Vše je zdá se na velice dobré cestě. 3D model je hotov a já vám teď přináším shrnutí a nové informace i obrázky. Krátce jen připomenu, co bylo obsahem předchozích článků. Destiny jsem se rozhodl postavit nejen kvůli její neskonalé kráse a obrovskému významu, ale také kvůli zrušení SGU. Samozřejmě jsem o tom také vždy snil. Oslovil jsem proto přímo samotného tvůrce modelu pro MGM a následně i profesionála v oboru, který podle původních schémat a mých zadání vytvořil model vhodný pro 3D tisk a to ne ledajaký. Jde přímo o kit, tedy klasický dutý model na lepení.

Journey to bring back Destiny

Plní se mi obrovský sen – přivést Destiny zpět k životu. Když je „zapomenuta“ a „ponechána osudu“ od studií MGM, bude alespoň tímto způsobem vzdán hold této jedinečné lodi a její posádce. Cesta to vskutku lehká nebyla, v cestě mi stálo mnoho překážek, od těch finančních až po ty realizovatelné, kdy jsem narážel na velice mocné a silné slovní bariéry typu „není to možné“. Skoro jako by šlo o Gandalfovo „you cannot pass“.

Každý důležitý detail a prvek lodi musel být nastudován. Musely se činit kompromisy u detailů, které by byly příliš křehké a malé na to, aby se daly realizovat. Ale pak zároveň padaly otázky, jestli ten detail skutečně vynechat jde. Jestli Destiny bude bez tohoto detailu ještě Destiny nebo už jen pouhou nedokonalou napodobeninou. Obrazem zrcadlícím se na neklidné vodní hladině. Promyslet se musely taky funkční prvky jako osvětlení, výsun kolektorů a mnohé ještě čeká. Některé funkční prvky totiž mohou být zcela vyzkoušeny až po fyzickém vytisknutí modelu. Kvůli přesnému ověření možností a prostorů pro umístění osvětlení a elektroniky.

Co je tedy na Destiny, kromě jejích základních linií a detailů, důležitým prvkem? Nepopiratelně to jsou její zbraňové systémy, raketoplány, antény a ostatní prvky vyčnívající z bočních linií lodi, které tak vytváří úžasnou vizáž. Bez nich by prostě Destiny byla jen „ohoblovanou troskou“. Třeba jako Enterprise – D bez okének, záchranných modulů a phaserových bank. Model jsem koncipoval jako 600mm dlouhý. To proto, že cokoliv menšího by nekompromisně snižovalo počet možných detailů a prvků, včetně samotných děl nebo raketoplánu. Cokoliv většího by zase bylo dražší na tisk a následnou výrobu, nemluvě o následném umístění tak velkého modelu. Velikost 600mm je takový dobrý kompromis.

I když ani u tak velkého modelu nejde počítat se všemi detaily. Například některé z oněch vyčnívajících částí (tyto části můžete vidět na obrázku úplně nahoře) budou po vytisknutí příliš křehké, než aby se daly použít. Přesto budou součástí „plat“ s díly a to hned ze dvou důvodů. Prvním je nebo spíše bude snaha vytisknout díly z jiného než pevného materiálu. Pokud bude možný tisk z nějaké pryžové hmoty, mohlo by to vyřešit křehkost dílu. Pokud ne, bude díl předlohou pro modelářskou práci, kdy budu muset podle této předlohy vyrobit adekvátní díly z jiného materiálu – například ze styrenu. Antény jsou taktéž problém. Součástí bude pouze základ a většina samotných antén se bude muset ručně dolepit z drátků.

Tisk bude probíhat tak, že budou vytištěny základní částí trupu lodi, rozděleny na určité sekce, které se potom budou slepovat. Další části pak budou vytištěny odděleny, například můstek, solární kolektory. Části jako děla, raketoplán a výše zmiňované vyčnívající boční detaily budou vytištěny ve větším než přesně potřebném množství. To kvůli náhradním dílům potřebným zejména proto, že to budou nejmenší a proto i nejvíce náchylné části.

Práce s vytištěným modelem

Tuhle kapitolku zkrátím, protože nejvíc informací budu publikovat až během těchto pracím Dopředu tedy jen pár základních věcí. Po vytištění modelu přijdou na řadu hlavně práce na vnitřním mechanizmu. Ten bude ovládaný elektronikou a bude zajišťovat tři hlavní funkce lodi: osvětlení, pohyb můstku a pohyb kolektorů. Pokud jste sledovali SGU,  tak jistě víte, že Destiny je z bezpečnostních důvodů schopna můstek zasunout do trupu lodi a energii si dobíjí přímo z hvězd přes solární kolektory, které vysune na obou stranách lodi při průletu sluneční korónou. Oba tyto úžasné efekty budu chtít samozřejmě také napodobit. K osvětlení bude nutné nastudovat co nejvíce screenshotů a zakreslit všechna osvětlená místa, okýnka, jejich barvu i tvary nejprve na nákres a to poté přenést i na model. Což bude asi to nejpracnější. 

Jakmile bude funkční tento mechanizmus, budu se moci zaměřit na dostavbu – tedy lepení všech zbylých částí do sebe, přenášení okének v podobě maskovacích pásek a následnou malbu. Všechny pokroky, novinky a obrázky můžete stále sledovat na stránce projektu – destiny.tomperys.cz