Literární příběhy z dob Původního seriálu přitahují své čtenáře z mnoha rozličných důvodů. Mimo jiné třeba i tím, že jde o interval na časové ose fikčního světa, od něhož se datuje počátek celého fantastického univerza, ale přesto dodnes zůstává nejméně prozkoumán. Alespoň tedy v rámci uznávaného kánonu. Do tohoto údobí „dějin budoucnosti“ je zasazen jen jediný seriál (jeho animované pokračování vyjímaje) z prozatímních pěti, a to navíc ten ze všech nejkratší. Tolik toho stále nevíme a tolik toho stále čeká na objevení.

Důvody, proč dávat na „objevitelských“ toulkách literárním pokračováním klasického Star Treku přednost novějším knihám, jsou specifičtější. Vyjma těžko popsatelné touhy „udržovat tempo“ s vývojem fikčního světa v rámci expandovaného univerza, vyjma pocitu jakési „aktuálnosti“, vyjma „svěžesti“ stylu, kterou ve srovnání s dříve vydanými romány disponují mnozí jejich novější následovníci, a dalších důvodů tkví zvláštní půvab současných románů především ve spojitostech se vším tím, co do univerza Star Treku vnesly až pozdější seriály.

Nad samozřejmým faktem, že novější seriály staví na základech klasického, se nikdo nemůže pozastavovat. Může však překvapit – a nejste-li puristé, pak jedině příjemně –, když román podle Původního seriálu zohlední poznatky poskytnuté Novou generací, Deep Space 9, Voyagerem atd., nebo když na nich dokonce postaví celý námět. Linie souvislostí budované z „opačného směru“ totiž pomáhají „utužovat“ fikční svět vůbec nejefektivněji. Budoucnost se odjakživa ohlížela za minulostí, ale nyní i minulost se může vztáhnout k budoucnosti. V případě konkrétní knihy, o níž pojednává následující stať, jde o vztažení Původního seriálu k reáliím seriálu Deep Space 9, respektive k reáliím jeho literárního rozšíření přezdívaného „DS9 relauch“. Právě díky transtextuálnímu vyprávění, jaké předvedl David R. George III ve Věrnosti v exilu, se fikční svět Star Treku jeví vzájemně tak těsně propojený a celistvější.

Budoucnost je však ve stavu neustálého pohybu, jak moudře praví bytost z jiného populárního sci-fi univerza, a její vývoj často vrhá zcela nové světlo na minulost. Třináctý celovečerní Star Trek film má ještě relativně daleko do české premiéry, a i když bych se tu informaci osobně dozvěděl daleko raději z filmu samotného, diskuzní fóra fanoušků už několik dnů zaměstnává nové odhalení o sexuální identitě postavy Hikaru Sulua. Larry Nemecek má ve své glose z blogu Trekland úplnou pravdu, když naznačuje, že se o žádný retcon ve skutečnosti nejedná. O preferencích kormidelníka Enterprise a pozdějšího kapitána Excelsioru se z kanonických zdrojů usuzovat s jistotou nedalo. Tvůrci příštího filmu měli svobodu definovat je podle libosti, a přesně to udělali, zatímco zároveň napravili trestuhodný nedostatek, ten snad vůbec největší, kterým do současné doby Star Trek jako takový trpěl.

Ačkoliv však kanonické zdroje o sexuální orientaci některých postav dosud mlčely, expandované univerzum a především univerzum literární (tzv. litverse) zkoumalo osobní životy postav do hloubky a do detailu. Věnovalo se přirozeně i postavě Sulua a představilo čtenářům dlouhou řadu jeho lásek v průběhu let strávených na palubě Enterprise. Věrnost v exilu mezi tyto nekanonické zdroje patří též. Je proto ironické, že román, který jsem četl teprve před pár lety a považoval jej do dneška za zástupce aktuální vize rozvoje Původního seriálu v rámci jiných médií, už byl přinejmenším v jednom ohledu zcela překonán vývojem oficiálního Star Treku. Ale tak je to dobře. Budoucnost přináší neustálé změny a Star Trek byl odjakživa mimo jiné o tom, abychom se tyto změny nebáli přijímat.

David R. George III: Allegiance in Exile (Věrnosti v exilu)

Jméno David R. George III je českým fanouškům dobře známo díky dvěma románům z trilogie Zkouška ohněm vydané v originále při příležitosti čtyřicátého výročí Star Treku. V recenzi druhého z nich jsem zmínil autorův přísný metodický styl psaní, o kterém jsem se od té doby přesvědčil ještě při čtení vydařeného románu Objetí chladných architektů (The Embrace of Cold Architects), prvního ze tří příběhů ve sbírce Roztříštěné světlo (Shattered Light). Stejný popis bych mohl uplatnit i u Věrnosti v exilu a tím podobnost mezi zmíněnými romány zdaleka nekončí. Původní seriál je dobře známý svou svěží nadsázkou. David R. George III ho však ve svých románech podává na (smrtelně) vážný způsob. Vyprávění se odvíjí v několika paralelních dějových liniích, které by se daly zjednodušeně rozdělit do dvou rovin. Osobní rovina (A) se zabývá soukromými životy Kirka a Sulua, zatímco „služební“ rovina (B) standardně popisuje další z dobrodružných střetů hvězdné lodi s neznámem.

(A) Na začátku čtvrtého roku pětileté mise Enterprise stíhají kapitána Jamese Kirka melancholické nálady. Nedovede se ubránit nostalgickému bilancování předchozích čtyř let, ani chmurným vidinám nejisté budoucnosti s vyhlídkou na možnost povýšení a s tím se pojící ztrátu velení, přátel a dobrodružství během brázdění nezmapovaných koutů vesmíru. (B) Mezitím Enterprise pokračuje v objevitelské výpravě a nachází planetu označenou ve vulkánské databázi jako R-775 I a na jejím povrchu jednu zvláštnost – jediné město, které bylo navíc před nedávnou dobou zpustošeno. Jak je časem objasněno, jednalo se o kolonii Bajoranů, s nimiž posádka kapitána Kirka nedlouho poté provede první kontakt. Během průzkumu ruin se ale výsadky z Enterprise ocitají pod útokem tajemného nepřítele, který se podle všeho odhodlal Bajorany zcela vyhladit a s nimi každého, kdo se jim pokusí pomoci. (A) Významné úlohy v průzkumu se díky své specializaci ujímá také Mai Duyen Trinh, lodní (xeno-)archeoložka a (xeno-)antropoložka. Trinh se Suluem navazují velmi intenzivní romantický vztah, který se zprvu může jevit jako banální románek, ale zanedlouho nabírá velmi nečekaný směr…

Z obou rovin se k mému velkému rozčarování těší většímu prostoru ta osobní. Misi Enterprise se nedostává tolika pozornosti autora ve srovnání s Kirkovou introspekcí a Suluovým milostným vztahem. Ale ani sama upozaděná dějová linie o průzkumu nalezišť zničených měst nebudí velký zájem. Záhada opuštěného města, která mou zvědavost vzbuzovala jen zanedbatelně, se poodhaluje nesmírně pomalu. Až do samotného závěru jsou k dispozici pouze drobné náznaky odpovědí na všudypřítomné otázky. Čtenář se v libovolné fázi čtení může začít pomalu obávat, že se odpovědí prostě nedočká a záhada zůstane do posledního konce záhadou. Může se přitom přihodit i to, že se zájem o její řešení jednoduše vytratí. Není totiž zjevný skoro žádný vývoj této dílčí zápletky. Obě roviny, z nichž tedy ani jedna nepoutá pozornost, se navíc téměř neprotínají. Svými soukromými starostmi a strastmi by se postavy Kirka a Sulua mohly „užírat“ i jindy a průzkum planet by mohly doprovázet i docela jiné soukromé peripetie. Spojení dějových linií postrádá nutnost a naopak budí dojem nahodilosti. Schází tu, metaforicky řečeno, silný a zřetelný kontrapunkt. Ocenit nedovedu ani vazbu příběhu na události románu Vycházející syn (Rising Son) od S. D. Perryové, jelikož bohužel (a snad jen prozatím) nejsem čtenářem knižní série DS9 relauch. Co mě naopak jednoznačně potěšilo, je výrazné zostření vztahů mezi Kirkem a Suluem, což je od autora tah věru odvážný a tedy vítaný. Za nevyrovnané kvality a proměnlivou čtivost ovšem hodnotím průměrem. (5/10)

Podrobnosti o knize

Původní titul: Allegiance in Exile
Autor románu: David R. George III
Autor obálky: Alan Dingman
Nakladatelství: Pocket Books
Rok vydání: 2013
Počet stran: 375
Vazba: brožovaná
Vydání: první
Jazyk: angličtina
ISBN: 978-1-4767-0022-9