Dnes si dovoluji malý článeček ze sousedního "Star..." fenomenu. NA FF2011 proběhla presentace repliky zbraně SG - celá je z Českého křišťálu. Samotný výrobek je ukázkou zlatých Českých ručiček a v tomto konkrétním případě i studentských. Doufám, že podobný kousek časem vznikne i na motivy Star Trek reálií. Přeji příjemné čtení a třeba bude článek pro někoho z čtenářů inspirací poohlédnout se ve svém okolí po někom zručném, či dokonce si sami řeknete, že také umíte něco podobného vy sami.

Zat'nik'atel po Česku - příběh zrození

Začalo to vcelku nevinně… a dramaticky. Kamarád Petr, toho času (a stále ještě) učitel na sklářské škole v Novém Boru, mezi studenty objevil jednoho tíhnoucího k žánru sci-fi. Řízením mnoha proměnných započal tento studen pracovat, v rámci svého školního projektu, na skleněné replice zbraně ze seriálu Stargate (Hvězdná brána), Zat'nik'atelu (dále jen Zat).

Slovo dalo slovo a Petr začal vést fotodokumentaci projektu. Už v tu chvíli ve mně hlodala myšlenka uvést hotový výrobek na Festivalu fantazie (dále jen FF) v Chotěboři v rámci linie Gatecon. První fotografie, které od Petra dorazily, mě uchvátily. Znázorňovaly tažení skla mistrem sklářem z pece a prvotní formování. Sklo na foukací píšťale ještě hezky žhnulo a pomalu získávalo svůj tvar. Takto postupně v chladící lince skončily jednotlivé součásti budoucí repliky.

Další fotografie již znázorňovaly broušení jednotlivých kusů zbraně do oku lahodících tvarů, ale hlavně do tvarů blízkých seriálové předloze. Obroušené kusy ztratily svou křišťálovou průsvitnost, aby následně byly opět ohlazeny a připraveny pro rytí ornamentů dle návrhu.

Poté se Petr odmlčel a i já v pracovním shonu svou pozornost směřoval jinam.

Deset dnů před samotnými FF se Petr ozval se zprávou, že se chystá lepení jednotlivých součástí repliky a samé finále – zasazení do stojánku tak, aby výrobek mohl vyniknout v celé své kráse. Trošku jsem zpanikařil – bylo mi jasné, že presentaci Zatu do regulérního programu FF nedostaneme – ten již byl hodný měsíc uzavřen proti jakýmkoli změnám. Petr mi mezitím poslal předposlední „projektovou fotografii“ – jednotlivé kusy repliky slepené do jednoho tvaru. Zbýval už jen poslední krok k dokončení – uchycení do stojánku. Stihne to Petr do Samotného začátku FF?

Mé myšlenky také patřily horečnému vymýšlení, kam vklínit presentaci výrobku v programu FF. S vedoucím Linie programu Stargate, Johnym Idlerem, přicházíme na termín neděle 3. 7. 2011 13:00 - sice doba polední přestávky, ale navážeme stylově na přednášku o mexickém dobrodružství našich kamarádů Martji a Mikose. Bohužel termín nevyhovuje Petrovi, který tou dobou musí být jinde, ale naprosto úžasně souhlasí s možností, že presentaci zvládnu já. K tomu připraví výkres autora, presentaci o škole a o průběhu projektu. Vše připraví tak, že jsem schopen bez velké přípravy shromážděným fanouškům popsat postup výroby a poté i předvést samotný výrobek, který sklářská škola Nový Bor pro presentaci zapůjčila.

Poslední kamínek v mozaice zapadl – výrobek je usazen v překrásném skleněném podstavci a připraven na převoz do Chotěboře, kde se festival fantazie koná. Zde drobně vypomůže kamarádka Yv.eta, která co by ochránkyně pokladu převzala od Petra Zat a uschovala jej až do doby presentace.

Přichází den „D“. Mé rozechvělé ruce přenáší skleněnou repliku na místo konání presentace. Zatím je bezpečně skrytá před zraky přítomných. Spouštím presentaci a povídám o sklářích na Novoborsku, Kamenickošenovsku a o škole, kde replika vznikla. Než se dostaneme k samotnému předvedení Zatu uběhne 20 minut a lidé v sále, kterých je kolem 20, poslouchají. Je vidět, že se zájmem. Konečně presentace poodhaluje proces výroby repliky a my se dostáváme k samotnému vybalení onoho originálního a jediného kousku. V sále se ozývají povzdechy obdivu a úžasu… Jsem nadšený stejně jako diváci. Nevím, jestli to registrovali, ale já skoro nedýchal, jak jsem se bál, abych repliku nerozbil.

Asi si vybavíte ono neosobní prohlížení exponátů v muzeích. Pobízím diváky, aby přišli blíže a na nesmělé dotazy, „můžu si sáhnout, můžu si potěžkat…“ odpovídám, „Ano“.

Martja, která přede mnou skončila přednášku o cestě po Mexiku, se stává klíčovou postavou… Navrhuji totiž společné vyfocení přítomných a repliky, a Martja se stává fotografkou. Uděláme pár skupinových fotografií. Moje napětí opadá, a jednotlivci, kteří mají zájem, se replikou fotí… Tváří se, jako by právě drželi v rukou Oskara.

Jestliže presentace trvala cca 20 minut, tak minimálně stejnou dobu jsme následně strávili focením… až nás další přednášející, Hypo, musela z místnosti vyprovodit, aby si účastníci festivalu mohli užít i její přednášku (diky Hypo za trpělivost).

Původně měla být presentace repliky pouze jedna. Byla by ovšem škoda nepodělit se s více kamarády a zájemci. 7. 7. 2011 v 0:47 proběhla na samotný závěr Star Trek linie ještě jedna presentace s focením (tentokrát byl za fotografa Flash), které se zúčastnilo dalších 25 zájemců. Atmosféra byla náramná a dlouho na to, jak jsem si užil sdílení radosti s kamarády, nezapomenu.

Mimochodem, už se mě další kamarádi ptali, zda bude možné ještě někdy na živo repliku vidět. Petr říkal, že ano… a že rád dojede odpresentovat co na Festivalu fantazie sám nestihl.

Fox, konec :)