Trilogie Zkouška ohněm se věnuje miláčkům Originální série. Druhý díl s titulem Spock se věnuje událostem, které z TOSky známe a zároveň přináší nový vhled do druhé poloviny hrdinova života. Úhel pohledu je výlučně jeho, takže knížku lze doporučit těm trekkies, kteří si vzali za vzor Vulkánce. Ale pozor, Spock je z poloviny Vulkánec, z poloviny člověk. Autor důmyslně odděluje obě poloviny. Líčení se tedy dělí na zážitky z pětileté mise a filmů, které se střídají s líčením druhé poloviny Spockova života. Prolínají se však také přímo do života, protože motivují rozhodnutí a zabarvují vnímání událostí.

Kvůli této dvojakosti se knížka proto střídavě čte báječně i znuděně. Nadšení z nového příběhu a z propojování s historií se naštěstí stupňuje. Jsou propojovány věci, nad kterými se běžně nezamýšlíme ani my, zvídaví hnidopiši trekkies.

Spock se v rozmezí dvaceti let vyrovnává se ztrátou přítele v Nexu, které je v jejich době považováno za definitivní úmrtí. Dále kazí a napravuje vztahy s McCoyem, Sarekem a Amandou. Vstupuje podruhé do kolihnaru, čímž poznává toho Vulkánce uvnitř sebe. Zároveň se nemůže vyhnout ani své člověčině, protože jej opakovaně potkávají formy lásky a emoce s ní spojené.

Sice se příběh soustředí kolem Spocka, nezanedbává však ani výše zmíněné postavy. Prostor je věnován jejich životním příběhům a jejich vztahu ke Spockovi. Hlavně v jejich odlišných způsobech, jak se vyrovnat s jeho rozhodnutími, se svojí náklonností a s jeho vulkánsko-lidskou povahou.

A co si z toho čtenář odnese? Můžeme se zamyslet nad tím, jak ve svém vlastním životě tvoříme a budujeme vztahy se svým okolím a se svojí identitou. Někdy mimoděk, někdy uvědoměle ubližujeme či děláme radost. Podobně jako Spock si nikdy nemůžeme být jisti tím, jaké důsledky budou mít naše rozhodnutí na budoucnost.

Pokud je jedinec dostatečně vnímavý k okolí, může více čerpat z radostí a strastí prožívaných přáteli. Může je také více ovlivňovat, ale nikdy je nemůže vytvořit podle svého přání. Spockovi trvalo více jak polovinu života pochopit, a hlavně přijmout, že ostatní lidé mají jiné představy o něm, o životě, o štěstí či o užitečnosti. Pokud je jedinec vnímavý sám k sobě, může přispět ke kráse svého života a k tomu, jak jej blízcí lidé obohacují. Ve Spockově případě však vidíme také příklad, kdy se zapouzdřil do slupky a sledoval vlastně jen sám sebe. Není to egoismus, ale nezdravá sebestřednost. Takový stav pak brání plnohodnotnému rozvoji, ačkoliv jeho opak, sebepoznání, je jednou ze základních potřeb rozvoje.

Knížka však upozorňuje, že nikdy nic není ztraceno (to je tak krásně startrekové). Nelze totiž vědecky změřit, kolik zkušeností a jak dlouhý čas potřebuje jedinec k sebepoznání, k zorientování se v okolí a k získání životní moudrosti. Podobně jako každá látka ve vesmíru mají i naše osobnosti odlišné poločasy rozpadu.

Více nemá cenu psát, protože bych se vlivem nadšení z posledních kapitol pravděpodobně nevyhnula spoilerům.
Knížka vyšla už před půl rokem, ale určitě bude ještě několik výtisků k mání. Bez ohledu na to, že je to druhý díl trilogie, stojí příběh sám o sobě. Takže se nevyplatí čekat.

Star Trek: Zkouška Ohněm – Spock
Oheň a růže
David R George III
přeložil L. Jelínek
Vydalo nakladatelství Laser
Plzeň, 2014