Pěkně napsáno.

"Smrt je takový stav, v němž člověk existuje pouze ve vzpomínkách jiných. Proto život nekončí. Žádné sbohem. Jen pěkné vzpomínky."
Tasha Yar, Skin Of Evil, TNG

Však on si na nás počká na druhé straně. Sice jsem ho neznal ale přesto mě mrzí že odešel, je škoda nejen Trekkieho ale každého dobrého člověka.

S Pavlem jsem se setkal bohužel jen několikrát, ale psal mi ještě v raných dobách, kdy se chystal klub zakládat, a byl pro mě jedním z prvních fanoušků tohoto u nás tehdy ne tolik známého fenoménu. Pro Star Trek i všechny přátele toho vykonal hodně a věřím, že ho ve Sto-Vo-Koru přivítají se vší úctou, jaká mu náleží.

To je moc smutné

Já jsem se s Pavlem setkal asi ve dvanácti - koupil jsem si první Star Trek knížku od Netopejra a byl tam na něj napsaný někde v úvodu kontakt jako na vedoucího ostravského scifi fanklubu. Byl to ten typ člověka, se kterým bylo co si říct, ať už jste se viděli obden nebo jednou za půl roku. Stejně jako třeba mě, ani jeho za ty roky Star Trek vůbec neomrzel, vždycky jsme si o tom zapáleně povídali a plánovali co s klubem, aby se to lidem líbilo. A byla to radost, protože z Pavla prakticky neustále čišela nenucená dobrá nálada.

Není moc lidí, se kterými bych měl takovou hromadu tak skvělých zážitků. Na ty s Pavlem budu opravdu rád vzpomínat.

A vím že nemluvím jenom za sebe.

Stejně jako Honza jsem se s Pavlem viděl jen několikrát, ale náš rozhovor při mé návštěvě na misi klubu Subspace v Ostravě dával tušit, že to byl moc fajn člověk. Škoda každého takového. Upřímnou soustrast rodině a blízkým.

Pavel, šťastnou cestu mezi hvězdami…

O panu Pabjanovi už jsem slyšel. Neznal jsem ho sice osobně ale i tak mohu říct že jsem pyšný na to co pro Star trek udělal. Bohužel si musíme připustit, že se nevrátí jako Spock v epyzodě III. Pátrání po Spockovi. Přeji upřímnou soustrast všem pozůstalým.

Kdo žije v srdcích svých milých, není mrtev, je jen vzdálen. Upřímnou soustrast všem blízkým

Nevim, co na to rict... Je mi ti opravdu moc lito. S Pavlem jsem byl v kontaktu prave v ranych dobach, kdy jsem byl jeste pubertak a zil jsem Star Trekem. Nejakou dobu jsem byl i clenem jeho klubu. Je to uz hodne davno... Ackoliv spoustu let jsme jiz nebyli v kontaktu, preji mu pokoj a klid...

Tolik krásnýk postů znamená, že v srcích lidí, které i jen letmo potkal, zanechal Pavel hlubokou stopu.

Osobně jsem ho neznala, ale jeho nemoc a konec a přesně takové to neustálé se navracení do normálního života, pendlování po nemocnicích a přesto věčný optimista... připomíná mi to kamaráda a kolegu z práce, který zemřel před necelým rokem.
Upřímnou soustrast těm, kteří ho znali.

Dnes jsme se s ním naposledy rozloučili.