Zatím se zde neobjevila žádná reportáž z letošního Trekfestu na Festivalu fantazie, asi se do toho nikomu moc nechce. Ale je to škoda, protože určitě stál za to. Chtělo by to možná jiný přístup, pohled z jiného úhlu. Na Trekfest se letos totiž vypravil i jeden zástupce. Kamarádka z našeho klubu musela na poslední chvíli svoji účast zrušit, a tak chtěla poslat alespoň někoho z rodiny. V poslední době mají ve světě i u nás zelenou cestovní kanceláře plyšáků, a tak jsme se trochu inspirovali. Byl vybrán plyšový opičák a vyslán na tuto misi.

Neděle

Trekfest začínal letos pěkně zlehka – v neděli. Opičák byl na Vysočině již od soboty, ubytován byl v Bílku. Těšil se náramně hned na první bod programu, kterým bylo (po přihlášení na recepci v kině) představení Přední desítky, která měla každý den zahajovat program, nabízet přehled o tom, co se bude dít a rekapitulovat dny předešlé. Také měla každý den zajímavé hosty. V tomto pořadu měl náš opičák také své angažmá, doprovázel jako věrný společník důstojníka probírajícího se pod stolem v Přední desítce z prohýřené noci. Jelikož vrcholem prvního dne měl být Ples Akademie, nic se neponechalo náhodě a byly uspořádány i taneční kurzy. Ty sice náš opičák nepotřeboval, ale se zájmem je zhlédl. Jako správný návštěvník conu netrávil čas jen na přednáškách, ale poseděl také s děvčaty v baru. Zkontroloval i produkci Samuela a Wesleyho, hudební duel Star Treku s Battlestar Galacticou však raději vynechal. Fandil tak trochu BSG a nechtěl hlasovat proti svým. Stejně si potřeboval před plesem odpočinout. No a na Plese Akademie, tam se vyřádil. Při dámské volence byl na roztrhání a vydržel zde poctivě až do pondělního rána.

Pondělí

Druhý den Trekfestu začal opět v Přední desítce. Nebylo to po plese lehké a opičák měl zase plné ruce práce. Ale zhostil se toho na výbornou a mohl se poté věnovat přednáškám o Romulanech i Cardassianech. Ty ho dost zaujaly, protože on vlastně také není člověk. Do třetice těchto nepozemských témat byla v pozdním odpoledni přednáška o klingonštině, o té platilo totéž, co o předchozích. Celý Trekfest byl tak trochu koncipován v duchu vzpomínání, tak si i náš opičák zavzpomínal s Hypo, Samuelem a Xyll na počátky klubu Kontinuum. No, zavzpomínal, dověděl se vlastně, jak to tehdy bylo. On byl v tu dobu ještě v Africe nebo na houbách, prostě jinde.

Úterý

Třetí den Trekfestu nebyl po plese, a tak toho opičák zase tolik v Přední desítce na práci neměl. Ale host byl zajímavý, ukázka startrekového jídla s degustací také, a tak den vlastně začal docela dobře. Jakub Marek nás poté informoval o tom, co zajímavého se objevilo v knižním světe Star Treku a Bedraz vzpomněla na Czechtreky minulé. Odpoledne pak Beka přivedla scifi děti a Margh předvedl klingonštinu v praxi. Některé ty jeho pečlivě artikulované skřeky našemu opovi velmi připomínaly mateřštinu. Vrcholem úterního programu bylo vyhlášení cen EýTý. To se neslo v duchu přátelského soupeření mezi všemi třemi Star fenomény. Opičák byl samozřejmě napjatý, neboť také hlasoval, ale nakonec na výsledky úplně zapomněl, neboť se mu podařilo vyfotit se se samotným Q. A zadarmo. Jinak o první místa v jednotlivých kategoriích se podělili Star Trek, Star Wars a Star Gate tak nějak rovnoměrně. Přesné výsledky jsou možná uvedeny někde jinde.

Středa

Čtvrtý den Trekfestu byl zároveň jeho dnem posledním. Začalo se opět v Přední desítce, už pěkně v pohodě, v příjemné poloze, se zaběhnutým realizačním týmem – včetně našeho opičáka. Po zahájení dne si náš přítel poslechl Johansonovu přednášku Základy přežití – to se může vždy hodit – a poté se během oběda chystal na divadlo. Dávali reprízu Švestkového Worfa a na tu se opičák těšil. Hry se zpěvy má moc rád. Ani se s herci nestihl vyfotit, jak si na konci prozpěvoval. Po divadle byla další lekce klingonštiny s Marghem, po ní podrobnosti z cesty Voyageru Delta kvadrantem, něco o Cardassianech a po večeři Zephramova statistická přednáška o současné vědě a publikování. I to se může v životě hodit, ne? To už se Trekfest pomalu chýlil ke konci, poslední přednášky završovaly jeho program, středa končila. Náš přítel se ještě zaskočil podívat do herny a objevil zde zajímavou hru Duch. Později večer pak v Bílku usínal s myšlenkou, že letošní Trekfest se opět vydařil, setkání s přáteli a kamarády byla příjemná a že to byly opravdu pěkně strávené čtyři dny. Blanka má škodu, že nemohla přijet. Počkat, zítra je vlastně ještě mise klubu Subspace v zámeckém parku. Poslední myšlenka před usnutím tedy byla ta, že ani tam nesmí chybět.