Hned na úvod raději uvedu, že následující text může obsahovat potenciální spoilery z dosud třinácti odvysílaných epizod seriálu Star Trek: Discovery (DSC). Pokud jste ještě nedokoukali první sérii až do konce, určitě to co nejdříve napravte… Následující řádky jsou navíc pouze mým osobním pohledem na seriál, jeho myšlenky a technické zpracování, jsem proto otevřen jakékoliv formě diskuze, která může pod textem následovat. V následujícím textu se chci věnovat zejména kladům, kterými si mě tento seriál získal. Ale nyní již kompletní shrnutí…

Discovery je Star Trek seriál v pravém slova smyslu. Nechybí mu takřka nic, co od sci-fi vyžaduji. Je nutné brát v potaz hlavně dobu, kdy tento seriál vznikl. Je známo, že Star Trek vždy dokázal věrně reflektovat právě aktuální problémy a dobu svého vzniku. Je tedy naprosto logické, že jsme se nemohli dočkat naprosto stejného seriálu jako v šedesátých letech u TOSky. Doba je zkrátka jiná, filmové kulisy, masky a kostýmy se dnes dělají také jinak, scénáře jsou velmi rozdílné, stejně jako sociální témata. Proto říkám, že DSC výborně reflektuje současnou dobu, přesto však funguje jako jakási nostalgická spojnice s předchozími seriály. A já jsem rád, že vznikl opět jiný Star Trek s inovativním přístupem k látce. Takový Star Trek, který se dá i přes všechny inovace jednoduše charakterizovat. A to se mi líbí. Discovery přináší spoustu nových prvků do univerza, některé z nich budeme s nadšením sledovat a užívat si je, nad některými si budeme zoufat. Přesto je Discovery více než důstojnou poctou celému univerzu Star Treku, skvěle si ho užijí jak mladí mileniálové, tak i ostatní generace Trekkies, které vyrůstaly na TNG a DS9, stejně jako jiní, Star Trekem nepolíbení diváci.

Momentálně žijeme v době, kdy se velice řeší přísná politická korektnost a filmoví a seriáloví tvůrci ustupují tlaku politiků a veřejného mínění. Málokdo si dnes dovolí natočit film nebo seriál bez prvků, které schvaluje aktuální politicky korektní část světa. Nemyslím si, že umlčet jakýkoliv společenský názor, který neschvalujeme jako politicky korektní, je dobré pro demokratické a svobodné vyjádření jednotlivce. Rozhodně nejsem toho názoru, že by se měla politika míchat do filmové a seriálové tvorby, pokud se nejedná o biografické dílo založené na faktografických událostech a reálném historickém podkladu. Umlčením názorů jiných zabíjíme demokracii, kterou tolik proklamujeme. Nerad však řeším debaty týkající se politiky, sociální infrastruktury, globální problémy týkající se sociopolitické a ekonomické situace ve světe apod. Vždy se totiž jedná o skutečně ožehavé téma, které pokaždé budí vášně a emoce, což vede k dalším a dalším urážkám, někdy dokonce k fyzickým napadáním, vzpomeňme si nedávné protesty v americkém Charlottesville. Problém je v tom, že DSC k obrazovkám nalákala nové fanoušky, kteří jsou však původním Trekem nepolíbeni. A právě proto vznikají podobné debaty týkající se rasismu a sexismu. Bohužel, tomu se však asi nevyhneme.

Toto bylo ve Star Treku odjakživa, vzpomeňme si na první polibek afroamerické herečky s bělochem v TOSce, nebo na prvního afroamerického kapitána v DS9, případně na prvního ženského kapitána ve VOY. Jistě, tyto kroky vzbuzovaly už tehdy vášně, ale z mého pohledu se nejednalo o tak extrémní a přecitlivělé reakce, jaké slýcháme a čteme dnes. Já osobně jsem k postavám ve Star Treku nikdy takto zaujatě nepřistupoval, vždy jsem vnímal posádku jako celek, která je výjimečná právě svou ohromnou diverzitou a především naprostou absencí jakýchkoliv konfliktů zapříčiněných nesnášenlivostí rasy. Než se vrhnu na hodnocení aspektů Discovery, které považuji za podstatné, shrnul bych to asi takto: Diverzita byla ve Star Treku odjakživa. Lidé však mají tendence hledat problémy i tam, kde vůbec žádné nejsou. Osobně jsem si vždycky užíval Star Trek takový, jaký byl. Nicméně pevně věřím, že pokud je člověk skutečný Trekkie, tak dokáže nad Star Trekem přemýšlet jiným způsobem a zejména pro sebe si vzít mnohem pozitivnější a důležitější myšlenky, jichž tento seriál nabízí skutečně mnoho. Před sledováním seriálu jsem si proto řekl, že bude nejlepší použít tlačítko DELETE a promazat si vlastní vzpomínky na četbu podobných internetových diskuzí a na seriál koukat naprosto nezaujatým způsobem. A byl jsem velice mile překvapen vším, co tento seriál vlastně nabízí. Otázky o tom, zda máme pomáhat tvorům a rasám na planetách, které nejsou technologicky pokročilé, ačkoliv je to v protikladu se Základní směrnicí Hvězdné flotily, v jakých formách existuje život, otázky spojenectví, otázky ohledně války a dopadu na jednotlivce i celou sociální skupinu, význam oběti, volby a rozhodnutí jednotlivce, otázky ohledně využití cizí rasy ve vlastní prospěch nebo otázky týkající se organické sítě protkané celým vesmírným prostorem.

Na následujících řádcích bych se rád věnoval několika hlavním bodům, postavám a prvkům, které mě na Discovery nějakým způsobem zaujaly a podle mého názoru stojí za pozornost a zmínku.

Úvodní znělka

Nádherně evokuje vzpomínky na TOSku a v divákovi probouzí skutečného ducha objevitele a průzkumníka. Vizuálně podmanivé zpracování znělky s nákresy lodi Discovery a dalších prvků charakteristických pro svět Star Treku, doprovázené atmosférickou hudbou skladatele Jeffa Russo, v sobě harmonicky snoubilo původní TOSku s moderním vyzněním. Už samotná úvodní znělka mi sdělila, že mám novému seriálu dát šanci, protože v sobě ukrývá mnohem víc, než se může na první pohled zdát.

Klingoni

Už od prvních konceptů a prvních fotografií na Instagramu a dalších sítích mi bylo jasné, že nový vzhled Klingonů se týká naprosto celého druhu, ne jen pouze nějakého kultu. Byl jsem zpočátku velice skeptický, nový vzhled zásadně mění celý druh Klingonů, který jednoznačně nezapadá do univerza. Nicméně po několika epizodách musím uznat, že jejich vzhled je mnohem více realistický a Klingoni tak momentálně působí mnohem hrozivěji, jak se na jejich rasu sluší a patří. Z původních Klingonů rozhodně takový strach nešel. Výrazně tomu dopomohla také klingonština, které si zde užijeme více než dost. Pro autentický efekt je přidán také výrazný akcent a zkreslená modulace hlasu, Klingoni tak nezní jako lidé, nýbrž jako skutečný mimozemský druh. Hlasem budí respekt a velice brzy si mě získali na svou stranu.

Michael Burnham

Byl jsem mile překvapen, jak silný charakter v sobě ukrývá hlavní postava nového seriálu. Michael byla zpočátku poměrně nevýrazná, ovšem během prvních čtyř epizod jsem si její postavu skutečně zamiloval. Herečka Sonequa Martin-Green těšila několik let svou přítomností můj oblíbený seriál The Walking Dead, proto jsem byl rád, že nás právě ona bude provázet seriálem DSC. Byl jsem schopen věřit jí naprosto všechny scény, její komplikovaný vztah s adoptivním otcem Sarekem, stejně jako komplikovaný vztah s kapitánem lodi USS Shenzhou Philippou Georgiou a následnými rozmluvami s Imperátorem v alternativním vesmíru.

Kapitán Lorca

Už od počátku velice rozporuplná postava nového seriálu si získala příznivce zejména díky představiteli této role. Jason Isaacs se role zhostil skutečně bravurně a jeho scény představovaly opravdový herecký koncert. Po velkém zvratu ve dvanácté epizodě jsme se dozvěděli, že kapitán Lorca není z našeho vesmíru, proto vyvstává otázka, dočkáme-li se našeho Lorcy v následujích sériích. A pokud ano, jak moc bude rozdílný? Bude stejně odhodlaný pro svoji věc? Po šokující smrti alternativního Lorcy ve třinácté epizodě jsem velice zvědav, jak si s touto postavou poradí tvůrci dále.

Sporový pohon

„Představte si mikroskopickou síť rozpínající se celým vesmírem. Mezigalaktický ekosystém. Nekonečný počet cest vedoucích kamkoliv.“

Těmito slovy nás kapitán Lorca seznamuje s novou formou cestování v Discovery. Sporový organický pohon lodi Discovery je skutečně elegantním řešením pro silné dějové zvraty, možnost cestování časem a přeskakování do alternativních vesmírů. Inovativní řešení, kterým si scenáristé do velké míry usnadnili další možnosti, kam se bude příběh odvíjet. Díky tomuto pohonu se nyní mohou rozhodnout téměř pro cokoliv.

Nicméně je to jeden z prvků, které tak úplně nezapadají do celkového kontinua Star Treku. Jak je možné, že o takové převratné technologii nevěděli Vulkánci, Klingoni, ani další obyvatelé vesmíru? Jak je možné, že nikdy v budoucnosti nepadla o této technologii zmínka? Tato myceliální síť nebyla zmíněna ani v seriálech TNG, DS9 a VOY. Snad se dočkáme přesnějšího vyjádření v budoucích sériích. Podle mého se někde něco zvrtlo a síť proto není možné opětovně využívat. Je možné, že celá síť po nějaké době označila tyto výpravy za jakousi hrozbu a zablokovala možnost cestování prostorem. Uvidíme, jak se k problematice vyjádří tvůrci dále.

Paul Stamets

Anthony Rapp byl pro mě naprosto neznámým hercem, o to víc jsem byl překvapen jeho strhujícím hereckým výkonem. Jeho postava se chová velice arogantně, ale tak nějak to k té postavě asi patří. Výsledný herecký výkon byl více než přesvědčivý. Je to zároveň postava, která prošla zajímavým osobním vývojem.

Vizuální efekty

Tomuto bodu bych chtěl věnovat mimořádnou pozornost. O vizuální pojetí se postaraly tři společnosti pro výrobu VFX efektů. Německo-americké PIXOMONDO má v portfoliu i takové kousky jako Game of Thrones nebo Fear the Walking Dead, společnost SpinVFX se zase pyšní díly jako Suicide Squad, The Expanse a Shannara Chronicles. Třetí společností je Crafty Apes, která stojí za novým Thorem a seriály The Walking Dead a The Orville. Vizuální efekty vypadaly skutečně úchvatně. Zásluhou chromatické aberace, lens flares a neonové barevné palety působí efekty neuvěřitelně plasticky a hlavně filmově. Doufám, že toto zaběhnuté tempo vydrží tvůrcům i do dalších let. Pokud ano, máme se na co těšit.

Zrcadlový vesmír

Oblíbený prvek všech seriálů z univerza. Zrcadlový vesmír, nebo jinak řečeno alternativní svět, nalezneme i zde. Dějová linka v alternativním světě nám dokázala navrátit některé zemřelé postavy, zároveň nám připravila i několik zajímavých dějových zvratů. Osobně jsem byl velice mile překvapen, od desátého dílu je příběh jedna velká akce, doufám, že scenáristé přenesou toto tempo i do druhé série.

Kamera

Během sledování prvních epizod jsem si příliš nemohl zvyknout na poněkud netradiční kameru, která často měnila úhel, a to i během dialogu, což vyvolávalo místy až závratě. Tvůrci však chtěli evokovat skutečný vesmír, kde neexistuje nahoře ani dole. A to se jim povedlo na výbornou. Chválím také výběr filmového ořezu celého seriálu. Ten je natočen ve filmovém širokoúhlém formátu 2:1.

Hudba

Jeff Russo, nové jméno ve světě Star Treku, na poli filmové hudby však známá osobnost. Hudba v novém Star Treku skvěle dokresluje jednotlivé scény, během akčních sekvencí není přehnaně rušivá, neustále působí velice decentním dojmem. A zmínka o úvodní znělce tu už byla. Hudba je rozhodně jedním z nejdůležitějších bodů, proč jsem si tento seriál nakonec zamiloval.

Dějové zvraty

Musím uznat, že tohoto bodu jsem se velice bál. Po úspěšném trendu, který nastolily seriály jako Lost, Game of Thrones nebo The Walking Dead, se dnes většina seriálů věnuje velkým dějovým zvratům, které většinou vyústí ve smrt jedné z hlavních postav. Chtějí budit dojem, že se máme o každou postavu svým způsobem bát a myslet si, že nikdo není v bezpečí. Dějové zvraty tu jsou sice výrazné, ale ne tak extrémní jako u zmiňovaného Game of Thrones. Ostatně od události po dvanácté epizodě už si nejsem jistý téměř ničím a je mi jasné, že každý může zemřít nebo se může ukázat jeho pravá identita. Díky transformaci charakteru Gabriela Lorcy jsem však získal pocit, že jsem všechny scény nesledoval s takovým zaujetím, jak bych měl. V náznacích bylo už od počátku jasné, že s Lorcou něco není v pořádku. Díky tomu jsem si pustil několik epizod ještě jednou, načež jsem objevil, že nás na to scenáristé již nějakou dobu připravovali. A ponaučení? Díky těmto nečekaným dějovým zvratům jsem začal pečlivěji vnímat detaily v jednotlivých epizodách a lépe držím pozornost v podstatě u každé scény.

F-Bomb

Je to spíše pouze taková menší poznámka, nicméně jsem byl velice překvapen tímto slovním obratem v dialogu mezi Tilly a Stametsem. A ano, je to „f*cking cool!“.

Temnější Star Trek

DSC nám předestírá daleko temnější obrázek o stavu, ve kterém se Země nachází. Předchozí seriály z tohoto univerza překypovali zejména pozitivními myšlenkami na objevování, seznamování se s různými civilizacemi, konflikty se řešily spíše slovně než zbraní (jsou samozřejmě výjimky). Discovery pokračuje v zaběhnutém trendu moderních sci-fi seriálů a filmů, které se soustředí spíše na stinnou stránku budoucnosti a také na zobrazení černobílých charakterů, kdy není úplně jasné, zda jde o kladnou, či zápornou postavu, kdy má každý vlastní motivace pro dosažení cíle. Tento realistický prvek můžeme ve sci-fi pozorovat již pěkných pár let, já osobně jsem se s tím setkal poprvé u seriálu Stargate: Universe. Trend však pokračoval u seriálů jako Expanse, Killjoys, Dark Matter nebo u nejnovějšího zářezu do vetřelčího univerza s názvem Alien: Covenant. I když se většinou jedná spíše o military science fiction, přesto tato díla spojuje určitý koncept konfliktu a dramatu, se kterým se budeme v budoucnosti potýkat. Někomu možná může připadat seriál DSC temný až moc. Podle mého to však na škodu rozhodně není. Seriál nám ukázal, že i lidé 23. století mají své problémy a mnohdy jednají velice individuálně, kontra „The Needs of the Many Outweigh the Needs of the Few.“

Nejlepší epizody

Důležité je brát Discovery jako celek, nicméně několik epizod na mě působilo spíše dojmem standalone, ačkoliv sami tvůrci prohlásili, že celá série má jednotný děj. Z mého pohledu je právě tento jednotný děj jakousi kostrou, která se táhne celou první sérií a nabaluje na sebe maličké střípky, které utváří výslednou mozaiku jednotného a dlouhého filmu. Nicméně v této mozaice najdete několik míst a momentů, které zkrátka působí samostatně. Ať je to například kapitola s časovou smyčkou v epizodě „Magic to Make the Sanest Man Go Mad“ nebo úchvatná přehlídka barev a biodiverzity v dílu s názvem „Si Vis Pacem, Para Bellum“, tyto epizody působí standalone dojmem, jejich jednotlivé části však pomáhají utvářet celkovou kostru hlavního příběhu a zároveň slouží pro důkladné prokreslení charakterů jednotlivých postav a budování vztahů mezi jednotlivými hlavními a vedlejšími postavami. A právě tyto samostatné epizody se mi také líbily nejvíc. Osobně bych ještě rád vyzdvihl celou dějovou linku v alternativním vesmíru, ale také epizodu „Battle at the Binary Stars“.

Prozatím nejméně oblíbená postava

Sylvia Tilly. Tato postava ve mně vzbuzuje již od počátku pocit nuceného charakteru vepsaného do příběhu jen za účelem humorných sekvencí. Celá postava působí mýma očima jaksi prvoplánově. Nicméně od části, kdy naši hrdinové vstoupili do alternativního vesmíru, se mi přeci jen zalíbila. U její scény v kapitánském křesle a u hlášky „What the hell?“ jsem se upřímně pobavil a zasmál. Mary Wiseman vtiskla této postavě jakési osobní kouzlo, které právě činí tyto momenty snesitelnými, i když celkový dojem z postavy je stále velice nerozhodný. Kdybych měl volit svůj osobní žebříček postav, kterým jsem ve Star Treku nikdy nepřišel na chuť, vyjmenoval bych je asi následovně: Lwaxana Troi, Wesley Crusher, Neelix, doktor Phlox, Nog. Tilly by byla v tomto seznamu až na úplném konci, jelikož některé scény jsem si zkrátka užil.

Co bude dál?

Star Trek: Discovery je již v tuto chvíli obnoven pro druhou sérii. Té se dočkáme s největší pravděpodobností ke konci roku 2018, případně až v roce 2019. Slovy tvůrců a vedení produkční společnosti se jedná o extrémně náročný seriál, jehož tvorba stojí nemalé peníze a spoustu času. Ale tvůrci chtějí pokračovat v zavedeném trendu náročných a nadupaných vizuálních efektů s důrazem na intuitivní vyprávění, skvělé akční sekvence a zajímavé herecké výkony. S napětím očekávám, jak se bude příběh nadále rozvíjet a co zajímavého nás ještě čeká. Údajně mají tvůrci již promyšlený příběh i na část třetí série, budoucnost tohoto projektu bude tedy jistě velice zajímavá.

Jednoduché shrnutí ve formě kladů a záporů

Klady:

• úvodní znělka
• skvělý casting
• vynikající vizuální zpracování
• hroziví Klingoni
• F-Bomb, borcení společenských klišé
• dějové zvraty
• vyvážený mix akce, dramatu a technologických dialogů
• vesmírná párty a časová smyčka s Muddem

Zápory:

• někdy až moc vizuální odvázanost tvůrců, viz hologramy
• nesprávná kontinuita s předchozími seriály
• kamera místy působící až závratě
• místy zbytečně unáhlený střih

A jaké jsou vaše názory a pocity z první série nového startrekového seriálu? Podělte se v komentářích.