Hezky napsané. Idealistické a velké duchem. Evidentně Dominik má dobrý charakter.

Akorát ve dvou věcech se zásadně mýlí. Lidstvo prošlo nespočetně válek a nikdy nebylo moudřejší. A nebude ani po třetí a čtvrté světové válce. Například první světová válka byla tak hrozná, že lidé ji nazvali Velkou válkou nebo také válkou poslední. Ano, tehdy věřili, že už se podobná hrůza nikdy nebude opakovat. Za dvacet let ji ale zopakovali znovu a ještě v horším podání. A o dalších pár let nebýt zdrženlivosti Chruščova s Kennedym, tak mohlo být ještě hůře. Dokud válka bude někomu přinášet zisk, tak bude provázet lidstvo až do jeho zániku.

Už Hawking varoval před mimozemšťany a já jeho obavy naprosto sdílím. Vesmír je velmi kruté a nehostinné místo. Ke Star Trekovské idylce má na světelné roky daleko. Věřím tomu, že za tím nespočtem hvězd se skrývá mnoho velmi vyspělých civilizací. Bylo by pošetilé si myslet, že když mi o nich nevíme, tak nejsou. Civilizace schopná mezihvězdných (nebo dokonce mezigalaktických) letů by byla nejenom neskutečně vyspělá, ale musela by být i neskutečně inteligentní. Její tvorové by nesčetněkrát přesahovali lidskou inteligenci. Výše intelektu, ale nemusí jít nutně s rukou v ruce s pochopením pro druhé bytosti. Podívejme třeba na takového člověka a na to, jak se chová k méně inteligentním tvorům, které nazývá zvířaty. Teď schválně, kolik z vás nejí maso? A hodně inteligentní mimozemšťan na lidi bude pohlížet úplně stejně. Nějaký otravný hmyz mu nebude bránit v jeho pohodlí.

Goodman: A teď si vezmi, že člověk nazývá zvířaty mnohdy i zástupce vlastního druhu - to je pak chaos. Lidem bude trvat ještě dlouho, pokud vůbec se to stane, než sami se sebou dokážou žít. Přílet nějakých návštěvníků by s námi asi dost zamával :), jen mi v poslední době připadá, že jednoho teď mají v Bílém domě v Americe :), tak nevím :). Každá invaze má větší šanci na úspěch, je-li pozvolná a nenápadná :).

Je to ale článek pěkně napsaný a hodný zamyšlení :).

Pro mě jako pro přísného skeptika, který v existenci inteligentního mimozemského života (přinejmenším v kontaktní vzdálenosti od Země) nevěří, je otázka změn po prvním kontaktu spíše teoretická (ačkoliv jako racionalista nevylučuji žádnou možnost předem), ale zajímavá. Ale v takových teoretických úvahách, když už se jim při sledování sci-fi filmů a seriálů oddávám, se vždy snažím si případný mimozemský život co nejméně "polidšťovat", nebo jinými slovy a jak se píše v článku - nesoudit je podle sebe. A to se, myslím, přesně v článku děje. Představujeme si tu, jak by mimozemšťané při průzkumu Země reagovali a k jakým závěrům by dospěli a přitom jim nevědomky přisuzujeme vlastní hodnoty, vlastní logiku a zákonitosti vlastního uvažování. Třeba nemají pojem pro zástupce civilizace. Třeba disponují kolektivním vědomím. Třeba se zbavili předsudků natolik, že ani nerozlišují mezi civilizovaným a necivilizovaným, primitivním a vyspělým. Třeba účelem jejich obdoby základní směrnice není strach, že kontakt s nimi nás zničí, jak se to podle všeho děje na Zemi, ale strach, že vliv naší nevyspělé kultury zničí tu jejich. Možností je tolik, proč se v úvahách omezovat jen na ty, které se rozumné a blízké zdají nám? Ze Star Treku jsme navyklí na příliš antropomorfní představy o mimozemském životě (což je pravděpodobně ze strany tvůrců záměrné), ale to podle mě spíše omezuje naši představivost v tomto směru, než aby jí to naopak rozvíjelo.

Moc hezky napsaný článek, ve většině věcí souhlasím s autorem, shodou okolností jsem včera psala úvahu na velmi podobné téma :)

Alice: Tak se pochlub :-)

S článkem se dá souhlasit, Až teda na poslední odstavec. Automaticky bych nepředpokládal že vědecký vyvoj jde ruku v ruce s etickym nebo jakymkoliv jinym vyvojem. Takže s poseldnim odstavcem určitě nesouhlasim. :D

Pěkná úvaha. 1) Myslím, že šance prvního kontaktu pro lidstvo je ve skutečnosti mizivá nejen v horizontu stovek / tisíců let, ale celé lidské civilizace. Existence jakékoliv druhu / civilizace je v poměru ke stáří vesmíru jen krátká epizoda. V návaznosti na doslova nepředstavitelné vzdálenosti a z toho vyplývající opět nepředstavitelné časové rozpětí, je šance, že dva, nebo dokonce více druhů / civilizací, budou dostatečně blízko vzdálenostně / časově na to, aby spolu uskutečnili první kontakt (ať už komunikací, nebo dokonce fyzicky), a jedna ze stran bude náš druh, je v podstatě nulová. 2) Rovněž mám za to, že mezi technologickou a řekněme duševní (morální, etickou, sociální atd.) vyspělostí neplatí korelace a nelze tak předpokládat, že druh, který s námi první kontakt potencionálně uskuteční (tedy z našeho pohledu je technologicky na výši), je natolik vyspělý také po stránce duševní, že jistě nemá s naším druhem neblahé úmysly. 3) Pokud už by k prvnímu kontaktu došlo, tak předpokládám, že by se tak stalo stejným způsobem, jakým probíhá náš výzkum vesmíru, tj. zachycením signálu, vyhodnoceným jako nepřírodního původu, jehož vznik se datuje daleko do minulosti před vznikem naší civilizace. Rozhodně ne takovým způsobem, jakým nám předkládá sci-fi mainstream obecně, například nedávno Arrival, nejen že fyzicky (například v podobě nějakého naprogramovaného robotického zařízení), ale dokonce osobně tváří v tvář. 4) Pokud už by k prvnímu kontaktu došlo tímto způsobem (fyzicky, osobně), výsledkem by byl totální chaos / panika / strach / nepokoje po celé planetě nehledě na úmysly / cíle návštěvníků. Lidstvo nejen, že není na první kontakt tímto způsobem připraveno, ale soudím, že nikdy nebude. Jiný případ je první kontakt typu zachyceného signálu, popř. objevem života na té nejzákladnější úrovni vývoje, tam ten dopad bude méně zdrcující, ovšem neméně závažný.

Řekl bych, že co se týká dnešního technologického vývoje, jsme na tom dobře asi tak z poloviny. Technologický vývoj nejde ruku v ruce s etickým nebo jiným vývojem, jak napsal uživatel Enterprise přede mnou. Problém je, že technologický pokrok graduje kvůli našemu pohodlí a konzumizmu. De facto všechna spotřební elektronika se vyrábí pouze za účelem zábavy a ulehčení našich životů na úroveň, kdy za nás bude počítač a virtuální Siri dělat všechno, tím pádem zanikají mozkové buňky a budoucí generace na tom budou ještě hůř. Pokud se mozek soustředí výlučně pouze na zábavu bez vlastního přičinění, nebo jakéhokoliv náznaku vlastní kreativity, obávám se, že je nám technologický vývoj celkem k ničemu. Jistě, za posledních deset let jsme se nesmírně posunuli kupředu, ale čím dál tím více kolem sebe pozoruji absolutní apatii a emocionální vyprahlost jednotlivých jedinců. Takže vývoj technologický rozhodně nejde ruku v ruce s vývojem duchovním a duševním.

Obecně spíše s článkem souhlasím, nejraději mám asi v tomto směru dílo Arthura C. Clarka, který řekl, že dokud budou na Zemi války a jednotlivé země nebudou spolupracovat na stejném řešení, nikdy nemůžeme ani pomýšlet na interstelární cesty nebo setkání s mimozemskou rasou.

Zajímavé video přikládám v komentáři níže. Je to z jedné besedy Neila deGrasse Tysona, jednoho ze současných oblíbených popularizátorů vědy. Jeho myšlenka o DNA je vskutku zajímavá!

[link]

Nikde jsem tu nečetl myšlenku, že k prvnímu kontaktu už mohlo dokonce dojít... ;-)

Fando, protože tohle všichni podvědomě víme a urputně se tomu bráníme :), takže jsme to vytěsnili :).

O zblbnutí mladší generace jsem se přesvědčila zrovna dnes - DVAKRÁT, když jsme s jednou slečnou zabrousily k počasí a ona mi furt tvrdila, že není tak, jak říkala předpověď. Což o to, mně to bylo jedno, kosa je prostě furt, v lednu by to člověk tak nějak očekával. Ale z ní vypadlo, že rozpor v předpovědi počasí souvisí s tím, že "rosničky" nejspíše používají blbou aplikaci, čili pak se ta chybná zpráva jenom rozšíří mezi lidi. Jako kdyby předpovědi někdy vyšly. Nebo to byla fakt věc, která je životně důležitá, zvlášť poté, kdy se řeší, jestli je menší, či větší zima :).

Nebo jsem se - také dnes - já snad začnu litovat školní docházky, naučila novotvar pro ironii. Asi jsem fakt důchodce, ale výraz "to je kappa," jsem dnes zaznamenala prvně. A teď jsem si dokonce hledala, jak se k tomu došlo. Nutno říct, že dementnějším způsobem se mateřština fakt obohacovat nedá.

Jana: kappa slyším taky prvně. Tak nejsme nejmladší a už tomu asi nerozumíme. Mě třeba sousedovic pubertální dítka na pozdrav "ahoj" odpovídají "dobrý den". Čekám jenom, kdy mě nechají sednout v autobusu.

Dominik: jsi vegetarián?

Polux: jo máš naprostou pravdu. Problém setkání civilizací dělí nejenom sama vzdálenost, ale i časová linie. Kde by se prakticky dvě sousedící civilizace existenčně minuli o pár milionů let. Dalším proti hovoří zákony fyziky. Dejme tomu, že někde mají neskutečně vyspělou techniku a obří mezihvězdné koráby. Stejně nemohou letět rychleji než světlo. Omezení face to face setkání je dost problém. A ona i neosobní komunikace trochu vázne - pár stovek let dotazu tam a pár stovek let odpovědi nazpět. Jediné, co hraje ve prospěch teorie mezicivilizačních setkání je to obrovské množství hvězd (a tedy i možností). Dle posledních zpráv je tu zhruba 2biliony galaxií (a v průměru 100miliard hvězd na galaxii). Pokud vezmeme v potaz, že my jsme až na chvostu galaxie, tedy relativně izolováni, tak blíže u středu galaxie mají k sobě hvězdné systémy o dost blíže (vyšší hustota hvězd). Takže bytˇ by ta pravděpodobnost byla 1 ku 100.000.000.000.000.000.000.000 tak tu stále máme dvě tisícovky civilizací, které dokáží navázat kontakt s alespoň jednou cizí civilizací.

Goodman: Přemýšlel jsem, zda do komentáře přidat ještě jeden ohled a to samotnou pravděpodobnost na vznik života a jeho vývoj do nějaké inteligentní formy, ale usoudil jsem, že bych komentář jen dále komplikoval. Nicméně když už jsme diskuzi rozvedli - tento ohled šanci na první kontakt nás s jinou, inteligentní, formou života ještě více snižuje prakticky k nule. Osobně soudím, že soulad takového množství faktorů, jaké jsou potřeba k vývinu života na nám známe uhlíkové bázi, přičemž v mnoha z těchto faktorů je úspěch závislý na přesně stanoveném rozsahu hodnot / veličin (vzdálenost od hvězdy, doba oběhu hvězdy, existence vody a atmosféry v určitém poměru látek, teplota na povrchu ve dne / v noci, úroveň gravitace, úroveň radiace nebo jiných pro život nebezpečných záření, hustota látek atd. atd.), je ve vesmíru extrémně vzácná a byť ohromné množství hvězd a planet ve vesmíru tuto šanci zvyšuje, neděje se tak na takové významné úrovni, která by měla reálný dopad na zvyšování oné pravděpodobnosti prvního kontaktu. Opět ale, budeme-li brát v potaz možnost vzniku života na jiné, než uhlíkové bázi, ta pravděpodobnost takové životní formy je někde jinde, ovšem zde je cokoliv těžké posuzovat, jelikož neznáme (nebo si ani neumíme představit) všechny faktory, které mají na vznik takovéhoto života vliv.

Polux: jo to já nepopírám. To, že jsme se dostali tak daleko (ve směru schopni opustit svoji rodnou planetu na jiné těleso - Měsíc) je dílem ideálních podmínek. Tedy náhody jako řemen. Nicméně počet hvězd je ohromující a to i přesto, pokud bych počítal pouze hvězdy třídy G. Tedy nemůžeme tuto variantu zcela vyloučit, protože je to fyzicky možné (nevycházím tedy pouze z možnosti, že vše je možné - to by bylo samozřejmě naprosto irelevantní a hloupé). Mě jde spíše o tu spekulativní stránku, co by se stalo, jak by se ten kontakt asi vyvíjel? Já jsem toho názoru, že přežití druhu je otázkou expanze. Neb Slunce, stejně jako každá jiná hvězda, jednou vyhasne (a před tím ještě sežehne Zemi). Tohle si snad uvědomuje úplně každý. Takže si představme civilizaci, která je extrémně vyspělá a má možnost hromadného exodu. Logicky pak sáhne po první obyvatelné planetě a jejich zdrojů. Jelikož lidí je hodně a spotřebovávají velmi mnoho surovin závratným tempem, jejich přítomnost je tudíž nežádoucí. Sdílím názor Hawkinga, jak máme vlastě obrovské štěstí, že v naší relativní blízkosti není žádná super vyspělá civilizace.

Goodman: Těch variant jak by se takový první kontakt - v jakékoliv podobě, ale takové, abychom jej vůbec zaregistrovali a vyhodnotili jako "ten" první kontakt, nejlépe tedy fyzicky tváří v tvář - udál, je jistě neuvěřitelný počet dle místa, času, našich zástupců a především zástupců tzv. "návštěvníků". Poslední bod je dle mého soudu obzvláště zajímavý. Obecně se "kdo jsou oni" ve smyslu "kdo jsou konkrétně tihle ze všech oněch" moc neřeší a častokrát jsou prostě pojímáni jako zástupci celého druhu, který je spojen v jeden celek. Takto k cizím druhům přistupuje i ST, skvělým příkladem je UFP. Tohle je, myslím, jedna z věcí, která je ve skutečnosti málo pravděpodobná. Druh čítající několik miliard inteligentních forem života bude mít jistě na mnoho aspektů jejich bytí odlišné názory a mnohdy některé z těchto názorů budou vzájemně neslučitelné (tak jako je to u lidstva). Nelze přece očekávat, že každý jedinec do jednoho bude zastávat shodné nebo velice podobné pohledy na věc v celé civilizaci. Pokud určitá skupina vládne a udává tón, vždy bude existovat jiná skupina, která bude vládcům oponovat. Tedy, pominu-li variantu, že onen cizí druh je uspořádán podobně jako např. některé druhy hmyzu nebo, když už jsme u ST, Borgové:-) Když se vrátím zpět k prvnímu kontaktu a jak by mohl probíhat - tady je pro mně právě zajímavé, kdo konkrétně by z cizího druhu uskutečnil návštěvu. Klidně by to mohli být "idealisté" toužící po spolupráci a nebo jen po navázání komunikace (UFP v ST, druh v CE3K), přestože zbytek druhu by byl nesmiřitelným agresorem, toužícím po expanzi a po našich přírodních zdrojích (druh v ID4). Nebo naopak, první kontakt by proběhl s "fanatiky" odmítajícími jiné druhy, protože <dosaď důvod> (Ori z SG1), zatímco zbytek druhu je mírumilovný, nabízející spolupráci a pomoc (Asgard v SG1). V prvním případě bychom se asi hodně divili poté, co by se vzájemný kontakt dále prohluboval a návštěv postupně přibývalo, jak se "kurz" cizího druhu radikálně změnil. V druhém případě bychom možná už neměli šanci se čemukoliv divit:-) P.S. Z tohoto pohledu jsem např. ocenil Jamese Camerona, že v Avatarovi jako ty "zlé" nepředstavil lidstvo jako celek, ale soukromou

společnost, resp. privátní armádní kontraktory (žoldáky), ne náhodou podobnou jiné "slavné" společnosti a to Weyland-Yutani Corporation.

Moc dobrý článek, palec nahoru.
Bohužel s ním osobně příliš nesouhlasím. Ne v té urovni, že nejsme na první kontakt připraveni - v tom jsem s článkem za jedno. Nesouhlasím s tím, že by první kontakt vedl k masivním změnám. Můj názor je ten, že nejprve by přišlo velké nadšení, ale to by rychle opadlo s tím, jak by se začínaly objevovat čím dál častější názory na téma "co tady vlastně chtějí". Současné elity by velmi rychle přišly s tím, jak situace využít. Někteří by chtěli spolupracovat, přijít na to, jak se od nově příchozích naučit, co se naučit dá, ale jiné elity by do toho skočily s tím, že mimozemštané ohrožují vše lidské a pasovali by se do role "ochránců lidstva". Obzvláště po té, co by došlo k první nedorozumněním, ať už opravdu nevinným, nebo uměle vyvolaným, případně by využili první velké katastrofy a ptali by se (veřejně a nahlas), proč mimozemšťané nezasáhli. Výsledkem by bylo, že by došlo k ještě větším tendencí k isolacionismu, než které vidíme dnes.
O tom, co by udělali mimozemšťané, se lze jen dohadovat. Předpokládám, že by nejspíš po krátké době pokusů o komunikaci prostě odešli, protože pozemšťané v současné době prostě stále nejsou připraveni.
Možná se pletu. Doufám, že se pletu. Možná to ze mě jen mluví cynismus přiživený poslední dobou a ve skutečnosti by všechno proběhlo lépe.

Dominik: důvod proč jsem se tě ptal, zdali jsi vegetarián či nikoliv je tento [link]

A proč k tomu došlo? Nešlo o vyšší zájem nadnárodních korporací (tak jak se často uvádí v ekologických prohlášeních v souvislosti s ničením životního prostředí), nebo pouze vina neohleduplných rybářů. Ale všech lidí, kteří se ládují krevetami a přitom opovrhují ničení přírody nebo dopouštění vyhlazování forem života (třeba i pro trekkieho, který tolik ctí základní směrnici). Jaký paradox. To je důvod proč já maso nejím (abych nekecal, v naprosto výjimečných případech ano - méně než 10x za rok).

Hodně idealistický pohled. Bude to ale zřejmě úplně jinak. To jak se jednotlivec i celá společnost chová má svůj důvod a zákonitosti - miliony let naší evoluce. To se nikdy nezmění. Když se o to trochu zajímáte, zjistíte, že naše podvědomé naprogramování nás ovlivňuje opravdu hodně. To jení o tom, že se rozhodneme něco dělat jinak.

To jak současná společnost funguje je jenom odrazem evoluce, která nás stvořila. I kapitalismus, který i sám prochází neustálou evolucí a vývojem (což jako jeho největší sílu uznávají i jeho marxističtí oponenti). A efekt tam je. Vlastně je to neustálá soutěž - silnější, schopnější vyhrává. Protože kdo zaváhá, toho položí schopnější konkurence. Vzal jsem si terminologii z ekonomiky, ale je to jedno. To samé probíhá mezi jednotlivými lidmi (hledání partnera, plození dětí) i živočišnými druhy.

Myslím si, že to bude tak, že to proběhne stejně, jako proběhl explozivní rozvoj v polovodičovém průmyslu - stát to nastartoval, ale soukromníci to roztočí do obrátek, které si ještě neumíme představit. Ten polovodičový průmysl je příznačný, protože je neskutečně náročný. Přesto dnes vyrábíme dost složité a vyspělé čipy, s koncovou cenou nižší, než baliček žvýkaček.

Sám za sebe věřím, ty dveře nám otevře Elon Musk a za ním půjdou další. Mars bude jenom začátek..... Jen až se vydělá první dolar....

Jistý společenský pokrok také probíhá, jenom jinak, než si ho někteří idealisté představují. Společnost se neskutečně mění, jenom to neumíme vnímat. Spousta z Vás jistě pamatuje 90. léta, jen si zkuste vzpomenout, jak moc se od té doby změnilo - už jen s nástupem internetu. Není to jenom komunikace, ale celý nový životní styl, nové a jinak fungující komunity. A i v globále - za posledních 30 let se z chudoby osvobodilo skoro 400 milionů lidí. Je to málo? Ale bohatství vzniká prací, ne přerozdělováním - stačí jenom srovnat Jihovýchodní Asii a Afriku. Je to v myšlení a mentalitě, a vlastně i evolučním vývoji.

Život, i kdyby někde inteligentní byl, bude daleko a nemá nás jak najít. Ani naše moderní rádio už nikdo nepozná, i kdyby ho napříjmal ( to bych mohl rozvést, ale sem se to nehodí, kdyžtak mi napište).

Jsou i jiné sci-fi, realitě mnohem blíž. ST je pohádka...