Asgardské kameny slouží k ovládání Asgardských zařízení. Funkcí se podobají kontrolním krystalům. Obsahují informace a musí být položeny na specifické místo na konzoli. Když se tak stane, dojde k aktivaci příslušné technologie. Některé kameny slouží speciálně pro komunikaci. Kamenů se objevila v SG celá řada. Různé tvary, osvětlení i funkce. Rád bych jich časem postavil více,  ale teď jsem se jako na úplně první zaměřil na komunikační kámen, který dal Thor v epizodě „Fair Game“ Jackovi. Ten je evidentně osvětlen na 5 místech (některé následné repliky mají i osvětlení v přední části a tedy celkem na šesti místech kamene). Já se nicméně budu držet „originálu“.

Materiály

Nebylo to snadné, ale nakonec jsem podobu vymodeloval pomocí speciální hmoty – konzistencí se podobá plastelíně, ale je o něco tužší. Nicméně teplem se stává zpracovatelnou. Čím více tepla, tím je měkčí. Za normální pokojové teploty se s ní tedy pracuje jako s tvrdší plastelínou. Mé praktické pokusy ale ukázaly, že jde i tavit v kahanu a dá se tedy i odlévat! Tvrdne následně naopak v chladu. Pár minut v mrazáku udělá z takového „výrobku“ tvrdý a odolný předmět. Nicméně jen na tu dobu, než opět teplota způsobí změknutí materiálu. Proto, pokud má být  takový předmět následně použit pro výrobu formy, je nutné zvolit metodu, která není závislá na teplotě (některé materiály pro formování se musí zahřívat, aby nabyly tekuté podoby). Český trh nám nabízí hned dvě takové hmoty od Gedea – latex a siligum.

Siligum je rychlejší, jedná se o dvousložkovou hmotu, kterou lze po smíchání obou částí použít na obtisknutí předmětu a výrobu formy. Opět bych přirovnal konzistenci k plastelíně. Tuhne do 10 minut a po ztuhnutí je pevná a pružná. Nicméně hodí se spíše na obtisky malých předmětů. Při obtiskování se taky nepříjemně lepí a pokud chcete formu použít na předmět větší hloubky, snadno se trhá.

Latex na druhou stranu je bílá krémová hmota. Nanáší se štětcem v několika vrstvách na předmět, který chcete odformovat. Dá se tím pádem lépe použít i na větší předměty. Po zaschnutí sice trochu smrdí, je ale dost pružná a netrhá se.

K odlévání pak už existuje nespočet možných hmot. U nás jsou nejdostupnější například křišťálová pryskyřice nebo smooth cast. Pryskyřice je výborná na předměty, které mají být průhledné. Zvolil jsem ji jak pro výrobu kamene, tak pro věž z města antiků - Atlantis (Projekt The Tower). Smooth cast je pak naopak ve výsledku neprůhledný odlitek bílé barvy. Oba tyto výrobky jsou dvousložkové tekuté hmoty, které je potřeba namíchat v daném poměru. Smooth cast tuhne rychle, do pěti minut. Pryskyřice pak do 24 hodin. Navíc se dá namíchat i tak, aby nebyla pevná – výsledně tedy může být pružná, podobná „gumě“.

Vymodelovaný kámen jsem tedy odformoval a do formy následně nalil pryskyřici. Po odlití následovalo broušení, aby kámen získal lepší podobu. Potom jsem začal testovat elektroniku. První verze byla postavena v nepájivém kontaktním poli. Druhá následně už na univerzálním plošném spoji. Podle toho následovala třetí verze, což byl už vyleptaný obvod. Ani ten bohužel nebyl poslední. Po delším testování se ukázalo, že je nutné ho trochu přepracovat a proto vznikla verze čtvrtá – finální.

Kámen dostane ve finále svoji podobu - perleťovou malbu a runy po stranách. K tomu bude mít dobíjecí základnu na USB v podobě Asgardské „konzole“. Bude ukazovat stav nabíjení a zároveň sloužit jako 2GB uložiště. Téměř hotová je i statická verze, která je bez osvětlení. Obě verze disponují třemi neodymovými magnety, takže je lze bez problému uchytit na oblečení, ledničku či někam jinam. 

Novinky všech projektů, včetně malé ankety, můžete stále sledovat na www.tomperys.cz, kde si můžete aktivovat i zasílání novinek na email.