Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

LGBT souvislosti Star Treku (část 3.)

so 15. února 2014      autor: Eodeon      přečteno: 4181x      délka: 24 min      komentáře: 42

Malá ukázka talentu výtvarnice Gayle F.V předchozích dvou částech článku byly zmapovány základní LGBT souvislosti ve filmech a seriálech podle Star Treku i v neméně důležité oblasti knih, komiksů a fan filmů. Bylo poukázáno na neodpustitelnou nepřítomnost reprezentantů LGBT skupin v kanonické tvorbě i na znamenité kompenzace v podobě licencovaných a fanouškovských příspěvků. Některým vybraným případům byla věnována zvláštní pozornost. Například slashová literatura si za svůj význam vysloužila vlastní kapitolu. Z komiksů bylo obsáhleji pojednáno o přelomové sérii Starfleet Academy. Mezi fan filmy byl kladen důraz na význam epizody „Oheň a krev“ ze seriálu Star Trek: Phase II, která druhou část článku uzavřela. Právě od ní se odráží třetí a poslední část článku věnovaná sumarizaci základních argumentů, identifikaci příčin a celkovému zhodnocení.

Ohněm a krví

k/s gender-swapOd ohlasů na „Oheň a krev“, které, ačkoliv převážně pozitivní, zahrnují i řadu protestů vůči zobrazení homosexuality ve Star Treku, se odráží jeden z vůbec nejlepších textů na toto téma. Na CosmicSitcom.com publikoval scenárista Carlos Pedraza článek s titulkem „Why the Gay Label Matters“ (Proč záleží na označení „gay“). Nepozastavuje se v něm nad neskrývaně homofobními útoky. Namísto toho odpovídá na postoje odpůrců, podle kterých téma homosexuality nepatří do vzdálené budoucnosti a tedy ani do filmů a seriálů v budoucnosti se odehrávajících. „Ve 23. století prý sexuální orientace nebude představovat společenský ‚problém‘ a nemělo by se o ní proto v tomto kontextu vůbec hovořit,“ říkají zlí jazykové. V podobných ohlasech se zřetelně ozývají známky skrývané homofobie (tzv. „closeted homophobia“) a fenoménu „tolerance, not acceptance“ (tolerance, ale nepřijetí), který označuje postoje sice v určitých mezích snášenlivé vůči jinakosti, ale přesto v zásadě odmítavé. Podle Pedrazy se homofobie často kamufluje za „otevřenost mysli“. Subkultura fanoušků science fiction není vůči hluboce zakořeněným předsudkům a pokrytectví imunní o nic více, nežli zbytek společnosti. Nebezpečný názor, podle něhož se reprezentace LGBT skupin vylučuje s obrazem budoucnosti ve Star Treku právě proto, že se jedná o představu utopické budoucnosti, je toho smutným dokladem. Pokud v utopické budoucnosti nejsou lidé určité sexuální orientace zastoupeni, museli z ní být vymazáni, tím či oním způsobem.

Je libo retro?LGBT postavy je tedy nutné ve Star Treku představit a jejich orientaci neskrývat. Na označení „gay“ a jeho vyslovení velice záleží. Argument odpůrců vychází ze zcela mylné premisy, podle níž má Star Trek za svůj hlavní úkol realisticky předpovídat podobu budoucnosti. Do jisté míry tomu tak jistě bylo, zejména na počátku, než se fikční svět dostatečně rozrostl a začal se vyvíjet vlastním směrem. Obraz budoucnosti měl ale ještě spíše za účel reflexi dneška, dnešní společnosti, dnešního člověka a jeho způsobů života v dnešním světě. Star Trek není budoucnost. Je to přísně současný pokus o vizualizaci hypotetické budoucnosti, který je plně podmíněný současností a aktuální situací ve společnosti. Jeho konkrétní podobu v obecných obrysech i do nejmenších detailů determinuje současnost. Prioritou nikdy nebyla snaha věrně aproximovat, jak bude vypadat budoucnost a člověk budoucnosti. Byla jí snaha fantastickými prostředky vystihnout dnešek a dnešního člověka. K němu se Star Trek vztahuje a k němu diváci vědomky či nevědomky vztahují i to, co si odnášejí ze svých oblíbených filmů a seriálů. V každodenní praxi pak uplatňují hodnoty a ideály, které jim sledování Star Treku pomáhalo utvářet.

Trénink ve vzduchoprázdnu trochu jinakV některé době jsou ale některé hodnoty aktuálnější než jiné a totéž platí o společenských otázkách. Aktuálně – a mám přitom na mysli přinejmenším poslední čtyři dekády – představuje světově rozšířená diskriminace sexuálních minorit alarmující problém a označení „gay“ se používá spíše jako cejch. Řádově stovky milionů lidí jejím působením více či méně trpí. Trest smrti za homosexualitu uplatňovaný v některých státech světa je i přes svou hrůznost „jen“ extrémní případ daleko širšího společenského problému světových měřítek, který si i v zemích západního světa vyžádá ročně vysoký počet obětí. Přinejmenším šokující množství zpráv o mladistvých homosexuálech dohnaných šikanou k sebevraždě svědčí o závažnosti problému i v tzv. civilizovaném světě. Zprávy plní média angažující se za práva LGBT skupin a propagující jejich kulturu, jak jsem měl příležitost se přesvědčit při rešeršní práci na tomto článku. V mainstreamových médiích už o nich tolik slyšet není, pokud vůbec. Tendence „zneviditelnit“ minority v médiích, ať už jde o zpravodajský kanál či vědecko-fantastický seriál, mají velkou sílu.

genderbendingNeviditelnost je tu ale dvojí. Alternativní sexuální orientace nejenže nejsou vidět v médiích, ale nejsou vidět ani na takto orientovaných jedincích ve srovnání s barvou pleti či (do jisté míry) s genderem. Chtějí-li tvůrci seriálu na sexuální orientaci postav poukázat, musí o ní hovořit a to doslova, „označit jí“, nebo ji ještě okatěji demonstrovat na chování postav. Na označení „gay“ tak skutečně záleží, jak říká Pedraza. Není mu ani vyhnutí. Pedraza přitom předjímá i nejčastější argumenty oponentů. Podle nich by se takovýmto poukazem, jakkoliv citlivým, Star Trek zpronevěřil své typické snaze o zneviditelnění rozdílů mezi lidmi. Dle jejich slov Star Trek je a vždy byl tzv. „barvoslepý“. Neviděl rozdíly v barvě pleti ani žádné jiné a tím naznačoval ideál rovnoprávnosti postav, existující nehledě na tyto odlišnosti. Rozdíly mezi bytostmi totiž v budoucnosti nebudou představovat problém a neměly by tedy být tématem (non-issue) seriálu odehrávajícím se v budoucnosti. Budoucnost prý bude „barvoslepá“. Žádají proto, aby i Star Trek byl „barvoslepý“ i v případě sexuálních a genderových menšin, aby na ně nebylo upozorňováno a tudíž aby zůstávaly náležitě nespatřeny, čili v důsledku nepřítomny. Plané spekulace, zda vedlejší postavy, o nichž se diváci nic nedozvídají, mohou být kupříkladu bisexuálové, jsou i v posledku jen pouhé spekulace. Pokud tomu nic nenasvědčuje, není logický důvod to předpokládat. Iluze, kterou se fanoušci často rádi nechávají omámit, že Star Trek je realistická aproximace budoucnosti, již byla rozptýlena výše.

vskutku uniformní posádkaCarlos Pedraza razí přesvědčení, že opak je pravdou. Star Trek není a nikdy nebyl v tomto smyslu slova „barvoslepý“. Na osobitost, výjimečné rysy a na původ rozmanitých postav bylo při mnoha příležitostech upozorňováno – na jejich případnou barvu pleti, či na jejich ženskost, jejich národnost a unikátní kulturu, z níž vzešly. Postavy zde nejsou ani vzdáleně uniformní. Star Trek nikdy neusiloval o smazání rozdílů. Nabádal k jejich přijetí v jejich úplné rozmanitosti. Diváci se na příkladu Star Treku měli naučit těšit se z rozmanitosti a oceňovat vzájemné rozdíly, ne je popírat či přehlížet. Různá označení pro tyto rozdíly jsou odedávna neoddělitelnou součástí Star Treku. I nálepka „gay“ by proto mezi ně měla patřit a k ní další, vystihující jiné rozmanité podoby sexuální identity a genderu. Tato označení jsou přitom daleko víc než jen pouhá označení. Jsou to neodmyslitelné součásti lidských identit, které nelze odpreparovat a nelze je přehlížet a stále přitom vidět téhož člověka.

Za novými horizonty

Kirk a McCoy, nejlepší přátelé z AkademieMnozí si od nejnovějších dvou filmů slibovali zlepšení. Reboot a jeho sequel měly mimo jiné za účel „omlazení“ fenoménu Star Trek a jeho zatraktivnění pro mladší generaci a její kulturu. V neposlední řadě se vrátily i k reáliím Původního seriálu. Pravda, přišly s radikálními změnami. Zároveň se ale připodobnily dobám, kdy měl Star Trek i vznešenější cíle, než jen organizaci své přebujelé kontinuity. V úctě k originálu byla pojednána jak témata archetypální, tak aktuální problém světové společensko-politické situace. Na reprezentaci LGBT skupin ale přesto nedošlo. Není se čemu divit. Ve stopáži celovečerního filmu není ve srovnání s délkou televizního seriálu dost prostoru pro odbočky od hlavní linie vyprávění. Odpůrci zahrnutí LGBT postav do světa Star Treku by mohli doplnit i ten typický argument, že uvedení LGBT postavy by při malé troše neopatrnosti mohlo působit jako násilný ústupek protěžované minoritě a spíše by ji tak poškozovalo než naopak. Tohoto názoru je i sám J.J. Abrams, který v rozhovoru s Michaelem Jensenem zapochyboval o svých schopnostech tematiku náležitě zvládnout tak, aby výsledek nevyzníval jako tokenismus. Interview pro AfterElton.com (nyní TheBacklot.com) poskytl během příprav Star Treku: Do temnoty. Jeho slova zaznamenala mezi novináři velkou odezvu.

Noci v objetíSnad i kvůli nešťastné volbě slov se k Abramsovu postoji vyjádřilo několik publicistů velmi negativně. Nejedni zpochybnili upřímnost jeho obav o korektnost uchopení LGBT tematiky. Pohlíželi na ně jako na pouhou výmluvu. Daniel Villarreal z Queerty.com marně pátral po důvodech, proč by ke ztvárnění homosexuální orientace postav bylo nutné vybočení z hlavní dějové linie. Dále upozornil na některé vedlejší dějové linie, které tvůrcům rebootu nebylo líto „vyčlenit“ pro heterosexuální milostné vztahy. V podobném smyslu se vyslovila i Alyssa Rosenberg pro ThinkProgress.org, ale zároveň ocenila často napadaný vztah Spocka a Uhury. Nalezla v něm vzácný případ, kdy „sexuální kontakt posloužil k vyjádření něhy, namísto touhy“. Neodpustila ale Abramsovi jeho podporu „neviditelnosti“ LGBT menšin ve Star Treku, jak si jeho slova oprávněně vyložila. Ta je podle ní „stále zřetelněji v rozporu se startrekovou vizí progresivní budoucnosti“.

Dny v objetíV přemýšlivém a mimořádně inspirativním článku na Wired.com dodala Devon Malonay své přesvědčení, že vyšší věrnost subverzivnímu duchu [původního] Star Treku [rozumějme: zahrnutí LGBT minorit] by vysokým tržbám neublížila. Zmínila též nápravu zjednanou díky Phase II, ale na straně studia spatřuje selhání a to právě v dobách, kdy byla podpora boje za lidská práva [LGBT menšin] nejpotřebnější. I Kevin Coll reagoval na Abramsova slova mírněji. Svůj článek z Blastr.com zakončil řadou otázek. Mimo jiné se tázal, zda již není pozdě, a jmenoval několik současných sci-fi seriálů, které v tomto ohledu Star Trek překonaly: Stargate Universe, Caprica a Torchwood. Stejný výčet uvedla i Alanna Bennett na TheMarySue.com. Vzpomněla i další Jensenův rozhovor, tentokrát se scenáristy Orcim a Kurtzmanem. Ti v době psaní svého prvního Star Treku narovinu přiznali, že ve filmu neplánují uvést žádné homosexuální postavy. Prý možná v sequelu. Ale ani tehdy se diváci nedočkali.

Co přesně znamená "t'hy'la"?K posledním dvěma filmům se upíná pozornost médií přirozeně proto, že jsou jediným oficiálním přispěním do univerza Star Treku (pomineme-li kanonické komiksy) z posledních let, a poněvadž jejich recepce dosahuje stamilionových čísel. V úmyslně nadsazeném článku Tresť půl století trvajícího tmářství jsem v této souvislosti o Star Treku: Do temnoty hovořil jako o zpátečnickém filmu. Není ale příliš spravedlivé podrobovat zevrubné kritice právě filmy, které se kýženému cíli přiblížily nejvíce. Oba nuTrekové filmy jsou přeci především o tom, jak moc se mají Kirk se Spockem rádi. V prvním filmu střídá počáteční averzi opatrná náklonnost. V druhém se více než v jakémkoliv jiném filmu či epizodě odhaluje hloubka, které vztah postupem času nabyl. I když jsou jejich životy naruby a celý vesmír kolem nich se radikálně proměnil, fundamentální vztah mezi Kirkem a Spockem vzniká přese všechno i tentokrát. Jeví se přímo nevyhnutelný. Podobně jako fyzikální zákonitost jej nelze porušit ani tím nejradikálnějším zásahem do křehké časové linie.

malá rozptýlení na planetě GornůZpůsob zobrazení vztahu Kirka a Spocka se stal od premiéry nového filmu takřka etalonem pro tzv. bromanci. Novodobý termín označující velice blízký vztah mezi dvěma muži bez intimního kontaktu jako kdyby doplňoval a upřesňoval pozapomenuté žánrové označení „buddy movie“. V Do temnoty se obě postavy dostávají přímo na pokraj citového oblouznění. Jednu po druhé ztrácejí všechny jistoty a podléhají maelstromu emocí. Dokonce ani Spockova „maska“ tentokrát neodolává tlaku, když je zdánlivě netečný Vulkánec vystaven smrti nejlepšího přítele. Tendence vystavět paralelní časovou linii nových filmů kolem centrálního vztahu mezi Kirkem a Spockem se přenáší i do expandovaného univerza. Videohra Star Trek (2013) celá staví na kooperaci hráčů v rolích Kirka a Spocka. Implikuje, že bez jejich spolupráce by krize zažehnána být nemohla, že spolu oba muži tvoří celek daleko silnější, než je součet sil každého jednotlivě.

Je to dostatečně explicitní?Jestliže bych chtěl být zdrženlivý, hovořil bych v duchu Henryho Jenkinse o „homosociální touze“ mezi hrdiny. Ovšem diskurz je proud, který se přirozeně neustále posouvá a mění. Není již rozeznávána jen přitažlivost a orientace sexuální, ale i vedle ní a na ní nezávislá přitažlivost a orientace romantická. Není nemyslitelné, aby měl například heterosexuální muž homoromantické city, jinými slovy, aby ho mohl citově přitahovat jiný muž; aby se do něj mohl zamilovat, ale nebýt jím zároveň přitahován sexuálně. A stejné to může být i mezi dvěma ženami. Vztah Kirka a Spocka v alternativním univerzu (a možná nejen tam) lze snadno interpretovat touto optikou, pokud tedy z principu nechceme připustit (do značné míry opodstatněnou) premisu K/S slashe. Snad by se zde dalo hovořit i o homoerotismu, pokud termín reinterpretujeme s ohledem k původnímu významu starořeckého „erotu“, principu lásky, namísto posunutého smyslu ve slově „erotika“. A přeci se ještě krátce vrátím ke slashi. Může být charakterizován rovněž jako radikální čtení, které vykládá hlubší vrstvy významů a převádí náznaky (homosexuální přitažlivosti a homoromantické zamilovanosti) z původního textu v explicitní vyjádření citové a sexuální touhy v textu odvozeném. Bývá popisován jako kontinuum rozprostřené mezi homosociální a homosexuální touhou. Po zhlédnutí Star Treku: Do temnoty mě osobně prostoupil intenzívní pocit, že scenáristé se na pomyslném intervalu k extrému homosexuality nemohli již více přiblížit, aniž by se o intimním vztahu Kirka se Spockem vyslovili zcela explicitně.

Prizmatem skutečnosti

Chris Pine na obálce queer magazínuRebootový Star Trek ale s problematikou LGBT usouvztažňují i fakta reálného světa. Již dlouho je známo, že například oblíbený George Takei proslulý díky roli Sulua v Původním seriálu nejenže je gay, ale i promotér práv homosexuálů a rovnosti manželství. Charismatický představitel Spocka v Abramsových filmech Zachary Quinto o své homosexualitě veřejně promluvil ještě dávno před premiérou Do temnoty, a to i s vědomím pravděpodobného negativního dopadu na svou hereckou kariéru. Učinil tak na podporu všech obětí diskriminace na základě sexuální orientace. V nedávném rozhovoru pro časopis Out svého kolegu a přítele podpořil i představitel Kirka herec Chris Pine. V interview rozebral například i zajímavé téma reprezentace maskulinity v současných hollywoodských filmech a zmínil se, že si sám při jedné příležitosti zahrál postavu gaye a nemá žádné zábrany si to v budoucnosti zopakovat.

Tasha a DeannaRoli homosexuála si střihl i představitel kapitána Archera ze seriálu Enterprise Scott Bakula. Stalo se tak v klenotu americké nezávislé kinematografie režiséra Sama Mendese Americká krása. Také Bakula poskytl rozhovor, v němž přitakal nápadu tematizovat homosexualitu ve Star Treku a podivil se, že k tomu dosud nedošlo. I řada dalších herců Star Treku se vyslovila pro uvedení homosexuálních postav do seriálů. Mezi jinými Tim Russ a Kate Mulgrew, která podle svých slov Ricku Bermanovi opakovaně, ale pokaždé marně předkládala nápad účasti homosexuálních postav v seriálu Voyager. Vyjádřila lítost, že neuspěla, a naději, že si příští seriál povede lépe. Nevedl. Účinkováním v epizodě Phase II „Oheň a krev“ dala svou podporu najevo i Denise Crosby. Z významných osobností sci-fi literatury se přidal Arthur C. Clarke, když i on svému příteli Genu Roddenberrymu poslal dopis přimlouvající se za reprezentaci homosexuálů ve Star Treku. Zapojil se tím do masivní dopisové kampaně vedené Franklinem Hummelem, kampaně ne nepodobné té, kterou Bjo Trimble zachránila původní Star Trek před předčasným zrušením.

Akademie Hvězdné flotily a sladkých 17Představitel Spocka Leonard Nimoy připojil svá podpůrná slova ke skvěle napsanému článku Ruth Rosen z deníku Los Angeles Times. Článek vyšel 30. října 1991, shrnul ideály, na nichž Star Trek stál, a ocenil, že seriál adresoval významné společensko-politické otázky své doby. Neubránil se ale ani mírné revizi. Základní směrnice o nevměšování přeci byla při několika příležitostech a pod různými záminkami porušována a v souladu s politickým trendem doby obhajujícím invazi do Vietnamu byly i hodnoty startrekové Federace občas vnucovány cizím svrchovaným civilizacím. I přes jeho občasné zprotivení se vlastním ideálům zhodnotila Ruth Rosen Star Trek pozitivně a pochválila utopické znázornění budoucnosti. Podle jejího mínění zahrnutí postav gayů a leseb v seriálu Nová generace ještě více zdůrazní egalitární rozměr této utopie. Nová generace ale o tento rozměr nakonec zůstala ochuzena. A stejně tak i všechny pozdější seriály.

polibekStar Trek několikrát pochybil a vzepřel se předsevzatým hodnotám. Záchvěvy imperialismu v Původním seriálu jsou jen jedním z projevů. I poslední seriál nabádá k výkladu, který může vyznívat problematicky. Ze začátku seriálu Enterprise bývají Vulkánci často líčeni jako svého druhu „utlačovatelé“ jen proto, že se na základě principu podobajícího se budoucí Základní směrnici rozhodli neposkytovat své vyspělé technologie a pokročilé vědomosti civilizaci na daleko nižší úrovni vývoje, a proto, že ji v dobré vůli zrazovali od neuvážené výpravy do hlubin vesmíru, k níž dosud není připravena. Pravda, částečně se jedná o pohled subjektivní optikou kapitána Archera, který je kvůli svému otci proti Vulkáncům osobně zaujatý. Pravdou také je, jak diváky poučila epizoda Nové generace „Kdo je Q“ (Q Who), že zcela připraveno lidstvo nemůže být nikdy. Ale právě vůči podnětu ke skromnosti a opatrnosti z citované epizody a z několika dalších – druhým příkladem budiž „Friendship jedna“ (Friendship One) (VOY) – se Enterprise jako kdyby vzpírala. Obhajuje přeci premisu, že nám divákům tolik podobní lidé 22. století jsou již ke zdolání „konečné hranice“ plně připraveni. Zcela si vystačí s vysokým sebevědomím, špetkou odvahy, dobrým úmyslem a technologií warp rychlosti stupně 5. Podobný antropocentrismus se ale s původními ideály Star Treku rozchází.

Kirk and Spock are not amused!I přes tato a drobná další ideologická zaškobrtnutí Star Trek své hodnoty a ideály prosazoval svědomitě. Jak je tedy možné, že selhal ve věci, která byla od začátku Původního seriálu jeho hlavním programem – v otázce rovnoprávnosti a obhajobě základních lidských práv? Článek poreferoval o několika seriálových epizodách, které se s LGBT tematikou dostaly alespoň do souvislosti, ačkoliv to třeba ani nebylo úmyslem tvůrců. Každá z nich bez výjimky ovšem vyznívá v lepším případě tlumeně a rezervovaně, v horším případě se problematiky chápe nešťastným způsobem. Mnou vychvalovaná epizoda „Břímě času“ sice pojednává o lásce dvou žen, kterým brání společenské dogma, nebrání jim však pro ten fakt, že jsou obě ženy, ale z úplně jiných důvodů. Nebýt onoho symbolického polibku, souvislost epizody s právy LGBT minorit by byla zanedbatelná. Uznání je přesto namístě. Veškeré další průniky s LGBT problematikou ale dopadly přímo tragicky.

Kirk and Spock still aren't amused!V „Hostiteli“ se Beverly Crusherová obrací zády ke svému trillskému milenci v momentě, kdy se Odan stává ženou. Vyznává se z aktuální „omezenosti“ své schopnosti milovat, kterou doufá, že snad bude jednoho dne schopna překonat. „Vyděděnec“ se nešikovně pokusil proti diskriminaci menšin na základě genderu a orientace vystoupit reverzním způsobem, kdy se útlaku dopouští na pohled blahosklonná, genderově nerozlišená společnost a heterosexuální vztah naopak znamená rebelii, což v důsledku paradoxně stvrzuje heteronormativitu. U postav ze „zrcadlového vesmíru“ se homosexualita či bisexualita asociuje s podlostí a zlomyslností. Homosexuální „manýry“ dává okatě najevo i další odpudivá figura – kriminálník Kivas Fajo. Transgenderová tematika se v komediálně laděné epizodě „Zisk v krajkách“ zvrhá ve frašku. Despotismus matriarchální vlády z planety Angel One, viz epizoda „Trosečníci“ (Angel One) (TNG), zase nelichotivě dosvědčuje stereotypní názory tvůrců seriálu na vůdčí nadání žen. Je dobře, že se seriálem Voyager došlo alespoň v otázce společenského postavení žen k nápravě.

Konec utopie

pojítkaV šesti novodobých seriálech se dalo napravit i mnohé další a bylo k tomu mnoho příležitostí. „Ohněm a krví“ to celé pouze začalo. Po Gerroldovi přišli mnozí další tvůrci s nápadem homosexualitu nebo jiné projevy alternativní sexuální orientace a alternativního genderu uvést do univerza Star Treku. Neuspěli. Fanoušci organizovali hned několik rozsáhlých dopisových kampaní. Ani oni nebyli vyslyšeni. A pak je tu ostrý kontrast mezi oficiálními seriály a filmy na jedné straně a expandovaným univerzem na druhé. Jak je vůbec možné, že editoři komiksů a literatury podle Star Treku autorům umožnili psát o LGBT postavách v tak velké míře, ale žádnému scenáristovi se nikdy nepodařilo takovouto postavu prosadit do oficiálního seriálu? Ronald D. Moore podal v rozhovoru pro Fandom.com jasnou odpověď: lidé ve vedení si v seriálech postavy gayů nepřejí. A jeví se to jako zcela logické vysvětlení. Postava poručíka Hawka se v Prvním kontaktu objevila, ale žádné reference k její sexuální orientaci k dispozici nebyly. Malcolm Reed se nehledě na informace kolující krátce po ohlášení seriálu Enterprise ukázal být nakonec heterosexuálem. Dva milující se muži, kteří se měli dle původních plánů stát kmotry Naomi Wildmanové, se v seriálu Voyager nikdy nevyskytli. Sedmá z Devíti při objevování své lidskosti nikdy nezkoumala možnosti vztahů s jinými ženami. Heterosexualita byla jedinou stránkou nově zformované lidské identity, v níž měla Sedmá zcela jasno.

Peter Kirk z Phase II aneb Když fan tvorba předčí originálPři každé příležitosti byly návrhy na uvedení LGBT postav kategoricky zamítnuty. Z úst producentů často zaznívala výmluva, že si nevěděli rady s tím, jakým způsobem postavu gaye či lesby v seriálu představit tak, aby to minority naopak nepoškozovalo. Po stručném shrnutí základních souvislostí v seriálech to opravdu může vypadat, že tvůrci byli nekompetentní. Jak je v tom případě možné, že romanopisci, tvůrci komiksů a dokonce fanfilmaři si s touto látkou dovedli tak dobře poradit, zatímco profesionální televizní scenáristé a producenti si s ní marně lámali hlavu? Není pochyb o tom, že významnou roli sehrála homofobie. Část viny ale padá i na nezpůsobilost producentů. Svědčí o tom například četná vyjádření Brannona Bragy, která na svém dnes již nefunkčním webu „Gay, Lesbian & Bisexual Star Trek“ sesumíroval David Sinclair. Když byl Braga tázán, jak je to s přítomností gayů ve Star Treku, poskytl řadu velmi znepokojivých odpovědí. Podle něj totiž „musí existovat důvod“, aby taková postava směla být v seriálu zastoupena. Homosexuálové musí mít ke své existenci (v seriálu) opodstatnění. Rovněž je třeba vyvinout „způsob, jak to udělat subtilně, […] aniž by se to jevilo očividné“.

jedinečný okamžikSinclairův rozbor ukazuje, že Braga pohlíží na samu homosexualitu jako na téma (issue), jako na „problém“, který je potřeba „řešit“ a z hlediska příběhu zřetelně motivovat, jako na záležitost, která si žádá zvláštního zacházení, nikoliv jako na přirozenou součást rozmanitosti lidských bytostí. S obtížemi by v příbězích pátral po důvodech, proč je určitá postava černé pleti, zatímco ostatní jsou běloši. Těžko by hledal zdůvodnění, proč je navigátor Rus, zatímco šéfinženýr je původu skotského. A nepochybně by nedovedl identifikovat ani žádný důvod, proč je náhodně zvolená postava právě heterosexuální orientace, a neuměl by vysvětlit, čím je její heterosexualita nezbytná pro příběh. Ještě více ale zaráží jeho podmínka, podle níž homosexualita postavy nesmí být zjevná. Nezdá se, že by měl problém s tím, když heterosexuální postavy dávají své preference jasně najevo. Nevadí mu neskrývanost, dokud jde o projevy sexuální přitažlivosti heterosexuálního druhu. Přesvědčení, že postava gaye nesmí být očividná stejným způsobem, jaký je u heterosexuálů zcela běžný, obsahuje výrazný homofobní podtext.

Kirk a Spock na něžný způsobNeschopnost vnést do Star Treku LGBT postavy tak může být dána tím, že sami tvůrci jsou vůči homosexualitě přinejmenším podvědomě předpojatí. Jejich snahy o nezjevné metaforické přednesení „problému“ homosexuality v několika epizodách dosvědčuje trochu vůle a snahy, ale také ignorantství a zaslepenosti. Rick Berman a Brannon Braga se v rozhovorech nechali slyšet, že se Star Trek homosexualitě věnoval, a to dokonce mnohokrát, pouze nikoliv tím zjevným, ale metaforickým způsobem. I kdyby snad nešlo o metafory hrubě nepodařené, daleko důležitější je neuskutečněná reprezentace LGBT skupin na příkladech postav. Mohli by snad tvůrci Původního seriálu s čistým svědomím tvrdit, že podpořili rovnoprávnost lidí černé barvy pleti, kdyby o nich pojednali výlučně metaforicky, jako je tomu například v epizodě „Poslední bojiště“ (Let That Be Your Last Battlefield) (TOS), ale v celém seriálu se přitom neobjevil ani jediný člověk černé pleti? Mohli by tvůrci Star Treku tvrdit, že prosazují rovnoprávnost mužů a žen, ale zároveň obsadit ve všech seriálech a filmech pouze mužské postavy? V případě rovnoprávnosti lidí různé sexuální orientace však byli tvůrci nanejvýš vyhýbaví. Návrhy, které nezamítli, proměnili v neprůhledné metafory, v jejichž rámci jsou zdánlivé zvláštnosti sexuální orientace či genderu povětšinou pouhou součástí druhových charakteristik mimozemských ras a nikoliv reprezentací rozmanitosti lidského druhu.

zlatý dobrý Animovaný seriálAž retrospektivně dochází ze strany tvůrců Star Treku k přehodnocování. I Brannona Bragu totiž vyzpovídal Michael Jensen pro AfterElton.com. Bývalý producent Star Treku se přiznal, že „rozhodnutí [vynechat LGBT postavy] nebylo pokrokové“. Patrně si začal uvědomovat, že ve vyspělé společnosti (blízké) budoucnosti bude jakákoliv stopa po homofobii považována za ostudnou a odsouzeníhodnou, stejně jako je tomu dnes, když dojde ve slušné společnosti na projev rasismu či misogynie. Dlužno uznat, že v malé míře Star Trek opravdu nabídnul prostřednictvím některých mimozemských druhů nevídané odstíny genderu (vyjma příkladů již uvedených sem mohou patřit i Tholiané, Axanarové či Tribblové), relativizoval sexuální dimorfismus a tím, že světu ukázal pluralitu genderových možností, zároveň napadl normativní diskurz. Genderfuck tendence se ve Star Treku výrazně manifestuje a alespoň bezděky jí jistě v menší či větší míře vnímají všichni diváci. Ocenění se ale dočkává spíše jen od odborníků. Pro zástupce LGBT skupin je daleko významnější neustále připomínaná potřeba reprezentace. Milovníkům Star Treku zase záleží na zachování ryzosti obsahů, díky nimž se Star Trek stal vrcholem science fiction v jeho televizní podobě. A tak nezbývá než s pro Star Trek typickým optimismem hledět do budoucnosti a doufat ve zlepšení.


na nic se neohlížet...Star Trek byl pokusem ukázat, že lidstvo dospěje a zmoudří v den, kdy začne nejen tolerovat, ale přímo se zalíbením oceňovat rozdíly v ideálech i rozdíly mezi formami života. […] Pokud se nenaučíme radovat z malých odlišností mezi námi navzájem, zde, na této planetě, nezasloužíme si vyrazit do vesmíru a setkat se s různorodostí, která téměř s jistotou čeká tam venku.“

- Gene Roddenberry


Abecední seznam citovaných epizod oficiálního Star Treku

Autor, autor / Author, Author (VOY 7x20); Břímě času / Rejoined (DS9 4x06); Byť zvána jinak / By Any Other Name (TOS 2x21); Císařovo nové maskování / The Emperor’s New Cloak (DS9 7x12); Co nejvíc hraček / The Most Toys (TNG 3x22); Datův den / Data’s Day (TNG 4x11); Diktátor / Warlord (VOY 3x10); Dohra / Endgame (VOY 7x25/26); Dovolená / Shore Leave (TOS 1x17); Drahý doktore… / Dear Doctor (ENT 1x13); Elixír lásky / Mudd’s Passion (TAS 1x10); Friendship jedna / Friendship One (VOY 7x21); Hostitel / The Host (TNG 4x23); Já, Mudd / I, Mudd (TOS 2x12); Kdo je Q / Q Who (TNG 2x16); Lidský rozměr / The Measure Of A Man (TNG 2x09); Město na pokraji věčnosti / The City on the Edge of Forever (TOS 1x28); Muddovy ženy / Mudd’s Women (TOS 1x03); Nečekané setkání / Unexpected (ENT 1x05); Nejzazší výspa / The Last Outpost (TNG 1x05); Neplánovaná operace / Invasive procedures (DS9 2x04); Platónovy nevlastní děti / Plato’s Stepchildren (TOS 3x12); Poslední bojiště / Let That Be Your Last Battlefield (TOS 3x15); Pravidla zisku / Rules of Aquisition (DS9 2x07); Proti času / Timeless (VOY 5x06); Směrnice Omega / The Omega Directive (VOY 4x21); Splynutí / Fusion (ENT 1x17); Spolurodič / Cogenitor (ENT 2x22); Stigma / Stigma (ENT 2x14); Strach a naděje / Hope and Fear (VOY 4x26); Stroj zkázy / The Doomsday Machine (TOS 2x06); Střetnutí na Farpointu / Encounter at Farpoint (TNG 1x01/02); Tělo a duše / Body and Soul (VOY 7x07); Trable s tribbly / The Trouble with Tribbles (TOS 2x13); Tváří v tvář / Vis à vis (VOY 4x20); Valiant / Valiant (DS9 6x22) Vetřelec v mém těle / Turnabout Intruder (TOS 3x24); Vlastní krev / Flesh and Blood (VOY 7x9/10); Vyděděnec / The Outcast (TNG 5x17); Vyslanec / Emissary (DS9 1x01); Vzpomínky / Facets (DS9 3x25); Vztahy / Liaisons (TNG 7x02); Z masa a kostí / In the Flesh (VOY 5x04); Zaujatí pozorovatelé / Observer Effect (4x11); Zisk v krajkách / Profit and Lace (DS9 6x23); Známky života / Lifesigns (VOY 2x19); Zrcadlo, zrcadlo / Mirror, Mirror (TOS 2x10); Zvěřinec / The Menagerie (TOS 1x15/16)

V článku necitovaná související četba

Altman, Mark A.: Tackling Gay Rights (Cinefantastique); Clark, Joe: Star Trek: The Next Generation – Queer Characters Join the Enterprise Crew (The Advocate); Gran, Judith: The Footnote: An Explication de Texte (www.alternateuniverses.com); Greenfield, Daniel: Gay Characters and Star Trek. Star Trek’s Gay Legacy – Subverting the Narrative (www.hubpages.com); Kay, Jonathan: Gay „Trek“ (www.salon.com); Kerry, Stephen: „There’s Genderqueers on the Starboard Bow“: The Pregnant Male in Star Trek (Journal of Popular Culture); Stein, Atara: Minding One’s P’s and Q’s: Homoeroticism in Star Trek: The Next Generation (Genders OnLine Journal)

kapitán flotily Eodeon
autor: Eodeon
vydáno: so 15. února 2014
přečteno: 4181x
komentáře: 42
Facebook Twitter Google+

Další články z této rubriky:

Odkazy na hry z přednášky „Jak si trekkies hrají“  -  čt 10. prosince 2020
Záznam přednášek z Trekkenu online [VIDEO]  -  čt 3. prosince 2020
Kdo, co, kdy a kde ve Star Treku [VIDEO]  -  st 30. září 2020
SERIÁL: Kompletní časová osa ST událostí! (1. část)  -  út 6. listopadu 2018
Star Trek se dočká nového animovaného seriálu  -  pá 26. října 2018
StarTrekKnihy.cz – Nový informační portál zdaleka nejen o knihách  -  čt 30. srpna 2018
Šťastné a startrekové!  -  pá 22. prosince 2017
15 nejmocnějších protivníků ve Star Treku  -  čt 2. listopadu 2017
Star Trek v komentářích: Nechte zaznít svůj názor  -  út 17. října 2017
Star Trek: Discovery a další skvosty v knihovně CZ Kontinua  -  so 23. září 2017
Smuteční oznámení  -  so 19. srpna 2017
Star Max: Pravda, 1. část  -  po 17. července 2017
Star Max: Z principu  -  st 10. května 2017
Star Max: Klony útočí  -  po 20. února 2017
Elektrokolo ve startrekovém střihu  -  čt 9. února 2017

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG