Na letošní svátek všech fanynek, fanů a snílků jsem dorazil již v jeho začátku, tedy druhý den konání. Technicky jsem byl v „FF módu“ již o den dříve, jelikož jsem ho trávil u mého kamaráda a kapitána Flashe. Čas jsme trávili laděním videa divadelního záznamu, aby bylo připraveno k promítnutí na Trek linii. Ve skutečnosti Flash ladil, já pouze pomáhal dohlížet na silikonového dělníka (PC se Sony Vegas), aby renderoval a nepadal. Sestřih se nakonec podařil a my mohli společně v sobotu ráno (do 12:00 je ráno) vyrazit směr Chotěboř. Cesta proběhla bez problémů a zábava mohla začít.

Jelikož „domovská“ linie Star Trek začínala až v druhé polovině FF, nastalo v mé hlavě dilema, který program z bohaté nabídky do té doby volit. Netrvalo dlouho a na celé čáře to u mě vyhrála linie Harryho Pottera. Její 5,5 dne! trvající program byl velmi pestrý a perfektně zorganizovaný v duchu nejlepších tradic Bradavické školy. Jeho kostru tvořily samozřejmě přednášky. Na nich se zvědavá duše dozvěděla například o psychologii Toho, jehož jméno nesmíme vyslovit, či nahlédla do tajů filmových kouzel. Kdo chtěl vědět, zda jsou Smrtijedi sekta či politická strana, nebo jak velká je doopravdy Velká síň (je malinká), tato linie byla tím pravým místem.

Samostatnou kapitolou pak byla celodenní hra hledání Viteálů, kde jsme museli plněním nejrůznějších úkolů najít a zničit kousky Voldemortovy (ha, zde jméno již prošlo cenzurou) duše. Odvážlivce čekalo psaní, kreslení, šifrování nebo například navigace hada Naginiho temným labyrintem. Celkově jsem se zde velmi dobře bavil, za což patří velký dík především Affaie a jejímu ogranizačnímu týmu.

Ale teď už k ST. Z Bradavic jsem odjel na velitelství hvězdné flotily akorát včas, abych se účastnil soudního procesu s režisérem J.J. Abramsem. Ten byl komunitou fanoušků obviněn z pošpinění dobrého jména Star Treku. Musím přiznat, že jsem se vzhledem k obsahu diskuzí na internetu v posledních týdnech poněkud obával, aby se toto kontroverzní téma organizátorům nevymstilo. Naštěstí, i když to občas v soudní síni patřičně jiskřilo (zejména mezi samotným žalobcem a obhájkyní), se celý večer moderovaný všemocnou bytostí Q podařil a účastníci i diváci se dobře bavili. Tento fakt podpořený konečným výrokem o nevinně mě utvrdil v tom, že to s tou naší tolerancí a nedostatkem nadhledu přeci jen nebude až tak špatné (za což jsem moc rád).

Osvobozený J.J. byl za odměnu obdarován ušima myšáka Mickeyho a vstoupil do služeb SW univerza (kam byl odveden Jar Jarem Binksem). V dalších dnech už se naplno rozjela ST linie obsahující spoustu přednášek, besed, promítání a dokonce večer Klingonských písní. Noví (B)orgové linie převzali se ctí (stejně jako J.J. Star Trek, tak snad je nikdo nebude soudit :-)) organizátorské žezlo a pod jejich taktovkou byl prodloužený víkend příjemný a svižný.

Festival jako celek uběhl (až moc) rychle a zůstal v podobě příjemné vzpomínky na setkání s přáteli. Přeji všem co nejméně bolestivý návrat do reality a těším se na shledanou na dalším výletě do světa snů.