilo získat. Díky tomu se vlastně hledají vzájemně.

Zastaví Wells šíleného Stevensona, který začíná vraždit i v nové době? Jak se vyvine setkání Wellse a Amy Robinsové? A co budoucnost – nebo vlastně minulost? Pokud ve vás vzbuzují tyto otázky zvědavost, tak film určitě zhlédněte. Ačkoliv je na dnešní dobu trochu staromódní, zaměřený více na dialogy než akční „vyvražďovačku“, má podle mě stále co nabídnout. Především pak pro ty diváky, kteří se nebojí u sledování filmu zamyslet.

Mé hodnocení: * * * * / * * * * * Prostředek je sice trochu zdlouhavější, ale 4 hvězdy si film zaslouží. Navíc se jedná o jeden z posledních filmů s hudbou od legendárního skladatele Miklóse Rószy.

Tento film tedy spojil Nicholase Meyera, režiséra Star Treků II a VI a zároveň spoluscénáristu Star Treku IV s Malcolmem McDowellem, který prozměnu ve Star Treku VII zabil Jamese Kirka, s Davidem Warnerem, který si zahral ve Star Treku V i VI a v TNG mučil Jean-Luca Picarda. Ani spoluproducent není trekovému světu neznámý: je jím Steven Charles Jaffe (Star Trek VI). Zajímavá sestava, že?

Téma "Jack Rozparovač" není ani ve Star Treku cizí, s jeho "duchem" svedl úspěšně boj i kapitán James T. Kirk v epizodě původního Star Treku "Vlk v ovčíně". Tomuto dílu bude věnován vlastní článek v sérii Krimi ve Star Treku.