Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

Ekonomika ve Star Treku (3. část)

út 31. března 2009      autor: Pike      přečteno: 2614x      komentáře: 1

a million dollarsV minulém díle jsme si popsali systém rozdělování produktu, který by ke své funkci nepotřeboval tržní hospodářství. Jednalo by se o čistý přídělový systém, kdy by byl produkt rozdělen na jednotlivé části a ty základě určitého systému distribuovány občanům. Nejprve dokončíme úvahu o spravedlnosti takového systému, podíváme se, jak vlastně koresponduje s informacemi podanými v seriálu, zamyslíme se nad jeho efektivitou a nakonec načneme téma motivace.

Na téma spravedlnosti existuje nepřeberné množství názorů. Co je vlastně spravedlivější: pokud se v nějaké společnosti (nevyhnutelně po direktivním zásahu vládnoucí síly) žijí všichni po materiální stránce ve stejných podmínkách, nebo pokud je každý zodpovědný za svůj životní osud a vláda pouze kontroluje dodržování jistých pravidel hry – zabraňuje krádežím, podvodům a obdobným aktivitám?

Podívejme se na následující příklad. Vy a váš kamarád píšete zkouškový test. Vy jej vyplníte téměř celý správně, neboť jste se na něj celý týden poctivě připravovali. Váš kamarád do něj nenapíše vůbec nic, neboť předcházejících sedm dní raději věnoval chytání lelků a konzumaci alkoholu. Ze zkoušky však budete oba odměněni známkou tři, bez ohledu na podaný výkon. Zdá se vám, že tady něco nehraje? Komunisté by s vámi nesouhlasili.

V zásadě jakoukoli intervencí do příjmů jednotlivých občanů se blížíte k výše uvedenému odstavci (případně jeho přímému opaku, pokud jsou sociální rozdíly uměle zvětšovány).

Tato argumentace pochází od Roberta Nozicka a reprezentuje směr politické ekonomie nazývaný libertariánství (nebo chcete-li libertarianismus).

Co tím chci říct? Stát, ve kterém se mají všichni lidé po materiální (přibližně) stejně, může být od ráje vzdálen světelné roky daleko. Na otázku, zda byste v takové společnosti opravdu chtěli žít, si musíte odpovědět každý sám.

Jak přídělový systém koresponduje s informacemi ze Star Treku? V prvním díle jsme si naznačili, že díky technologickému rozvoji existuje mnohem více volných (přesněji veřejných) statků. Za volný statek považujeme to, čeho je více, než jsou lidé schopni a ochotni spotřebovat. Mezi takové patřila v minulosti voda, která byla dostupná zdarma pro všechny. Možná není bez zajímavosti, že velkým dilematem kdysi ve Francii bylo: "Proč je voda, kterou k životu potřebuji, zdarma, zatímco zlato, bez kterého mohu žít, má nějakou hodnotu?"

To je způsobeno právě tím, že vody bylo na světě více, než by lidé chtěli spotřebovat, zatímco zlata bylo méně (tj. bylo vzácné).

Ve Star Treku replikátory dokážou poskytnout více jídla, než jsou lidé schopni spotřebovat. Je tedy zdarma. Samozřejmě odlišnost je v tom, že replikátor na rozdíl od vody nevytekl ze země, ale někdo ho musel postavit a musí být napájen z nějakého energetického zdroje. Proto by jej přesněji popisoval pojem veřejný statek.

Všechny statky ovšem zdarma nejsou. Kupříkladu používání transportérů pro dopravu na Zemi. V jedné z epizod jsme se dozvěděli, že kapitán Sisko spotřeboval transportní kredity při cestách na večeři za svým otcem. Logicky tedy vyvozujeme, že množství transportů na jednu osobu bylo explicitně omezeno. To v zásadě koresponduje se systémem popsaným výše.

Bude přídělové rozdělování vzácných statků efektivní?

Předpokládejme, že jsou omezena i místa na divadelní představení a ty jsou přidělovány pomocí "univerzálních" lístků (jak bylo popsáno minule).

Vezměme si dva kamarády, které budeme nazývat třeba Petr a Pavel. Petr studuje v San Franciscu a jeho přítelkyně v Londýně. Vzhledem k mému silně romantickému založení budu předpokládat, že Petr chce trávit se svou přítelkyní co nejvíce času. Má však kredity jen na sedm transportů do Londýna a zpátky (ostatní formy dopravy pomiňme).

Pavel coby kulturně založený mladík dává přednost návštěvě divadla před výměnou tělesných tekutin. I on má v ruce kredity pro pouhých sedm večerů v divadle. Oběma však v ruce zůstává sedm nevyužitých kreditů pro návštěvu divadla a pro transport. Mohli by si je tedy vzájemně vyměnit?

Samozřejmě, že ano. A právě zde nám vzniká úrodná půda pro barterový obchod, tedy výměnu zboží za zboží. Jednotliví občané by směňovali své přídělové lístky tak, aby co nejlépe uspokojili své potřeby. Barterový obchod ovšem přináší dvě nevýhody. Jednak existuje velké množství směnných poměrů – kolik lístků do divadla bude stát cesta ze Země na Měsíc?. Pokud byste rádi přesnější představu, oprašte své znalosti kombinatoriky.

Navíc každý obchod bude mít velmi vysoké transakční náklady. Bude chvíli trvat, než najdete člověka, který vám za vaše poukázky na nereplikované víno dá několik růží nebo metr hedvábí.

Nevýhody barterového obchodu nevyhnutelně vedou k existenci univerzálního směnného statku - peněz. Takovýto systém by tedy efektivně existovat nemohl.

Jak ale umožnit alokaci zdrojů bez peněz? Na to nám odpoví systém Matta Grindera. Než se ale dostaneme k jeho argumentaci, zamyslíme se nad tématem motivace. Abychom si totiž mohli projít jeho esej postupně, budeme muset začít právě u motivace a dělby práce.

Schopnost motivovat lidi k práci je další klíčovou pro podmínkou fungování ekonomiky.

V dnešní době je běžné, že si ze zaměstnání kromě spousty krásných zážitků a hřejivého pocitu z kvalitně odvedené práce odnášíte nějakou peněžní odměnu. Jak už jsme si řekli, výše mzdy je určena managementem firem (případně u podnikatelů tvořena výší jejich zisku).

Výše mzdy je odvozena od tržní hodnoty konkrétní práce. Neměli bychom ale zapomínat, že vaše mzda se tržní hodnotě nerovná. Kdyby se jí měla rovnat, měnila by se vaše mzda stejně, jako kolísá cena ropy nebo zlata.

Udržet takový systém v chodu by si však vyžádalo značné množství lidských zdrojů, neboť část manažerů by se místo řízení firem musela věnovat neustálým arbitrážím na trhu práce. K tomuto poznatku se v příštím díle ještě vrátíme a navážeme na něj.

Vraťme se ale k tématu motivace a podívejme se, jak motivaci k práci popsal Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie, ve svém díle Pojednání o podstatě a bohatství národů:

Člověk je však skoro stále závislý na pomoci svých bližních, a tu ovšem nemůže očekávat pouze od jejich dobré vůle. Mnohem spíše dosáhne svého tehdy, dokáže-li využít ve svůj prospěch jejich sebelásky a ukázat jim, že udělat pro něho to, co žádá, je v jejich vlastním zájmu. Nabízí-li kdo druhému jakýkoli výměnný obchod, navrhuje toto: Dej mi, co potřebuji já, a já ti dám, co potřebuješ ty. To je smysl každé takové nabídky. A takto také získáváme jeden od druhého valnou většinu oněch úsluh, které potřebujeme. Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví, a nikdy jim nevykládáme o svých potřebách, nýbrž o výhodách, které z toho budou mít. Nikdo nechce být závislý především na dobrodiní svých spoluobčanů, leda žebrák.

Adam Smith – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, překlad Vladimír Irgl a spol.

Myšlenka Adama Smithe je jasná: Lidé pracují proto, aby zvýšili, nebo si udrželi svůj současný životní standard. A ať už my jako jednotlivci nebo nějaká společnost jako celek žádá od druhých nějakou produktivní činnost, popisuje jim výhody, které z oné činnosti plynou.

To je v přímém rozporu s myšlenkami Star Treku, kde lidé pracují pro blaho společnosti a namísto materiálních sledují duševní hodnoty.

Je však logické, aby lidé konali jakoukoli činnost, která jim přináší záporný užitek? Práce bez odměny totiž člověka obírá o volný čas, aniž by mu za něj poskytovala jakoukoli náhradu. Nebo ve 23. století bude veškerá práce příjemná a o vše ostatní se postará moderní technologie? Nad těmito otázkami se zamyslíme příště.

poručík Pike
autor: Pike
vydáno: út 31. března 2009
přečteno: 2614x
komentáře: 1
Facebook Twitter Google+

Související články:

Ekonomika ve Star Treku (5. část)  -  út 14. července 2009
Ekonomika ve Star Treku (4. část)  -  pá 10. července 2009
Ekonomika ve Star Treku (2. část)  -  ne 15. března 2009
Ekonomika ve Star Treku (1. část)  -  čt 5. března 2009

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG