Díky za tohle retro. Osobně mám tuhle epizodu moc rád a to právě kvůli tomu dosti syrovému zobrazení války, které je na svět ST poměrně nezvyklé (a pokud se nepletu, tak před touhle epizodou byla snad jenom jedna trošku podobná a to ...Nor the Battle to the Strong).

Jenom taková malá poznámečka, ostrov v Pacifiku je Guadalcanal a takhle se to píše i v českých publikacích ;-)

Asi ano, nebyl jsem si jistý, jak se to píše, ale strejda google mi to napsal takhle.

Nějaká ta chybička se občas stane, to není žádná katastrofa.:-) Tedy, kdy není v každém druhém slově.:-)

Přiznám se, že DS9 a hlavně sedmou sérii nemám vůbec nakoukanou, takže neuškodí menší připomenutí a zároveň mám inspiraci na dnešní večer.

Sice válku a způsob jejího vedení viděla tato epizoda jenom z vlaku, ale souhlasím s tvrzením, že na poměry ST jde svým obsahem o dost unikátní epizodu, i když vlastně celé poslední dvě série DS9 jsou zasazeny do období války. Upřímně by mě zajímalo, jak by se ST popasoval s the Bush doctrine, unilateralismem a pre-emptivními a preventivními útoky, které charakterizují minulou dekádu. Problematika drones a GWOT je krásně vidět na posledním filmu, čímž se také dosti odlišuje od mnoha předešlých filmů.

Prosím o překlad.

Máš tam chybu - je to AR-558. A to číslo není náhodné - je to zároveň produkční číslo epizody, pod kterým byla natočena. A je to suprová epizoda!

Telemachus Rhade: Ajajaj, máš pravdu. V článku jsem to opravil.

Skvělá epizoda. A doufám ve víc DS9 retros.

DS jsem od čtvrté řady do konce viděla jednou a některé epizody se mi vyloženě nelíbily. Tahle mi tam vůbec nepasovala, nebo právě naopak pasovala až moc. Nog už nebyl tím uječeným spratkem, i když ten posttraumatický stres jsem mu taky nepřála.

Otázky na konci jsou zajímavé, ale jít do války - jako fakt reálně - k tomu bych musela mít sakra dobrý důvod. Bez ohledu na to, co bylo v DS, jaký by to měl být? Když si vezmu dnešní hrozby a vyberu třeba muslimy. Oni by mě zabili, protože jsem nevěříci špinavá bílá děvka a já bych to měla dělat proč? Protože se mi roztahujou na zahradě ve své zabedněnosti? Protože právě z tohoto důvodu bych jim ráda skočila po krku a v jejich stylu jednala s co nejhnusnější brutálností? O co bych pak byla lepší, když ale už snaha být lepší by se minula účinkem. Přesvědčovat je o toleranci nemá smysl (moje sestra s jedním chodila), tak okrajově alespoň tuším. Znalec díky (teď jsem chtěla napsat Bohu) nejsem a ani jím být nechci. Ale furt tu visí ta otázka. Proč má pro někoho válka smysl a co dobrého z ní vzejde, když její konec předznamenávají hromady mrtvých?

Jsou i vyšší hodnoty než život.