V našem dalším Retru zavítáme do druhé série Star Trek: The Next Generation. Po mém předchozím příspěvku do rubriky Retro, ve kterém jsem vzpomínal na méně populární epizodu (Návnada), jsem se rozhodl pro výběr přeci jen známější a lépe hodnocené epizody, ačkoliv jsem zastáncem toho, abychom si připomínali nejen ty „skvělé“ epizody, ale bez rozdílu všechny. Ty, kterými třeba opovrhujeme, nás mohou mnohdy příjemně překvapit, když se na ně zkusíme podívat jindy a jiným pohledem.

Lidský rozměr ve mně probouzí potřebu zamyslet se nad tématem vpravdě „asimovským“ – do jaké míry lze na robota / androida / umělou inteligenci pohlížet ještě jako na věc, a kdy už se tato entita stává autonomní osobitou jednotkou, o které lze hovořit jako o živé bytosti s vlastními právy? Pro Američany je pak interpretace problematiky tohoto dílu dvojnásob složitá, neboť zde tvůrci otevírají bolestivou kapitolu amerických dějin, otroctví.

V rámci tohoto Retra jsem si přečetl (už po několikáté) povídku od Isaaca Asimova Dvěstěletý člověk. Vřele ji doporučuji všem, kteří ji nečetli. Na její motivy vznikl film Andrew – člen naší rodiny (v hlavní roli Robin Williams). Ve zkratce mohu povědět, že povídka pojednává o touze robota stát se člověkem a hlavně být uznán za živou bytost se všemi právy. Jedná se o velmi silný a dojemný příběh a citlivější povahy u něj mohou uronit slzu (poprvé, co jsem plakal při čtení knížky).  A v podstatě toto téma – ve tvorbě Isaaca Asimova několikrát omílané – je i hlavní myšlenkou epizody Lidský rozměr. Pojďme se tedy podívat, o čem díl vypráví.

Děj (obsahuje spoilery)

Děj nás zavede na nově vybudovanou Základnu 173, kde se kapitán Picard setkává se svou známou Phillipou Louvoisovou, která jej kdysi soudila za ztrátu lodi USS Stargazer. Během jejich rozhovoru jsou vyrušeni admirálem Nakamurou a komandérem Brucem Maddoxem, odborníkem na kybernetiku. Kapitán Picard je požádán o uvolnění Data pro vědecké účely, jež mají za úkol pochopení jeho konstrukce a replikaci dalších, jemu podobných androidů.

Po bližším seznámení s projektem dojde Dat k závěru, že komandéru Maddoxovi chybí základní znalosti k pochopení problematiky pozitronické technologie a vyjádří svůj nesouhlas s účastí na zjevně rizikovém projektu. Komandér Maddox se však nehodlá smířit s odmítnutím a opatří si rozkazy z vyšších míst. Picard nemíní obětovat Data bez boje a požádá kapitánku Louvoisovou o pomoc. Ta se rozhodne vyřešit spor soudní cestou. Z důvodu nedostatečného personálního obsazení jmenuje Picarda Datovým obhájcem a komandér Riker se přes hlasitý nesouhlas ujme role žalobce.

Následuje soudní přelíčení, ve kterém Riker demonstrativně prokáže, že Dat je pouhý stroj. Stroj, který byl vyroben člověkem. Stroj, jehož práva jsou na stejné úrovni jako práva palubního počítače. Riker se navíc dopustí zákeřnosti a Data ponižujícím způsobem rozebere a následně vypne.

Picard si po prvním přelíčení dojde pro morální podporu a pro nezbytnou radu ke Guinan. Ta samozřejmě nezklame a pomůže Picardovi nahlédnout na celou problematiku ještě z jiného úhlu. Picard si uvědomí, že masová produkce androidů přinese v konečném důsledku zástup „bytostí“, jež nebudou mít žádná práva a budou využívány jen na tu nejhorší a nejnebezpečnější práci – situace ne nepodobná otroctví.

Při dalším přelíčení Picard exceluje a brilantním způsobem se vyrovná nejen s argumenty Rikera, ale podaří se mu přesvědčit i Maddoxe, že Dat splňuje všechna kritéria, která Maddox uvádí jako vlastnosti živých bytostí. Picard si vypomůže i osobními věcmi Data, na kterých demonstruje, že Dat není pouze bezduchým kusem hardwaru. Soudní přelíčení končí výrokem ve prospěch Data a dokonce Maddox se v závěru vyjádří o Datovi jako o živé bytosti, nikoliv jako o věci.

Citát

„Pinocchio is broken; its strings have been cut.“ – Riker after turning Data off during the trial to prove he is nothing more than a machine

„Pinocchio se polámal. Přetrhli mu drátky.“ – Riker poté, co vypnul Data, aby prokázal, že se jedná o pouhý stroj.

Řekli o epizodě

• Epizoda byla nominovaná v roce 1990 na cenu Writers Guild of America Awards. Tuto cenu ale nedostala. Před ní ji získal díl TOSky The City on the Edge of Forever.
• Entertainment Weekly nominoval tuto epizodu na 6. místo v TOP 10 epizodách k 20. výročí TNG.
• Produkční Maurice Hurley si tuto epizodu velmi pochvaloval. Řekl o ní, že vše fungovalo, jak mělo, a je to přesně ten typ práce, která ho baví dělat. Navíc vyzdvihl herecký výkon Whoopi, o které řekl, že je to úžasná herečka.
• Režisér Rober Scheerer (režíroval celkem 14 různých epizod TNG, VOY a DS9) tuto epizodu považuje za nejlepší díl TNG. Zároveň pochválil přínos Melindy Snodgrass, která vystavěla příběh s ohledem na svou právnickou praxi.
• Rick Berman řekl, že tato epizoda a epizoda Yesterday's Enterprise patří mezi jeho nejoblíbenější. Michael Piller jmenoval tento díl také spolu s The Inner Light a The Offspring jako svůj nejoblíbenější s tím, že na něj tyto díly mají pozoruhodný emocionální dopad.
• Kniha Star Trek 101 od Jerryho J. Erdmanna a Paula M. Blocka uvedla tuto epizodu jako jednu z deseti základních z TNG.

Zajímavosti

Scénář této epizody napsala Melinda Snodgrass, pro kterou to bylo první setkání s televizní tvorbou. Práce jí ale zaujala natolik, že napsala ještě dalších 6 scénářů pro TNG. Melinda byla původně právník, a tak mohla své zkušenosti z oboru v tomto díle plně zúročit. Jak sama prohlásila, ačkoliv je kladen velký důraz na roli Data, ve skutečnosti je hlavním hrdinou kapitán Picard.

V epizodě se také poprvé setkáváme s pravidelnými pokerovými dýchánky důstojníků Enterprise, na které narazíme ještě mnohokrát v dalších epizodách, včetně té poslední, ve které si Picard posteskne, že se měl přidat už dříve.

Trochu v konfliktu se ocitne i argumentace komandéra Maddoxe, který nebere v potaz, že tvůrce Data, doktor Noonien Soong, je ještě naživu. Příběh epizody se odvíjí v roce 2365 a doktor Soong umírá o dva roky později. Navíc by měl mít k dispozici další artefakty, které by mu měly pomoci pochopit fungování pozitronické sítě (Lore, hlava Data zapomenutá v minulosti – viz Time's Arrow).

Zajímavostí je také postava admirála Nakamury. S ním se setkáme ještě v dalších epizodách, včetně té poslední, kde posílá Enterprise na hranici Neutrální zóny, aby prověřila anomálie v systému Devron. Ztvárnil jej herec Klyde Kusatsu, jenž je mistrem vedlejších rolí. Vidět jste jej mohli v celkem 253 různých filmech či seriálech. Nakamura je oděn do admirálské uniformy, kterou máme možnost vidět pouze dvakrát ve druhé sérii TNG. Největší odlišností jsou zřejmě svisle situované admirálské frčky.

Model stanice 173 byl využit také ve filmu Star Trek II: Khanův hněv jako stanice Regula I.

Myšlenka této epizody je v podstatě v kolizi s původními názory Genea Roddenberryho, který své první díly TOSky zaměřoval právě na oslavu zdravého lidského rozumu před kybernetickými organismy. Toto je vidět např. v díle Z čehopak se vyrábějí děvčátka, kde se setkáváme mj. s androidem Rukem a Dr. Korbym (ex-snoubenec sestry Chapelové). Nebo třeba v díle Absolutní počítač, kde je posádka ve spárech „geniálního“ počítače sestaveného Richardem Daystromem. Ostatně, hlavní záporák této epizody je právě z Daystromova institutu.

Seriál: Star Trek: Nová Generace

Série: 2

Díl: 9

Datum prvního vysílání: 13. 2. 1989