Po roce se přiblížil termín druhého odznáčkového srazu, připravovaný jako vždy hlavním organizátorem celé soutěže – portálem Trekkies (a především omim). Díky laskavosti Kylea, který se opět ujal praktických záležitostí spojených s celou akcí, se mohl druhý 2. výroční odznáčkový sraz konat v sobotu 19. května 2012 opět v prostorách DDM, tentokrát pro změnu v městě Chrudimi.

I když ne všichni přihlášení dokázali vstát v den volna o něco dříve, většina z nás se včas dostavila do haly na Hlavním nádraží, kde jsme se po zakoupení lístků vydali vlakem do Pardubic a následně přesedli na osobák do Chrudimi (kdybychom jeli dál, dorazili bychom "z druhé strany" až do Chotěboře – i když na Vaška Pravdu a jeho Festival fantazie bychom si museli ještě pár dnů počkat). Dům dětí a mládeže byl docela blízko, takže jsme mohli hned začít se soutěžením. Omi nás po přivítání seznámil se statistikou dosavadního vývoje soutěže (už je k nahlédnutí na portálu Trekkies) a předběžně představil i další růžovou barvu odznáčků – tzv. Specializace, které jednotlivé sekce (velení, vědecký úsek, údržba, bezpečnost atd) ještě dále rozvíjejí. Nevím, jak kdo, ale já se po nadšeném přidělování bodů do speciálních talentů a skillů v onlinovkách typů WoWko a SW Old Republic už teď moc těším.

A pak už začala soutěž o první odznáček, rozhodně ne lehká. Na stěnu byly vyvěšeny dva obrázky – jeden s 30 odznáčky, ale jen s názvy v barevných kruzích a bez obrázkové výplně, druhý naopak s obrázky bez barevných okrajů a názvů. Samozřejmě byly přeházené a naším úkolem bylo každý obrázek k odznáčku správně přiřadit. Nebylo to zdaleka tak jednoduché, jak by se zdálo, optická paměť hrála velkou roli – a pro mě i zrakové omezení, takže jsem některé obrázky bez zvětšení nedokázal pořádně rozeznat (naštěstí mi pak omi umožnil udělat si soutěž dodatečně – díky moc). Byl tu ovšem ještě další skrytý odznáček - zlatý Oční implantát, pro jehož získání bylo třeba v odznáčcích najít jednu chybu. S tou jsme se potrápili opravdu hodně, i když ji prý mohli odhalit i "ne-trekkies" (to pak bylo hledání překlepů… :P) a ačkoli mi bylo řečeno, že bych ji mohl najít se svým zhoršeným zrakem i já, málem se mi to nepodařilo.

Mezitím probíhala u druhého stolu soutěž o odznáček Porthos (identifikace látek podle čichu), Xyll sehrála zraněnou v rámci plnění odznáčku Christine Chapelová – zdravotník a kolem jedenácté si skupinka zahrála na vnitřní terase zajímavou karetní hru Timeline – řazení karet dle událostí v chronologickém sledu, kdy se teprve po položení a otočení podle letopočtu zjistí, zda hráč hádal správně. Pak nastala polední pauza a všichni jsme se vydali do nedaleké restaurace na oběd.

Abychom trochu soutěž urychlili, rozdal nám omi už během oběda papíry pro odpolední hru Gambit i s legendou – kapitán Picard se ztratil v baru na jedné planetě při výsadku a úkolem hráčů bylo ho najít a ještě zlikvidovat nepřátele – pašeráky. Rozdělili jsme se do skupinek – většinou podle stolů, u kterých jsme seděli – a prvním úkolem bylo sestavit šifrovanou zprávu podle počtu zoubků kolem každého písmene na papíře. Velkou pomocí naší skupině byla rozhodně Molik, která sama připravovala příspěvky o šifrování s Garakem pro samostatné odznáčky na portále Trekkies. Ještě v restauraci jsme vyřazovali z dlouhého seznamu planet v prostoru Klingonské říše ty, na kterých byl na pašeráka vydán zatykač – a pro další luštění a plnění jsme se už vrátili zpět do zahrady u DDM, když jsme se cestou ještě osvěžili nanuky. Část hostů si šla prohlédnout náměstí a my ostatní jsme se věnovali plnění. Po dvou písemných disciplinách následoval hod šiškou do košů a pak přišel na řadu klasický puzzle – složení obrazu romulanského tištěného spoje. Během plnění mise musela Enterprise proletět mezi nepřátelskými štíty, které představovalo složité bludiště, v němž jsme museli nakreslit správnou cestu do středu. Výsadek se musel spojit s komandérem Rikerem pomocí šifry a aby ji nikdo neodhalil, jedna část skupiny zprávu zašifrovala a naše druhá ji měla dekódovat – u nás si ale šifranti nevzpomněli na "kartézský kříž", o němž Molik ve svých článcích psala, použili jinou metodu a ke všemu Molik při dešifrování postupovala opačným směrem, takže nám luštění dalo pořádně zabrat. Na lodi mezitím probíhala střelba a Riker se jí musel vyhnout nejlépe vymyšlenou hláškou (hozením tribbla či gaghu po střelci, zpěvem klingonské opery a mnoha dalšími), načež jsme opět zkoušeli optickou paměť – Rin kreslila Enterprise a my jsme jí měli postupně nahlašovat, jak podle čtverečků při kreslení postupovat. Na závěr se objevil i kapitán Picard, který musel padouchovi prohazovat transportéry, což bylo v reálu promítnuto do přiřazování čísel v obdobě sudoku. A závěr soutěže tvořila matematická úloha, která napomohla správnému soustředění se ve vulkánském chrámu.

Když soutěž končila, pokoušela se řada z nás ještě odhalit chybu v zobrazení odznáčků a doslova "za pět minut dvanáct" (nebo spíš spíše pět) před ukončením mi došlo, že mé podvědomé tušení bylo správné a původně jsem je dokonce řekl nahlas – obrázek údajné "Krabičky první pomoci" byl sice vyobrazen správně i s McGyverovským švýcarským nožíkem, ale samozřejmě měl správný název znít Krabička poslední záchrany – však taky sestavování "KPZ-ky" bylo vlastně prvotním impulsem k soutěži a prvním odznáčkem vůbec.

Na závěr jsme si ještě jednou zkusili Timeline a pak se už přiblížil konec akce – omi všem poděkoval za účast (a my všichni naopak jemu i Kylovi za perfektní přípravu i průběh) a vydali se k nádraží. Během cesty už sice začal semifinálový hokej se Slováky, ale protože Xyll nechtěla výsledek "uřknout", tak jsme ho příliš nahlas ani neřešili (a případné "spoilery" řešilo chroupání ředkve od Iris :P). Já jsem ještě dokončoval přiřazovací soutěž a i přes jisté zpoždění jsme v Pardubicích stihli na poslední chvíli i přípoj na Prahu. Kdo nejel domů hned, zašel ještě na chvíli na posezení a večeři do MacDonalda u Muzea, a pak jsme se opravdu rozjeli každý do svých domovů.

Stejně jako loni se i letošní výroční odznáčkový sraz velmi povedl. Měli jsme možnost opět si popovídat s dobrými kamarády, splnit si starší i zbrusu nové odznáčky do soutěže – a především jsme se naprosto skvěle bavili. Ještě jednou děkuji všem, kteří k průběhu perfektně strávené soboty přispěli, především omimu, Kylovi a vedení klubu CZ Kontinuum a samozřejmě všem zúčastněným. Bylo to moc prima a těším se zase na shledanou, snad ještě před FFkem na "praotcovském" výstupu na Říp – a především pak na Trekfestu.

Live long and prosper!
Praotec trekkie

Článek ze svého webu poskytl se svolením autora CZ Kontinuum Star Trek fan klub