Tak jo, přestože jsem si tady v Diskuzi některé díly zamluvila, rozhodla jsem se náhle – těsně před příchodem Nového roku – pro lehkou změnu. Beztak zatím nehrozí, že bychom si díly kradli, navíc některé mnou vybrané obsahují spoilery, což by mohli dost nemile nést někteří ST začátečníci. Proto je mou další vzpomínkou pětatřicátá epizoda Enterprise pod názvem Singularita, která byla poprvé odvysílána 20. listopadu 2002. Tenhle díl, což vzápětí vysvětlím, patří k jednomu z těch, kterým říkám „nevím, co si s vámi počít, ale líbíte se mi.“

Jak už název napovídá, singularita je černá díra. Co si tak pamatuji, s tímto úkazem se setkal Voyager o dvě stě let později, a ne že by to byla sranda. Jasně, nevím nic o vlastnostech ani jedné z černých děr ve Star Treku, ale zdá se mi, že Enterprise (NX-01) jednoduše technologicky nemá na to, aby se s něčím takovým střetla a nerozpadla se už při přibližovacím manévru. Je to jenom můj názor a ve skutečnosti vítám každou divnou epizodu, jenom mi to zkrátka vrtá hlavou.

Tenhle díl je ve stručnosti o tom, jak Enterprise narazí na trojhvězdnou soustavu a singularitu. Kapitán se od T'Pol dozví, že i Vulkánci už singularity zkoumali, dokonce jich studovali skoro dva tisíce. „Jenomže žádná nebyla součástí trojhvězdné soustavy,“ dodává T'Pol. Nedlouho po začátku průzkumu zajímavého úkazu se posádka začne chovat divně. Pomalu přestává plnit své povinnosti a namísto nich upřednostňuje věci nedůležité. Doteď docela na uzdě držená posedlost bezpečností poručíka Reeda se začíná hodně stupňovat. Má to ale jeden klad. Ve své šílenosti, a nejspíš aniž by si svůj přínos uvědomoval, Malcolm vymyslí taktický poplach, který se pak stane běžnou součástí bezpečnostních procedur prováděných na lodích Federace ve stavu nouze.

Riziko pro loď se zvyšuje, lidé jsou nesoustředění a T'Pol z toho začíná být lehce rozladěná. Posádka má v tomhle ohledu asi štěstí, že jejich vědecká důstojnice pochází z tak osvícené a duševně vyrovnané rasy. Ovšem ani ona není proti vlivům zvenčí zcela imunní.

Zápletka

Příběh začíná 14. 8. 2152. T'Pol je toho času jedinou členkou posádky, která je vzhůru, zbytek je v bezvědomí. Lidé leží na chodbách, zhrouceně sedí na svých místech nebo kdekoli, kde je vliv anomálie zrovna zastihl. T'Pol diktuje zprávu pro kohokoli, kdo by loď našel, přitom uvádí, že nevěří, že v případě, že loď průlet přečká, posádka bude ještě naživu. Pak vyšle tísňový signál, ale zjistí, že je záchrana nečeká. Nejbližší vulkánská loď je devět dní daleko a s nikým jiným se moc počítat nedá. V retrospektivě se vracíme do doby, kdy se vliv anomálie začal teprve projevovat, abychom si ujasnili, co se všechno stalo.

K černé díře zatím zbývají dva dny. Kapitán požádá Tripa, aby se mu podíval na křeslo. Špatně se mu sedí, takže oprava má přednost i před čištěním vedení plazmy. Zdánlivě nevinně vypadající žádost, nebo první příznaky vlivu gravitační anomálie?

Poručík Reed má na programu seznámit kapitána s novým bezpečnostním protokolem. T'Pol to Archerovi oznámí v rámci seznamování kapitána s rozpisem služeb. Ten mimo jiné zahrnuje i výměnu kuchaře, který onemocní. Kuchyně se zhostí Hoshi, ale i u ní se začne projevovat divné chování. Je posedlá rodinným receptem a vaří jedno jídlo pořád dokola ve snaze každý další chod zdokonalit. Je jasné, že se něco děje.

Černá díra má vliv i na T'Pol. Vadí jí hluk doprovázející opravy kapitánova křesla a začne být podrážděná. Jenomže jako jediná myslí racionálně a zkoumá příčiny stavu na lodi.

Doktor je zase extrémně přecitlivělý a každé vyšetření dovádí do extrémů – v případě Travise až do takových, že ohrožují jeho život. Jeho posedlost naštěstí pomůže T'Pol určit, co na posádku působí, a tak vymyslí plán průletu mezi hvězdami a úniku do volného vesmíru nejen před vlivy na loď, ale především na posádku. Sama to však nezvládne. Je tedy potřeba přivést jednoho člena posádky do takového stavu, aby jí pomohl zachránit loď.

Hlášky

Travise bolí hlava, takže si zajde na ošetřovnu:

Doktor: „Říkal jsem, ať se stavíte, ať jde o cokoli. Abych věděl, jak se uzdravujete po zásahu té opravárenské stanice.“
Travis: „Myslíte, že by to mohlo souviset?“
Doktor: „No, zcela vyloučit se to nedá. Může to být tak neškodné jako namožený sval. Na druhou stranu, Terrellianský mor začíná jen bolením hlavy. Teprve pak se začnou dít ty nechutné věci…“

Malcolm a Trip sedí v jídelně a probírají svoje nápady na zlepšení… všeho na lodi.

Trip: „Co bys řekl na držák nápojů?“
Malcolm: „O čem to mluvíš?“
Trip: „O kapitánském křesle. Chtěl upravit sedadlo, ale když už jsem se do toho dal…“
Malcolm: „To přesně kapitán v ohrožení potřebuje. Místo, kam odložit čajíček.“

Malé zamyšlení

My jako lidé zkoumáme vesmír teprve chvíli a zatím to vypadá, že počet úspěšných misí převyšuje počet těch neúspěšných. Přesto ale řada lidí zemřela ne vinou vlastní volby, jak tomu bývá v hrdinských představách science fiction, ale zásahem náhod, jejichž tragický dopad měl za následek technologická vylepšení či změnu smýšlení v určitých situacích. Prozatím jsme se odvážili na Měsíc a stovky kilometrů nad Zemí podnikáme nesmělé vědecké krůčky ve snaze zkoumat zatím jen základy možných budoucích objevů, které pak lidi donesou dál. Přála bych si víc než cokoli jiného, aby se ještě za mého života lidé dostali na Mars a aby výzkumné programy neomezovalo krácení rozpočtů, ale jen a pouze hranice lidské představivosti. Doufám, že se dočkáme objevů, které budoucím průzkumníkům umožní přežít na místech, na nichž se nebude moci se záchranou ze Země počítat. A věřím, že i v takových situacích přijdou na způsob, jak udělat další krok.

Zajímavosti

První návrh poplachu se u kapitána neujal, přesto pak celá staletí Flotila používala ono známé „všichni na bojová stanoviště“. Archer chtěl původně něco méně agresivního.